Světlo od Boha prozařuje tmu

„Je to Jehova, kdo rozzáří mou tmu.“ (2. SAMUELOVA 22:29)

1. Jak světlo souvisí se životem?

„BŮH přistoupil k tomu, aby řekl: ‚Ať nastane světlo.‘ Pak nastalo světlo.“ (1. Mojžíšova 1:3) Tato historicky významná slova, jež jsou v 1. Mojžíšově součástí zprávy o stvoření, ukazují, že Jehova je zdrojem světla, bez něhož by na zemi nemohl existovat život. Jehova je také zdrojem duchovního světla, které nezbytně potřebujeme jako vodítko pro život. (Žalm 43:3) Král David ukázal, že mezi duchovním světlem a životem je úzká souvislost. Napsal: „U tebe je zdroj života; světlem od tebe můžeme vidět světlo.“ (Žalm 36:9)

2. S čím má podle Pavla světlo úzkou spojitost?

² Když uplynulo asi 1 000 let od doby, kdy žil David, odkázal se na zprávu o stvoření apoštol Pavel. Ve svém dopise křesťanskému sboru v Korintu uvedl: „Je to ... Bůh, jenž řekl: ‚Ať světlo zazáří ze tmy.‘“ Pavel pak ukázal, že duchovní světlo má úzkou spojitost s poznáním od Jehovy. Dodal totiž: „[Bůh] zazářil na naše srdce, aby je osvítil slavným poznáním Boha skrze Kristův obličej.“ (2. Korinťanům 4:6) Jak se k nám toto světlo dostává?

Bible je nositelkou světla

3. Jaké světlo Jehova poskytuje prostřednictvím Bible?

³ Jehova předává duchovní světlo především prostřednictvím svého inspirovaného Slova, Bible. Když tedy Bibli studujeme a přijímáme od Boha poznání, umožňujeme, aby paprsky jeho světla dopadaly směrem k nám. Prostřednictvím Bible Jehova osvětluje své záměry a říká nám, jak můžeme provádět jeho vůli. Díky tomu víme, co je smyslem našeho života, a můžeme uspokojovat své duchovní potřeby. (Kazatel 12:1; Matouš 5:3) Skutečnost, že o své duchovní potřeby musíme dbát, zdůraznil Ježíš na základě citátu z mojžíšského Zákona. Řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.‘“ (Matouš 4:4; 5. Mojžíšova 8:3)

4. V jakém smyslu je Ježíš „světlo světa“?

⁴ Duchovní světlo je možné ztotožnit s Ježíšem. On sám o sobě mluvil jako o ‚světle světa‘ a prohlásil: „Kdo mě následuje, rozhodně nebude chodit ve tmě, ale bude vlastnit světlo života.“ (Jan 8:12) Toto vyjádření  nám pomáhá pochopit, že při zprostředkovávání Jehovových pravd lidstvu má Ježíš klíčovou úlohu. Máme-li se tmě vyhýbat a kráčet v Božím světle, musíme naslouchat všemu, co Ježíš říká, a jednat přesně podle jeho příkladu a učení, jak jsou popsány v Bibli.

5. Jaký úkol měli Ježíšovi následovníci po smrti svého Pána?

⁵ Několik dní před svou smrtí o sobě Ježíš znovu mluvil jako o světlu. Svým učedníkům tehdy řekl: „Světlo bude ještě chvilku mezi vámi. Choďte, dokud máte světlo, aby vás nepřemohla tma; a ten, kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. Zatímco máte světlo, projevujte víru ve světlo, abyste se stali syny světla.“ (Jan 12:35, 36) Ti, kdo se stali syny světla, poznali biblický ‚vzor zdravých slov‘. (2. Timoteovi 1:13, 14) Tato zdravá slova pak používali k tomu, aby dalším upřímným lidem pomáhali dostat se ze tmy do Božího světla.

6. Jakou základní skutečnost o světlu a tmě se dozvídáme v 1. Jana 1:5?

⁶ Apoštol Jan napsal: „Bůh je světlo a ve spojení s ním není vůbec žádná tma.“ (1. Jana 1:5) Všimněme si zde kontrastu mezi světlem a tmou. Duchovní světlo pochází od Jehovy, a duchovní tma s ním nemůže být spojována. Kdo je tedy zdrojem tmy?

