Studie o inspirovaných Písmech a jejich pozadí

Studie číslo 2 — Čas a Svatá písma

Popisuje časová dělítka používaná v Bibli, obecně používané kalendáře, data, která jsou pro Bibli klíčová, a zajímavosti vzhledem k „proudu času“.

1, 2. Co napsal Šalomoun o čase a co bychom s ním měli dělat vzhledem k jeho prchavé povaze?

ČLOVĚK si hluboce uvědomuje, jak čas ubíhá. Každým tiknutím hodin postupuje o krok dál v proudu času. Skutečně moudrý je ten, kdo svého času správně využívá. Jak napsal král Šalomoun: „Pro všechno je ustanovený čas, ano čas pro každou záležitost pod nebesy: Čas rodit a čas umírat; čas sázet a čas vykořeňovat to, co bylo zasazeno; čas zabíjet a čas uzdravovat; čas bořit a čas stavět; čas plakat a čas se smát.“ (Kaz. 3:1–4) Jak prchavý je čas! Sedmdesát let normální délky života je příliš málo na to, abychom získali hojnost poznání a radovali se ze všech ostatních dobrých věcí, které Jehova opatřil pro člověka na této zemi. „Každou věc učinil krásnou v její čas. Dokonce neurčitý čas vložil do jejich srdce, aby lidstvo nikdy nezjistilo dílo, které pravý Bůh učinil od začátku do konce.“ — Kaz. 3:11; Žalm 90:10.

² Jehova sám žije ve věčnosti času. Zalíbilo se mu však postavit své tvory do proudu času. Nebeští andělé, ano i buřičský Satan, si plně uvědomují plynutí času. (Dan. 10:13; Zjev. 12:12) O lidstvu je napsáno: „Všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.“ (Kaz. 9:11) Šťastný je člověk, který v každé době zahrnuje Boha do svých myšlenek a vítá Boží opatření „pokrmu v pravý čas“! — Mat. 24:45.

3. Co má společného čas s prostorem?

³ Čas plyne jedním směrem. Ačkoli čas je všudypřítomný, žádný žijící člověk nemůže říci, co je čas. Je stejně nevyzpytatelný jako prostor. Nikdo nemůže objasnit, kde proud času začal nebo kam plyne. Tyto věci patří k neomezenému poznání, které má Jehova, jenž je popsán jako Bůh „od neurčitého času na neurčitý čas“. — Žalm 90:2.

4. Co lze říci o pohybu času?

⁴ Čas má ale určité rysy, které je možné pochopit. Můžeme měřit zjevnou rychlost jeho toku. Pohybuje se navíc pouze v jednom směru. Jako doprava v jednosměrné ulici, tak se i čas neúprosně pohybuje jedním směrem — dopředu, stále dopředu. Ať je rychlost jeho pohybu vpřed jakákoli, čas se nikdy nemůže zvrátit do opačného chodu. Žijeme v okamžité přítomnosti. Tato přítomnost je však v pohybu, neustále odplývá do minulosti. Nic ji nezastaví.

5. Proč se dá říci, že minulost je pro nás buď zisk nebo ztráta?

⁵ Minulost. Minulost již uplynula, je to historie a nikdy se nemůže opakovat. Jakýkoli pokus přivolat minulost zpět je stejně nerealistický jako pokoušet se, aby se vodopád řítil směrem vzhůru nebo aby šíp letěl zpět k luku, který jej vystřelil. Naše chyby zanechaly stopu v proudu času, stopu, kterou může vymazat jen Jehova. (Iz. 43:25) Podobně zanechaly i dobré skutky člověka v minulosti záznam, který „se mu vrátí“ s požehnáním od Jehovy. (Přísl. 12:14; 13:22) Minulost je pro nás buď zisk, nebo ztráta. Nemáme již nad ní žádnou kontrolu. O ničemných je napsáno: „Vždyť uschnou rychle jako tráva a jako mladá zelená tráva uvadnou.“ — Žalm 37:2.

6. V čem se budoucnost liší od minulosti a proč bychom se o ni měli zvlášť zajímat?

⁶ Budoucnost. Budoucnost je jiná. Vždy plyne směrem k nám. Pomocí Božího slova můžeme rozeznávat překážky, které se před námi rýsují, a připravit se, abychom jim čelili. Můžeme si pro sebe střádat „poklady v nebi“. (Mat. 6:20) Tyto poklady neodplaví proud času. Zůstanou nám a vytrvají do věčné, požehnané budoucnosti. Zajímáme se o moudré využití času, neboť se to dotýká této budoucnosti. — Ef. 5:15, 16.

