2. Mojžíšova 13:1–22

  • Každý prvorozený mužského rodu patří Jehovovi (1, 2)

  • Svátek nekvašených chlebů (3–10)

  • Každý prvorozený má být zasvěcen Bohu (11–16)

  • Izraelité míří k Rudému moři (17–20)

  • Oblačný a ohnivý sloup (21, 22)

13  Jehova promluvil k Mojžíšovi:  „Posvěť* mi mezi Izraelity každého prvorozeného, který je mužského pohlaví.* První, který se narodí, patří mně, jak z lidí, tak ze zvířat.“+  Mojžíš pak řekl lidu: „Pamatujte na tento den, ve kterém jste vyšli z Egypta,+ kde jste byli v otroctví, protože vás odtud Jehova vyvedl silnou rukou.+ Nesmíte tedy jíst nic kvašeného.  Vycházíte dnes, v měsíci abibu.*+  Až tě Jehova přivede do země Kananejců, Chetitů, Amorejců, Chivijců a Jebusejců,+ o které přísahal tvým praotcům, že ti ji dá,+ do země, která oplývá mlékem a medem,+ pak budeš v tomto měsíci slavit tento svátek:  Sedm dnů budeš jíst nekvašené chleby+ a sedmý den bude svátek pro Jehovu.  Nekvašené chleby se budou jíst sedm dnů.+ Nesmíš u sebe mít nic kvašeného,+ na celém tvém území nesmí být žádný kvásek.  A svému synovi ten den řekneš: ‚Je to připomínka toho, co pro mě Jehova udělal, když jsem vycházel z Egypta.‘+  A tento svátek bude pro tebe jako znamení na ruce a jako připomínka* na čele,*+ aby byl Jehovův zákon na tvých rtech, protože Jehova tě silnou rukou vyvedl z Egypta. 10  Toto nařízení budeš dodržovat ve stanovený čas rok co rok.+ 11  Až tě Jehova přivede do země Kananejců, o které tobě a tvým praotcům přísahal, že ti ji dá,+ 12  zasvětíš Jehovovi každého prvorozeného, který je mužského pohlaví,* a také každého prvorozeného samce z hospodářských zvířat, která získáš. Všechno mužského pohlaví patří Jehovovi.+ 13  Každého prvorozeného osla vyplatíš ovcí. Pokud ho nevyplatíš, zlomíš mu vaz. Vyplatíš i každého prvorozeného ze svých synů.+ 14  A když se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: ‚Co to znamená?‘, řekneš mu: ‚Jehova nás silnou rukou vyvedl z Egypta, kde jsme byli v otroctví.+ 15  Když nás faraon zatvrzele odmítal propustit,+ Jehova v Egyptě zabil všechny prvorozené, od prvorozeného člověka po prvorozené zvíře.+ Proto obětujeme Jehovovi všechny prvorozené samce* a vyplácíme všechny své prvorozené syny.‘ 16  A bude to pro tebe jako znamení na ruce a jako páska na čele,*+ protože Jehova nás silnou rukou vyvedl z Egypta.“ 17  Když faraon propustil lid, Bůh je nevedl přes území Filištínů, ačkoli to byla kratší cesta. Řekl totiž: „Kdyby lid viděl, že hrozí válka, mohl by svého odchodu začít litovat a vrátil by se do Egypta.“ 18  Bůh proto vedl Izraelity oklikou přes pustinu u Rudého moře.+ Z Egypta vyšli v bojovém šiku. 19  Mojžíš s sebou vzal i Josefovy kosti, protože Josef nechal izraelské syny slavnostně přísahat, když řekl: „Bůh k vám určitě obrátí svou pozornost a mé kosti odtud odnesete s sebou.“+ 20  Odešli ze Sukkotu a utábořili se v Etamu na okraji pustiny. 21  Přes den šel Jehova před nimi v oblačném sloupu, aby jim ukazoval cestu,+ a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli cestovat ve dne i v noci.+ 22  Oblačný sloup se od lidu nevzdaloval během dne ani ohnivý sloup během noci.+

Poznámky

Nebo „odděl“.
Dosl. „každého prvorozeného, který otevírá lůno“.
Nebo „památka“.
Dosl. „mezi tvýma očima“.
Dosl. „každého, kdo otevírá lůno“.
Dosl. „všechno, co otevírá lůno“.
Dosl. „mezi tvýma očima“.