Evangelium podle Jana 6:1–71

  • Ježíš dává najíst 5 000 mužů (1–15)

  • Ježíš jde po vodě (16–21)

  • Ježíš, „chléb života“ (22–59)

  • Mnozí jsou pohoršeni Ježíšovými slovy (60–71)

6  Potom se Ježíš vydal na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře.+  A následoval ho velký zástup lidí,+ protože viděli, jak zázračně uzdravuje nemocné.*+  Ježíš vyšel na horu a tam si sedl se svými učedníky.  Blížil se židovský svátek Pesach.+  Když Ježíš zvedl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, zeptal se Filipa: „Kde koupíme chleba, aby se mohli najíst?“+  Ale ptal se ho, jen aby ho vyzkoušel. Věděl totiž, co chce udělat.  Filip mu odpověděl: „Nestačily by chleby ani za 200 denárů,* aby každý dostal aspoň kousek.“  Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:  „Je tu chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě malé ryby. Ale co je to pro tolik lidí?“+ 10  Ježíš řekl: „Řekněte jim, ať se posadí.“ Na tom místě bylo hodně trávy, a tak si všichni posedali. V zástupu bylo asi 5 000 mužů.+ 11  Ježíš vzal chleby, a když vzdal díky, rozdělil je mezi ty, kdo tam seděli, a podobně to udělal i s rybami. Každý dostal, kolik chtěl. 12  Když se dosyta najedli, řekl svým učedníkům: „Sesbírejte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.“ 13  Sesbírali je tedy a úlomků po těch, kdo se najedli z pěti ječných chlebů, bylo 12 plných košů. 14  Když lidé viděli tento zázrak,* říkali: „To je opravdu ten prorok, který měl přijít do světa.“+ 15  Ježíš si uvědomil, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho udělali králem, a tak znovu odešel sám+ na horu.+ 16  Když nastal večer, jeho učedníci sešli k moři,+ 17  nastoupili do člunu a vydali se na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo a Ježíš s nimi ještě nebyl.+ 18  A moře se rozbouřilo, protože vanul silný vítr.+ 19  Když veslovali asi pět nebo šest kilometrů,* uviděli Ježíše, jak jde po moři a blíží se k člunu. A dostali strach. 20  Ale řekl jim: „To jsem já, nebojte se!“+ 21  A tak ho s radostí vzali do člunu a za chvíli se dostali ke břehu, ke kterému pluli.+ 22  Lidé ze zástupu, který zůstal na druhé straně moře, si příští den uvědomili, že na břehu byl předtím jenom jeden malý člun a že Ježíš do něj nenastoupil, ale učedníci odjeli sami. 23  Nedaleko toho místa, kde jedli chleba po tom, co Pán vzdal díky, však přistály čluny z Tiberiady. 24  Když tedy lidé viděli, že tam není ani Ježíš, ani jeho učedníci, nastoupili do nich a odpluli ho hledat do Kafarnaum. 25  Když ho na druhém břehu moře našli, zeptali se ho: „Rabbi,+ kdy ses sem dostal?“ 26  Ježíš jim odpověděl: „Řeknu vám pravdu. Nehledáte mě proto, že jste viděli zázraky,* ale proto, že jste se dosyta najedli chleba.+ 27  Nepracujte pro pokrm, který pomíjí, ale pro pokrm, který je trvalý a dává věčný život.+ Dá vám ho Syn člověka, protože Otec, sám Bůh, ukázal, že to je ten, koho schvaluje.“*+ 28  A tak se ho zeptali: „Co máme dělat, abychom konali skutky, které Bůh schvaluje?“ 29  Ježíš jim odpověděl: „To je skutek, který Bůh schvaluje: Věřit v toho, kterého poslal.“+ 30  Řekli mu: „Jaký zázrak* nám ukážeš,+ abychom ti uvěřili? Co uděláš? 31  Naši předkové jedli manu v pustině,+ jak je napsáno: ‚Dal jim k jídlu chléb z nebe.‘“+ 32  Ježíš jim na to řekl: „Ujišťuji vás, že Mojžíš vám nedal chléb z nebe, ale můj Otec vám dává pravý chléb z nebe. 33  Vždyť Božím chlebem je ten, kdo sestupuje z nebe a dává světu život.“ 34  Prosili ho tedy: „Pane, dávej nám tento chléb stále.“ 35  Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mě, nikdy nebude mít žízeň.+ 36  Ale jak jsem vám už řekl: Viděli jste mě, a přece nevěříte.