Přejít k článku

Přejít na obsah

Buďme loajální ke Kristu a jeho věrnému otroku

Buďme loajální ke Kristu a jeho věrnému otroku

 Buďme loajální ke Kristu a jeho věrnému otroku

‚Pán ho ustanoví nade vším svým majetkem.‘ (MATOUŠ 24:45–47)

1, 2. (a) Kdo je podle Písma naším Vůdcem? (b) Z čeho poznáváme, že Kristus aktivně vede křesťanský sbor?

„NENECHTE [si] říkat ‚Vůdcové‘, protože máte jednoho Vůdce, Krista.“ (Matouš 23:10, Nová bible kralická) Těmito slovy Ježíš svým následovníkům jasně ukázal, že jejich vůdcem nebude žádný člověk na zemi. Budou mít pouze nebeského Vůdce — samotného Ježíše Krista. Ten byl do tohoto postavení dosazen Bohem. Jehova „ho vzbudil z mrtvých a . . . učinil ho nade vším hlavou sboru, který je jeho tělem“. (Efezanům 1:20–23)

2 Jelikož Kristus je ve vztahu ke křesťanskému sboru „nade vším hlavou“, má autoritu nade vším, co se ve sboru děje, a tuto svou autoritu uplatňuje. Ježíš ví o všem, co se v křesťanském sboru stane. Pečlivě sleduje i to, v jakém duchovním stavu jsou jednotlivé sbory neboli každá skupina křesťanů. To je jasně vidět ze zjevení, které dostal koncem prvního století našeho letopočtu apoštol Jan. V poselství sedmi sborům Ježíš pětkrát prohlásil, že zná jejich skutky — jejich silné i slabé stránky —, a podle toho sbory napomenul a povzbudil. (Zjevení 2:2, 9, 13, 19; 3:1, 8, 15) Můžeme si být jisti, že Kristus byl stejně dobře obeznámen s duchovním stavem i ostatních sborů v Malé Asii, Palestině, Sýrii, Babylónii, Řecku, Itálii i jinde. (Skutky 1:8) A jak je to dnes?

 Věrný otrok

3. Proč je vhodné Krista přirovnat k hlavě a jeho sbor k tělu?

3 Ježíš po vzkříšení a krátce před vystoupením do nebe k Otci řekl svým učedníkům: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi.“ Potom prohlásil: „Pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Matouš 28:18–20) Ježíš jim tedy slíbil, že dál bude s nimi jako jejich Hlava, že je bude aktivně vést. Když apoštol Pavel psal křesťanům v Efezu a v Kolosech, přirovnal křesťanský sbor k ‚tělu‘, jehož Hlavou je Kristus. (Efezanům 1:22, 23; Kolosanům 1:18) V jednom komentáři k Bibli je vysvětleno, že tato metafora „vyjadřuje nejen důležitost souladu s Hlavou, ale i to, že Hlava vykonává prostřednictvím údů svou vůli. Jsou jeho [Kristovými] nástroji.“ (The Cambridge Bible for Schools and Colleges) Kdo tvoří ‚Kristův nástroj‘ od doby, kdy byla Ježíšovi v roce 1914 udělena královská moc? (Daniel 7:13, 14)

4. Co v souladu s Malachiášovým proroctvím Jehova a Kristus Ježíš shledali, když provedli prohlídku duchovního chrámu?

4 V Malachiášově proroctví bylo předpověděno, že „pravý Pán“ a s ním jeho „posel smlouvy“, neboli Jehova se svým Synem Kristem Ježíšem dosazeným na trůn, přijdou jako soudci, aby provedli prohlídku Božího „chrámu“ čili obrazného domu uctívání. „Ustanovený čas“ pro začátek ‚soudu Božího domu‘ zjevně nastal v roce 1918. * (Malachiáš 3:1; 1. Petra 4:17) Ti, kdo tvrdili, že na zemi zastupují Boha a jeho pravé uctívání, byli pečlivě prozkoumáni. Církve křesťanstva, které po staletí svým učením zneuctívaly Boha a které měly ruce potřísněné krví prolitou v první světové válce, byly zavrženy. Byl zde však ostatek věrných, duchem pomazaných křesťanů. Ten byl vyzkoušen, přečištěn jakoby ohněm a schválen, a tak se stal Jehovovi „lidem, který předkládá obětní dar ve spravedlnosti“. (Malachiáš 3:3)

