Jak skutečné je pro vás vzkříšení?
Jak skutečné je pro vás vzkříšení?
„Bude vzkříšení.“ (SKUTKY 24:15)
1. Proč se smrt zdá nevyhnutelná?
„KROMĚ smrti a daní není na světě nic jisté.“ Tento výrok zapsal v roce 1789 americký státník Benjamin Franklin a někteří lidé považují jeho slova za opravdu trefná. Skutečnost je však taková, že mnozí nepoctivci stát na daních krátí. Zato smrt je zdánlivě daleko větší jistotou. Sám o sobě se jí v konečném důsledku nemůže vyhnout nikdo z nás. Její stín dopadá na nás všechny. Šeol neboli společný hrob lidstva s neukojitelnou nenasytností pohlcuje lidi, které máme rádi. (Přísloví 27:20) Zamysleme se však nad jednou povzbudivou skutečností.
2, 3. (a) Proč smrt není zase takovou nevyhnutelnou jistotou, za jakou ji mnozí lidé považují? (b) O čem budeme uvažovat v tomto článku?
2 Jehovovo slovo nám dává spolehlivou naději na vzkříšení, tedy na to, že mrtví budou znovu žít. Není to pouhý sen a Jehovovi nemůže nic zabránit v tom, aby svůj slib uskutečnil. V případě některých lidí však smrt ani zdaleka není tak jistá, jak by se to mohlo mnohým zdát. Proč? Protože početně blíže neurčený „velký zástup“ lidí přežije blížící se ‚velké soužení‘. (Zjevení 7:9, 10, 14) Budou žít i po něm, a to s vyhlídkou na věčný život. Smrt tedy pro ně není nevyhnutelnou jistotou. Smrt má být navíc „přivedena vniveč“. (1. Korinťanům 15:26)
3 Vzkříšení by pro nás mělo být takovou jistotou, za jakou je považoval i apoštol Pavel, který řekl: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15) Uvažujme nyní o třech otázkách, které se vzkříšení týkají. Za prvé, proč si můžeme být nadějí na vzkříšení tak jistí? Za druhé, jak může naděje na vzkříšení přinést útěchu nám osobně? A za třetí, jak může tato naděje ovlivňovat život každého z nás už dnes?
Vzkříšení je jisté
4. V jakém smyslu je vzkříšení samotným základem Jehovova záměru?
4 Vzkříšení je jisté z mnoha důvodů. Především proto, že je samotným základem Jehovova záměru. Nezapomeňme, že Satan svedl lidstvo k hříchu, jehož nevyhnutelným důsledkem je smrt. Ježíš tedy o Satanovi řekl: „Ten byl zabijákem, když začal.“ (Jan 8:44) Jehova však slíbil, že jeho ‚žena‘, neboli organizace v nebi připodobněná k manželce, zplodí „semeno“ neboli potomstvo, které onomu ‚prahadovi‘ zhmoždí hlavu, tedy že ho nadobro zničí. (1. Mojžíšova 3:1–6, 15; Zjevení 12:9, 10; 20:10) Když Jehova postupně zjevoval, jaký má s tímto mesiášským semenem záměr, ukázalo se, že ono semeno vykoná daleko víc, než že jen zničí Satana. Boží slovo říká: „Proto byl Boží Syn učiněn zjevným, totiž aby rozbil Ďáblova díla.“ (1. Jana 3:8) Smrt vyplývající z naší hříšnosti zděděné po Adamovi je hlavním Satanovým dílem, které si Jehova předsevzal odstranit neboli rozbít, a to prostřednictvím Ježíše Krista. Právě proto jsou Ježíšova výkupní oběť a jeho vzkříšení nesmírně důležité. (Skutky 2:22–24; Římanům 6:23)
5. Proč je možné říct, že vzkříšením Jehova oslaví své jméno?
5 Jehova je rozhodnutý oslavit své svaté jméno. Satan Boží jméno pošpinil a rozšířil o Jehovovi lži. Adamovi a Evě lživě tvrdil, že když si vezmou ovoce, které jim Bůh zakázal jíst, ‚určitě nezemřou‘. (1. Mojžíšova 2:16, 17; 3:4) Od té doby Satan se šířením podobných lží nepřestal; podporuje například falešnou nauku, že nějaká duše přežívá smrt těla. Díky vzkříšení však Jehova tyto lži odhalí v celé jejich nahotě. Jednou provždy tak dokáže, že jedině on sám je Zachovatelem a Obnovitelem života.
6, 7. Jaké pocity má Jehova v souvislosti se vzkříšením a jak to víme?