Zdroj duchovní tmy

7. Kdo je zodpovědný za to, že svět je v duchovní tmě, a jaký vliv má?

⁷ Apoštol Pavel mluvil o ‚bohu tohoto systému věcí‘, čímž myslel Satana Ďábla. Pavel dále uvedl, že tento tvor „zaslepil mysl nevěřících, aby ji neprozářilo osvícení slavnou dobrou zprávou o Kristu, který je Božím obrazem“. (2. Korinťanům 4:4) Mnoho lidí se sice hlásí k víře v Boha, ale stále větší počet těchto lidí nevěří v Ďábla. Proč? Nejsou ochotni přijmout myšlenku, že existuje nějaká zlá, nadlidská bytost, která by mohla mít vliv na jejich smýšlení. Pavel však ukazuje, že Ďábel skutečně existuje a působí na lidi tak, aby neviděli světlo pravdy. Satanova moc ovlivňovat lidské myšlení je patrná z proroctví, ve kterém je popsán jako ten, kdo „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“. (Zjevení 12:9) V důsledku Satanovy činnosti je dnes celé lidstvo — kromě těch, kdo slouží Jehovovi — ve stavu, který popsal prorok Izajáš: „Pohleď, tma ... přikryje zemi a hustá temnota národnostní skupiny.“ (Izajáš 60:2)

8. Z čeho je patrné, že lidé, kteří se nacházejí v duchovní tmě, jsou dezorientováni?

⁸ V husté tmě není vůbec nic vidět. Snadno se stane, že člověk zabloudí nebo ztratí orientaci. A podobně i těm, kdo jsou v duchovní tmě, chybí vnímavost a v duchovním smyslu brzy ztratí orientaci. Mohou přijít o schopnost rozlišovat pravdu od lži a dobré od špatného. Prorok Izajáš právě v souvislosti s takovou tmou napsal: „Běda těm, kdo říkají, že dobré je špatné a špatné je dobré, těm, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, těm, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!“ (Izajáš 5:20) Ti, kdo zůstávají v duchovní tmě, jsou pod stálým vlivem boha tmy, Satana Ďábla, a v důsledku toho jsou odcizeni životu a zdroji světla. (Efezanům 4:17–19)

Dostat se ze tmy na světlo je náročné

9. Vysvětlete, v jakém smyslu mají provinilci velmi blízký vztah k tmě, a to doslovné i duchovní.

⁹ Věrný Job poukázal na to, že k doslovné tmě mají velmi blízký vztah provinilci. Řekl: „Pokud jde o oko cizoložníka, to vyhlíželo večerní tmu a říkalo: ‚Nespatří mě žádné oko!‘ A obličej si zakrývá rouškou.“ (Job 24:15) Provinilci jsou také v duchovní tmě a tato tma může mít velmi podmanivou moc. Apoštol Pavel ukázal, že pro lidi, kteří se touto tmou nechali zlákat, je charakteristická sexuální nemravnost, krádeže, chamtivost, opíjení se, spílání a vydírání. Ale každý, kdo se vystaví světlu Božího slova, se může změnit. To, že je taková změna možná, Pavel objasňuje ve svém dopise Korinťanům. Mnozí korintští křesťané sice kdysi konali skutky tmy, avšak  Pavel jim napsal: „Ale byli jste čistě umyti, ale byli jste posvěceni, ale byli jste prohlášeni za spravedlivé ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a duchem našeho Boha.“ (1. Korinťanům 6:9–11)

10, 11. (a) Jak Ježíš projevil ohled muži, kterému navrátil zrak? (b) Proč se mnozí lidé pro světlo nerozhodnou?

¹⁰ Člověku, který vyjde z naprosté tmy na světlo, nějakou chvíli trvá, než si jeho oči na změnu zvyknou. Když Ježíš v Betsaidě uzdravil slepce, postupoval při tom laskavě krok za krokem. „Vzal slepce za ruku, vyvedl ho z vesnice, a když mu plivl na oči, vložil na něj ruce a začal se ho ptát: ‚Vidíš něco?‘ A muž vzhlédl a začal říkat: ‚Vidím lidi, protože pozoruji něco, co se zdá jako stromy, ale chodí.‘ Znovu tedy vložil muži ruce na oči a muž uviděl jasně, byl uzdraven a všechno viděl zřetelně.“ (Marek 8:23–25) Je zřejmé, že Ježíš to učinil postupně proto, aby si tento muž mohl zvyknout na ostré sluneční světlo. Jistě si dokážeme představit, jakou radost tento člověk měl, když začal vidět.