7. Co opatřil Jehova člověku k měření času?

⁷ Ukazatelé času. Naše moderní hodinky a hodiny jsou ukazateli času. Slouží jako měřítko k měření času. Podobně uvedl Jehova, Stvořitel, do pohybu ohromné ukazatele času — zemi, která se otáčí kolem své osy, měsíc, kroužící kolem země, a slunce — takže člověk může být  ze svého postavení na zemi přesně informován o čase. „A Bůh dále řekl: ‚Ať nastanou v nebeském prostoru svítící tělesa, aby oddělovala den od noci; a budou sloužit jako znamení a k určování období a dnů a roků.‘“ (1. Mojž. 1:14) A tak se tato nebeská tělesa pohybují ve svých dokonalých cyklech jako množství objektů, které jsou navzájem účelně propojené, a nekonečně a neomylně měří jednosměrný pohyb času.

8. V jakém různém smyslu se v Bibli používá slova „den“?

⁸ Den. Slova „den“ se v Bibli používá v několika různých významech, stejně jako má rozmanité použití v dnešní době. Když se země jednou úplně otočí kolem své osy, vyměří jeden den o 24 hodinách. Den v tomto prvním smyslu je tvořen denní dobou a noční dobou a má celkem 24 hodin. (Jan 20:19) Avšak období denního světla, které průměrně trvá asi 12 hodin, se také říká den. „A Bůh začal nazývat světlo Dnem, ale tmu nazval Nocí.“ (1. Mojž. 1:5) Tak vzniká časový pojem „noc“, období tmy, které průměrně trvá 12 hodin. (2. Mojž. 10:13) V dalším užití se slovo „den (dny)“ vztahuje na časové období souběžné s nějakou význačnou osobou. Izajáš například spatřil své vidění „za dnů judských králů Uzijáše, Jotama, Achaza a Ezechjáše“ (Iz. 1:1), a o dnech Noema a Lota se mluví jako o prorockých dnech. (Luk. 17:26–30) Dalším příkladem přizpůsobivého nebo obrazného použití slova „den“ je Petrův výrok, že „jeden den je u Jehovy jako tisíc let“. (2. Petra 3:8) Ve zprávě 1. Mojžíšovy je stvořitelský den ještě delším časovým obdobím — jsou to tisíciletí. (1. Mojž. 2:2, 3; 2. Mojž. 20:11) Biblická souvislost ukazuje na smysl, v němž se slovo „den“ používá.

9. a) Jak vzniklo rozdělení dne na 24 hodin po 60 minutách? b) O jakých ukazatelích času je zmínka v Hebrejských písmech?

⁹ Hodina. Rozdělení dne do 24 hodin pochází z Egypta. Naše současné dělení hodiny na 60 minut má původ v babylónské matematice, která měla sexagesimální soustavu (založenou na čísle 60). V Hebrejských písmech není žádná zmínka o rozdělení na hodiny. * Hebrejská písma používají jako časové ukazatele výrazy „ráno“, „poledne“ a „navečer“, místo aby se den dělil na určité hodiny. (1. Mojž. 24:11; 43:16; 5. Mojž. 28:29; 1. Král. 18:26) Noc se dělila na tři období zvaná „noční hlídky“ (Žalm 63:6). O dvou z nich je v Bibli zvláštní zmínka: „prostřední noční hlídka“ (Soud. 7:19) a „ranní hlídka“. — 2. Mojž. 14:24; 1. Sam. 11:11.

