Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XOTA E ÐÒ AKPÀ Ɔ JÍ É | WƐNSAGUN LƐ: ETƐ BIBLU KA ÐƆ DÓ YE WU?

Lee Wɛnsagun lɛ Sixu D’alɔ We Gbɔn É

Lee Wɛnsagun lɛ Sixu D’alɔ We Gbɔn É

Nǔ gbɛtɔ́ lɛ tɔn nɔ ɖu ayi mɛ nú wɛnsagun gbejinɔtɔ́ lɛ tawun, bɔ ye nɔ lɛ́ ɖó alɔ ɖò jlǒ Jehovah tɔn wiwa mɛ titewungbe tɔn. Hwenu e Mawu ɖó ayikúngban ɔ é ɔ, wɛnsagun lɛ “ɖò kpɔ́ bo ɖò han jì wɛ, [bo] ɖò xó sú wɛ kpo xomɛhunhun kpo.” (Jɔbu 38:4, 7) Sín bǐbɛ̌mɛ ɔ, wɛnsagun lɛ “jló na mɔ nǔ jɛ wɛn” nǔɖɔɖ’ayǐ tɔn e kúnkplá nǔ ɖěɖee na jɛ ɖò ayikúngban jí ɖò sɔgudo lɛ é wu.​—1 Piyɛ́ɛ 1:11, 12.

Biblu xlɛ́ ɖɔ bo na dó wà jlǒ Mawu tɔn ɔ, wɛnsagun lɛ cyɔn alɔ Mawu sɛntɔ́ nugbǒ lɛ jí ɖó bǎ ɖé mɛ ɖò hweɖelɛnu. (Ðɛhan 34:8) Kpɔ́ndéwú ɖé lɛ ɖíe:

  • Hwenu e Jehovah ɖò kún na sú dó nú toxo nyanya Sodɔmu kpo Gomɔ́ɔ kpo wɛ é ɔ, wɛnsagun lɛ d’alɔ nǔjlɔjlɔwatɔ́ Lɔti kpo xwédo tɔn kpo bɔ ye hɔn.​—Bǐbɛ̌mɛ 19:1, 15-26.

  • Hwenu e è ɖó kúhwɛ́ nú dɔnkpɛvu Eblée atɔn bo bɛ́ ye kɔn nyì myɔ ɖaxó ɖé mɛ ɖò Babilɔnu hwexónu tɔn mɛ é ɔ, Mawu “sɛ́ wɛnsagun tɔn dó, bɔ é wá hwlɛn mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ gán.”​—Daniyɛli 3:19-28.

  • Ee nya nǔjlɔjlɔwatɔ́ Daniyɛli nɔ kinnikinni domɛ bɔ ayǐ hɔ́n é ɔ, é tinmɛ ɖɔ emi gán ɖ’emɛ ɖó “Mawu . . . sɛ́ wɛnsagun tɔn dó, bɔ é wá sú kinnikinni lɛ sín nu.”​—Daniyɛli 6:1723.

Wɛnsagun lɛ ko ɖò alɔdo gbejinɔtɔ́ lɛ wɛ sín hwexónu

WƐNSAGUN LƐ D’ALƆ AGUN KLISANWUN TƆN BǏBƐ̌MƐ TƆN Ɔ

Hweɖelɛnu ɔ, wɛnsagun Mawu tɔn lɛ ɖ’alɔ ɖò azɔ̌ agun Klisanwun tɔn bǐbɛ̌mɛ tɔn ɔ tɔn lɛ mɛ, hwenu e mɔ̌ wiwa ɖò dandan bonu linlin Jehovah tɔn ni jɛnu é. Kpɔ́ndéwú ɖé lɛ ɖíe:

  • Wɛnsagun ɖé hun gankpa ɖé sín hɔn lɛ nú mɛsɛ́dó lɛ bo ɖegbe nú ye ɖɔ ye ni gbɛkan dó wɛnɖagbejijla ɔ nu ɖò tɛmpli ɔ mɛ.​—Mɛsɛ́dó 5:17-21.

  • Wɛnsagun ɖé ɖɔ nú wɛnɖagbejlatɔ́ Filipu ɖɔ é ni yì gbetótló li e gosin Jeluzalɛmu yì Gaza é jí bo ɖɔ Mawuxó nú Etiopíinu e wá yì sɛ̀n Mawu ɖò Jeluzalɛmu bo lɛkɔ é ɖé.​—Mɛsɛ́dó 8:26-33.

  • Hwenu e gan ɔ xò nú Mawu bɔ mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ é na huzu Klisanwun é ɔ, wɛnsagun Mawu tɔn ɖé tɔ́n dó ahwangán Hlɔmanu Kɔnɛyi jí ɖò nǔmimɔ ɖé mɛ, bo ɖɔ n’i ɖɔ é ni ylɔ mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ wá xwé tɔn gbè.​—Mɛsɛ́dó 10:3-5.

  • Hwenu e mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ ɖò gankpa mɛ é ɔ, wɛnsagun ɖé tɔ́n dó jǐ tɔn, lobo kplá ɛ sín gankpa ɔ mɛ.​—Mɛsɛ́dó 12:1-11.