¹¹ Podobnou radost, ne-li větší, mají lidé, kteří se s pomocí druhých krok za krokem dostávají z duchovní tmy na světlo pravdy. Když vidíme, jak se radují, snad nás napadne, proč k tomuto světlu není přitahováno mnohem více lidí. Ježíš to vysvětluje: „To je základ pro soud, že světlo přišlo do světa, ale lidé si zamilovali tmu spíše než světlo, neboť jejich skutky byly ničemné. Kdo totiž provádí podlé věci, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly kárány.“ (Jan 3:19, 20) Ano, mnozí lidé rádi provádí „podlé věci“, k nimž patří nemravnost, útlak, lhaní, podvody a krádeže. A Satanova duchovní tma jim poskytuje dokonalé prostředí, ve kterém mohou dělat, co se jim zlíbí.

Dělejme pokroky ve světle

12. Ve kterých ohledech je pro nás prospěšné to, že jsme ve světle?

¹² Jaké změny u sebe pozorujeme od doby, kdy jsme přišli k poznání světla? Je užitečné se čas od času ohlédnout a přemýšlet o duchovním pokroku, jehož jsme dosáhli. Kterých špatných návyků jsme se zbavili? Které problémy v našem životě se nám podařilo vyřešit? Jak se změnily naše plány do budoucnosti? V síle od Jehovy a s pomocí jeho svatého ducha můžeme nadále měnit svou osobnost a způsob myšlení, čímž doložíme, že na světlo reagujeme. (Efezanům 4:23, 24) Pavel to vyjadřuje takto: „Kdysi jste ... byli tmou, ale nyní jste světlem ve spojitosti s Pánem. Choďte dále jako děti světla, neboť ovoce světla se skládá z každého druhu dobroty, spravedlnosti a pravdy.“ (Efezanům 5:8, 9) Tím, že se necháváme vést světlem od Jehovy, získáváme naději a smysl života a také to má příznivý vliv na život lidí okolo nás. Změny, které uděláme, však přinášejí nesmírnou radost i Jehovovu srdci. (Přísloví 27:11)

13. Jak můžeme dávat najevo svou vděčnost za světlo od Jehovy a co k takovému jednání potřebujeme?

¹³ Za to, že žijeme šťastněji, jsme vděční, a proto Jehovovo světlo zrcadlíme — o věci, které jsme z Bible poznali, se dělíme s příbuznými, přáteli a sousedy. (Matouš  5:12–16; 24:14) Pro ty, kdo nám odmítají naslouchat, se naše kázání a také naše vzorné křesťanské chování stává káráním. Pavel vysvětluje: „Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu; a přestaňte se s nimi podílet na neplodných skutcích, které patří tmě, ale spíše je i kárejte.“ (Efezanům 5:10, 11) K tomu, abychom druhým pomáhali opustit tmu a zvolit si světlo, potřebujeme odvahu. A co je ještě důležitější, je třeba, abychom s nimi soucítili, brali na ně ohled a měli upřímnou touhu dělit se s nimi o světlo pravdy, protože jim může přinést věčný užitek. (Matouš 28:19, 20)

Pozor na zrádná světelná znamení

14. Na jaké varování musíme pamatovat, pokud jde o světlo?

¹⁴ Pro lidi plavící se po moři je vždy příjemné, když za tmy zahlédnou světlo. Na skalnatých útesech anglického pobřeží se v dřívějších dobách zapalovaly ohně na znamení toho, kde bylo možné skrýt se před bouří. Za to, že lodě někdo pomocí světel navedl do bezpečných přístavů, byli námořníci vděční. Některá světla však byla zrádná. Mnoho lodí bylo místo do přístavu navedeno na skalnaté pobřeží, kde ztroskotaly a kde jim byl ukraden náklad. V tomto podvodném světě musíme dávat pozor, abychom se nenechali zlákat nějakými zrádnými světelnými znameními, která nás mohou dovést k duchovnímu ztroskotání. „Satan se stále proměňuje v anděla světla,“ varuje Bible. Podobně i jeho služebníci včetně odpadlíků jsou „dělníky, kteří klamou“ a kteří se „také stále proměňují ve služebníky spravedlnosti“. Pokud se zabýváme falešným uvažováním takových lidí, může to oslabit naši důvěru v Jehovovo pravdivé Slovo, Bibli, a naše víra může zahynout. (2. Korinťanům 11:13–15; 1. Timoteovi 1:19)

15. Co nám pomůže zůstat na cestě, jež vede k životu?

¹⁵ Žalmista napsal: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (Žalm 119:105) Ano, „stísněná cesta, jež vede do života,“ je jasně osvětlována naším láskyplným Bohem, Jehovou, „jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (Matouš 7:14; 1. Timoteovi 2:4) Uplatňování biblických měřítek  nás ochrání, abychom z té stísněné cesty nesešli na stezky tmy. Pavel napsal: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti.“ (2. Timoteovi 3:16) Náš duchovní růst je doprovázen poučováním z Božího slova. Ve světle Božího slova se můžeme pokárat sami nebo, pokud je to potřeba, nás pokárají láskyplní pastýři ve sboru. Také můžeme urovnávat věci a pokorně přijímat ukázňování ve spravedlnosti, abychom zůstali na cestě k životu.