10. Jak počítali hodiny Židé v Ježíšově době a jak nám tato znalost pomáhá stanovit dobu Ježíšovy smrti?

¹⁰ Avšak v Křesťanských řeckých písmech se běžně mluví o „hodině“. (Jan 12:23; Mat. 20:2–6) Hodiny se počítaly od východu slunce neboli asi od 6 hodin. Bible se zmiňuje o „třetí hodině“, což by bylo asi 9 hodin ráno. O „šesté hodině“ je zmínka jako o době, kdy na Jeruzalém padla tma, když byl Ježíš přibit na kůl. To by odpovídalo naší dvanácté hodině v poledne. Uvádí se, že Ježíš skonal na mučednickém kůlu „asi v devět hodin“ neboli kolem třetí hodiny odpoledne. — Mar. 15:25; Luk. 23:44; Mat. 27:45, 46. *

11. Jak staré je používání „týdne“ jako časové míry?

¹¹ Týden. Člověk začal počítat dny v cyklech po sedmi již ve svých časných dějinách. Řídil se tak příkladem svého Stvořitele, který korunoval svých šest stvořitelských dnů sedmým údobím zvaným rovněž den. Noe počítal dny v cyklech po sedmi. V hebrejštině se „týden“ doslovně vztahuje na sedmidílnou jednotku nebo údobí. — 1. Mojž. 2:2, 3; 8:10, 12; 29:27.

12. Co je lunární měsíc a jak se liší od našich dnešních měsíců?

¹² Lunární měsíce. Bible mluví o „lunárních měsících“. (2. Mojž. 2:2; 5. Mojž. 21:13; 33:14; Ezra 6:15) Naše moderní měsíce nejsou lunárními měsíci, protože je neurčuje měsíc. Je to pouze dvanáct dohodou stanovených úseků slunečního roku. Lunární měsíc je měsíc, který je určován novoluním. Jsou čtyři měsíční fáze, jež tvoří jedno lunární období, které má průměrně 29 dnů, 12 hodin a 44 minuty. Stačí se pouze podívat na tvar měsíce, abychom mohli určit přibližný den lunárního měsíce.

13. Jak byla přesně časově zaznamenána potopa?

¹³ Noe zřejmě nepoužíval lunární měsíce přísně, ale spíše zaznamenával události v měsících o třiceti dnech. Podle lodního deníku, který Noe vedl v arše, se dovídáme, že vody potopy zaplavovaly zemi po dobu pěti měsíců neboli „sto padesát dnů“. Po dvanácti měsících a deseti dnech země oschla, takže cestující mohli vyjít z archy. Tak byly tyto epochální události přesně časově zaznamenány. — 1. Mojž. 7:11, 24; 8:3, 4, 14–19.

14. a) Jakým způsobem Jehova poskytl roční období? b) Jak dlouho bude trvat uspořádání ročních období?

 ¹⁴ Roční období. Když Jehova připravoval zemi pro obydlení, moudře a s láskou opatřil roční období. (1. Mojž. 1:14) Existují jako důsledek toho, že země je přivrácená neboli nakloněná v úhlu 23,5° k rovině své dráhy kolem slunce. Z toho vyplývá, že se nejprve jižní polokoule a potom o šest měsíců později severní polokoule přivracejí ke slunci, takže se roční období postupně střídají. Tato změna ročních období umožňuje rozmanitost a kontrasty a určuje doby pro setí a sklizeň. Boží slovo nás ujišťuje, že toto uspořádání se střídáním a odlišností ročních období má trvat navždy. „Po všechny dny trvání země nikdy nepřestane setí semen a žeň, chladno a horko, a léto a zima, a den a noc.“ — 1. Mojž. 8:22.

15, 16. a) Jak se dají rozdělit deštivá období v Zaslíbené zemi? b) Popiš období dešťů a vztah těchto ročních období k zemědělské činnosti.

¹⁵ Rok v Zaslíbené zemi se může všeobecně rozdělit na deštivé období a na suché období. Zhruba od poloviny dubna do poloviny října velmi málo prší. Deštivé období lze rozdělit na časný neboli „podzimní“ déšť (říjen–listopad), prudké zimní deště a chladnější počasí (prosinec–únor) a pozdní neboli „jarní“ déšť (březen–duben). (5. Mojž. 11:14; Joel 2:23) Toto rozdělení je přibližné, neboť období se překrývají vzhledem k odlišnému podnebí v různých částech země. Časný déšť změkčuje suchou půdu, takže říjen až listopad je časem k „orbě“ a pro „setí semene“. (2. Mojž. 34:21; 3. Mojž. 26:5) Během prudkých zimních dešťů od prosince do února není neobvyklé, že padá sníh, a v lednu a únoru může teplota ve vyšších polohách klesnout pod bod mrazu. Bible mluví o Benajášovi, jednom z Davidových silných mužů, že zabil lva „v den, kdy padal sníh“. — 2. Sam. 23:20.

