Přejít k článku

Přejít na obsah

Buďme poddajní a spolupracujme s milujícími pastýři

Buďme poddajní a spolupracujme s milujícími pastýři

 Buďme poddajní a spolupracujme s milujícími pastýři

„Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, a buďte poddajní.“ (HEBREJCŮM 13:17)

1, 2. Ze kterých veršů se dozvídáme, že Jehova a Ježíš jsou milujícími Pastýři?

JEHOVA BŮH a jeho Syn, Ježíš Kristus, jsou milujícími Pastýři. V Izajášově proroctví čteme: „Pohleď, sám Svrchovaný Pán Jehova přijde dokonce jako někdo silný a jeho paže bude za něho panovat. . . . Jako pastýř bude pást své vlastní stádo. Svou paží sesbírá jehňata; a ponese je v náručí. Kojící bude opatrně provázet.“ (Izajáš 40:10, 11)

2 Toto proroctví o obnově se poprvé splnilo v roce 537 př. n. l., když se ostatek Židů navrátil do Judy. (2. Paralipomenon 36:22, 23) K dalšímu splnění došlo v roce 1919, když Větší Kýros, Ježíš Kristus, osvobodil z ‚Velkého Babylónu‘ ostatek pomazaných křesťanů. (Zjevení 18:2; Izajáš 44:28) Ježíš je „paží“, prostřednictvím které Jehova panuje, je tím, kdo shromažďuje ovce, pase je a něžně o ně pečuje. On sám prohlásil: „Já jsem ten znamenitý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne.“ (Jan 10:14)

3. Z čeho je vidět, že Jehovovi velmi záleží na tom, jak se zachází s jeho ovcemi?

3 Proroctví zaznamenané u Izajáše 40:10, 11 zdůrazňuje něhu, s níž Jehova pase svůj lid. (Žalm 23:1–6) Ježíš během své pozemské služby jednal podobně — se svými učedníky i s jinými lidmi zacházel něžně a starostlivě. (Matouš 11:28–30; Marek 6:34) Jehova i Ježíš ostře odsoudili necitelnost izraelských vůdců neboli pastýřů, kteří své stádo hanebně zanedbávali a vykořisťovali. (Ezekiel 34:2–10; Matouš 23:3, 4, 15) Jehova slíbil: „A zachráním své ovce a již se nestanou něčím k drancování; a budu soudit mezi ovcí a ovcí. A vzbudím nad nimi jednoho pastýře, a bude je pást, ano svého sluhu Davida. Sám je bude pást a sám se stane jejich pastýřem.“ (Ezekiel 34:22, 23) Oním ‚jedním pastýřem‘, kterého v čase konce Jehova ustanovil nad všemi svými služebníky na zemi — nad duchem pomazanými křesťany i ‚jinými ovcemi‘ —, je Větší David, Ježíš Kristus. (Jan 10:16)

 Dary, které byly dány sboru

4, 5. (a) Jaký drahocenný dar dal Jehova svému lidu na zemi? (b) Jaký dar dal sboru Ježíš?

4 Když Jehova nad svými služebníky na zemi vzbudil „jednoho pastýře“ — Ježíše Krista —, dal tím křesťanskému sboru drahocenný dar. Daroval mu nebeského Vůdce, jak to bylo předpověděno u Izajáše 55:4, kde čteme: „Pohleďte, dal jsem ho jako svědka národnostním skupinám, jako vůdce a velitele národnostním skupinám.“ Pomazaní křesťané i členové ‚velkého zástupu‘ skutečně pocházejí ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků. (Zjevení 5:9, 10; 7:9) Tvoří mezinárodní sbor, ‚jedno stádo‘ pod vedením „jednoho pastýře“, Krista Ježíše.

