Přejít k článku

Přejít na obsah

 44. KAPITOLA

Ježíš tiší bouři

Ježíš tiší bouři

MATOUŠ 8:18, 23–27 MAREK 4:35–41 LUKÁŠ 8:22–25

  • JEŽÍŠ TIŠÍ BOUŘI NA GALILEJSKÉM MOŘI

Ježíš má za sebou dlouhý, vyčerpávající den. Když nastává večer, říká učedníkům: „Přeplujme na druhý břeh.“ Myslí tím východní břeh Galilejského moře, který je naproti Kafarnaum. (Marek 4:35)

Na východním břehu leží kraj Gerasenských, který je součástí Dekapole. Města na území Dekapole jsou střediskem řecké kultury, i když tam žije hodně Židů.

Ježíšův odjezd z Kafarnaum neujde pozornosti lidí. Nasedají do člunů a vyplouvají směrem k druhému břehu. (Marek 4:36) Není to tam zas tak daleko. Galilejské moře je velké sladkovodní jezero dlouhé asi 21 kilometrů a široké až 12 kilometrů. Mělké ale rozhodně není.

Ježíš je sice dokonalý, ale po tak perném dni se logicky cítí unavený. Takže když vyplují na moře, lehne si na záď, položí hlavu na polštář a usne.

Někteří apoštolové mají s plavbou hodně zkušeností, ale dnes je nečeká snadná cesta. Jezero je obklopené horami a voda na hladině Galilejského moře je často poměrně teplá. Stává se, že chladnější vzduch z hor se přižene dolů, setká se s ohřátou hladinou, a to způsobí, že se nad mořem strhne prudká bouře. A přesně to se teď děje. Za chvíli do člunu divoce narážejí vlny a ten začíná nabírat vodu. Všichni se ocitají ve velkém nebezpečí. (Lukáš 8:23) Ježíš ale dál spí.

Učedníci se zoufale snaží řídit člun a zkouší všechno, co se jim osvědčilo už dřív, když na moři zažili bouři. Teď je to ale jiné. Situace je tak vážná, že probouzejí Ježíše a volají: „Pane, zachraň nás, jde nám o život!“ (Matouš 8:25) Učedníci mají strach, že se utopí.

Když se Ježíš probudí, říká apoštolům: „Proč se tak bojíte? To máte tak malou víru?“ (Matouš 8:26) Potom přikazuje větru a moři: „Mlč! Buď zticha!“ (Marek 4:39) Zuřící vítr ustává a moře se uklidňuje. (Marek a Lukáš popisují tuto napínavou příhodu tak, že Ježíš nejdřív zázračně utiší bouři a teprve pak učedníkům vytkne nedostatek víry.)

Představte si, jak to na učedníky musí působit. Právě viděli, že mohutnou bouři náhle vystřídal naprostý klid. Sevře je velký strach. Říkají jeden druhému: „Kdo to vlastně je? Vždyť ho poslouchá i vítr a moře!“ Nakonec se bezpečně dostávají na druhou stranu Galilejského moře. (Marek 4:41–5:1) Další čluny, které vypluly stejným směrem, se snad dokázaly vrátit na západní břeh.

Je uklidňující vědět, že Boží Syn má moc nad přírodními živly. Až bude vládnout nad zemí jako král Božího království, všichni lidé budou žít v bezpečí, protože nebudou hrozit žádné ničivé katastrofy.