¹⁶ Měsíc březen a duben (přibližně hebrejské měsíce nisan a ijar) jsou měsíce „jarního deště“. (Zech. 10:1) To je pozdní déšť potřebný k tomu, aby vzešlo zrno zaseté na podzim, a tak byla dobrá sklizeň. (Oz. 6:3; Jak. 5:7) Je to rovněž období časné žně, a Bůh přikázal Izraeli, aby první plody žně obětovali 16. nisana. (3. Mojž. 23:10; Rut 1:22) Je to doba krásy a potěšení. „Po zemi se objevilo kvítí, nadešel pravý čas k prořezávání révy a v naší zemi je slyšet hlas hrdličky. Fíkovník, ten nabyl zralou barvu pro své rané fíky; a révoví je v květu, vydalo aróma.“ — Pís. 2:12, 13.

17. a) Co podporuje úrodu během suchého období? b) Vezmi v úvahu tabulku „Rok Izraelitů“ a rozděl rok podle období, o nichž se hovoří v odstavcích 15–17. c) Kdy byla časná žeň, obilná žeň a čas, kdy byly sklizeny všechny plodiny, a jaké svátky připadly na tato období?

¹⁷ Asi v polovině dubna začíná suché období, ale téměř po celou tu dobu, a zvlášť v pobřežních nížinách a na západních svazích hor podporuje letní úrodu hojná rosa. (5. Mojž. 33:28) Během května se sklidí obilí a na konci tohoto měsíce se slavil svátek týdnů (letnice). (3. Mojž. 23:15–21) Později, když je teplejší počasí a půda víc vyschne, dozrávají a sklízejí se hrozny vinné révy a pak další letní ovoce jako olivy, datle a fíky. (2. Sam. 16:1) Koncem suchého období a začátkem časných dešťů se sklidil celý výnos země a tehdy (asi začátkem října) se slavil svátek chýší neboli stánků. — 2. Mojž. 23:16; 3. Mojž. 23:39–43.

18. a) Proč je význam hebrejského slova pro „rok“ vhodný? b) Co je pravý solární rok vzhledem k zemi?

¹⁸ Rok. Naše studium času v Bibli nás nyní přivádí k výrazu „rok“. Mluví se o něm od začátku lidských dějin. (1. Mojž. 1:14) Hebrejské slovo pro „rok“, šana, vychází z kořene, který znamená „opakovat; udělat znovu“ a dává představu o časovém cyklu. To bylo vhodné, protože se každým rokem opakoval cyklus ročních období. Pozemský rok je doba, kterou potřebuje země k tomu, aby jednou úplně oběhla kolem slunce. Skutečná doba potřebná k tomuto jednomu oběhu je 365 dnů, 5 hodin, 48 minut a 46 sekund neboli přibližně 365 ¹/₄ dne. Tato doba se nazývá pravý solární rok.

19. a) Jak se počítaly starověké biblické roky? b) Jaký „náboženský rok“ Jehova později nařídil?

¹⁹ Biblické roky. Podle starověkého biblického počítání probíhal rok od podzimu do podzimu. To se zvlášť hodilo pro zemědělský život, neboť rok začínal oráním a setím v první polovině našeho měsíce října a končil sklizní úrody. Noe počítal rok od podzimu. Zaznamenal, že potopa začala „ve druhém měsíci“, to by odpovídalo druhé polovině října a první polovině listopadu. (1. Mojž. 7:11, poznámka pod čarou v Rbi8) Až dodnes začínají mnohé národy svůj nový rok na podzim. V době vyjití z Egypta v roce 1513 př. n. l. Jehova nařídil, že aviv (nisan) se stane pro Židy „začátkem měsíců“, takže nyní měli náboženský rok, který se počítal od jara do jara. (2. Mojž. 12:2) Dnes ale Židé dodržují světský neboli civilní rok, který začíná na podzim, a prvním měsícem je tišri.