5 Svému sboru na zemi dal drahocenný dar také Ježíš. Laskavě opatřil věrné nižší pastýře, kteří podobně jako on a Jehova něžně a starostlivě pasou stádo. O tomto daru se zmínil apoštol Pavel ve svém dopise křesťanům v Efezu. Napsal: „‚Když [Kristus] vystoupil do výše, odvedl zajatce; dal dary v podobě lidí.‘ . . . Dal některé jako apoštoly, některé jako proroky, některé jako evangelisty, některé jako pastýře a učitele, s ohledem na usměrňování svatých, pro služební dílo, pro budování Kristova těla.“ (Efezanům 4:8, 11, 12)

6. Jak byli pomazaní dozorci, kteří sloužili v radách starších, obrazně popsáni ve Zjevení 1:16, 20, a co lze říci o jmenovaných starších z řad jiných ovcí?

6 Těmito „dary v podobě lidí“ jsou dozorci neboli starší, které Jehova a jeho Syn prostřednictvím svatého ducha ustanovují, aby něžně pásli Boží sbor. (Skutky 20:28, 29) Zpočátku byli těmito dozorci pouze pomazaní křesťané. Ve Zjevení 1:16, 20 jsou muži, kteří tehdy sloužili v radách starších, symbolicky popsáni jako ‚andělé‘ nebo ‚hvězdy‘, které jsou v Kristově pravici, jinými slovy pod Kristovým dohledem. Avšak nyní v čase konce, kdy počet pomazaných dozorců na zemi stále klesá, je většina sborových starších z řad jiných ovcí. Do jejich postavení je pod vedením svatého ducha jmenují zástupci vedoucího sboru, a proto je možné říci, že i tito starší mají nad sebou pravici Znamenitého Pastýře, Ježíše Krista, neboli jsou pod jeho dozorem. (Izajáš 61:5, 6) Jelikož starší v našich sborech se podřizují Kristu jako Hlavě sboru, je na místě, abychom s nimi úzce spolupracovali. (Kolosanům 1:18)

Poslušnost a poddajnost

7. Jakou radu dal apoštol Pavel, pokud jde o náš postoj ke křesťanským dozorcům?

7 Naši nebeští Pastýři, Jehova Bůh a Ježíš  Kristus, od nás očekávají, že tyto nižší pastýře, kterým svěřili odpovědné postavení ve sboru, budeme poslouchat a že budeme poddajní. (1. Petra 5:5) Apoštol Pavel pod inspirací napsal: „Pamatujte na ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, kteří k vám mluvili Boží slovo, a když pozorně sledujete, k čemu vede jejich chování, napodobujte jejich víru. Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, a buďte poddajní, protože oni stále dávají pozor na vaše duše jako ti, kteří se budou zodpovídat; aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebrejcům 13:7, 17)

8. Co bychom podle Pavlových slov měli ‚pozorně sledovat‘ a s jakým postojem bychom měli ‚poslouchat‘?

8 Všimněme si, že Pavel nás vybízí, abychom ‚pozorně sledovali‘, k čemu vede věrnost starších a abychom takové muže napodobovali v tom, jak projevují víru. Také nás nabádá, abychom poslouchali pokyny těchto jmenovaných mužů a byli poddajní. Znalec Bible R. T. France vysvětluje, že původní řecký výraz, který je v tomto verši přeložen slovem „poslouchejte“, není „obvyklý výraz pro poslušnost, ale doslova znamená ‚být přesvědčen‘ a vyjadřuje ochotu přijímat jejich vedení“. Starší posloucháme nejen proto, že nám to nařizuje Boží slovo, ale také z pevného přesvědčení, že jim leží na srdci zájmy Království i naše vlastní blaho. Ochotně přijímat jejich vedení je určitě k našemu dobru.

9. Proč je nezbytné, abychom starší nejen poslouchali, ale také ‚byli poddajní‘?

9 Co ale uděláme, když si nejsme jisti, zda starší v nějaké záležitosti rozhodli nejlépe? Pak je zapotřebí být poddajní. Poslouchat v situacích, kdy je nám všechno jasné a kdy se s rozhodnutím starších ztotožňujeme, je snadné. Jsme-li však opravdu poddajní, pak se rozhodnutí starších podvolíme, i když ho sami plně nechápeme. Příkladem takové poddajnosti byl Petr, který se později stal apoštolem. (Lukáš 5:4, 5)

Čtyři důvody, proč ochotně spolupracovat

10, 11. V jakém smyslu dozorci „mluvili Boží slovo“ ke spolukřesťanům v prvním století a jak to dělají dnes?