LEE WƐNSAGUN LƐ SIXU D’ALƆ WE GBƆN É

Mawu sɔ́ nɔ zán wɛnsagun lɛ ɖò nùjiwǔ linu dó d’alɔ mɛ lɛ lee Biblu ɖexlɛ́ gbɔn é ɖò égbé bonu kúnnuɖenú ɖé xlɛ́ ǎ. É ɖò mɔ̌ có, Jezu ɖɔ dó hwenu mǐtɔn wu ɖɔ: “È na jla axɔsuɖuɖu Mawu tɔn sín wɛnɖagbe gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ, bonu é na nyí kúnnuɖiɖe nú gbɛtɔ́ lɛ bǐ. Enɛ ɔ gudo ɔ, gbɛ̀ ɔ na vɔ.” (Matie 24:14) A ka tuùn ɖɔ ahwanvu Klisu tɔn lɛ ɖò azɔ̌ enɛ wà wɛ ɖò alixlɛ́mɛ wɛnsagun lɛ tɔn glɔ à?

Wɛnsagun lɛ nɔ d’alɔ bɔ è nɔ jla wɛnɖagbe ɔ gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ

Wema Nǔɖexlɛ́mɛ tɔn ɖexlɛ́ ɖɔ wɛnsagun lɛ na ɖò alɔ dó gbɛtɔ́ lɛ wɛ ɖò ayikúngban ɔ bǐ jí, bonu ye na kplɔ́n nǔ dó Jehovah Mawu kpo linlin e é ɖó nú gbɛtɔ́ lɛ é kpo wu. Mɛsɛ́dó Jaan wlan ɖɔ: “Un mɔ wɛnsagun ɖevo, bɔ é ɖò zinzɔn wɛ gbɔn jɔhɔn mɛ aga; é ɖó Wɛnɖagbe mavɔmavɔ ɖé bo na dó mɛ e ɖò ayikúngban jí lɛ; é na dó wɛn ɔ tò bǐ, akɔta bǐ, gbè bǐ kpodo togun bǐ kpo. Wɛnsagun ɔ zé gbè yì jǐ bo ɖɔ: ‘Mi ɖó sísí nú Mawu, bo kpa susu n’i! Ðó hwenu e é na ɖɔhwɛ xá gbɛtɔ́ lɛ dó ɔ sù. Mi sɛ̀n mɛ e bló jixwé, bo bló ayikúngban, bo bló xù kpo tɔjɔtɛn lɛ kpo é!’” (Nǔɖexlɛ́mɛ 14:6, 7) Nǔ e nɔ jɛ égbé lɛ é gègě nyí kúnnuɖenú ɖɔ wɛnsagun lɛ ɖò gudo nú Axɔsuɖuto ɔ jijla gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ sín azɔ̌ ɔ. Nugbǒ ɔ, enyi hwɛhutɔ́ ɖé jó hwɛ tɔn lɛ dó bo lɛkɔ wá Jehovah gɔ́n ɔ, “wɛnsagun Mawu tɔn lɛ nɔ j’awǎ.”​—Luki 15:10.

Etɛ ka na jɛ hwenu e wɛnɖagbejijlazɔ́ ɔ na fó é? Enɛ gudo ɔ, “ahwangɔnu jixwé tɔn lɛ” na nɔ gudo nú Jezu Klisu, Axɔsu axɔsu lɛ tɔn ɔ bo na fun “ahwan e ye na fun ɖò Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ sín azǎn ɖaxó ɔ gbè,” bɔ è nɔ ylɔ ɖɔ Haamagedɔni é. (Nǔɖexlɛ́mɛ 16:14-16; 19:14-16) Wɛnsagun hlɔnhlɔnnɔ lɛ na gɔ́ nú Aklunɔ Jezu bo “na dɔn tó nú mɛ e . . . ma nɔ setónú nú wɛnɖagbe e ɖɔ xó dó Aklunɔ mǐtɔn Jezu wu ǎ lɛ.”​—2 Tɛsalonikinu lɛ 1:7, 8.

Enɛ wu ɔ, kudeji ɖɔ nǔ towe nɔ ɖu ayi mɛ nú wɛnsagun lɛ. Ye nɔ lin ganjininɔ mɛ e jló na sɛ̀n Mawu lɛ é tɔn tawun, bɔ Jehovah ko zán ye azɔn gègě dó dó wusyɛn lanmɛ nú mɛsɛntɔ́ tɔn gbejinɔtɔ́ e ɖò ayikúngban jí lɛ é bo lɛ́ cyɔn alɔ ye jí.​—Eblée lɛ 1:14.

Enɛ wu ɔ, ɖokpo ɖokpo mǐtɔn ɖó na wá gbeta taji ɖé kɔn. Mǐ ka na ɖótó wɛnɖagbe e jla wɛ è ɖè lɛlɛ̌ dó gbɛ̀ ɔ bǐ é lobo setónú na à? Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn e ɖò xá towe mɛ lɛ é na hun xomɛ bo kplɔ́n nǔ xá we bɔ a na ɖu alɔdo wanyiyinɔ wɛnsagun Mawu tɔn hlɔnhlɔnnɔ lɛ tɔn sín lè.