20. Jak byl upraven lunární rok, aby se shodoval se solárním rokem, a co jsou „lunisolární roky“?

 ²⁰ Lunisolární rok. Až do doby Krista používala většina národů pro počítání času lunární roky. Přitom uplatňovaly různé způsoby, jak rok upravit, aby se víceméně shodoval se solárním rokem. Běžný lunární rok o dvanácti lunárních měsících má 354 dnů, přičemž měsíce mají 29 nebo 30 dnů, podle toho, kdy se objeví každý nový měsíc. Lunární rok je tedy asi o 11 ¹/₄ dne kratší než pravý solární rok s 365 ¹/₄ dne. Hebrejci se řídili lunárním rokem. V Bibli se nevysvětluje, jak přizpůsobovali tento rok, aby se shodoval se solárním rokem a ročními obdobími, ale jistě museli podle potřeby přidávat dodatečné neboli vložené měsíce. Uspořádání vložených měsíců se později, v 5. století př. n. l., převedlo do soustavy známé dnes jako Metonův cyklus. Ten dovoloval, aby byl každých 19 roků sedmkrát přidán vložený měsíc. V židovském kalendáři se přidával za dvanáctý měsíc adar a nazýval se veadar neboli „druhý adar“. Lunární kalendář se takto přizpůsobil slunci, a proto jsou roky s 12 nebo 13 měsíci označovány jako lunisolární roky.

21. a) Co je juliánský kalendář? b) Proč je gregoriánský kalendář přesnější?

²¹ Juliánský a gregoriánský kalendář. Kalendář je systém určování začátku, délky a úseků roku a uspořádání těchto úseků do určitého pořádku. Juliánský kalendář zavedl Julius Caesar v roce 46 př. n. l. Římský lid tak dostal časové uspořádání podle solárního roku namísto roku lunárního. Juliánský kalendář má 365 dnů v roce, s tou výjimkou, že každý čtvrtý (přestupný) rok se přidá jeden den, takže je to pak 366 dnů. Avšak během času se zjistilo, že juliánský kalendář je o více než 11 minut delší než pravý solární rok. Do 16. století n. l. narostl rozdíl na plných deset dnů. A tak papež Řehoř XIII. (Gregorius) zavedl v roce 1582 malou opravu a zavedl to, co nyní známe jako gregoriánský kalendář. Papežskou bulou se v roce 1582 vypustilo deset dnů, takže den po 4. říjnu se stal 15. říjnem. Gregoriánský kalendář stanoví, že staletí, která nelze dělit 400, se nemají považovat za přestupné roky. Například na rozdíl od roku 2000 se rok 1900 nestal přestupným rokem, protože číslo 1900 není dělitelné 400. Gregoriánský kalendář se nyní všeobecně používá ve většině částí světa.

22, 23. Jak dlouhý je prorocký rok?

²² Prorocký „rok“. V biblickém proroctví se slovo „rok“ často používá ve zvláštním smyslu jako ekvivalent 12 měsíců, kdy každý měsíc má 30 dnů, to je celkem 360 dnů. Všimněme si, co jedna autorita říká v komentáři k Ezekielovi 4:5, 6: „Musíme předpokládat, že Ezekiel znal rok o 360 dnech. To není ani pravý solární rok, ani lunární rok. Je to ‚průměrný‘ rok, v němž každý měsíc má 30 dnů.“ *

²³ Prorockému roku se také říká „čas“ a studium Zjevení 11:2, 3 a 12:6, 14 ukazuje, jak se jeden „čas“ počítá jako 360 dnů. Příležitostně se také rok v proroctví znázorňuje „dnem“. — Ezek. 4:5, 6.

24. Jak začínaly různé starověké národy své počítání?

 ²⁴ Žádný nultý rok. Starověké národy, včetně učených Řeků, Římanů a Židů, neznaly pojem nuly. Všechno počítali od jedné. Když jste se ve škole učili římské číslovky (I, II, III, IV, V, X atd.), probírali jste nulu? Ne, protože Římané žádný znak pro nulu neměli. Jelikož Římané nepoužívali číslo nula, náš letopočet nezačal nultým rokem, ale rokem 1 n. l. Tak rovněž vzniklo uspořádání řadových číslovek, jako první (1.), druhý (2.), třetí (3.), desátý (10.) a stý (100.). V moderní matematice se uvažuje tak, že všechno začíná od ničeho neboli od nuly. Nulu pravděpodobně vymysleli Hindové.

