Přejít k článku

Přejít na obsah

 72. KAPITOLA

Ježíš posílá 70 učedníků kázat

Ježíš posílá 70 učedníků kázat

LUKÁŠ 10:1–24

  • JEŽÍŠ VYBÍRÁ 70 UČEDNÍKŮ A POSÍLÁ JE KÁZAT

Je konec roku 32 n. l. a od Ježíšova křtu uplynuly asi tři roky. On a jeho učedníci byli nedávno na Svátku stánků v Jeruzalémě. Teď jsou pravděpodobně někde poblíž. (Lukáš 10:38; Jan 11:1) Ježíš tráví většinu zbývajících šesti měsíců své služby v Judeji nebo za Jordánem v oblasti zvané Perea. I zde lidé potřebují slyšet Ježíšovo vyučování.

Už dřív, po Pesachu roku 30 n. l., Ježíš několik měsíců kázal v Judeji a pak cestoval přes Samaří do Galileje. Kolem Pesachu roku 31 n. l. se ho Židé v Jeruzalémě pokoušeli zabít. Potom Ježíš rok a půl vyučoval hlavně na severu v Galileji. Hodně lidí se v té době stalo jeho následovníky. V Galileji Ježíš školil apoštoly a pak je poslal kázat. Dal jim tento pokyn: „Kažte: ‚Nebeské království se přiblížilo.‘“ (Matouš 10:5–7) Teď organizuje kazatelskou kampaň v Judeji.

Nejdřív vybírá 70 učedníků, aby je po dvou poslal kázat. Těchto 35 dvojic má procházet Judeou, kde „žeň je veliká, ale dělníků je málo“, a mluvit s lidmi o Království. (Lukáš 10:2) Učedníci mají jít do měst a vesnic, kam pak zřejmě zamíří Ježíš. Mají uzdravovat nemocné a šířit stejné poselství jako on.

Jejich úkolem není kázat v synagogách. Ježíš jim říká, aby šli za lidmi do jejich domovů. Vysvětluje jim, jak mají postupovat: „Když vejdete do nějakého domu, nejdřív řekněte: ‚Pokoj tomuto domu.‘ Pokud je tam přítel pokoje, váš pokoj zůstane na něm.“ Jakou zprávu mají lidem předávat? Ježíš je vybízí: „Říkejte: ‚Přiblížilo se k vám Boží království.‘“ (Lukáš 10:5–9)

Pokyny, které Ježíš dává 70 učedníkům, se podobají těm, které od něj asi před rokem dostalo 12 apoštolů, když je poslal kázat. Upozorňuje je, že ne všichni je budou vítat s otevřenou náručí. Jejich práce bude ale užitečná pro lidi, kteří jsou přístupní novým myšlenkám. Až krátce nato přijde Ježíš, mnozí z nich ho rádi přijmou a budou se od něj chtít učit.

Zanedlouho se 70 učedníků vrací k Ježíšovi. Radostně mu oznamují: „Pane, i démoni se nám podřizují, když používáme tvé jméno.“ Z tak skvělých zpráv je Ježíš určitě nadšený. Říká: „Viděl jsem, jak Satan spadl z nebe jako blesk. Dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech.“ (Lukáš 10:17–19)

Když Ježíš říká, že jeho následovníci budou šlapat po hadech a štírech, chce je tím ujistit, že dokážou zvítězit nad čímkoli škodlivým. Navíc se můžou spolehnout, že Satan bude v budoucnosti  svržen z nebe. Ježíš pak 70 učedníkům pomáhá pochopit, co je z dlouhodobého hlediska opravdu důležité. Říká: „Neradujte se z toho, že se vám podřizují duchové, ale radujte se z toho, že vaše jména jsou zapsaná v nebesích.“ (Lukáš 10:20)

Ježíš má obrovskou radost a před ostatními chválí svého Otce za to, že svým pokorným služebníkům umožňuje dělat tak velké věci. Pak se obrací k učedníkům a říká jim: „Šťastné jsou oči, které vidí, co vidíte vy. Říkám vám, že mnozí proroci a králové toužili vidět, co pozorujete vy, ale neviděli to a toužili slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli to.“ (Lukáš 10:23, 24)