Filipanům 2:1–30

  • Křesťanská pokora (1–4)

  • Kristova pokora a povýšení (5–11)

  • „Pracujte dál na své záchraně“ (12–18)

    • Zářit jako světla (15)

  • Pavel chce poslat Timotea a Epafrodita (19–30)

2  Pokud tedy v Kristu povzbuzujete druhé a s láskou je utěšujete, pokud máte duchovní přátelství,* něžnou lásku a soucit,  dovršte moji radost tím, že budete mít stejnou mysl a stejnou lásku a budete úplně jednotní* a jednomyslní.+  Nic nedělejte ze svárlivosti+ ani ze samolibosti,+ ale s pokorou* považujte druhé za sobě nadřazené+  a nemyslete jen na to, co je dobré pro vás,+ ale také na to, co je dobré pro druhé.+  Mějte takový myšlenkový postoj, jaký měl Kristus Ježíš,+  který, i když existoval v Boží podobě,+ nepřemýšlel o tom, že by se něčeho zmocnil, tedy že by se stal rovným Bohu.+  Naopak, zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka+ a stal se člověkem.*+  Navíc, když přišel jako člověk,* pokořil se a stal se poslušným do té míry, že podstoupil smrt+ – smrt na mučednickém kůlu.*+  Právě proto ho Bůh povýšil do nadřazeného postavení+ a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem,+ 10  aby v Ježíšově jménu klekalo každé koleno – těch v nebi, těch na zemi i těch pod zemí+ 11  a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem+ ke slávě Boha, Otce. 12  Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní – nejen v mé přítomnosti, ale ještě víc teď v mé nepřítomnosti – pracujte dál na své záchraně s bázní a chvěním. 13  Vždyť je to Bůh, kdo vás pro svou radost povzbuzuje tím, že vám dává touhu i sílu jednat. 14  Dělejte všechno bez reptání+ a dohadování,+ 15  abyste byli bezúhonní a nevinní, Boží děti+ bez poskvrny uprostřed pokřivené a zvrácené generace,+ ve které záříte jako světla ve světě+ 16  a pevně svíráte slovo života.+ Pak budu mít v Kristově dni důvod se radovat, protože budu vědět, že jsem neběžel marně ani se marně nenamáhal. 17  Ale i když jsem vyléván jako tekutá oběť+ na vaši oběť+ svaté služby,* ke které vás přivedla víra, jsem rád a raduji se s vámi všemi. 18  Stejně tak buďte rádi i vy a radujte se se mnou. 19  Teď doufám, že pokud to bude vůle Pána Ježíše, brzy k vám pošlu Timotea,+ abych se povzbudil, až o vás dostanu zprávu. 20  Vždyť nemám nikoho takového,* jako je on, kdo by se o vás tak opravdově staral. 21  Všichni ostatní totiž myslí hlavně na to, co je dobré pro ně, a ne na zájmy Ježíše Krista. 22  O něm ale víte, jak se osvědčil, když se mnou jako dítě+ s otcem sloužil* při šíření dobré zprávy. 23  Jakmile tedy uvidím, co se mnou bude, doufám, že k vám pošlu právě jeho. 24  Kromě toho jsem přesvědčený, že pokud to bude Pánova vůle, brzy přijdu i já.+ 25  Zatím ale považuji za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby se staral o moje potřeby.+ 26  Touží vás totiž všechny vidět a je sklíčený, protože jste slyšeli, že onemocněl. 27  Je to tak, onemocněl a skoro zemřel, ale Bůh se nad ním smiloval. A nejen nad ním, ale také nade mnou, abych neměl jeden zármutek za druhým. 28  Proto ho co nejrychleji posílám, abyste zase měli radost, až ho uvidíte, a abych i já byl klidnější. 29  Přivítejte ho tedy se vší radostí, jak je mezi Pánovými následovníky zvykem, a takových mužů si velmi važte.+ 30  On totiž kvůli Kristovu* dílu skoro zemřel, když riskoval svůj život, aby vynahradil to, že jste tu nebyli a nemohli mi sloužit.+

Poznámky

Dosl. „sdílení ducha“.
Nebo „v duši spojení“.
Nebo „ponížeností mysli“.
Dosl. „podobným lidem“.
Dosl. „když se nacházel v lidské podobě“.
Nebo „veřejné služby“.
Nebo „s takovou povahou“.
Nebo „sloužil jako otrok“.
Nebo možná „Pánovu“.