1. Mojžíšova 3:1–24

  • Původ lidského hříchu (1–13)

    • První lež (4, 5)

  • Jehovův rozsudek nad vzbouřenci (14–24)

    • Předpovězeno potomstvo ženy (15)

    • Vyhnání z Edenu (23, 24)

3  Had+ byl nejobezřetnější* ze všech divokých zvířat, která Bůh Jehova udělal. Řekl ženě: „Opravdu Bůh řekl, že nesmíte jíst ze všech stromů v zahradě?“+  Žena hadovi odpověděla: „Ovoce ze stromů v zahradě smíme jíst.+  Ale o ovoci ze stromu, který je uprostřed zahrady,+ Bůh řekl: ‚Nebudete z něho jíst, ani se ho nedotknete, jinak zemřete.‘“  Had na to ženě řekl: „Určitě nezemřete.+  Bůh totiž ví, že v den, kdy z něho něco sníte, se vám otevřou oči a budete jako Bůh – budete znát dobré a špatné.“+  A tak žena viděla, že strom je dobrý k jídlu a že je lákavý pro oči a krásný na pohled. Vzala si tedy jeho ovoce a jedla ho.+ Potom nějaké dala i svému manželovi, když byl s ní, a on ho také jedl.+  Pak se jim oběma otevřely oči a uvědomili si, že jsou nazí. Proto sešili fíkové listy a udělali si bederní roušky.+  O něco později člověk a jeho manželka slyšeli hlas Boha Jehovy, který se v době denního vánku procházel po zahradě, a schovali se před Bohem Jehovou mezi stromy zahrady.  A Bůh Jehova volal na člověka: „Kde jsi?“ 10  On mu pak odpověděl: „Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas, ale bál jsem se, protože jsem nahý, a tak jsem se schoval.“ 11  „Kdo ti řekl, že jsi nahý?“+ zeptal se Bůh. „Jedl jsi ze stromu, ze kterého jsem ti zakázal jíst?“+ 12  Člověk řekl: „To žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala ovoce ze stromu, a tak jsem jedl.“ 13  Bůh Jehova řekl ženě: „Co jsi to udělala?“ Žena odpověděla: „Had mě podvedl, a tak jsem jedla.“+ 14  Potom Bůh Jehova řekl hadovi:+ „Protože jsi to udělal, budeš prokletý mezi všemi domácími i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břiše a žrát prach po všechny dny svého života. 15  A položím nepřátelství+ mezi tebe+ a ženu+ a mezi tvé potomstvo*+ a její potomstvo.*+ Ty mu zraníš* patu+ a ono* ti rozdrtí* hlavu.“+ 16  Ženě řekl: „Velmi zvětším tvoje trápení během těhotenství a své děti budeš rodit v bolestech. Budeš toužit po svém manželovi a on bude nad tebou panovat.“ 17  A Adamovi* řekl: „Protože jsi poslechl svou manželku a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal:+ ‚Nebudeš z něho jíst‘, bude země kvůli tobě prokletá.+ Po všechny dny svého života budeš těžce pracovat,+ abys z ní získal obživu.* 18  Poroste ti na ní trní a bodláčí a budeš jíst polní rostliny. 19  V potu tváře budeš jíst chléb,* dokud se nevrátíš do země, protože z ní jsi byl vzat.+ Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“+ 20  Potom dal Adam své manželce jméno Eva,* protože se měla stát matkou všech živých.+ 21  A Bůh Jehova udělal pro Adama a jeho manželku dlouhé kožené oděvy, aby je oblékl.+ 22  Potom Bůh Jehova řekl: „Člověk je teď jako jeden z nás v tom, že zná dobré a špatné.+ Teď se postarám o to, aby nevztáhl ruku a nevzal ovoce i ze stromu života,+ nejedl ho a nežil věčně.“* 23  A tak ho Bůh Jehova vykázal ze zahrady Eden,+ aby obdělával zemi, ze které byl vzat.+ 24  Vyhnal člověka a na východě zahrady Eden postavil cherubíny+ spolu s otáčejícím se ohnivým mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

Poznámky

Nebo „nejchytřejší, nejlstivější“.
Dosl. „semeno“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „zhmoždíš, rozdrtíš“.
Dosl. „on“.
Nebo „zhmoždí, zraní“.
Znamená „pozemský člověk, lidstvo“.
Dosl. „budeš v bolesti jíst její výnos“.
Nebo „jídlo“.
Znamená „živá“.
Nebo „na neurčitý čas“.