Přejít k článku

Přejít na obsah

Vítězství u Evropského soudu pro lidská práva

Vítězství u Evropského soudu pro lidská práva

Vítězství u Evropského soudu pro lidská práva

DNE 11. ledna 2007 Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku jednomyslně rozhodl ve prospěch svědků Jehovových z Ruska v jejich soudním sporu s Ruskou federací. Rozhodnutí podpořilo právo svědků Jehovových na svobodu vyznání a na spravedlivý proces. Podívejme se, co k soudnímu sporu vedlo.

Jeden sbor svědků Jehovových v Čeljabinsku, který se skládá především z neslyšících, se scházel v pronajatém sále místního učiliště. V neděli 16. dubna 2000 bylo jejich shromáždění přerušeno předsedkyní neboli komisařkou regionální Komise pro lidská práva a také dvěma policejními důstojníky a jedním policistou v civilu. Kvůli předsudkům zejména ze strany komisařky bylo shromáždění ukončeno, a to na základě falešného obvinění, že takové shromáždění je v rozporu se zákonem. Dne 1. května 2000 pak byla vypovězena smlouva o pronájmu.

Svědkové Jehovovi podali k městskému prokurátoru Čeljabinska stížnost, ale žádné výsledky to nepřineslo. Jelikož Ústava Ruské federace a také Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod zaručuje svobodu uctívání a svobodu shromažďování, svědkové Jehovovi podali občanskou stížnost k okresnímu soudu. Následovalo odvolání k oblastnímu soudu. Kromě toho už 30. července 1999 Nejvyšší soud v jiném případě rozhodl, že „formulace ‚bez překážek‘ uvedená v ruském zákoně o svobodě svědomí a náboženských společenstvích znamená, že ke konání náboženských obřadů na místech k tomu určených není zapotřebí získat žádné svolení světských úřadů“. Stížnosti k okresnímu i oblastnímu soudu však byly navzdory tomuto precedentu zamítnuty.

Dne 17. prosince 2001 byl případ předložen Evropskému soudu pro lidská práva. Slyšení proběhlo 9. září 2004. Dále uvádíme výňatky z konečného rozhodnutí soudu.

„Soud shledal, že v případě navrhovatelů došlo k zásahu do jejich práva na svobodu vyznání, když 16. dubna 2000 státní úředníci předčasně ukončili jejich náboženské shromáždění.“

„Naprosto chyběl jakýkoli právní základ pro přerušení náboženské události v místě, které bylo k tomuto účelu zákonně pronajato.“

„[Soud] přihlédl k precedenčnímu rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu, že k náboženským shromážděním není potřeba žádné předchozí schválení úřadů ani není nutné úřady předem informovat.“

„Tím, že 16. dubna 2000 bylo komisařkou a jejími pomocníky přerušeno náboženské shromáždění navrhovatelů, došlo k porušení Úmluvy v článku 9 [o svobodě vyznání].“

„Soud shledal, že [ruské] soudy nesplnily svou povinnost . . . zajistit spravedlivý proces. Tím tedy byla porušena Úmluva v článku 6 [o právu na spravedlivý proces].“

Za toto vítězství u Evropského soudu pro lidská práva jsou svědkové Jehovovi vděční Bohu. (Žalm 98:1) Jaký význam toto soudní rozhodnutí bude mít? Joseph K. Grieboski, prezident Institutu pro náboženství a veřejnou správu, prohlásil: „Je to další nesmírně významné rozhodnutí, které ovlivní náboženskou svobodu po celé Evropě, protože se dotkne náboženských práv ve všech státech podléhajících Evropskému soudu pro lidská práva.“