1. Mojžíšova 43:1–34

  • Josefovi bratři jdou do Egypta podruhé, s Benjamínem (1–14)

  • Josef se s bratry setkává znovu (15–23)

  • Josef své bratry hostí (24–34)

43  V zemi byl krutý hlad.+  Když jim tedy došlo obilí, které přinesli z Egypta,+ jejich otec jim řekl: „Vraťte se a kupte pro nás zase trochu jídla.“  Juda mu řekl: „Ten muž nás jasně varoval: ‚Znovu mě neuvidíte, pokud s vámi nebude váš bratr.‘+  Když s námi pošleš našeho bratra, půjdeme a nakoupíme ti obilí.  Ale když ho nepošleš, nepůjdeme, protože ten muž nám řekl: ‚Znovu mě neuvidíte, pokud s vámi nebude váš bratr.‘“+  Izrael+ se zeptal: „Proč jste mu řekli, že máte ještě jednoho bratra, a přivedli na mě tohle neštěstí?“  Odpověděli: „Ten muž se na nás a na naše příbuzné výslovně vyptával: ‚Je váš otec ještě naživu? Máte ještě nějakého bratra?‘ a my jsme mu to všechno řekli.+ Jak jsme mohli vědět, že řekne ‚Přiveďte svého bratra‘?“+  Juda na svého otce Izraela naléhal: „Pošli chlapce se mnou,+ ať se můžeme vydat na cestu. Tak zůstaneme naživu a nezemřeme+ – ani my, ani ty, ani naše děti.+  Ručím za něj+ a můžeš mě volat k odpovědnosti. Pokud se s ním nevrátím a nepřivedu ti ho zpátky, do konce života za to ponesu vinu.* 10  Kdybychom se nezdržovali, už jsme mohli být dvakrát tam a zpátky.“ 11  Jejich otec Izrael jim tedy řekl: „Když to musí být, udělejte tohle: Naberte do pytlů* ty nejlepší plody země a doneste je tomu muži jako dar:+ trochu balzámu+ a medu, ladánum,* pryskyřičnou kůru,+ pistácie a mandle. 12  Vezměte si s sebou dvojnásobek peněz a vrátíte i peníze, které jste našli navrchu v pytlích.+ Snad to byl omyl. 13  Vezměte svého bratra a jděte, vraťte se k tomu muži. 14  Ať vám Všemohoucí Bůh dá přízeň toho muže, aby propustil vašeho druhého bratra i Benjamína. Ale pokud mám být připraven o děti, budu o ně připraven.“+ 15  Muži tedy vzali ten dar a dvojnásobek peněz a vydali se spolu s Benjamínem do Egypta. A znovu předstoupili před Josefa.+ 16  Když Josef viděl, že je s nimi i Benjamín, okamžitě řekl správci svého domu: „Zaveď ty muže do domu, poraz zvířata a připrav jídlo, protože ti muži se mnou budou v poledne jíst.“ 17  Správce hned udělal, co mu Josef řekl,+ a zavedl je do Josefova domu. 18  Ale když je vedli do Josefova domu, dostali strach a říkali: „Určitě nás sem vedou kvůli penězům, které nám minule vrátili do našich pytlů. Teď se na nás vrhnou, udělají z nás otroky a vezmou nám osly!“+ 19  A tak přistoupili ke správci Josefova domu a u vchodu do domu mu řekli: 20  „Omlouváme se, můj pane! Už jsme tu jednou byli nakoupit obilí.+ 21  Ale když jsme se na zpáteční cestě utábořili a otevřeli pytle, všichni jsme navrchu našli své peníze v plné váze.+ Rádi bychom je osobně vrátili. 22  A přinesli jsme další peníze, abychom mohli nakoupit obilí. Kdo nám dal naše peníze do pytlů, to nevíme.“+ 23  Ale správce řekl: „Všechno je v pořádku, nebojte se. Váš Bůh a Bůh vašeho otce vám dal ten poklad do pytlů. Vaše peníze se ke mně tehdy dostaly.“ Pak k nim přivedl Simeona.+ 24  Když je přivedl do Josefova domu, dal jim vodu, aby si umyli nohy, a také krmivo pro jejich osly. 25  Bratři potom připravili dar+ pro Josefa, až v poledne přijde, protože slyšeli, že tam budou jíst.+ 26  Když Josef vešel do domu, dali mu dar a padli před ním k zemi.+ 27  Josef se pak zajímal, jak se mají, a zeptal se: „Jak se daří vašemu zestárlému otci, o kterém jste mluvili? Je ještě naživu?“+ 28  Odpověděli: „Tvému sluhovi, našemu otci, se daří dobře. Ještě žije.“ A padli na kolena a poklonili se až k zemi.+ 29  Když se rozhlédl a uviděl svého bratra Benjamína, syna své matky,+ zeptal se: „To je váš nejmladší bratr, o kterém jste mi říkali?“+ A dodal: „Ať ti Bůh projeví přízeň, můj synu.“ 30  Nato rychle odešel, protože ho přemohly city k jeho bratrovi a do očí se mu draly slzy. Vešel do svého pokoje a rozplakal se.+ 31  Pak si umyl obličej, a když se vrátil, ovládal se a řekl: „Podávejte jídlo.“ 32  Podávali jídlo zvlášť Josefovi, zvlášť jeho bratrům a zvlášť Egypťanům, kteří s ním jedli. Egypťané totiž nemohli jíst jídlo s Hebrejci, protože to považovali za odporné.+ 33  Bratry posadili před Josefa, od prvorozeného, v souladu s jeho prvorozeneckým právem,+ až po nejmladšího, a oni se ohromeně dívali jeden na druhého. 34  Josef jim dával nosit porce ze svého stolu a Benjamínovi dal pětkrát větší porci než ostatním.+ Tak s ním hodovali a pili až do sytosti.

Poznámky

Nebo „navždy jsem proti tobě zhřešil“.
Nebo „nádob“.
Nebo „vonnou pryskyřici“.