+ 37  Všichni, které mi dává Otec, přijdou ke mně a toho, kdo ke mně přijde, nikdy neodeženu.+ 38  Vždyť jsem sestoupil z nebe,+ ne abych konal svou vůli, ale vůli toho, kdo mě poslal.+ 39  To je vůle toho, kdo mě poslal: Abych z těch, které mi dal, nikoho neztratil, ale abych je vzkřísil+ v posledním dni. 40  To je totiž vůle mého Otce, aby každý, kdo uznává Syna a věří v něj, měl věčný život.+ A já ho vzkřísím+ v posledním dni.“ 41  Židé proti němu začali reptat, protože řekl: „Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.“+ 42  Říkali: „Copak to není Josefův syn Ježíš? Známe přece jeho otce i matku.+ Jak to, že teď říká ‚Sestoupil jsem z nebe‘?“ 43  Ježíš jim na to řekl: „Přestaňte reptat. 44  Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec,+ který mě poslal, a já ho vzkřísím v posledním dni.+ 45  V Prorocích se píše: ‚Všichni budou vyučováni Jehovou.‘*+ Každý, kdo naslouchá Otci a učí se od něj, přichází ke mně. 46  Otce samozřejmě nikdo neviděl,+ kromě toho, který je od Boha. Ten Otce viděl.+ 47  Ujišťuji vás, že kdo věří, má věčný život.+ 48  Já jsem chléb života.+ 49  Vaši předkové jedli v pustině manu, a přesto zemřeli.+ 50  Ale nikdo, kdo jí chléb, který sestupuje z nebe, nezemře. 51  Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Pokud někdo jí z tohoto chleba, bude žít věčně. A tím chlebem, který dám, aby svět získal život, je moje tělo.“+ 52  Židé se mezi sebou začali dohadovat: „Jak nám tenhle člověk může dát jíst svoje tělo?“ 53  Ježíš jim proto řekl: „Ujišťuji vás, že pokud nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nezískáte život.*+ 54  Kdo se živí mým tělem a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím+ v posledním dni. 55  Mé tělo je totiž pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. 56  Kdo se živí mým tělem a pije mou krev, zůstává v jednotě se mnou a já v jednotě s ním.+ 57  Jako mě poslal živý Otec a žiji díky Otci, tak i ten, kdo se živí mnou, bude žít díky mně.+ 58  To je ten chléb, který sestoupil z nebe. Není to jako s chlebem, který vaši předkové jedli, a přesto zemřeli. Kdo se živí tímto chlebem, bude žít věčně.“+ 59  To řekl, když vyučoval v synagoze* v Kafarnaum. 60  Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „Takové otřesné řeči! Kdo to má poslouchat?“ 61  Ježíš věděl, že jeho učedníci kvůli tomu reptají, a řekl jim: „Tohle vás pohoršuje? 62  Co teprve až uvidíte, jak Syn člověka vystupuje tam, kde byl předtím?+ 63  Je to duch, co dává život,+ tělo není k ničemu. Slova, která jsem vám říkal, pochází z ducha a dávají život.+ 64  Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od začátku věděl, kdo nevěří a kdo je ten, který ho zradí.+ 65  A dodal: „Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, pokud mu to neumožní Otec.“+ 66  To byl důvod, proč se mnozí jeho učedníci vrátili k tomu, čemu se věnovali předtím,+ a už ho nenásledovali. 67  Ježíš se tedy zeptal těch dvanácti: „Nechcete odejít i vy?“ 68  Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli?+ Máš slova věčného života.+ 69  My jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Boží Svatý.“+ 70  Ježíš jim řekl: „Nevybral jsem si vás dvanáct?+ A přesto je jeden z vás pomlouvač.“*+ 71  Mluvil o Jidášovi, synovi Šimona Iškariotského, protože ten se ho chystal zradit, i když byl jedním z těch dvanácti.+

Poznámky

Dosl. „viděli znamení, která dělal na nemocných“.
Dosl. „znamení“.
Dosl. „asi 25 nebo 30 stadií“. Viz příloha B14.
Dosl. „znamení“.
Dosl. „na něj vložil pečeť“.
Dosl. „znamení“.
Dosl. „nemáte v sobě život“.
Nebo „ve veřejném shromáždění“.
Nebo „ďábel“.