6 Jehova prahne po tom, aby lidi už mohl vzkřísit. Bible ukazuje, jaké pocity Jehova v tomto směru má. Zamysleme se například nad následujícími inspirovanými slovy věrného Joba: „Jestliže zdatný muž zemře, může opět ožít? Všechny dny své povinné služby budu čekat, dokud mi nepřijde úleva. Zavoláš, a já ti odpovím. Budeš prahnout po díle svých rukou.“ (Job 14:14, 15) Jaký mají tato slova význam?
7 Job věděl, že až zemře, bude muset ve spánku smrti po určitou dobu čekat. Na toto období se díval jako na ‚povinnou službu‘, neboli na nutné období čekání, než bude propuštěn. Toto propuštění však považoval za naprosto jisté. Job byl přesvědčen, že se úlevy skutečně dočká. Proč? Protože znal Jehovovy city. Věděl, že Jehova bude „prahnout“ po tom, aby svého věrného služebníka znovu viděl. Ano, Bůh touží přivést zpět k životu všechny spravedlivé lidi. Příležitost žít navždy v pozemském ráji dá Jehova i dalším. (Lukáš 23:43; Jan 5:28, 29) Vzhledem k tomu, že je to vůlí samotného Boha, může mu v tom snad někdo zabránit?
8. Jak Jehova „opatřil záruku“, že naše naděje do budoucnosti se uskuteční?
8 Zárukou naší naděje do budoucnosti je vzkříšení Ježíše. Když Pavel veřejně mluvil k zástupu lidí v Aténách, prohlásil: „[Bůh] stanovil . . . den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“ (Skutky 17:31) Když někteří z Pavlových posluchačů slyšeli o vzkříšení, začali se mu posmívat. Nemnoho z nich se však stalo věřícími. Možná na ně zapůsobila právě ona myšlenka, že zmíněná naděje je opatřena zárukou. Když Jehova vzkřísil Ježíše, vykonal ten největší zázrak. Vyprostil svého Syna z chapadel smrti a oživil jej jako mocného duchovního tvora. (1. Petra 3:18) Vzkříšený Ježíš tak získal ještě významnější postavení, než měl v období své předlidské existence. Ježíš je nyní nesmrtelný a hned po samotném Jehovovi má tu největší moc. Proto je připraven a schopen zhostit se úžasných úkolů, které mu jeho Otec svěřil. Právě prostřednictvím Ježíše Jehova vzkřísí všechny ostatní lidi, kteří jsou toho hodni, ať už k životu v nebesích, nebo na zemi. Sám Ježíš řekl: „Jsem vzkříšení a život.“ (Jan 5:25; 11:25) Vzkříšením svého Syna Jehova poskytl záruku, že tato naděje se pro všechny věrné lidi stane skutečností.
9. Jak Bible dokládá, že vzkříšení je skutečnost?
9 Vzkříšení bylo provedeno před očitými svědky a jsou o něm záznamy v Božím slově. Bible obsahuje podrobný popis osmi případů vzkříšení, kdy lidé byli znovu přivedeni k životu zde na zemi. Tyto zázraky nebyly vykonány v tajnosti, ale otevřeně, často před očitými svědky. Lazara, který byl mrtvý už čtyři dny, Ježíš vzkřísil před davem truchlících lidí. Bezpochyby tam byli přítomni Lazarovi rodinní příslušníci, přátelé a sousedé. Důkaz toho, že Ježíš je poslán Bohem, byl tak mocný, že samotní Ježíšovi náboženští odpůrci se nikdy ani nesnažili zpochybnit, že k tomuto vzkříšení skutečně došlo. Místo toho se uradili, že Ježíše zabijí. A nejen jeho, ale také Lazara! (Jan 11:17–44, 53; 12:9–11) Můžeme mít tedy plnou důvěru, že vzkříšení je jisté. O vykonaných vzkříšeních nám Bůh zanechal psaný záznam, aby nám tak poskytl útěchu a posílil naši víru.
V naději na vzkříšení nalézejme útěchu
10. Díky čemu můžeme získat útěchu z biblických zpráv o vzkříšení?
10 Když se ocitneme tváří v tvář smrti, bezpochyby toužíme po útěše. Jedním spolehlivým zdrojem takové útěchy jsou biblické zprávy o již vykonaných vzkříšeních. Když takové zprávy čteme, rozjímáme o nich a živě si je představujeme, naděje na vzkříšení pro nás může být ještě skutečnější. (Římanům 15:4) Nejsou to pouhé smyšlené příběhy. Tyto události se opravdu odehrály a zažili je lidé jako my, lidé z masa a krve, kteří žili v konkrétní době na konkrétním místě. Zaměřme se krátce jen na jeden příklad — na první vzkříšení, které je v Bibli popsáno.
