1., 2. Z jakých rodinných poměrů mohou lidé pocházet a v čem se může lišit to, jak jsme poznali pravdu?

JEHOVA je původcem rodinného uspořádání. (Ef. 3:14, 15) Členové jedné rodiny mívají různé povahové rysy a životní okolnosti. Tím víc to platí o lidech, kteří nejsou příbuzní. Někdo žije s rodiči od dětství až do dospělosti. Někomu jinému rodiče zemřeli, možná kvůli nemoci, nehodě nebo jiné tragédii. A jsou i lidé, kteří své rodiče nikdy nepoznali.

² My, kdo jsme Jehovovými služebníky, patříme do velké rodiny jeho ctitelů. V duchovním ohledu jsme ale vyšli z různého prostředí. Možná ti rodiče vštěpovali biblické zásady odmalička, a tak jsi byl, jak se říká, vychovaný v pravdě. (5. Mojž. 6:6, 7) Anebo patříš k tisícům těch, kdo poznali pravdu díky kazatelské službě. (Řím. 10:13–15; 1. Tim. 2:3, 4)

3. Co máme všichni společné?

³ Navzdory takovým rozdílům máme mnoho společného. Musíme snášet následky Adamovy neposlušnosti, například to, že jsme zdědili nedokonalost, hřích a smrt. (Řím. 5:12) Přesto můžeme Jehovu považovat za svého Otce. Jménem Božího starověkého lidu Izajáš prohlásil: „Jsi náš Otec,  Jehovo.“ (Iz. 64:8) A Ježíš zahájil vzorovou modlitbu slovy: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno.“ (Mat. 6:9)

4., 5. O kterých důležitých myšlenkách budeme uvažovat a proč?

⁴ Náš nebeský Otec se o nás stará a chrání nás. V jednom žalmu říká: „Protože [můj věrný služebník] upnul svou náklonnost ke mně, opatřím mu také únik. Budu ho chránit, protože poznal mé jméno.“ (Žalm 91:14) Ze své lásky nás Jehova vysvobozuje z rukou nepřátel a jako celek nás chrání, abychom nebyli vyhlazeni.

⁵ Svou lásku k našemu nebeskému Otci chceme posilovat, a proto se v tomto a následujícím článku zamyslíme nad třemi důležitými pravdami: (1) Jehova se o nás stará. (2) Jehova nás chrání. (3) Jehova je náš nejlepší přítel. Při rozboru těchto myšlenek uvažujme o svém vztahu k Bohu a o tom, jak mu můžeme jako svému Otci projevovat úctu. Přemýšlejme také o požehnáních, která slibuje těm, kdo si k němu hluboký vztah vytvoří. (Jak. 4:8)

6. Například z čeho je vidět, že Jehova je dárcem každého dobrého daru?

⁶ „Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shora, neboť sestupuje od Otce nebeských světel,“ napsal učedník Jakub. (Jak. 1:17) Takovým nádherným darem od Jehovy je samotný život. (Žalm 36:9) Pokud žijeme v souladu s Boží vůlí, náš nebeský Otec nám už nyní žehná a navíc nám dává vyhlídku na věčný život v novém světě. (Přísl. 10:22; 2. Petra 3:13) Jak je něco takového možné, když jsme od Adama zdědili nedokonalost, hřích a smrt?

7. Co Jehova udělal pro to, abychom s ním mohli mít blízký vztah?

⁷ Mnohdy si ani neuvědomujeme, kolika způsoby se o nás Jehova stará. Například nás ze své nezasloužené laskavosti osvobozuje z hříchu a nedokonalosti. (Řím. 3:23) Jehova se z lásky k lidem chopil iniciativy a otevřel nám cestu k tomu, abychom s ním mohli mít blízký vztah. Apoštol Jan napsal: „Podle toho byla v našem případě učiněna zjevnou Boží láska, protože Bůh vyslal svého jediného zplozeného Syna do světa, abychom jeho prostřednictvím získali život. Láska není v tom, že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a vyslal svého Syna jako usmiřující oběť za naše hříchy.“ (1. Jana 4:9, 10)

8., 9. Co Jehova udělal pro Abrahama a Izáka? (Viz úvodní obrázek.)

⁸ V 19. století př. n. l. došlo k události, která má prorocký význam. Ukazuje, jak velkým projevem Jehovovy lásky je možnost získat věčný život. V Hebrejcům 11:17–19 čteme: „Vírou Abraham, když byl zkoušen, vlastně obětoval Izáka, a muž, který rád přijal sliby, se pokoušel obětovat svého jediného zplozeného syna, ačkoli mu bylo řečeno: ‚Co bude nazváno „tvé semeno“, bude prostřednictvím Izáka.‘ Počítal však, že Bůh je schopen dokonce ho vzbudit z mrtvých; a odtud ho také obrazným způsobem skutečně přijal.“ Asi chápeme, čeho je tato událost předobrazem. Abraham byl ochotný obětovat svého syna Izáka a podobně Jehova ve prospěch lidstva ochotně obětoval svého Syna, Ježíše Krista. (Přečti Jana 3:16, 36.)