25. Jak se liší řadové číslovky od základních číslovek?

²⁵ A tak kdykoli se používají řadové číslovky, musíme vždy odečíst jedna, abychom dostali plný počet. Když tedy například mluvíme o nějakém datu ve 20. století n. l., znamená to, že již uplynulo plných 20 století? Ne, vyjadřuje to 19 plných století a několik roků. K vyjádření úplných čísel používá Bible i moderní matematika základní číslovky, jako 1, 2, 3, 10 a 100. Nazývají se také „celá čísla“.

26. Jak bys vypočítal a) roky od 1. října 607 př. n. l. do 1. října 1914 n. l.? b) 2 520 let od 1. října 607 př. n. l.?

²⁶ Náš letopočet tedy nezačal nultým rokem, ale rokem 1 n. l., a kalendář pro roky před naším letopočtem nepočítal zpět od nultého roku, ale začínal rokem 1. př. n. l. Číslice pro rok v kterémkoli datu je ve skutečnosti řadovou číslovkou. Rok 1990 n. l. tedy ve skutečnosti představuje 1989 plných roků od začátku našeho letopočtu, a datum 1. července 1990 představuje 1989 let plus půl roku od začátku našeho letopočtu. Stejná zásada platí pro data př. n. l. Chceme-li tedy vypočítat, kolik roků uplynulo mezi 1. říjnem 607 př. n. l. a 1. říjnem 1914 n. l., připočteme 606 roků (plus poslední tři měsíce předešlého roku) k 1 913 (plus prvních devět měsíců příštího roku) a výsledek je 2 519 (plus dvanáct měsíců) neboli 2 520 let. Nebo jestliže chceme vypočítat, jaké datum by bylo 2 520 let po 1. říjnu 607 př. n. l., pamatujme si, že 607 je řadová číslovka — představuje ve skutečnosti 606 plných roků —, a protože nepočítáme od 31. prosince 607 př. n. l., ale od 1. října 607 př. n. l., musíme připočíst k 606 ony tři měsíce na konci roku 607 př. n. l. Nyní odečtěme 606 ¹/₄ od 2 520 let. Zbytek je 1 913 roků a devět měsíců. To znamená, že 2 520 let od 1. října 607 př. n. l. nás přivádí 1 913 ³/₄ roku do našeho letopočtu. To znamená, že 1 913 plných roků nás vede k začátku roku 1914 n. l. a další tři čtvrtiny roku nás dovedou k 1. říjnu 1914 n. l. *

27. Co jsou klíčová data a proč jsou velmi cenná?

²⁷ Klíčová data. Spolehlivá biblická chronologie se opírá o určitá klíčová data. Klíčové datum je kalendářní datum v dějinách, které má spolehlivý základ pro to, aby bylo přijímáno, a které odpovídá konkrétní události zaznamenané v Bibli. Pak se dá použít jako výchozí bod, od něhož se může sled biblických událostí s jistotou zařadit do kalendáře. Jakmile se jednou tento klíčový bod stanoví, výpočty dopředu nebo nazpět od tohoto data se dělají podle přesných záznamů v samotné Bibli, například podle délky života lidí nebo trvání vlád králů. Když začneme od vytyčeného bodu, můžeme tedy použít spolehlivou vnitřní chronologii samotné Bible k datování mnoha biblických událostí.

28. Které je klíčové datum pro Hebrejská písma?

²⁸ Klíčové datum pro Hebrejská písma. Význačná událost, kterou zaznamenává jak Bible, tak světská historie, je dobytí města Babylóna Médy a Peršany pod vedením Cyra. Bible zaznamenává tuto událost v Danielovi 5:30. Různé historické prameny (včetně Diodora, Afrikana, Eusebia, Ptolemaia a babylónských tabulek) podporují rok 539 př. n. l. jako rok dobytí Babylóna Cyrem. Nabonidova kronika uvádí měsíc a den, kdy město padlo (rok chybí). Světští chronologové tedy stanovili datum pro pád Babylóna na 11. říjen 539 př. n. l. podle juliánského kalendáře, nebo na 5. říjen podle gregoriánského kalendáře. *

29. Kdy byl vydán Cyrův výnos a jakou příležitost poskytl?

²⁹ Po svržení Babylóna a během prvního roku své vlády nad dobytým Babylónem vydal Cyrus svůj slavný výnos, který dovoloval Židům, aby se vrátili do Jeruzaléma. Vzhledem k biblické zprávě byl výnos dán pravděpodobně ke konci roku 538 př. n. l. nebo počátkem jara 537 př. n. l. To by dalo Židům dostačující příležitost, aby se znovu usadili ve své vlasti a přišli do Jeruzaléma obnovit Jehovovo uctívání v „sedmém měsíci“, tišri, neboli asi 1. října 537 př. n. l. — Ezra 1:1–4; 3:1–6. *