Važme si toho, že kráčíme ve světle

16. Jak můžeme projevovat ocenění pro to, že nám Jehova poskytuje takové vynikající světlo?

¹⁶ Jak můžeme projevovat ocenění pro to, že nám Jehova poskytuje takové vynikající světlo? Devátá kapitola Janova evangelia popisuje, že když Ježíš uzdravil muže od narození slepého, byl tento muž pohnut k tomu, aby vyjadřoval své ocenění. Jak? Uvěřil, že Ježíš je Boží Syn, a veřejně ho nazval ‚prorokem‘. Dokonce se v rozhovoru odvážně postavil lidem, kteří se pokoušeli Ježíšův zázrak zlehčovat. (Jan 9:17, 30–34) Apoštol Petr nazývá pomazané členy křesťanského sboru ‚lidem pro zvláštní vlastnictví‘. Proč? Protože i oni cítí velký vděk, stejně jako ten muž, který se narodil slepý a byl uzdraven. Své ocenění pro Jehovu, svého Dobrodince, dávají najevo tím, že ‚široko daleko oznamují znamenitosti toho, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla‘. (1. Petra 2:9; Kolosanům 1:13) Vděční jsou i lidé, kteří mají pozemskou naději a podporují své pomazané bratry při veřejném ohlašování Jehovových ‚znamenitostí‘. Jehova dává nedokonalým lidem skutečně úžasnou výsadu!

17, 18. (a) Co je povinností každého z nás? (b) O co by se měl každý křesťan snažit podle Timoteova příkladu?

¹⁷ Upřímné ocenění pro světlo pravdy je velmi důležité. Nezapomeňme, že s poznáním pravdy se nikdo z nás nenarodil. Někteří toto poznání získají v dospělosti a okamžitě rozpoznají, že světlo je mnohem lepší než tma. Jiní mají obrovskou výsadu, protože byli vychováni bohabojnými rodiči. Takovým lidem se ale snadno může stát, že toto světlo začnou považovat za samozřejmost. Jedna křesťanka, jejíž rodiče začali Jehovovi sloužit ještě před tím, než se narodila, připouští, že ji to stálo hodně času a úsilí, než plně pochopila význam a důležitost různých rysů pravdy, kterou jí rodiče odmalička vštěpovali. Bez ohledu na to, kolik nám je let, každý z nás musí rozvíjet hluboké ocenění pro pravdu, kterou Jehova zjevil.

¹⁸ Mladý Timoteus byl vyučován podle ‚svatých spisů‘ od útlého dětství, ale křesťanské zralosti dosáhl teprve na základě toho, jak se ve službě nasazoval. (2. Timoteovi 3:15) Proto byl pak schopen pomáhat apoštolu Pavlovi, který ho vybízel: „Vynasnaž se, aby ses představil Bohu jako schválený, jako dělník, který se nemá zač stydět a správně zachází se slovem pravdy.“ Snažme se podobně jako Timoteus, abychom neprovedli něco, zač bychom se museli stydět, nebo kvůli čemu by se za nás styděl Jehova. (2. Timoteovi 2:15)

19. (a) Co by měl každý z nás prohlašovat podobně jako David? (b) Co rozebírá následující článek?

¹⁹ Jehova, Dárce světla pravdy, si zaslouží, abychom ho chválili. Podobně jako král  David, i my prohlašujeme: „Jsi ... moje lampa, Jehovo, a je to Jehova, kdo rozzáří mou tmu.“ (2. Samuelova 22:29) Přesto nechceme usnout na vavřínech, protože to by mohlo způsobit návrat do tmy, ze které jsme byli vysvobozeni. Následující článek nám proto pomůže zhodnotit, jak důležitá je v našem životě pravda od Boha.

Co jste se naučili?

• Jak Jehova poskytuje duchovní osvícení?

• Proč je náročné opustit duchovní tmu, jíž jsme obklopeni?

• Jakým nebezpečím se musíme vyhýbat?

• Jak můžeme dávat najevo svou vděčnost za světlo pravdy?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 8]

Jehova je zdrojem doslovného i duchovního světla

[Obrázek na straně 10]

Ježíš uzdravil slepce postupně, a podobně pomáhá i nám vystoupit z duchovní temnoty

[Obrázek na straně 11]

Pokud se necháme svést zrádnými světelnými znameními Satana, povede to k duchovnímu ztroskotání