10 Ve dříve citovaném verši Hebrejcům 13:7, 17 apoštol Pavel uvádí čtyři důvody, proč bychom měli poslouchat křesťanské dozorce a být poddajní. Prvním důvodem je to, že k nám ‚mluví Boží slovo‘. Vzpomeňme si, že „dary v podobě lidí“ dává Ježíš sboru proto, aby sloužily k „usměrňování svatých“. (Efezanům 4:11, 12) V prvním století Ježíš usměrňoval názory a chování křesťanů prostřednictvím věrných nižších pastýřů, z nichž někteří pod inspirací napsali sborům dopisy. Pomocí těchto dozorců ustanovených svatým duchem Ježíš první křesťany vedl a posiloval. (1. Korinťanům 16:15–18; 2. Timoteovi 2:2; Titovi 1:5)

11 Dnes nás Ježíš vede prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘, kterého zastupuje vedoucí sbor a jmenovaní starší. (Matouš 24:45) Z úcty k ‚hlavnímu pastýři‘, Ježíši Kristu, dbáme na Pavlovu radu: „[Berte] zřetel na ty, kteří mezi vámi tvrdě pracují a předsedají vám v Pánu a napomínají vás.“ (1. Petra 5:4; 1. Tesaloničanům 5:12; 1. Timoteovi 5:17)

12. V jakém smyslu dozorci „stále dávají pozor na [naše] duše“?

12 Druhým důvodem, proč máme spolupracovat s křesťanskými dozorci, je to, že „stále dávají pozor na [naše] duše“. Pokud si v našem postoji nebo chování všimnou čehokoli, co by mohlo mít negativní dopad na naše duchovní smýšlení, pohotově nám dají potřebnou radu, aby nás usměrnili.  (Galaťanům 6:1) Řecké slovo přeložené jako ‚stále dávat pozor‘ doslova znamená „zdržovat se spánku“ a podle jednoho znalce Bible „vyjadřuje pastýřovu nepolevující bdělost“. Starší jsou bdělí nejen v duchovním smyslu, ale někdy se dokonce stává, že jim starost o naše duchovní blaho doslova nedá spát. Tito nižší pastýři nás milují a dělají všechno, co je v jejich silách, aby o nás pečovali tak něžně jako ‚velký pastýř ovcí‘, Ježíš Kristus. Když to víme, neměli bychom snad s nimi ochotně spolupracovat? (Hebrejcům 13:20)

13. Komu a z čeho se zodpovídají dozorci a jak je to v případě všech křesťanů?

13 Třetím důvodem, proč s dozorci ochotně spolupracujeme, je to, že na nás stále dávají pozor „jako ti, kteří se budou zodpovídat“. Dozorci si uvědomují to, že jsou nižšími pastýři a slouží pod dohledem nebeských Pastýřů, Jehovy Boha a Ježíše Krista. (Ezekiel 34:22–24) Jehova ovce „vyplatil krví svého vlastního Syna“, a proto jsou jeho majetkem. Jmenované dozorce volá k odpovědnosti za to, jak s jeho stádem zacházejí, a vyžaduje od nich, aby to dělali „něžně“. (Skutky 20:28, 29) Z toho, jak na jejich vedení reagujeme, se každý z nás zodpovídá Jehovovi. (Římanům 14:10–12) Když posloucháme jmenované starší, dáváme tím zároveň najevo, že se podřizujeme Kristu, Hlavě sboru. (Kolosanům 2:19)

14. Jak by se mohlo stát, že by dozorci sloužili „se vzdycháním“, a k čemu by to vedlo?

14 Pavel dále uvedl čtvrtý důvod, proč bychom se měli pokorně podřizovat křesťanským dozorcům. Napsal: „Aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebrejcům 13:17) Starší mají mnoho závažných úkolů, k nimž patří vyučování, pastýřská péče, vedení v kazatelské činnosti, péče o rodinu a řešení problémů ve sboru. Nesou tedy těžký náklad. (2. Korinťanům 11:28, 29) Kdybychom s nimi nespolupracovali, k jejich nákladu bychom tím jen přidávali, a oni by v důsledku toho ‚vzdychali‘. Pokud bychom nebyli ochotni s nimi spolupracovat, vyvolali bychom tím Jehovovu nelibost a mohli  bychom tak ublížit sami sobě. Když naopak starším prokazujeme náležitou úctu a spolupracujeme s nimi, mohou své úkoly plnit s radostí. Díky tomu panuje ve sboru jednota a jeho členové se radostně účastní kázání o Království. (Římanům 15:5, 6)