5. Kdo se v souladu s proroctvím o Ježíšově „přítomnosti“ prokázal jako předpověděný věrný „otrok“?

5 Tomu, co bylo předpověděno v Malachiášově proroctví, odpovídá část složeného znamení, které Ježíš dal svým učedníkům, aby dokázali rozpoznat jeho ‚přítomnost a závěr systému věcí‘. Ježíš totiž řekl, že v tom období bude odhalena totožnost obrazného ‚otroka‘. Prohlásil: „Kdo je skutečně ten věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával jejich pokrm v pravý čas? Šťastný je tento otrok, jestliže ho jeho pán při svém příchodu najde, že tak činí! Vpravdě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.“ (Matouš 24:3, 45–47) Když Kristus v roce 1918 ‚přišel‘, aby prozkoumal ‚otroka‘, našel duchem pomazaný ostatek věrných učedníků, kteří od roku 1879 používali časopis Strážná věž a další publikace založené na Bibli, aby tak opatřovali duchovní „pokrm v pravý čas“. Tuto skupinu uznal za svůj nástroj neboli ‚otroka‘ a v roce 1919 jí svěřil správu celého svého majetku na zemi.

Je správcem Kristova pozemského majetku

6, 7. (a) Jakými slovy Ježíš také popsal svého věrného ‚otroka‘? (b) Co vyplývá z toho, že Ježíš použil výraz „správce“?

6 Několik měsíců před tím, než Ježíš pronesl zmíněné proroctví — v němž předpověděl, co bude znamením jeho přítomnosti, a zmínil se o existenci ‚otroka‘, který jej na zemi bude zastupovat —, popsal věrného ‚otroka‘ jinými slovy. Vysvítá z nich, co patří k otrokovým povinnostem. Ježíš řekl: „Kdo je skutečně věrný správce, ten rozvážný, kterého  jeho pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v pravý čas dával jejich vyměřené zásoby jídla? Pravdivě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.“ (Lukáš 12:42, 44)

7 Zde je otrok nazván správcem, což je slovo přeložené z řeckého výrazu, který označoval „správce domácnosti nebo hospodářství“. Z toho vyplývalo, že správcem nebude jen nějaká skupina intelektuálů, kteří by vysvětlovali zajímavosti z Bible. „Věrný správce“ bude nejen opatřovat výživný duchovní pokrm „v pravý čas“, ale bude také ustanoven nad celým Kristovým služebnictvem a pověřen správou ‚všeho Kristova majetku‘ na zemi. Co tímto „majetkem“ bude?

8, 9. Co patří k ‚majetku‘, jehož správou byl otrok pověřen?

8 Povinností otroka mimo jiné je vykonávat dohled nad hmotným majetkem, který Kristovi následovníci používají při své křesťanské činnosti. Patří k němu budovy a vybavení světového ústředí a odboček svědků Jehovových a také jejich místa uctívání — tedy sály Království a sjezdové sály — na celém světě. Ještě významnější však je, že pod dohledem otroka vzniká duchovně povzbudivý program studia Bible, podle kterého probíhají týdenní shromáždění a pravidelné sjezdy. Při těchto setkáních jsou předávány informace o splňování biblických proroctví a také aktuální pokyny, jak máme biblické zásady uplatňovat v každodenním životě.

9 Ke správcovým povinnostem rovněž patří dohlížet na mimořádně důležitou činnost — na kázání ‚dobré zprávy o království‘ a ‚činění učedníků z lidí všech národů‘. V rámci tohoto díla jsou lidé vyučováni, aby zachovávali všechno, co se podle příkazu Krista, Hlavy sboru, má dělat nyní v čase konce. (Matouš 24:14; 28:19, 20; Zjevení 12:17) Díky tomuto kazatelskému a vyučovacímu dílu dnes existuje „velký zástup“ věrných společníků pomazaného ostatku. Tyto „žádoucí věci všech národů“ bezesporu patří k drahocennému Kristovu ‚majetku‘, o který se stará věrný otrok. (Zjevení 7:9; Ageus 2:7)