11, 12. (a) Jaká tragická událost postihla jednu vdovu z Carefatu a jaká byla její první reakce? (b) Popište, co Elijáš díky síle od Jehovy pro vdovu udělal.
11 Představte si tu scénu. Už několik týdnů je prorok Elijáš hostem u vdovy z Carefatu a bydlí v nástřešní místnosti jejího domu. Žijí v temném období izraelských dějin. Celá oblast je postižena suchem a lidé trpí hladomorem. Mnozí už hlady zemřeli. Jehova již dříve odměnil tuto pokornou vdovu za její víru tím, že Elijášovýma rukama způsobil zázrak, který trval určitou dobu. Ona i její malý syn byli tak vyhladovělí, že byli na pokraji smrti. Měli tehdy své poslední jídlo. A právě v tom okamžiku vstupuje na scénu Elijáš, jehož prostřednictvím Bůh ženě zázračně poskytuje zásobu mouky a oleje, která se neztenčuje. Teď však vdovu postihuje tragická životní rána. Její syn náhle onemocní a záhy přestává dýchat. Představte si, jak zdrcená ta žena musí být! Jako by nestačilo, že jí zemřel manžel a ona se musí obejít bez jeho pomoci a citové podpory, ale teď ještě přichází o své jediné dítě! Její zármutek je tak hluboký, že ze svého trápení obviňuje Elijáše, a dokonce i jeho Boha, Jehovu! Jak na to prorok zareaguje?
12 Elijáš vdovu za její neoprávněné nařčení nevyplísnil. Místo toho jí řekl: „Dej mi svého syna.“ Když ho Elijáš vynesl do nástřešní místnosti, opakovaně se modlil o to, aby se do chlapce vrátil život. Nakonec Jehova zasáhl! Představte si tu radost, která musela Elijáše naplnit, když si všiml, že hochův hrudník se začal pohybovat a on začal dýchat. Chlapec otevřel oči a z nich vyzařovala radost ze života. Elijáš přináší vdovina syna dolů a předává jej matce. Přitom jí říká: „Vidíš, tvůj syn je naživu.“ Její radost se asi ani nedá popsat. Žena odpovídá: „Teď vskutku vím, že jsi Boží muž a že Jehovovo slovo v tvých ústech je pravé.“ (1. Královská 17:8–24) Její víra v Jehovu a v toho, kdo slouží jako jeho představitel, je teď pevnější než kdy dříve.
13. Proč nám zpráva o tom, jak Elijáš vzkřísil syna jedné vdovy, přináší útěchu?
13 Když o této a podobných zprávách budeme rozjímat, přinese nám to velkou útěchu. Jasně z nich vyplývá, že Jehova je schopen porazit našeho nepřítele, totiž smrt. Jen si představme, oč větší radost na zemi zavládne, až budou vzkříšeni všichni lidé, které Jehova uzná za hodné toho, aby jim znovu vrátil život. Obrovská radost bude panovat také v nebi, až Jehova s potěšením pověří svého Syna tím, aby provedl vzkříšení v celosvětovém měřítku. (Jan 5:28, 29) Vzala vám smrt někoho blízkého? Pak vás může utěšovat vědomí, že Jehova má potřebnou moc k tomu, aby mrtvým lidem život vrátil, a že to také udělá.
Jak naděje na vzkříšení ovlivňuje vás osobně
14. Jak naděje na vzkříšení ovlivňuje vás osobně?
14 Jak může naděje na vzkříšení ovlivňovat život každého z nás už dnes? Tato naděje nás může posilovat tváří v tvář těžkostem, náročným životním okolnostem, pronásledování nebo nebezpečí. Satan by nám rád nahnal ze smrti takový strach, abychom se kvůli tomu vzdali své ryzosti a vyměnili ji za plané sliby o tom, jak dosáhnout bezpečí. Pamatujme, že Satan Jehovovi řekl: „Všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše.“ (Job 2:4) Tímto výrokem Satan obvinil každého z nás osobně. Je to opravdu tak, že když se setkáte s nějakým nebezpečím, přestanete Bohu sloužit? Když budete rozjímat o naději na vzkříšení, můžete se díky tomu pevně rozhodnout, že budete konat vůli svého nebeského Otce i navzdory jakýmkoli těžkostem.
