1. Jana 3:1–24

  • Jsme Boží děti (1–3)

  • Boží děti a Ďáblovy děti (4–12)

    • Ježíš zničí Ďáblova díla (8)

  • Milujme jeden druhého (13–18)

  • Bůh je větší než naše srdce (19–24)

3  Podívejte se, jak velkou lásku nám Otec projevil+ tím, že smíme být nazváni Božími dětmi!+ A my jimi opravdu jsme.+ Ale svět nás nezná, protože nepoznal jeho.+  Milovaní, teď jsme Božími dětmi,+ ale ještě nebylo zjeveno, čím budeme v budoucnosti.+ Víme však, že až se objeví, budeme jako on, protože ho uvidíme takového, jaký je.  A každý, kdo v něj vkládá* tuto naději, se očišťuje,+ protože on je čistý.  Každý, kdo hřeší, porušuje zákon, a tak hřích je porušením zákona.  A víte, že on přišel, aby odstranil naše hříchy.+ V něm hřích není.  Nikdo, kdo zůstává v jednotě s ním, nehřeší.+ Nikdo, kdo hřeší, ho neviděl ani nepoznal.  Děťátka, ať vás nikdo neoklame. Ten, kdo jedná správně, je bezúhonný, stejně jako on je bezúhonný.*  Kdo hřeší, pochází z Ďábla, protože Ďábel hřeší od začátku.*+ A Boží Syn přišel proto, aby zničil* Ďáblova díla.+  Nikdo, kdo se narodil z Boha, nehřeší,+ protože v něm zůstává Boží semeno,* a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.+ 10  Podle toho se poznají Boží děti a Ďáblovy děti: Ten, kdo nejedná správně, nepochází z Boha, stejně jako ten, kdo nemiluje svého bratra.+ 11  Vždyť to je to poselství, které jste slyšeli od začátku, že máme milovat jeden druhého,+ 12  ne jako Kain, který pocházel z toho zlého a zabil svého bratra.+ A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé,+ ale skutky jeho bratra byly správné.+ 13  Bratři, nedivte se, že vás svět nenávidí.+ 14  Víme, že jsme přešli ze smrti do života,+ protože milujeme bratry.+ Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.+ 15  Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah+ a víte, že v žádném vrahovi nezůstává věčný život.+ 16  Poznali jsme, co je láska, díky tomu, že on za nás položil život.*+ I my jsme povinni položit život* za své bratry.+ 17  Kdo ale má všechno, co potřebuje k životu, a vidí, že jeho bratr je v nouzi, a přesto mu neprojeví soucit, jak může říct, že miluje Boha?+ 18  Děťátka, nemilujme slovem ani jazykem,+ ale skutkem+ a pravdou.+ 19  Podle toho poznáme, že pocházíme z pravdy, a ujistíme* své srdce o jeho lásce – 20  ať už by nás naše srdce odsuzovalo za cokoli – protože Bůh je větší než naše srdce a ví všechno.+ 21  Milovaní, pokud nás naše srdce neodsuzuje, můžeme se bez obav* obracet k Bohu,+ 22  a o cokoli prosíme, to od něho dostaneme,+ protože dodržujeme jeho přikázání a děláme to, co se mu líbí. 23  A toto je jeho přikázání: Věřit ve jméno jeho Syna Ježíše Krista+ a milovat jeden druhého,+ jak nám přikázal. 24  Kdo dodržuje jeho přikázání, zůstává v jednotě s ním a on zůstává v jednotě s takovým člověkem.+ A to, že zůstává v jednotě s námi, poznáváme díky duchu, kterého nám dal.+

Poznámky

Nebo „kdo v sobě má“.
Nebo „kdo koná spravedlnost, je spravedlivý, stejně jako on je spravedlivý“.
Nebo „od chvíle, kdy začal“.
Nebo „ukončil“.
Tj. semeno, které může přinášet plody.
Nebo „vzdal se své duše“.
Nebo „vzdát se své duše“.
Nebo „přesvědčíme“.
Nebo „s volností řeči“.