Přejít k článku

Přejít na obsah

 A5

Boží jméno v Křesťanských řeckých písmech

Znalci Bible uznávají, že Boží jméno v podobě tetragrammata (יהוה) bylo v původním textu Hebrejských písem téměř 7 000krát. Mnozí si však myslí, že v původním textu Křesťanských řeckých písem se nevyskytovalo. To je důvod, proč ve většině moderních překladů takzvaného Nového zákona jméno Jehova není. Dokonce při překládání citací z Hebrejských písem, ve kterých se tetragrammaton objevuje, většina překladatelů používá místo Božího jména titul „Pán“.

Překlad nového světa se této běžné praxe nedrží. Jméno Jehova uvádí v Křesťanských řeckých písmech 237krát. Když se překladatelé v této otázce rozhodovali, vzali v úvahu dva důležité faktory: 1. Řecké rukopisy, které dnes máme k dispozici, nejsou originály. Většina z mnoha tisíců těchto opisů byla pořízena nejméně 200 let po napsání originálů. 2. V té době už opisovači nahrazovali tetragrammaton slovem Kyrios, což je řecký výraz pro slovo „Pán“, nebo text opisovali z rukopisů, ve kterých už byla tato náhrada provedena.

Výbor pro překlad Bible nového světa došel k závěru, že existují přesvědčivé doklady, že tetragrammaton se v původních řeckých rukopisech vyskytovalo. Tento závěr se opíral o následující fakta:

  • Opisy Hebrejských písem, které se používaly v době Ježíše a jeho apoštolů, obsahovaly tetragrammaton v celém textu. V minulosti tento názor několik lidí zpochybnilo. Když však byly v Kumránu objeveny opisy Hebrejských písem datované do prvního století, byly veškeré pochybnosti rozptýleny.

  • V době Ježíše a jeho apoštolů se tetragrammaton vyskytovalo také v řeckých překladech Hebrejských písem. Celá staletí si učenci mysleli, že v rukopisech Septuaginty, řeckého překladu Hebrejských písem, tetragrammaton nebylo. V polovině 20. století ale upoutalo pozornost odborníků několik velmi starých zlomků Septuaginty, která existovala v Ježíšově době. V těchto zlomcích se vyskytuje Boží jméno napsané hebrejskými  písmeny. V Ježíšově době tedy opisy Písma v řečtině Boží jméno obsahovaly. Ale ve významných rukopisech Septuaginty ze 4. století n. l., jako je Vatikánský kodex a Sinajský kodex, Boží jméno v knihách od První Mojžíšovy do Malachiáše (na místech, kde se nacházelo v dřívějších rukopisech) uvedeno není. Nelze se proto divit, že v textech, které se z té doby dochovaly, se Boží jméno v takzvaném Novém zákoně neboli Křesťanských řeckých písmech neobjevuje.

    Ježíš v modlitbě řekl: „Oznámil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa.“ A dodal, že toto jméno bude lidem oznamovat i dál.

  • Ze samotných Křesťanských řeckých písem je vidět, že Ježíš se o Božím jménu často zmiňoval a oznamoval ho druhým. V modlitbě k Bohu řekl: „Oznámil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa.“ A dodal, že toto jméno bude lidem oznamovat i dál. (Jan 17:6, 11, 12, 26)

  • Křesťanská řecká písma navazují na Hebrejská písma a jsou také inspirovaná Bohem, takže by nebylo logické, kdyby jméno Jehova z textu najednou zmizelo. Asi v polovině prvního století n. l. učedník Jakub řekl starším v Jeruzalémě: „Symeon vyprávěl, jak Bůh poprvé obrátil svou pozornost k jiným národům, aby z nich vybral lid pro své jméno.“ (Skutky 15:14) Tato slova by postrádala smysl, kdyby v prvním století Boží jméno nikdo neznal nebo nepoužíval.

  • V Křesťanských řeckých písmech se Boží jméno objevuje ve zkrácené podobě. Ve Zjevení 19:1, 3, 4, 6 je obsaženo ve slově „Halelujah“. To pochází z hebrejského výrazu, který doslova znamená „Chvalte Jah“. „Jah“ je zkrácená podoba jména Jehova. Mnoho jmen použitých v Křesťanských řeckých písmech bylo od Božího jména odvozeno. V odborných publikacích je vysvětleno, že například Ježíšovo jméno znamená „Jehova je záchrana“.

