Potom co se Ježíš u Betanie setká s Martou a o něco později i s Marií, jdou spolu k Lazarově hrobce. Je to jeskyně, která má vchod zakrytý velkým kamenem. Ježíš dává pokyn: „Odvalte ten kámen.“ Protože Marta neví, co chce Ježíš udělat, s obavami říká: „Pane, teď už určitě zapáchá, vždyť je to čtvrtý den.“ Ale Ježíš jí odpovídá: „Neřekl jsem ti, že když uvěříš, uvidíš Boží slávu?“ (Jan 11:39, 40)

Lidé tedy kámen odvalí. Ježíš potom vzhlédne k nebi a nahlas se modlí: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Sice jsem věděl, že mě vždycky vyslyšíš, ale řekl jsem to kvůli lidem, kteří tu stojí, aby uvěřili, že jsi mě poslal.“ Z Ježíšovy  modlitby můžou lidé vidět, že k tomu, co se chystá udělat, má moc od Boha. Ježíš hlasitě zavolá: „Lazare, pojď ven!“ A Lazar opravdu vychází. Ruce a nohy má pořád ještě ovázané pruhy látky a látku má i přes obličej. „Rozvažte ho, ať může chodit,“ říká Ježíš. (Jan 11:41–44)

Hodně Židů, kteří přišli Marii a Martu utěšit a vidí tento zázrak, v Ježíše uvěří. Jiní jdou ale za farizei a řeknou jim, co Ježíš udělal. Farizeové a přední kněží proto svolají židovský nejvyšší soud, Sanhedrin. Jeho členem je i velekněz Kaifáš. Někteří soudci si stěžují: „Co budeme dělat? Ten člověk provádí tolik zázraků. Když ho necháme být, všichni v něj uvěří a přijdou Římané a odstraní náš chrám i náš národ.“ (Jan 11:47, 48) I když ti muži od očitých svědků slyšeli, že Ježíš provádí spoustu zázraků, vůbec nemají radost z toho, co skrze něj Bůh dělá. Starají se hlavně o svoje postavení a moc.

To, že Lazar vstal z mrtvých, je obrovská rána pro saducee, protože ti ve vzkříšení nevěří. Slova se teď ujímá Kaifáš, který k saduceům sám patří. Říká: „Vůbec nic nechápete. Nemyslíte, že je pro vás lepší, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby byl celý národ zničen?“ (Jan 11:49, 50; Skutky 5:17; 23:8)

Kaifáš něco takového „neřekl sám od sebe“. Podnítil ho k tomu Bůh, a to vzhledem k jeho posvátnému úřadu. Kaifáš to myslí tak, že Ježíš by měl zemřít, aby dál nepodkopával autoritu a moc židovských náboženských vůdců. Kaifášovo proroctví ale zároveň poukazuje na skutečnost, že Ježíš svou smrtí poskytne výkupné, a to nejenom za Židy, ale za všechny „Boží děti, které jsou rozptýleny“. (Jan 11:51, 52)

Kaifášova snaha ovlivnit Sanhedrin, aby naplánoval Ježíšovu smrt, je úspěšná. Mezi jeho členy je i Nikodém, který s Ježíšem sympatizuje. Je možné, že mu o plánech Sanhedrinu řekne? Ježíš každopádně odchází z okolí Jeruzaléma a tím se vyhne tomu, aby ho zabili dřív, než přijde Bohem ustanovený čas.