Zastupuje ho vedoucí sbor

10. Která skupina byla v prvním století pověřena rozhodováním a jaký vliv měla její rozhodnutí na sbory?

10 Bylo zřejmé, že věrný otrok bude při plnění svých závažných povinností muset rozhodovat o mnoha věcech. V prvním století zastupovali třídu otroka apoštolové a starší muži v Jeruzalémě, kteří rozhodovali za celý křesťanský sbor. (Skutky 15:1, 2) Rozhodnutí tohoto vedoucího sboru v prvním století byla jednotlivým sborům doručována prostřednictvím dopisů a cestujících zástupců. Křesťané byli za tyto jasné pokyny vděční  a s vedoucím sborem ochotně spolupracovali. Díky tomu byl ve sborech pokoj a jednota. (Skutky 15:22–31; 16:4, 5; Filipanům 2:2)

11. Prostřednictvím koho dnes Kristus vede svůj sbor a jak bychom měli na tuto skupinu pomazaných křesťanů pohlížet?

11 Podobně jako v době raného křesťanství, i dnes malá skupina duchem pomazaných dozorců tvoří vedoucí sbor Kristových následovníků na zemi. Kristus, Hlava sboru, tyto věrné muže, kteří dohlížejí na dílo Království, vede svou ‚pravicí‘, která symbolizuje jeho autoritu. (Zjevení 1:16, 20) Albert Schroeder, který byl členem vedoucího sboru dlouhá léta a jehož pozemský život nedávno skončil, ve svém vyprávění napsal: „Vedoucí sbor se schází každou středu, schůzku zahajuje modlitbou a prosí o vedení Jehovovým duchem. Skutečně se vynakládá úsilí, aby každá vyřizovaná záležitost a každé učiněné rozhodnutí byly v souladu s Božím slovem, Biblí.“ * Takovým věrným pomazaným křesťanům můžeme důvěřovat. Zvlášť na ně bychom měli pohlížet v souladu s tím, co nařídil apoštol Pavel: „Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, a buďte poddajní, protože oni stále dávají pozor na vaše duše.“ (Hebrejcům 13:17)

Věrný otrok si zaslouží úctu

12, 13. Ze kterých biblických důvodů si třída otroka zaslouží úctu?

12 Proč si třída věrného otroka zaslouží, abychom jí prokazovali úctu? Základním důvodem je to, že tak prokazujeme úctu Pánu, Ježíši Kristu. Pavel o pomazaných křesťanech napsal: „Kdo byl povolán jako svobodný, je Kristovým otrokem. Byli jste koupeni za cenu.“ (1. Korinťanům 7:22, 23; Efezanům 6:6) Když se tedy loajálně podřizujeme pokynům věrného otroka a jeho vedoucího sboru, podřizujeme se Kristu, který je otrokovým Pánem. Mít náležitou úctu k nástroji, který Kristus používá, aby spravoval svůj majetek na zemi, je jedním ze způsobů, jak ‚otevřeně uznávat, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce‘. (Filipanům 2:11)

13 Jiným biblickým důvodem, proč věrnému otroku prokazovat úctu, je to, že pomazaní křesťané na zemi jsou v Písmu označeni jako „chrám“, který Jehova obývá „duchem“. Jako takoví jsou ‚svatí‘. (1. Korinťanům 3:16, 17; Efezanům 2:19–22) Právě této skupině označené jako svatý chrám Ježíš svěřil svůj pozemský majetek, což znamená, že některé pravomoci a povinnosti v křesťanském sboru patří výlučně tomuto otrokovi. Všichni členové sboru proto považují za svou svatou povinnost, aby se ochotně řídili pokyny věrného otroka a jeho vedoucího sboru. Křesťané, kteří patří k ‚jiným ovcím‘ si hluboce váží toho, že v péči o Kristův majetek mohou třídě otroka pomáhat. (Jan 10:16)

Jiné ovce ho oddaně podporují

14. Jak v souladu s Izajášovým proroctvím jiné ovce kráčejí za pomazanou třídou otroka a slouží jako „neplacení dělníci“?

