Evangelium podle Marka 10:1–52

  • Manželství a rozvod (1–12)

  • Ježíš žehná dětem (13–16)

  • Otázka bohatého muže (17–25)

  • Oběti pro Království (26–31)

  • Ježíš znovu předpovídá svou smrt (32–34)

  • Jakubova a Janova prosba (35–45)

    • Ježíš dá výkupné za mnohé (45)

  • Uzdravení slepého Bartimaia (46–52)

10  Ježíš vstal, odešel odtamtud a přišel na pomezí Judeje z druhé strany Jordánu. Znovu se k němu sešly zástupy lidí, a jak měl ve zvyku, začal je vyučovat.+  Tehdy k němu přistoupili farizeové a chtěli ho zkoušet. Proto se ho zeptali, jestli má muž právo rozvést se s manželkou.+  Řekl jim: „Co vám přikázal Mojžíš?“  Odpověděli: „Mojžíš dovolil napsat potvrzení o rozvodu a rozvést se s ní.“+  Ježíš jim však řekl: „To přikázání vám dal kvůli tvrdosti vašeho srdce.+  Ale na začátku stvoření ‚je Bůh udělal jako muže a ženu.+  Proto muž opustí otce a matku+  a ti dva budou jedno tělo.‘+ Takže už nejsou dva, ale jedno tělo.  Co tedy Bůh spojil, ať žádný člověk nerozděluje.“+ 10  Když byli zase v domě, učedníci se ho na to začali ptát. 11  Řekl jim: „Kdo se rozvádí s manželkou a bere si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství.+ 12  A pokud se žena rozvede se svým manželem a vdá se za jiného muže, dopouští se cizoložství.“+ 13  Lidé k němu přicházeli s malými dětmi, aby se jich dotýkal, ale učedníci jim to vyčítali.+ 14  Když to Ježíš viděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte malé děti, ať ke mně přichází. Nebraňte jim v tom, protože takovým patří Boží království.+ 15  Ujišťuji vás, že kdo nepřijme Boží království jako malé dítě, rozhodně do něho nevejde.“+ 16  A bral děti do náruče, pokládal na ně ruce a žehnal jim.+ 17  Když se vydával na cestu, přiběhl nějaký muž, padl před ním na kolena a zeptal se ho: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych zdědil věčný život?“+ 18  Ježíš mu odpověděl: „Proč mě oslovuješ ‚dobrý‘? Nikdo není dobrý, jenom jeden – Bůh.+ 19  Znáš přikázání: ‚Nevraždi,+ necizolož,+ nekraď,+ nevydávej křivé svědectví,+ nepodváděj,+ měj v úctě svého otce a matku.‘“+ 20  Muž na to reagoval: „Učiteli, to všechno dodržuji už od svého mládí.“ 21  Ježíš se na něj podíval, pocítil k němu lásku a řekl: „Jedno ti chybí: Jdi, prodej, co máš, a peníze rozdej chudým. Tak budeš mít poklad v nebi. Potom přijď a staň se mým následovníkem.“+ 22  Ta odpověď ho ale zarmoutila a smutně odešel, protože měl velký majetek.+ 23  Ježíš se rozhlédl kolem sebe a řekl svým učedníkům: „Jak těžké to bude pro ty, kdo mají peníze, aby vešli do Božího království!“+ 24  Jeho slova učedníky překvapila. Ježíš jim na to znovu řekl: „Děti, jak těžké je vejít do Božího království! 25  Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý člověk vešel do Božího království.“+ 26  To je překvapilo ještě víc a řekli mu:* „Může být vůbec někdo zachráněn?“+ 27  Ježíš se na ně zadíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha, protože u Boha je možné všechno.“+ 28  Petr na to řekl: „My jsme všechno opustili a následovali tě.“+ 29  Ježíš odpověděl: „Ujišťuji vás, že nikdo neopustil dům ani bratry ani sestry ani matku ani otce ani děti ani pole kvůli mně a kvůli dobré zprávě,+ 30  aby teď, v této době, nedostal stokrát víc domů, bratrů, sester, matek, dětí a polí, spolu s pronásledováním,+ a v budoucím systému* věčný život. 31  Ale mnozí, kdo jsou první, budou poslední a poslední budou první.“+ 32  Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi. Byli zaražení a ti, kdo šli za nimi, se báli. Znovu si vzal těch dvanáct stranou a začal s nimi mluvit o tom, co se s ním má stát. Řekl jim:+ 33  „Jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka tam bude vydán předním kněžím a znalcům Zákona. Odsoudí ho k smrti a vydají ho lidem z jiných národů. 34  Ti se mu budou vysmívat, plivat na něj, zbičují ho a zabijí, ale o tři dny později vstane z mrtvých.“+ 35  Přistoupili k němu Zebedeovi synové Jakub a Jan+ a řekli mu: „Učiteli, chceme, abys pro nás udělal, o co tě poprosíme.“+ 36  Řekl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ 37  Odpověděli: „Dovol nám, abychom se ve tvé slávě posadili jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“+ 38  Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, o co prosíte. Můžete pít pohár, který piji já, nebo být pokřtěni křtem, kterým jsem křtěn já?“+ 39  Odpověděli: „Můžeme.“ Řekl jim na to: „Pohár, který piji, budete pít a křtem, kterým jsem křtěn, budete pokřtěni.+ 40  Ale to, kdo se posadí po mé pravici a po mé levici, nezávisí na mně. Ta místa patří těm, pro které jsou připravená.“ 41  Když to slyšelo ostatních deset učedníků, tak se na Jakuba a Jana rozzlobili.+ 42  Ale Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kdo jsou považováni za vládce národů, nad lidmi panují a že významní muži jim dávají pocítit svou moc.+ 43  Mezi vámi to tak nesmí být. Ale kdo chce být mezi vámi velký, musí být vaším služebníkem,+ 44  a kdo chce být první, musí být otrokem všech. 45  Ani Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil+ a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“+ 46  Potom přišli do Jericha. Když odtamtud Ježíš, jeho učedníci a velký zástup lidí vycházeli, u silnice seděl slepý žebrák Bartimaios (syn Timaia).+ 47  Když slyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal křičet: „Synu Davida,+ Ježíši, smiluj se nade mnou!“+ 48  Mnozí ho okřikovali, ať mlčí, ale on křičel o to víc: „Synu Davida, smiluj se nade mnou!“ 49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ A tak ho zavolali a řekli mu: „Seber odvahu! Vstaň, volá tě.“ 50  Odhodil svůj svrchní oděv, vyskočil na nohy a šel k Ježíšovi. 51  Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Slepý muž odpověděl: „Rabboni,* ať vidím.“ 52  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“+ A hned začal vidět+ a šel po silnici za ním.

Poznámky

Nebo možná „říkali jeden druhému“.
Nebo „věku, době“. Viz Slovníček pojmů.
Znamená „učitel“.