Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Je správné vyjádření, že Jehovova spravedlnost je zmírněna jeho milosrdenstvím?

Toto vyjádření se sice používá, ale je lépe se mu vyhýbat. Vyvolává totiž dojem, že Jehovova spravedlnost je zmírňována nebo potlačována jeho milosrdenstvím, jako by spravedlnost byla nějakou tvrdší vlastností, které je milosrdenství nadřazeno. To není správné.

Hebrejské slovo, které se v Překladu nového světa překládá slovem „spravedlnost“, „právo“ a „smysl pro právo“, může také znamenat „soud“. Je pravda, že Jehovova spravedlnost může vést k vyměření zaslouženého trestu, ale může také vést k poskytnutí záchrany těm, kdo si to zaslouží. (1. Mojžíšova 18:20–32; Izajáš 56:1; Malachiáš 4:2) Jehovovu spravedlnost bychom tedy neměli považovat za tvrdou vlastnost nebo za vlastnost, kterou je třeba zmírňovat.

Hebrejské slovo překládané slovem „milosrdenství“ se může vztahovat na zdrženlivost při vynášení soudu. Může se také vztahovat na aktivní projev soucitu, na poskytnutí úlevy těm, kdo jsou v nepříznivé situaci. (5. Mojžíšova 10:18; Lukáš 10:29–37)

Jehova je Bohem jak spravedlnosti, tak i milosrdenství. (2. Mojžíšova 34:6, 7; 5. Mojžíšova 32:4; Žalm 145:9) Jeho spravedlnost i jeho milosrdenství jsou dokonalé vlastnosti, které působí harmonicky. (Žalm 116:5; Ozeáš 2:19) Obě tyto vlastnosti jsou v naprosté rovnováze a navzájem se doplňují. Kdybychom tedy řekli, že Jehovova spravedlnost je zmírňována jeho milosrdenstvím, museli bychom také říci, že jeho milosrdenství je zmírňováno jeho spravedlností.

Izajáš prorokoval: „Jehova [bude] stále v očekávání, aby vám projevil přízeň, a proto povstane, aby vám projevil milosrdenství. Vždyť Jehova je Bůh soudu [„spravedlivý“, Kralická bible].“ (Izajáš 30:18) Izajáš zde ukazuje, že Jehovova spravedlnost dává podnět k projevům milosrdenství, a ne že by jeho milosrdenstvím byla jeho spravedlnost zmírňována nebo potlačována. Jehova projevuje milosrdenství, protože je spravedlivý a také protože je láskyplný.

Je pravda, že Jakub, jeden z pisatelů Bible, napsal: „Milosrdenství vítězoslavně jásá nad soudem.“ (Jakub 2:13b) Podle kontextu však Jakub nemluví o Jehovovi, ale o křesťanech, kteří projevují milosrdenství — například lidem postiženým a chudým. (Jakub 1:27; 2:1–9) Když jsou tito milosrdní lidé posuzováni, Jehova bere v úvahu jejich jednání a na základě oběti svého Syna jim milosrdně odpouští. A tak jejich milosrdné jednání vítězí nad jakýmkoli nepříznivým soudem, který by si snad po právu zasloužili. (Přísloví 14:21; Matouš 5:7; 6:12; 7:2)

Vyjádření, že Jehovův soud je zmírňován jeho milosrdenstvím v tom smyslu, že Jehovova spravedlnost potřebuje být zjemňována jeho milosrdenstvím, tedy není správné. Obě tyto Jehovovy vlastnosti jsou v dokonalé rovnováze. Jsou v rovnováze navzájem, stejně jako jsou v rovnováze a vzájemně se vyvažují s jinými Jehovovými vlastnostmi, například láskou a moudrostí.