15. Jak nás Ježíšova slova zapsaná v Matoušovi 10:28 mohou utěšit, když čelíme nebezpečí?
15 Ježíš řekl: „Nemějte strach z těch, kdo zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši; ale spíše mějte strach z toho, kdo může zahubit duši i tělo v gehenně.“ (Matouš 10:28) Satana ani lidí, které ten ničemný používá ke svým záměrům, se nemusíme bát. Je pravda, že někteří z nich nám mohou ublížit, nebo nás dokonce zabít. Ale i to nejhorší, co by nám mohli udělat, je jen dočasné. Jehova může odčinit jakoukoli škodu, kterou jeho věrní služebníci utrpí, a také to udělá. A může je dokonce i vzkřísit. Jedině Jehova je tedy hoden toho, abychom se ho báli a měli před ním posvátnou úctu. Jedině on má moc vzít někomu život jednou provždy a zničit tak duši i tělo v gehenně. Jak rádi můžeme být, že Jehova si takovou budoucnost pro nikoho z nás nepřeje. (2. Petra 3:9) Díky naději na vzkříšení se my, Boží služebníci, můžeme vždy cítit v bezpečí. Pokud Bohu zůstaneme věrní, čeká nás věčný život, a Satan ani jeho pochopové s tím nezmůžou vůbec nic. (Žalm 118:6; Hebrejcům 13:6)
16. Jak pohled, který máme na život, ovlivňuje pořadí našich hodnot?
16 Pokud je pro nás naděje na vzkříšení skutečná, může se díky ní formovat náš pohled na život. Uvědomujeme si, že ‚ať žijeme, nebo umíráme, patříme Jehovovi‘. (Římanům 14:7, 8) Když si tedy v životě stanovujeme pořadí hodnot, řídíme se Pavlovou radou: „Přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí, ale přeměňujte se předěláním své mysli, abyste si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.“ (Římanům 12:2) Mnozí lidé jsou dnes posedlí honbou za uspokojením každé své tužby, ambice nebo momentálního přání. Život se jim zdá příliš krátký, a tak se horečně honí za nejrůznějšími požitky. A pokud vyznávají nějakou víru, rozhodně to není v souladu s ‚dokonalou Boží vůlí‘.
17, 18. (a) Co se v Bibli realisticky říká o délce lidského života, ale co si pro nás Bůh přeje? (b) Co nás podněcuje k tomu, abychom Jehovu chválili každý den?
17 Je pravda, že život skutečně je krátký. Za nějakých 70 nebo 80 let „rychle mine, a my ulétáme“. (Žalm 90:10) Lidé se rodí a zase odcházejí jako zelená tráva, jako mizící stín, jako výpar. (Žalm 103:15; 144:3, 4) Bůh však nechtěl, abychom tady pár desetiletí vyrůstali a získávali určitou moudrost a zkušenosti, jen abychom pak dalších pár desetiletí chátrali, bojovali s nemocemi a nakonec stejně zemřeli. Jehova lidi vytvořil s touhou žít věčně. Bible nám k tomu říká, že Bůh lidem ‚do srdce vložil neurčitý čas‘. (Kazatel 3:11) Je snad Bůh tak krutý, že by nás stvořil s takovou touhou a pak by nám ji odmítl splnit? To rozhodně ne. Vždyť „Bůh je láska“. (1. Jana 4:8) Prostřednictvím vzkříšení dá lidem, kteří zemřeli, možnost znovu žít, a to navždy.
18 Díky naději na vzkříšení můžeme do budoucnosti hledět s důvěrou. Nemusíme se horečně snažit o to, abychom už dnes využili a zúročili veškeré své vlohy a abychom uspokojili všechny své tužby. Věcí v tomto umírajícím světě nemusíme užívat „plně“. (1. Korinťanům 7:29–31; 1. Jana 2:17) Na rozdíl od lidí, kteří nemají žádnou skutečnou naději, se my můžeme radovat z hřejivého ujištění, že pokud zůstaneme Jehovovi Bohu věrní, budeme jej moci po celou věčnost chválit a těšit se z nekonečného života. Proto se ze všech sil snažme každý den chválit Jehovu, díky němuž je naše naděje na vzkříšení jistotou.
Jak byste odpověděli?
• Jak bychom měli pohlížet na vzkříšení?
• Díky jakým skutečnostem je pro nás naděje na vzkříšení jistotou?
• Jak nám může naděje na vzkříšení přinášet útěchu?
• Jak naděje na vzkříšení ovlivňuje vás osobně?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 28]
Job si uvědomoval, že Jehova prahne po vzkříšení spravedlivých
[Obrázek na straně 29]
„Vidíš, tvůj syn je naživu“