Evangelium podle Marka 1:1–45

  • Jan Křtitel káže (1–8)

  • Ježíšův křest (9–11)

  • Ježíše pokouší Satan (12, 13)

  • Ježíš začíná kázat v Galileji (14, 15)

  • Ježíš povolává první učedníky (16–20)

  • Vyhání nečistého ducha (21–28)

  • Uzdravuje mnoho lidí v Kafarnaum (29–34)

  • Ježíš se modlí na osamělém místě (35–39)

  • Uzdravení malomocného (40–45)

1  Začátek dobré zprávy o Ježíši Kristu, Božím Synu:  Jak je napsáno u proroka Izajáše: „(Vysílám svého posla, který půjde před tebou* a připraví ti cestu.)+  Hlas v pustině volá: ‚Připravte Jehovovu* cestu! Vyrovnejte jeho silnice.‘“+  Jan Křtitel byl v pustině a kázal, aby se lidé dali pokřtít na znamení svého pokání, a dosáhli tak odpuštění hříchů.+  Přicházeli k němu lidé z celé Judeje a všichni obyvatelé Jeruzaléma. Dávali se jím v Jordánu křtít* a otevřeně vyznávali své hříchy.+  Jan nosil oděv z velbloudí srsti a kolem pasu kožený opasek+ a jedl sarančata a med divokých včel.+  Kázal: „Po mně přichází někdo, kdo je mocnější než já. Nejsem hoden se ani sehnout a rozvázat mu řemínky u sandálů.+  Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít svatým duchem.“+  V té době přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a Jan ho pokřtil v Jordánu.+ 10  Ve chvíli, kdy Ježíš vycházel z vody, uviděl, jak se rozdělují nebesa a sestupuje na něj duch jako holubice.+ 11  A z nebes zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn. Máš moje schválení.“*+ 12  Hned nato ho duch přiměl, aby šel do pustiny. 13  V pustině zůstal 40 dnů a pokoušel ho tam Satan.+ Byl tam mezi divokými zvířaty a andělé se o něj starali.+ 14  Když byl Jan zatčen, odešel Ježíš do Galileje,+ kázal dobrou zprávu od Boha+ 15  a říkal: „Stanovený čas se naplnil a Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání+ a věřte dobré zprávě.“ 16  Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje,+ jak házejí do moře sítě.+ Byli totiž rybáři.+ 17  Ježíš jim tedy řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí.“+ 18  Okamžitě tam nechali své sítě a následovali ho.+ 19  Pak šel kousek dál a uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak ve svém člunu spravují sítě,+ 20  a hned je zavolal. Nechali tedy svého otce Zebedea v člunu s nádeníky a odešli za ním. 21  A přišli do Kafarnaum. Hned o sabatu vešel do synagogy a začal vyučovat.+ 22  Lidé žasli nad tím, jak vyučoval, protože vyučoval jako ten, kdo má autoritu, a ne jako znalci Zákona.+ 23  Právě tehdy byl v synagoze muž, kterého měl v moci nečistý duch, a křičel: 24  „Co po nás chceš,* Ježíši Nazaretský?+ Přišel jsi nás zničit? Vím přesně, kdo jsi. Jsi Boží Svatý!“+ 25  Ale Ježíš ho ostře napomenul: „Mlč a vyjdi z něho!“ 26  Nečistý duch toho muže zachvátil křečí a s velkým křikem z něho vyšel. 27  Všichni byli tak ohromení, že začali jeden druhému říkat: „Co to je? Nějaké nové učení! S autoritou rozkazuje i nečistým duchům a poslouchají ho.“ 28  Zpráva o něm se tedy rychle rozšířila všude po celém území Galileje. 29  Nato odešli ze synagogy a šli k Šimonovi a Ondřejovi domů.+ Jakub a Jan byli s nimi. 30  Šimonova tchyně+ ležela s horečkou, a tak mu o ní hned řekli. 31  Ježíš k ní přišel, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ustoupila a ona je začala obsluhovat. 32  Když nastal večer a zapadlo slunce, lidé mu začali přivádět všechny, kdo byli nemocní a posedlí démony,+ 33  a celé město se shromáždilo u dveří. 34  A tak uzdravil spoustu lidí, kteří trpěli různými nemocemi,+ a vyhnal hodně démonů. Ale nedovoloval démonům mluvit, protože věděli, že je Kristus.* 35  Brzy ráno, když byla ještě tma, vstal a vyšel ven. Odešel na osamělé místo a tam se modlil.+ 36  Šimon a ti, kdo byli s ním, ho všude hledali, 37  a když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“ 38  Ale on jim řekl: „Pojďme někam jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel.“+ 39  A tak šel, kázal v synagogách po celé Galileji a vyháněl démony.+ 40  Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho úpěnlivě prosil: „Pokud budeš chtít, můžeš mě uzdravit.“*+ 41  Ježíšovi ho bylo líto. Vztáhl k němu ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci! Ať jsi zdravý.“*+ 42  Malomocenství okamžitě zmizelo a byl zdravý.* 43  Pak ho hned poslal pryč a přísně mu nařídil: 44  „Nikomu nic neříkej, ale jdi se ukázat knězi a za své očištění obětuj to, co přikázal Mojžíš.+ Bude to pro ně svědectví.“+ 45  Ale když ten muž odešel, začal o tom všude mluvit a rozhlašoval, co se stalo. Proto Ježíš už nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na osamělých místech. Přesto k němu lidé přicházeli ze všech stran.+

Poznámky

Dosl. „před tvým obličejem“.
Nebo „ponořit“.
Nebo: „Mám v tobě potěšení.“
Nebo „co s tebou máme společného“.
Nebo možná „věděli, kdo je“.
Dosl. „očistit“.
Dosl. „očištěn“.
Dosl. „očištěn“.