Přejít k článku

Přejít na obsah

 48. KAPITOLA

Další zázraky a negativní reakce lidí v Nazaretu

Další zázraky a negativní reakce lidí v Nazaretu

MATOUŠ 9:27–34; 13:54–58 MAREK 6:1–6

  • JEŽÍŠ UZDRAVUJE DVA SLEPCE A JEDNOHO NĚMÉHO

  • LIDÉ V NAZARETU V NĚHO NEUVĚŘÍ

Ježíš prožívá dost rušný den. Potom co připlul z Dekapole, uzdravil ženu, která trpěla krvácením, a vzkřísil Jairovu dceru. Den ale ještě nekončí. Když Ježíš odchází z Jairova domu, jdou za ním dva slepci a křičí: „Smiluj se nad námi, Synu Davida!“ (Matouš 9:27)

Ze slov „Synu Davida“ je patrná jejich víra v to, že Ježíš je dědic Davidova trůnu, a tím pádem Mesiáš. Zdá se, že Ježíš jejich volání nevěnuje pozornost. Možná chce zjistit, jestli je to odradí. To se ale nestane. Když Ježíš vchází do jednoho domu, oba ho následují. Zeptá se jich: „Věříte, že to můžu udělat?“ Ti muži s jistotou odpovídají: „Ano, Pane.“ A tak se Ježíš dotkne jejich očí a řekne: „Ať se vám stane podle vaší víry.“ (Matouš 9:28, 29)

Rázem oba vidí! Ježíš už předtím lidem většinou přikazoval, aby veřejně nemluvili o tom, co pro ně udělal. A stejné je to i v tomto případě. Ti muži jsou ale bez sebe radostí a o Ježíšovi mluví všude, kam přijdou.

Zatímco odcházejí, lidé k Ježíšovi přivádí muže, který nemůže mluvit, protože je posedlý démonem. Ježíš démona vyžene, a muži se okamžitě vrátí řeč. Lidé žasnou a říkají: „Něco takového se v Izraeli ještě nikdy nestalo.“ Jsou u toho také farizeové. Nemůžou Ježíšovy zázraky popřít, a tak znovu zpochybňují, že je dělá díky síle od Boha. Tvrdí: „Vyhání démony s pomocí vládce démonů.“ (Matouš 9:33, 34)

Krátce nato se Ježíš vrací do svého domovského města Nazaretu a tentokrát ho doprovází jeho učedníci. Asi před rokem vyučoval v místní synagoze. Zpočátku lidé žasli nad tím, co říká, ale pak je to začalo urážet a chtěli ho zabít. Teď se Ježíš znovu snaží lidem z Nazaretu pomoct.

O sabatu jde do synagogy, aby tam vyučoval. Mnozí jsou ohromení a ptají se: „Odkud má takovou moudrost? A kdo mu dal schopnost dělat zázraky?“ Říkají: „Copak to není syn toho tesaře? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Jidáš? A nežijí všechny jeho sestry tady u nás? Odkud to tedy všechno má?“ (Matouš 13:54–56)

Lidé to berou tak, že Ježíš je prostě obyčejný člověk ze stejného města. Říkají si: „Viděli jsme ho vyrůstat, tak jak může být Mesiáš?“ I přes všechny důkazy, včetně Ježíšovy velké moudrosti a zázraků, ho jako Mesiáše neuznávají. Kvůli tomu, že ho znají odmalička, v něj nevěří ani jeho příbuzní. Ježíš proto říká: „Proroka uznávají všude, jen ne v jeho domovském území a vlastním domě.“ (Matouš 13:57)

Ježíše překvapuje, jak malou mají víru. A tak tam neudělá žádné zázraky kromě toho, že položí ruce na několik nemocných a uzdraví je. (Marek 6:5, 6)