Evangelium podle Jana 14:1–31
14 „Ať se vaše srdce neznepokojuje.+ Věřte v Boha,+ věřte i ve mě.
2 V domě mého Otce je hodně místa k bydlení.* Kdyby to bylo jinak, řekl bych vám to. Odcházím, abych vám připravil místo.+
3 Až odejdu a připravím vám místo, přijdu znovu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.+
4 A cestu, kam jdu, znáte.“
5 Tomáš+ mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“
6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta,+ pravda+ a život.+ Nikdo nepřichází k Otci, jedině skrze mě.+
7 Pokud znáte mě, znáte i mého Otce. Odteď už ho znáte a viděli jste ho.“+
8 Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“
9 Ježíš mu odpověděl: „Filipe, tak dlouho jsem byl s vámi a ty mě neznáš? Kdo viděl mě, viděl také Otce.+ Jak můžeš říct ‚Ukaž nám Otce‘?
10 Nevěříš, že jsem v jednotě s Otcem a Otec je v jednotě se mnou?+ Co vám říkám, neříkám sám od sebe,+ ale Otec, který zůstává v jednotě se mnou, koná své skutky.
11 Věřte mi, že jsem v jednotě s Otcem a Otec je v jednotě se mnou. Pokud nevěříte mně, věřte aspoň kvůli těm skutkům.+
12 Ujišťuji vás, že kdo ve mě věří, bude konat stejné skutky, jaké konám já, a bude konat ještě větší skutky,+ protože já odcházím k Otci.+
13 A o cokoli poprosíte v mém jménu, udělám to, aby byl Otec oslaven prostřednictvím Syna.+
14 Pokud poprosíte o cokoli v mém jménu, udělám to.
15 Pokud mě milujete, budete dodržovat má přikázání.+
16 A požádám Otce a on vám dá jiného pomocníka,* aby byl s vámi navždy,+
17 ducha pravdy,+ kterého svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná.+ Vy ho znáte, protože zůstává s vámi a je ve vás.
18 Nezanechám vás jako sirotky. Vrátím se k vám.+
19 Ještě chvíli a svět mě už neuvidí, ale vy mě uvidíte,+ protože já žiji a vy budete také žít.
20 V ten den poznáte, že jsem v jednotě se svým Otcem a vy v jednotě se mnou a já v jednotě s vámi.+
21 Kdo přijímá moje přikázání a dodržuje je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec a budu ho milovat i já a jasně se mu ukážu.“
22 Jidáš,+ ne ten Iškariotský, se ho zeptal: „Pane, co se stalo, že se chceš jasně ukázat nám, a ne světu?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Pokud mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo+ a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme u něj bydlet.*+
24 Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. Slovo, které slyšíte, není moje, ale je od Otce, který mě poslal.+
25 Tyto věci vám říkám, dokud jsem s vámi.
26 Ale pomocník,* svatý duch, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všechno a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.+
27 Zanechávám vám pokoj, dávám vám svůj pokoj.+ Není to takový pokoj, jaký dává svět. Ať se vaše srdce neznepokojuje ani nesvírá strachem.
28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a vrátím se k vám.‘ Pokud mě milujete, budete mít radost, že jdu k Otci, protože Otec je větší než já.+
29 Řekl jsem vám to teď, dřív než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.+
30 Už s vámi nebudu mnoho mluvit, protože přichází vládce světa.+ A nemá nade mnou moc.+
31 Ale aby svět viděl, že miluji Otce, jednám tak, jak mi Otec přikázal.+ Vstaňte, pojďme odtud.
Poznámky
^ Nebo „mnoho příbytků“.
^ Nebo „utěšitele“.
^ Nebo „uděláme si u něj příbytek“.
^ Nebo „utěšitel“.