Jak dávat najevo poddajnost

15. Jak můžeme dávat najevo poslušnost a poddajnost?

15 Konkrétních způsobů, jak spolupracovat se jmenovanými dozorci, je mnoho. Co když starší reagují na změnu situace v obvodu tak, že změní čas a místo schůzek před kazatelskou službou? Pak se snažme těchto schůzek účastnit, i kdyby to znamenalo změnit náš navyklý program. Možná nám to přinese neočekávaně dobré výsledky. Co když si s naší skupinou sborového studia knihy domluví spolupráci dozorce služby? V tom týdnu se kazatelské služby účastněme co nejvíc. Co když je nám přidělen úkol v teokratické škole? Udělejme všechno pro to, abychom byli přítomni a úkol přednesli. Co když dozorce sborového studia knihy oznámí, že naše skupina má tento týden na starost úklid sálu Království? Podpořme dozorce tak, jak nám to zdraví a síly dovolí. To je pouze několik způsobů, jak dáváme najevo poddajnost a ochotu spolupracovat s muži, kterým Jehova a jeho Syn dali za úkol pečovat o stádo.

16. Proč to, že některý starší se možná neřídí pokyny, nás neopravňuje ke vzpurnosti?

16 Občas se může stát, že nějaký starší se neřídí pokyny třídy věrného otroka a jejího vedoucího sboru. Pokud své chování nezmění, bude se muset zodpovídat Jehovovi, „pastýři a dozorci [našich] duší“. (1. Petra 2:25) Případné selhání nebo chyby některého staršího nás však v žádném případě neopravňují k tomu, abychom zaujali nepoddajný postoj. Neposlušnost ani vzpurnost Jehova neschvaluje. (4. Mojžíšova 12:1, 2, 9–11)

Postoj, který Jehova schvaluje

17. Jaký postoj bychom měli mít k našim dozorcům?

17 Jehova Bůh si uvědomuje, že muži, které ustanovil jako dozorce, jsou nedokonalí. Přesto je používá, když prostřednictvím svého ducha pečuje o svůj lid na zemi. O každém z nás — a o starších především — platí, že „moc, která je nad to, co je normální, [je] Boží, a ne z nás“. (2. Korinťanům 4:7) Když vidíme, čeho Jehova prostřednictvím našich věrných dozorců dosahuje, měli bychom za to být vděční a ochotně s nimi spolupracovat.

18. Co dáváme najevo tím, že se podřizujeme našim dozorcům?

18 Dozorci se velmi snaží odpovídat tomu, jak jsou u Jeremjáše 3:15 popsáni pastýři, kteří budou v posledních dnech pověřeni péčí o Boží stádo. Jehova o nich říká: „Dám vám pastýře v souhlasu se svým srdcem a jistě vás budou sytit s poznáním a pochopením.“ Starší v našich sborech si zaslouží pochvalu za to, jak vyučují a chrání Jehovovy ovce. I nadále s nimi ochotně spolupracujme, poslouchejme je a buďme poddajní. Tím dáme najevo, že oceňujeme jejich namáhavou práci a že si vážíme našich nebeských Pastýřů — Jehovy Boha a Ježíše Krista.

Pro zopakování

• Jak Jehova a Ježíš Kristus prokázali, že jsou milujícími Pastýři?

• Proč je zapotřebí nejen poslouchat, ale také být poddajní?

• Ve kterých konkrétních situacích můžeme dát najevo poddajnost?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 27]

Křesťanští starší se podřizují Kristovu vedení

[Obrázky na straně 29]

Způsobů, jak můžeme dávat najevo poddajnost a spolupracovat se jmenovanými pastýři, je mnoho