⁹ Izák byl jistě rád, že obětní smrtí  nakonec zemřít nemusel. Jehova místo něj opatřil jinou oběť – berana, který uvízl v nedalekém křoví. (1. Mojž. 22:10–13) Abraham to místo příhodně pojmenoval „Jehova-jire“ neboli „Jehova opatří“. (1. Mojž. 22:14; ppč.)

10., 11. Co je „služba smíření“ a kdo stojí v čele tohoto díla na zemi?

¹⁰ Když přemýšlíme, co všechno pro nás Jehova dělá, uvědomujeme si, jak důležitou úlohu v tom hraje Ježíš Kristus. Apoštol Pavel napsal: „Jeden člověk zemřel za všechny; tak tedy všichni zemřeli; a zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili pro sebe, ale pro toho, kdo za ně zemřel a byl vzbuzen.“ (2. Kor. 5:14, 15)

¹¹ Z lásky a vděčnosti křesťané v prvním století přijali od Boha úžasnou výsadu věnovat se „službě smíření“. Kázali a činili učedníky a upřímní lidé tak dostali možnost získat pokojný vztah s Bohem, těšit se z jeho přátelství a stát se jeho duchovními dětmi. Tutéž službu pomazaní křesťané vykonávají i dnes. Jsou Božími a Kristovými vyslanci a díky jejich službě může k sobě Jehova přitáhnout pokorné lidi, aby se stali jeho služebníky. (Přečti 2. Korinťanům 5:18–20; Jan 6:44; Sk. 13:48)

12., 13. Jak můžeme dávat najevo, že si vážíme Jehovovy láskyplné péče?

¹² I křesťané s pozemskou nadějí jsou Jehovovi vděční za vše, co pro ně dělá. Společně s pomazanými se proto věnují kazatelské činnosti. Všichni přitom máme k dispozici další nádherný dar od Jehovy, jeho Slovo. (2. Tim. 3:16, 17) Díky tomu, že ve službě působivě používáme Bibli, dáváme lidem příležitost, aby získali věčný život. Svou službu bychom nemohli úspěšně vykonávat ani bez jiného daru od Jehovy – bez svatého ducha. (Zech. 4:6; Luk. 11:13) Z každého vydání Ročenky svědků Jehovových je vidět, že naše kazatelská činnost má úžasné výsledky. Je to velká čest, že můžeme zvěstovat dobrou zprávu ke chvále našeho Otce, který se o nás s láskou stará.

¹³ Vzhledem ke všem darům, které od Boha dostáváme, by si každý z nás měl položit následující otázky: Dávám Jehovovi svou vděčnost najevo tím, že se kazatelské službě věnuji ze všech sil? V čem bych se mohl ve službě zlepšit? Svou vděčnost za Jehovovu láskyplnou péči ukazujeme tím, že zájmy Království dáváme na první místo ve svém životě. Jehova pak zajistí, abychom měli vše, co potřebujeme. (Mat. 6:25–33) Když si uvědomujeme, jak se o nás s láskou stará, chceme dělat všechno pro to, aby z nás měl radost. (Přísl. 27:11)

14. Jak Jehova vysvobozuje svůj lid?

¹⁴ Žalmista David zpíval: „Jsem ztrápený a chudý. Jehova mě bere v úvahu. Ty jsi mou pomocí a Tím, kdo mi opatřuje únik.“ (Žalm 40:17) Své služebníky jako celek Jehova vždy vysvobozuje, a to zvlášť tehdy, když je jejich nepřátelé krutě pronásledují a utlačují. Moc si vážíme toho, že nám Jehova v těžkých chvílích poskytuje pomoc a dává nám všechno, co potřebujeme, abychom mu mohli zůstat věrní.

15. Uveď příklad, jak láskyplný otec zachránil své dítě.

¹⁵ Láskyplný otec o své děti nejen pečuje,  ale také je chrání. Pokud máš děti, jistě by ses snažil je v nebezpečné situaci zachránit. Jeden bratr vzpomíná, co se mu stalo, když byl malý. Vracel se s tatínkem z kazatelské služby, a aby se dostali domů, museli přebrodit potok. Ráno byl ale liják, takže se potok rozvodnil. Na druhou stranu se mohli dostat jedině tak, že budou skákat z jednoho kamene na druhý. Chlapec šel jako první. Na jednom kameni ale uklouzl, spadl do rozvodněného potoka a silný proud ho dvakrát vtáhl pod hladinu. Tatínek ho však pohotově zachytil a vytáhl z vody. Podobně jedná Jehova. Chrání nás před rozbouřenými vodami tohoto světa a jeho vládcem Satanem. Náš nebeský Otec je ten nejlepší ochránce, jakého můžeme mít. (Mat. 6:13; 1. Jana 5:19)

16., 17. Co Jehova udělal pro Izraelity, když bojovali proti Amalekitům?

