Přejít k článku

Přejít na obsah

Označeni pro zničení, nebo pro přežití?

Označeni pro zničení, nebo pro přežití?

12. kapitola

Označeni pro zničení, nebo pro přežití?

1. Jaké otázky nám předkládá tato kapitola k úvaze?

DNEŠNÍ náboženská situace nás nutí, abychom ukázali, co je skutečně v našich srdcích. Milujeme opravdu Jehovu a jeho cesty? Jsme jako jeho Syn, Ježíš Kristus, jemuž bylo řečeno: „Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi bezzákonnost“? (Židům 1:9) Jsme ochotni dát to najevo tak otevřeně, aby jiní věděli, kde stojíme? Jistě nám k tomu pomůže biblická zpráva o Jehuovi a Jonadabovi, synovi Rechaba.

2. Kdo byli Jehu a Jonadab?

2 V desátém století př. n. l. byl Jehu pomazán na krále desetikmenného království Izraele, které mělo hlavní město v Samaří. Byl pověřen, aby zničil všechny, kteří patřili ke zlému domu krále Achaba, včetně královny Izebel, která v Izraeli prosazovala uctívání Baala a snažila se vykořenit uctívání Jehovy. Jonadab, Kenita (tedy ne Izraelita), bezpochyby znal Jehuův vyhlazovací program, když vyšel Jehuovi vstříc. Jak silná však byla Jonadabova láska k Jehovovi? Projeví se otevřeně jako ten, kdo pevně věří, že by měl být uctíván pouze Jehova, pravý Bůh?

„JE TVÉ SRDCE SE MNOU PŘÍMÉ?“

3. Jak Jonadab veřejně projevil svůj postoj vzhledem k uctívání Jehovy?

3 Když si oba muži vyměnili pozdravy, vyzval Jehu Jonadaba, aby objasnil svůj postoj. „Je tvé srdce se mnou přímé,“ ptal se Jehu, „jako je mé srdce s tvým srdcem?“ Jonadab bez váhání odpověděl: „Je.“ „Jestliže ano, podej mi přece ruku,“ odvětil Jehu. Vzal tedy Jonadaba k sobě do dvoukolého vozu a řekl: „Pojeď přece se mnou a pohleď, jak netrpím žádné soupeření s Jehovou.“ Jonadab se nedržel bázlivě zpět. — 2. Královská 10:15, 16; viz 5. Mojžíšovu 6:13–15.

4, 5. (a) Jakými prostředky přiměl Jehu ctitele Baala, aby se projevili? (b) Jak potom Jehu jednal a kde byl Jonadab? (c) Jak se osobně díváš na zničení ctitelů Baala?

4 Když přijel do Samaří, učinil Jehu kroky, jež přiměly všechny, kteří uctívali Baala, aby se projevili. Proroci, kněží a všichni ctitelé Baala byli pozváni k velké oběti v Baalově domě. Byli upozorněni, že osoby, které se nedostaví, propadnou životem. Jehu nařídil, aby byly všem Baalovým ctitelům vydány oděvy, aby byli jasně znatelní. Kdokoli tvrdil, že také uctívá Jehovu, musel tak ukázat, komu skutečně slouží. Zdálo se, že je to slavná hodina pro Baala a pro satana ďábla, falešného boha, jehož vlastně Baal představoval.

5 Nebylo to místo pro Jehovovy pravé ctitele. Bylo provedeno pátrání, aby bylo jisté, že jsou přítomni jen ctitelé Baala. Pak nastal obřad. Zatím se venku připravili Jehuovi muži a na jeho signál zasáhli. „Srazte je! Nenechte vyjít ani jediného,“ přikázal. Byl zahuben každý ctitel Baala. Baalův dům byl stržen. „Tak Jehu vyhladil Baala z Izraele.“ Jonadab byl po Jehuově boku, aby byl svědkem těchto událostí. (2. Královská 10:18–28) Jak se ty osobně díváš na to, co se stalo? Nikdo z nás jistě nemá potěšení ze smrti jiných, ani když se jedná o zlé lidi, ale uvědomujeme si, proč to bylo nutné a proč je to pro nás zaznamenáno v Bibli? — Srovnej Ezekiela 33:11.

6. (a) Jak bude zničen Veliký Babylon? (b) Jak ukázal Ježíš, když byl na zemi, že nestrpí soupeření s Jehovou?

6 Tento příběh nám nedává žádné oprávnění ničit budovy, jež patří náboženským skupinám, nebo lidi oddané falešnému uctívání. K vykonání svých spravedlivých rozsudků nepověřil Jehova své novodobé svědky, ale Většího Jehua, oslaveného Ježíše Krista. Tím, že dovolí spojeným politickým mocnostem, aby vyjádřily svou nenávist k Velikému Babylonu, způsobí nebeský král zničení světové říše falešného náboženství. (Zjevení 6:2; 17:16; 19:1, 2) Když byl Ježíš na zemi, odmítl vykonat byť jediný akt uctívání, který by prokázal čest ďáblovi. Odsoudil, když bylo Jehovovo slovo odsouváno kvůli lidské tradici a když bylo uctívání Boha využíváno pro obchodní zisk. Netrpěl žádné soupeření s Jehovou. — Lukáš 4:5–8; Matouš 15:3–9; 21:12, 13.

7. (a) Jaké jsou novodobé doklady baalismu? (b) Proč Kristus jako král až dosud trpěl tyto věci?

