Přejít k článku

Přejít na obsah

 66. KAPITOLA

V Jeruzalémě během svátku stánků

V Jeruzalémě během svátku stánků

JAN 7:11–32

  • JEŽÍŠ VYUČUJE V CHRÁMU

Od Ježíšova křtu uplynulo pár let a za tu dobu se stal známou osobností. Tisíce Židů viděly jeho zázraky a zprávy o jeho činnosti se rozšířily široko daleko. Teď se v Jeruzalémě slaví Svátek stánků (neboli Svátek chýší) a lidé se po Ježíšovi shánějí.

Názory na něj se hodně liší. „Je to dobrý člověk,“ říkají někteří. „Není. Klame lidi,“ tvrdí jiní. (Jan 7:12) Lidé si o něm šuškají hlavně během prvních dnů svátku. Nikdo ale nemá odvahu veřejně se za Ježíše postavit, protože lidé se bojí, jak by na to reagovali židovští vůdci.

V polovině svátku se Ježíš objeví v chrámu. Mnozí žasnou nad tím, jak skvěle dokáže vyučovat. Nikdy nechodil do rabínských škol, takže lidé se diví: „Jak to, že ten člověk tak dobře zná Písmo, když nestudoval na školách?“ (Jan 7:15)

Ježíš vysvětluje: „Co vyučuji, nepochází ode mě, ale od toho, kdo mě poslal. Pokud si někdo přeje konat jeho vůli, pozná, jestli je to učení od Boha, nebo mluvím sám od sebe.“ (Jan 7:16, 17) Ježíšovo vyučování je v souladu s Božím zákonem. Lidem by tedy mělo být jasné, že Ježíš chce, aby připsali slávu Bohu, a ne jemu.

Pak Ježíš říká: „Nedal vám Mojžíš Zákon? Nikdo z vás však Zákon neposlouchá. Proč se mě snažíte zabít?“ Někteří z davu, pravděpodobně ti, kdo přišli na svátek odjinud, o takových snahách nic nevědí. Zdá se jim neuvěřitelné, že by někdo chtěl zabít tak úžasného učitele, jako je Ježíš. Proto si jeho slova vysvětlují tak, že s ním něco není v pořádku. Říkají: „Jsi posedlý démonem. Kdo se tě snaží zabít?“ (Jan 7:19, 20)

Před rokem a půl ale židovští vůdci opravdu chtěli Ježíše usmrtit, když uzdravil jednoho muže o sabatu. Teď používá argumentaci, která má vést posluchače k přemýšlení, a odhaluje nerozumnost těchto vůdců. Obrací pozornost k tomu, že podle Zákona má být narozený chlapec osmý den obřezán, a to i když je sabat. Pak se ptá: „Když člověka o sabatu obřezáváte, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mě tak zlobíte, že jsem nějakého člověka o sabatu úplně uzdravil? Přestaňte soudit podle toho, jak se co jeví navenek, ale suďte spravedlivě.“ (Jan 7:23, 24)

Obyvatelé Jeruzaléma, kteří celou situaci znají, říkají: „Není to ten, koho chtějí [vůdcové] zabít? Ale podívejte se! Mluví veřejně a nikdo mu nic neříká. Že by naši vůdcové došli k závěru, že je to Kristus?“ Proč tedy lidé nevěří, že Ježíš je Kristus? Tvrdí: „O tomhle víme, odkud je, ale až přijde Kristus, nikdo nebude vědět, odkud je.“ (Jan 7:25–27)

Ježíš na to přímo v chrámu odpovídá: „Znáte mě a víte, odkud jsem. Nepřišel jsem sám od sebe. Ten, kdo mě poslal, skutečně existuje, ale vy ho neznáte. Já ho znám, protože přicházím od něj. To on mě poslal.“ (Jan 7:28, 29) Kvůli tomu, co Ježíš říká, se ho Židé pokusí zatknout, buď aby ho uvěznili, nebo aby ho zabili. Jenže se jim to nepodaří, protože ještě nepřišel čas, aby zemřel.

Hodně lidí ale v Ježíše uvěří. A mají k tomu důvod. Vždyť chodil po vodě, utišil vítr, zázračně  obstaral jídlo pro tisíce lidí, vyléčil spoustu nemocných, způsobil, aby chromí chodili, vrátil zrak slepým, uzdravil malomocné, a dokonce vzkřísil mrtvé. Je logické, že lidé říkají: „Až přijde Kristus, bude snad provádět víc zázraků než tenhle člověk?“ (Jan 7:31)

Když to farizeové slyší, spolu s předními kněžími pošlou stráže, aby Ježíše zatkly.