  • Rané židovské písemnosti dosvědčují, že křesťané židovského původu používali Boží jméno ve svých spisech. Tosefta, psaná sbírka ústního zákona dokončená kolem roku 300 n. l., se zmiňuje o křesťanských spisech, které se pálily o sabatu. Říká: „Před ohněm nezachraňují knihy evangelistů a knihy minim [pravděpodobně označení pro židovské křesťany]. Ale nechají je shořet tam, kde jsou, je a zmínky o Božím jménu,  které jsou v nich.“ Tentýž zdroj cituje rabína Joseho Galilejského, který žil na začátku druhého století n. l. Ten údajně řekl, že jiné dny v týdnu „se zmínky o Božím jménu, které jsou v nich [zjevně v křesťanských spisech], vyříznou a uschovají, a zbytek shoří“.

  • Někteří znalci Bible považují za pravděpodobné, že Boží jméno se v Křesťanských řeckých písmech objevovalo na místech, kde jsou citace z Hebrejských písem. V biblickém slovníku The Anchor Bible Dictionary je pod nadpisem „Tetragrammaton  v Novém zákoně“ uvedeno: „Existují doklady, že v době, kdy byly psány jednotlivé části N[ového] Z[ákona], se tetragrammaton, Boží jméno Jahve, vyskytovalo na některých nebo na všech místech, kde NZ cituje ze S[tarého] Z[ákona].“ A badatel George Howard říká: „Vzhledem k tomu, že v opisech řecké Bible [Septuaginty], které tvořily Písmo používané ranou církví, bylo ještě tetragrammaton uvedeno, je logické předpokládat, že když pisatelé N[ového] Z[ákona] citovali z Písma, tetragrammaton v biblickém textu zachovali.“

  •   Boží jméno používali v Křesťanských řeckých písmech uznávaní překladatelé Bible. Někteří to dělali dlouho před tím, než byl vydán Překlad nového světa. V překladech Křesťanských řeckých písem do hebrejštiny, které vznikly v 16. století a později, se tetragrammaton objevovalo v mnoha pasážích. Polský překladatel Bible Szymon Budny použil v Novém zákoně vydaném v roce 1574 Boží jméno ve tvaru „Jehowa“. Benjamin Wilson přeložil Křesťanská řecká písma do angličtiny pod názvem The Emphatic Diaglott (1864) a Boží jméno v nich uvedl celkem 18krát. Pablo Besson uvedl ve svém španělském překladu z roku 1919 jméno „Jehová“ u Lukáše 2:15 a ve 14. verši Judova dopisu. Kromě toho dodal téměř 100 poznámek pod čarou, které upozorňují na místa, kam Boží jméno pravděpodobně patří. V němčině nejméně 11 překladů Křesťanských řeckých písem používá „Jehova“ (nebo „Jahve“) a čtyři překladatelé toto jméno dodávají v závorce za „Pán“. Více než 70 německých překladů ho používá v poznámkách pod čarou nebo v komentářích. Také francouzský překladatel André Chouraqui  uvedl ve svém překladu z roku 1985 Boží jméno na mnoha místech.

    Boží jméno ve Skutcích 2:34 The Emphatic Diaglott, přeložil Benjamin Wilson (1864)

  • Boží jméno v Křesťanských řeckých písmech se objevuje v překladech Bible ve více než 100 jazycích. V řadě afrických, asijských, evropských, indiánských a tichomořských jazyků je Boží jméno použito na mnoha místech. (Viz seznam na  stranách 1678 a 1679.) Překladatelé se rozhodli ho uvádět z podobných důvodů, jaké už byly zmíněny. Některé z těchto překladů vznikly nedávno, například Bible v rotumštině z roku 1999, kde je jméno „Jihova“ použito ve 48 verších 51krát, a překlad do indonéského jazyka batačtiny (Toba) z roku 1989, který jméno „Jahowa“ uvádí 110krát.

    Boží jméno v Markovi 12:29, 30 v havajském překladu

Není pochyb, že existuje pevný základ pro to, aby bylo Boží jméno Jehova do Křesťanských řeckých písem vráceno. Přesně to udělali překladatelé Překladu nového světa. Hluboce si Božího jména váží a nedovolili by si cokoli z původního textu vynechat. (Zjevení 22:18, 19)