¹⁶ To, jak Jehova s láskou chrání svůj lid, je zřejmé z událostí, ke kterým došlo v roce 1513 př. n. l. Vysvobodil Izraelity z otroctví v Egyptě a zázračně je ochránil, když procházeli Rudým mořem. Potom se vydali pustinou směrem k hoře Sinaj a dorazili na místo zvané Refidim.

¹⁷ Vzhledem k Jehovovu proroctví zapsanému v 1. Mojžíšově 3:15 Satan hledal příležitost, jak na zdánlivě bezbranné Izraelity zaútočit. Udělal to prostřednictvím Amalekitů, kteří byli nepřáteli Božího lidu. (4. Mojž. 24:20) Jehova k záchraně Izraelitů použil čtyři věrné muže – Jozua, Mojžíše, Árona a Chura. Zatímco Jozue se přímo účastnil boje s Amalekity, Mojžíš,  Áron a Chur stáli na nedalekém pahorku. Dokud měl Mojžíš ruce nad hlavou, Izraelité v bitvě vítězili. Když mu ruce ztěžkly a už je nad hlavou nedokázal udržet, Áron a Chur mu pohotově pomohli. Díky Jehovovi tak „Jozue porazil Amaleka a jeho lid“. (2. Mojž. 17:8–13) Mojžíš tam potom postavil oltář a nazval ho „Jehova-nissi“, což může znamenat „Jehova je mé útočiště“. (Přečti 2. Mojžíšovu 17:14, 15; ppč.)

18., 19. Jak nás Jehova chrání v naší době?

¹⁸ Jehova chrání ty, kdo ho milují a poslouchají. Podobně jako Izraelité u Refidimu, i my u něj hledáme bezpečí, když na nás útočí nepřátelé. Jehova svůj lid před Satanovými útoky vždy chránil. Například ve 30. a 40. letech minulého století posiloval naše bratry, kteří byli v nacistickém Německu i v dalších zemích pronásledovaní kvůli křesťanské neutralitě. O spoluvěřících, které Jehova chránil v dobách pronásledování, můžeme číst v Ročenkách i v jiných publikacích. Když o takových příbězích přemýšlíme, posiluje to naši důvěru v Jehovu. (Žalm 91:2)

¹⁹ Prostřednictvím své organizace a křesťanských publikací nám Jehova dává láskyplné připomínky, díky kterým můžeme být v duchovním bezpečí. Uvažuj o podnětech, které dostáváme v poslední době. Svět je prosáklý pornografií a morálka upadá čím dál víc, ale Jehova nám dává aktuální a praktické rady, které nás před mravním nebezpečím mohou ochránit. Jako laskavý otec nás například vybízí, abychom se vyhýbali špatné společnosti na sociálních sítích. * (1. Kor. 15:33)

20. Jak nás chrání křesťanský sbor?

²⁰ Jak se pozná, že se opravdu necháváme vyučovat Jehovou? Je to vidět z toho, že se jeho radami řídíme. (Iz. 54:13) Potřebné vedení dnes najdeme v našich sborech, které jsou jako bezpečný přístav. Právě tam slouží věrní muži, křesťanští starší, od kterých můžeme dostat pomoc a biblické rady. (Gal. 6:1) Svou milující péči nám Jehova do značné míry poskytuje právě prostřednictvím těchto „darů v podobě lidí“. (Ef. 4:7, 8) Jak bychom na to měli reagovat? Tím, že se jim ochotně podřizujeme a posloucháme je. Pak nám Jehova může žehnat. (Hebr. 13:17)

21. (a) K čemu by nás tento článek měl podnítit? (b) O čem budeme uvažovat v následujícím článku?

²¹ Dál se tedy nechávejme vést svatým duchem a přijímejme vedení, které nám náš nebeský Otec poskytuje. Rozjímejme o životě Ježíše Krista a snažme se následovat jeho dokonalý příklad. Byl tak poslušný, že byl ochotný i zemřít, a dostal za to bohatou odměnu. (Fil. 2:5–11) Stejně jako Ježíšovi, i nám bude Jehova žehnat, když mu budeme z celého srdce důvěřovat. (Přísl. 3:5, 6) Nikdy nepochybujme o tom, že se o nás Jehova s láskou stará a chrání nás lépe než kdokoli jiný. Sloužit mu je radost a velká čest. Jehova je ale také naším nejlepším přítelem. Když o tom přemýšlíme, naše láska k němu roste. Víc se o tom dozvíme v následujícím článku.