14 V Izajášově proroctví bylo předpověděno, že jiné ovce se budou pomazaným členům duchovního Izraele pokorně podřizovat. Píše se tam: „Tak řekl Jehova: ‚Neplacení dělníci z Egypta a kupci z Etiopie a Sabejci, urostlí muži, ti přejdou dokonce k tobě a stanou se tvými. Budou kráčet za tebou; přejdou v okovech a pokloní se ti. Budou se k tobě modlit a říkat: „Bůh je vskutku ve spojení s tebou a není nikdo jiný; není jiný Bůh.“‘“ (Izajáš 45:14) Jiné ovce dnes obrazně řečeno ‚kráčejí za‘ pomazanou třídou otroka a jejím vedoucím sborem, což znamená, že se jimi nechávají vést. Slouží jako „neplacení dělníci“, neboť ochotně vynakládají své síly  i prostředky na podporu celosvětového kazatelského díla, které Kristus svěřil svým pomazaným následovníkům na zemi. (Skutky 1:8; Zjevení 12:17)

15. Co je v proroctví zapsaném u Izajáše 61:5, 6 řečeno o vztahu mezi jinými ovcemi a duchovním Izraelem?

15 Ti, kdo patří k jiným ovcím, jsou šťastní a vděční, že mohou Jehovovi sloužit pod dohledem třídy otroka a jejího vedoucího sboru. Uznávají, že pomazaní křesťané jsou členy ‚Božího Izraele‘. (Galaťanům 6:16) Jiné ovce jsou v obrazném smyslu „cizinci“, kteří se k duchovnímu Izraeli připojili. Radostně slouží jako ‚rolníci‘ a „vinaři“ pod vedením pomazaných křesťanů, kteří jsou „Jehovovými kněžími“ a ‚služebníky Boha‘. (Izajáš 61:5, 6) Horlivě se podílejí na kázání dobré zprávy o Království a na činění učedníků z lidí všech národů. Svědomitě třídu otroka podporují v pastýřské péči o lidi podobné ovcím, kteří se připojují ke křesťanskému sboru.

16. Co podněcuje křesťany z řad jiných ovcí k tomu, aby oddaně podporovali věrného a rozvážného otroka?

16 Jiné ovce si uvědomují, jaký užitek mají z duchovního pokrmu, který jim třída otroka s velkým úsilím a v pravý čas opatřuje. Pokorně uznávají, že bez věrného a rozvážného otroka by neznali nádherné biblické pravdy o Jehovově svrchovanosti, o posvěcení jeho jména, o Království, o nových nebesích a nové zemi, o duši, o stavu mrtvých a o tom, kým skutečně je Bůh a jeho Syn a co je to svatý duch. Hluboká vděčnost a loajalita neboli věrná oddanost podněcují křesťany z řad jiných ovcí k tomu, aby Kristovy pomazané ‚bratry‘, kteří na zemi žijí nyní v čase konce, s láskou podporovali. (Matouš 25:40)

17. Pro jaké nezbytné opatření se vedoucí sbor rozhodl a o čem bude pojednávat následující článek?

17 Počet pomazaných křesťanů na zemi klesá, a proto nemohou v každém sboru osobně dohlížet na správu Kristova majetku. Z toho důvodu vedoucí sbor pověřuje muže z řad jiných ovcí dohledem nad odbočkami, oblastmi, kraji a sbory svědků Jehovových. Jak náš postoj k těmto nižším pastýřům souvisí s tím, zda jsme loajální ke Kristu a jeho věrnému otroku? O tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

^ 4. odst. Podrobný rozbor tohoto námětu je uveden ve Strážné věži z 1. března 2004 na stranách 13 až 18 a ve Strážné věži z 1. prosince 1992 na straně 13.

^ 11. odst. Životní příběh Alberta Schroedera byl uveřejněn ve Strážné věži číslo 15 z roku 1988 na stranách 1 až 13.

Pro zopakování

• Kdo je naším Vůdcem a jak víme, že dobře zná stav každého sboru?

• Která skupina lidí při prohlídce ‚chrámu‘ prokázala, že jedná jako věrný otrok, a jaký majetek jí byl svěřen?

• Ze kterých biblických důvodů si věrný otrok zaslouží naši oddanou podporu?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 23]

K ‚majetku‘, nad nímž vykonává dohled „správce“, patří hmotné jmění, duchovně povzbudivé programy a kazatelská činnost

[Obrázek na straně 25]

Členové jiných ovcí podporují třídu věrného otroka tím, že se horlivě věnují kazatelské službě