30. Jak určuje klíčové datum spolu se splněným proroctvím dobu Ježíšova křtu a jeho narození?

 ³⁰ Klíčové datum pro Křesťanská řecká písma. Klíčové datum pro Křesťanská řecká písma je určeno datem, kdy césar Tiberius nastoupil po císaři Augustovi. Augustus zemřel 17. srpna roku 14 n. l. (gregoriánský kalendář). Římský senát jmenoval Tiberia císařem 15. září roku 14 n. l. V Lukášovi 3:1, 3 je uvedeno, že Jan Křtitel začal svou službu v patnáctém roce Tiberiovy vlády. Jestliže se roky počítaly od Augustovy smrti, 15. rok běžel od srpna roku 28 n. l. do srpna roku 29 n. l. Jestliže se počítalo od doby, kdy senát jmenoval Tiberia císařem, rok běžel od září roku 28 n. l. do září roku 29 n. l. Krátce nato byl pokřtěn Ježíš, který byl asi o šest měsíců mladší než Jan Křtitel. Bylo mu tehdy „asi třicet let“. (Luk. 3:2, 21–23; 1:34–38) To souhlasí s proroctvím v Danielovi 9:25, že 69 „týdnů“ (prorockých týdnů, každý o 7 letech, celkem 483 let) by mělo uplynout od „vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém“ a jeho zeď, do objevení se Mesiáše. (Dan. 9:24, poznámka pod čarou v Rbi8) Toto „slovo“ vydal Artaxerxes (Longimanus) v roce 455 př. n. l. a v druhé polovině téhož roku je v Jeruzalémě uskutečnil Nehemjáš. A o 483 let později, v druhé polovině roku 29 n. l., když byl Ježíš pokřtěn Janem, byl také od Boha pomazán svatým duchem a stal se tak Mesiášem neboli Pomazaným. Ježíšův křest a začátek jeho služby v druhé polovině toho roku také souhlasí s proroctvím, že měl být odříznut „v polovině týdne“ let (neboli po třech a půl roku). (Dan. 9:27) Ježíš zemřel na jaře, a proto musela jeho třiapůlroční služba začít k podzimu roku 29 n. l. * Mimochodem, tyto dvě řady údajů také dokazují, že se Ježíš narodil na podzim roku 2 př. n. l., protože Lukáš 3:23 ukazuje, že Ježíšovi bylo asi třicet let, když začal své dílo. *

31. a) Proč se zdá, že se rychlost času mění? b) Jakou výhodu proto mají mladí lidé?

³¹ Jak se čas pohybuje rychleji. Existuje staré rčení, že „hlídaný kotlík nikdy nepřekypí“. Je pravda, že když sledujeme čas, když si jej uvědomujeme, když čekáme na něco, co se má stát, tak se zdá, že čas plyne velmi pomalu. Avšak jestliže jsme zaměstnáni, zajímáme se o to, co děláme, a jsme do toho zabráni, pak se skutečně zdá, že „čas letí“. U starých lidí se nadto zdá, že čas plyne mnohem rychleji než u malých dětí. Proč? Jeden rok, přidaný k životu jednoročního dítěte, znamená vzrůst životních zkušeností o 100 procent. Jeden rok, přidaný k životu padesátiletého člověka, znamená pouze 2 procenta navíc. Dítěti se zdá rok dlouhou, velmi dlouhou dobou. Staršímu člověku, je-li zaměstnaný a má přiměřené zdraví, letí roky stále rychleji. Dospívá k hlubšímu porozumění Šalomounových slov: „Není nic nového pod sluncem.“ Naproti tomu mladí lidé dosud prožívají zdánlivě pomalejší roky utváření osobnosti. Místo aby se ‚hnali za větrem‘ s hmotařským světem, mohou těchto let prospěšně využít k tomu, aby si nahromadili bohatství zkušeností ze zbožného života. Časová jsou další Šalomounova slova: „Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve než přijdou neblahé dny nebo nadejdou léta, kdy řekneš: ‚Nemám v nich potěšení.‘“ — Kaz. 1:9, 14; 12:1.

