Přejít k článku

Přejít na obsah

 105. KAPITOLA

Fíkovník a poučení o víře

Fíkovník a poučení o víře

MATOUŠ 21:19–27 MAREK 11:19–33 LUKÁŠ 20:1–8

  • Z USCHLÉHO FÍKOVNÍKU VYPLÝVÁ POUČENÍ O VÍŘE

  • ŽIDOVŠTÍ VŮDCI ZPOCHYBŇUJÍ OPRÁVNĚNOST JEŽÍŠOVA JEDNÁNÍ

Ježíš v pondělí odpoledne opouští Jeruzalém a vrací se do Betanie na východním svahu Olivové hory. Noc pravděpodobně stráví v domě svých přátel Lazara, Marie a Marty.

Nastává ráno 11. nisanu. Ježíš a jeho učedníci se znovu vydávají na cestu. Míří zpátky do Jeruzaléma, kde Ježíš naposledy vstoupí do chrámu. Je to také poslední den, kdy se bude na veřejnosti věnovat své službě – předtím než oslaví Pesach, zavede slavnost na připomínku své smrti, ocitne se před soudem a bude popraven.

Jak jdou přes Olivovou horu do Jeruzaléma, Petr si všimne stromu, který Ježíš předchozí ráno proklel. „Rabbi, podívej se,“ vykřikne, „fíkovník, který jsi proklel, uschl.“ (Marek 11:21)

Proč Ježíš nechal fíkovník uschnout? Vysvětluje: „Ujišťuji vás, že když budete mít víru a nebudete pochybovat, pak uděláte nejen to, co jsem udělal s fíkovníkem, ale pokud řeknete této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘, stane se to. Když budete mít víru, dostanete všechno, o co budete v modlitbě prosit.“ (Matouš 21:21, 22) To, že víra dokáže pohnout i horou, Ježíš řekl už dřív a teď tuto myšlenku opakuje. (Matouš 17:20)

Když tedy Ježíš nechal fíkovník uschnout, názorně tím ukázal, jak je potřebné věřit Bohu. Říká: „Věřte, že všechno, o co se modlíte a o co prosíte, jste už dostali, a dostanete to.“ (Marek 11:24) To je rozhodně cenné poučení pro všechny Ježíšovy následovníky. A zvlášť se bude hodit apoštolům, které brzo čekají náročné zkoušky. Existuje ale ještě jedna souvislost mezi uschlým fíkovníkem a vírou.

Podobně jako fíkovník i izraelský národ vyvolává nesprávný dojem. Židé jsou ve smluvním vztahu s Bohem a navenek to může vypadat, že poslouchají jeho zákony. Národ jako celek ale ve skutečnosti nemá víru ani nenese dobré ovoce. Dokonce odmítají Božího vlastního Syna! Když tedy Ježíš nechal neplodný fíkovník uschnout, ukázal tím, jak tento neplodný národ bez víry skončí.

Zanedlouho Ježíš s učedníky vchází do Jeruzaléma. Jak má ve zvyku, jde do chrámu a začne vyučovat. Jsou tam i přední kněží a starší lidu. Zřejmě mají pořád v živé paměti, co Ježíš udělal předešlý den směnárníkům, a tak na něj zaútočí: „Jakým právem to děláš? Kdo ti dal oprávnění, abys to dělal?“ (Marek 11:28)

Ježíš na to říká: „Na něco se vás zeptám. Odpovězte mi, a já vám řeknu, jakým právem to dělám. Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, nebo od lidí?“ Teď jsou to židovští vůdci, kdo je v nepříjemné pozici. Společně se radí, jak Ježíšovi odpovědět: „Pokud řekneme: ‚Z nebe‘, namítne: ‚Tak proč jste mu neuvěřili?‘ Ale odvážíme se říct ‚Od lidí‘?“ Bojí se totiž zástupu, protože všichni považují Jana za skutečného proroka. (Marek 11:29–32)

Ježíšovi odpůrci nedokážou vymyslet vhodnou odpověď, a proto řeknou: „Nevíme.“ A tak to Ježíš uzavře: „Ani já vám neřeknu, jakým právem to dělám.“ (Marek 11:33)