Přejít k článku

Přejít na obsah

 101. KAPITOLA

Na večeři v Šimonově domě v Betanii

Na večeři v Šimonově domě v Betanii

MATOUŠ 26:6–13 MAREK 14:3–9 JAN 11:55–12:11

  • JEŽÍŠ SE VRACÍ DO BETANIE BLÍZKO JERUZALÉMA

  • MARIE VYLÉVÁ NA JEŽÍŠE VONNÝ OLEJ

Když Ježíš odejde z Jericha, zamíří do Betanie. Musí ujít zhruba 20 kilometrů po cestě, která stoupá obtížným terénem. Jericho je asi 250 metrů pod úrovní moře a Betanie asi 610 metrů nad mořem. V této vesnici, která leží přibližně tři kilometry od Jeruzaléma na východním svahu Olivové hory, žije Lazar a jeho dvě sestry.

Do Jeruzaléma už přišlo na svátek Pesach hodně Židů. Dorazili dřív, aby se „obřadně očistili“ pro případ, že se dotkli nějakého mrtvého těla nebo udělali něco jiného, čím se znečistili. (Jan 11:55; 4. Mojžíšova 9:6–10) Někteří z nich jsou v chrámu a debatují o tom, jestli na svátek přijde i Ježíš. (Jan 11:56)

O Ježíšovi se vedou živé diskuze plné emocí. Někteří náboženští vůdci se ho chtějí zmocnit a zabít ho. Dokonce nařídili, že když se někdo dozví, kde je, má jim to nahlásit, „aby ho mohli zatknout“. (Jan 11:57) Ti muži se už pokusili Ježíše zabít, potom co vzkřísil Lazara. (Jan 11:49–53) Je proto pochopitelné, že někteří lidé můžou pochybovat, jestli se Ježíš vůbec objeví na veřejnosti.

Ježíš přichází do Betanie v pátek, „šest dnů před Pesachem“. (Jan 12:1) Po západu slunce začíná další den (sabat 8. nisanu). Takže do Betanie dorazil ještě před sabatem. Nemohl z Jericha cestovat během sabatu – od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce – protože v tento den je cestování omezené židovským zákonem. Ježíš jde pravděpodobně do Lazarova domu, jako to několikrát udělal už dřív.

V Betanii žije také Šimon, kterému se říká „malomocný“. Možná proto, že touto nemocí trpěl a Ježíš ho z ní uzdravil. Zve Ježíše a jeho přátele, včetně Lazara, aby k němu v sobotu přišli na večeři. Pracovitá Marta při ní obsluhuje hosty, zatímco Marie soustředí svoji pozornost na Ježíše. Tentokrát ale způsobem, který vyvolá rozruch.

Marie otvírá alabastrovou nádobku, která má tvar lahvičky a která obsahuje asi „libru velmi drahého vonného oleje, pravého nardu“. (Jan 12:3) Hodnota tohoto oleje je 300 denárů, což se rovná zhruba roční mzdě! Marie ho Ježíšovi vylévá na hlavu a na nohy a ty mu pak utírá svými vlasy. Příjemná vůně naplní celý dům.

Učedníci se zlobí a ptají se: „Proč se s tím vonným olejem tak plýtvá?“ (Marek 14:4) Jidáš Iškariotský protestuje: „Proč se ten vonný olej neprodal za 300 denárů a peníze se nedaly chudým?“ (Jan 12:5) Jidášovi ale ve skutečnosti  nejde o chudé lidi. Krade peníze ze společné pokladničky, kterou má na starosti.

Ježíš se Marie zastává: „Proč tu ženu takhle trápíte? Udělala pro mě dobrý skutek. Chudé budete mít kolem sebe vždycky, ale já s vámi vždycky nebudu. Když dala vonný olej na mé tělo, připravila mě tím k pohřbu. Ujišťuji vás, že kdekoli na světě se bude kázat tato dobrá zpráva, bude se na památku této ženy vyprávět i o tom, co udělala.“ (Matouš 26:10–13)

Ježíš je v Betanii už víc než den a zpráva o jeho přítomnosti se šíří mezi lidmi. Do Šimonova domu přichází spousta Židů, protože chtějí Ježíše vidět. Jsou ale zvědaví i na „Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých“. (Jan 12:9) To, že je Lazar naživu, je podle předních kněží důvodem, proč hodně lidí začíná v Ježíše věřit. Proto se dohodnou, že zabijí oba – Ježíše i Lazara. Jejich špatnost opravdu nezná hranic!