32. Jak budou moci lidé plněji vnímat Jehovův náhled na čas?

³² Čas — až budou lidé žít navždy. Před námi jsou však radostné dny, jež zdaleka nebudou bídné. Lidé milující spravedlnost, jejichž ‚časy jsou v Jehovově ruce‘, se mohou těšit na věčný život v říši Božího království. (Žalm 31:14–16; Mat. 25:34, 46) Pod vládou království již nebude smrt. (Zjev. 21:4) Nečinnost, nemoc, nuda a marnost budou patřit minulosti. Bude zde práce, poutavá a nesmírně napínavá, která bude vyžadovat dokonalé lidské schopnosti a jež bude přinášet hluboké uspokojení. Bude se zdát, že roky plynou rychleji a rychleji, a vděčná mysl lidí, kteří si dobře pamatují, se bude neustále obohacovat vzpomínkami na šťastné zážitky. Jak poplynou tisíciletí, lidé na této zemi budou nepochybně plněji vnímat Jehovův náhled na čas: ‚Vždyť tisíc let je v Jehovových očích jen jako včerejšek, když minul.‘ — Žalm 90:4.

33. Jaké požehnání přikázal Jehova vzhledem k času?

³³ Když se díváme na proud času z našeho současného lidského stanoviska a bereme v úvahu Boží slib nového světa spravedlnosti, jak radostná je vyhlídka na požehnání toho dne: „Vždyť tam Jehova přikázal, aby bylo požehnání, dokonce život na neurčitý čas“! — Žalm 133:3.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Tabulka na straně 281]

ROK IZRAELITŮ

Jméno měsíce nisan (aviv)

Odpovídá březen – duben

Náboženský rok 1. měsíc

Světský rok 7. měsíc

Uvedeno 2. Mojž. 13:4; Neh. 2:1

Svátky 14. nisan pasach

15.–21. nisan svátek nekvašených

chlebů

16. nisan obětní dar prvního

ovoce

Jméno měsíce ijar (ziv)

Odpovídá duben – květen

Náboženský rok 2. měsíc

Světský rok 8. měsíc

Uvedeno 1. Král. 6:1

Jméno měsíce sivan

Odpovídá květen – červen

Náboženský rok 3. měsíc

Světský rok 9. měsíc

Uvedeno Ester 8:9

Svátky 6. sivan svátek týdnů

(letnice)

Jméno měsíce tamuz

Odpovídá červen – červenec

Náboženský rok 4. měsíc

Světský rok 10. měsíc

Uvedeno Jer. 52:6

Jméno měsíce ab

Odpovídá červenec – srpen

Náboženský rok 5. měsíc

Světský rok 11. měsíc

Uvedeno Ezra 7:8

Jméno měsíce elul

Odpovídá srpen – září

Náboženský rok 6. měsíc

Světský rok 12. měsíc

Uvedeno Neh. 6:15

Jméno měsíce tišri (etanim)

Odpovídá září – říjen

Náboženský rok 7. měsíc

Světský rok 1. měsíc

Uvedeno 1. Král. 8:2

Svátky 1. tišri den troubení na trubku

10. tišri den smíření

15.–21. tišri svátek chýší

22. tišri slavnostní shromáždění

Jméno měsíce hešvan (bul)

Odpovídá říjen – listopad

Náboženský rok 8. měsíc

Světský rok 2. měsíc

Uvedeno 1. Král. 6:38

Jméno měsíce kislev

Odpovídá listopad – prosinec

Náboženský rok 9. měsíc

Světský rok 3. měsíc

Uvedeno Neh. 1:1

Jméno měsíce tevet

Odpovídá prosinec - leden

Náboženský rok 10. měsíc

Světský rok 4. měsíc

Uvedeno Ester 2:16

Jméno měsíce ševat

Odpovídá leden – únor

Náboženský rok 11. měsíc

Světský rok 5. měsíc

Uvedeno Zech. 1:7

Jméno měsíce adar

Odpovídá únor – březen

Náboženský rok 12. měsíc

Světský rok 6. měsíc

Uvedeno Ester 3:7

Jméno měsíce veadar

Odpovídá (vložený měsíc)

Náboženský rok 13. měsíc