7 Proč tedy dovoluje Kristus, který nyní vládne uprostřed svých nepřátel, aby zdánlivě kvetl novodobý baalismus? Proč dovoluje, aby lidé uctívali boha tohoto světa tím, že odsunují Jehovovy požadavky? Proč to trpí, když jednají tak, jako by Bůh nic nenamítal proti jejich sexuální nemravnosti, jejich oslavování hmotařského způsobu života, jejich zálibě ve spiritistických zvyklostech, zatímco se prohlašují za křesťany? A proč připouští, aby vyučovali babylonské nauky, jako by to bylo Boží slovo? Starověké drama ukazuje, že to vše má lidi vyzkoušet, má jim to dát možnost, aby navenek ukázali, koho uctívají, a zda si tak zaslouží zachování nebo zničení.

8. Jaké vážné otázky si musíme položit?

8 Jakou cestu sis vybral ty? Opustil jsi veškeré zvyklosti, které by tě mohly označit za novodobého baalistu? Oddělil ses od světa a zaujal postoj jako pravý ctitel Jehovy? — 2. Korinťanům 6:17.

9. (a) Co budeme dělat, jestliže jsme opravdu jako Jonadab? (b) Jak zdůrazňují citované texty, proč je to důležité?

9 Jonadab, neizraelský ctitel Jehovy, předstiňoval „jiné ovce“, které jsou nyní shromažďovány s nadějí na věčný život na zemi. Zrcadlíš Jonadabova ducha? Jsi ochoten veřejně se ztotožnit s větším Jehuem a s jeho pomazanými následovníky na zemi, kteří zvěstují blížící se „den pomsty od našeho Boha“? Podílíš se s nimi na tomto naléhavém díle? (Izajáš 61:1, 2; Lukáš 9:26; Zecharjáš 8:23) Věnuješ Jehovovi svou výlučnou oddanost a nedovoluješ ničemu, aby to zabíralo místo, které by měl ve tvém srdci zaujímat on? (Matouš 6:24; 1. Jana 2:15–17) Dokazuješ svým životem, že tvůj vztah k němu je tvým nejdrahocennějším vlastnictvím, že všechno ostatní se točí kolem něj? — Žalm 37:4; Přísloví 3:1–6.

MÁŠ OZNAČENÍ?

10. Jak ukazuje Bible, že přežijí pouze ctitelé Jehovy?

10 Bylo by vážnou chybou dojít k závěru, že se od člověka nepožaduje nic víc, než aby se snažil vést „dobrý“ život a vyhýbal se náboženstvím, která dělají to, co jasně Boží slovo odsuzuje. Všichni, kteří doufají, že přežijí do „nové země“, musí být také nezaměnitelně označeni jako ctitelé Jehovy. (Zjevení 14:6, 7; Žalm 37:34; Joel 2:32) Toto poselství je zprostředkováno viděním, které obdržel prorok Ezekiel před zničením Jeruzaléma roku 607 př. n. l.

11. (a) Popiš vidění zaznamenané u Ezekiela 9:1–11. (b) Co bylo klíčem k přežití?

11 Ezekiel slyšel Jehovu jak povolává ty, jimž je určeno, aby zničili nevěrný Jeruzalém a jeho obyvatele. Viděl šest mužů ozbrojených ničivými zbraněmi a také jednoho muže oblečeného v plátně a s kalamářem tajemníka u boků. Nejprve řekl Jehova muži oblečenému do plátna: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označíš na čele lidi, kteří vzdychají a sténají nad všemi odpornými věcmi, které se dějí uprostřed něho.“ Pak řekl těm šesti: „Projděte městem za ním a bijte. Ať vaše oko nelituje, a nemějte soucit. Starce, mladíka a pannu a děťátko a ženy byste měli vybít — až do záhuby. Ale nepřibližujte se k nikomu, na kom je označení; a měli byste začít od mé svatyně.“ Ezekiel viděl ve vidění zničení, jež následovalo — bylo tak rozsáhlé, že se zdál být ničen celý Izrael, který byl ještě v zemi. (Ezekiel 9:1–11) Co bylo klíčem k přežití? Označení, které někomu udělal na čelo muž s kalamářem tajemníka.

12. (a) Co byly odporné věci, nad nimiž označení ‚vzdychali a sténali‘? (b) Proč musí být Jehova takovými věcmi znechucen?

12 Jen osoby, které ‚vzdychaly a sténaly nad všemi odpornými věcmi‘, jež se děly v Jeruzalémě, byly označeny pro přežití. Co byly ty „odporné věci“? Je jich vyjmenováno pět: 1. „Symbol žárlivosti“ u vchodu do vnitřního nádvoří Jehovova chrámu. Ať měl jakoukoli podobu, dostávalo se tomuto předmětu oddanosti, kterou Izraelité dlužili Jehovovi. (1. Královská 14:22–24) 2. Řezby na stěnách s lezoucími tvory a zvířaty, před nimiž se obětovalo kadidlo přímo v chrámovém prostoru. 3. Ženy plačící nad smrtí boha Tamuze, což bylo jiné jméno Nimroda, buřiče proti Jehovovi. (1. Mojžíšova 10:9) 4. Muži projevující hanebnou neúctu tím, že se obracejí zády k Jehovovu chrámu a klanějí se slunci. (5. Mojžíšova 4:15–19) 5. A posledním pohoršením bylo, že lidé naplňují zemi násilím a zároveň drží Jehovovi u nosu „letorost“, možná sexuální symbol. Chápeš už, proč byl tím vším Jehova znechucen? — Ezekiel 8:5–17.

13. (a) Prober postupně novodobé zvyklosti, které se dají přirovnat k oněm „odporným věcem“. (b) Jak smýšlíš o těchto zvyklostech?

13 Co si ty osobně myslíš o novodobých zvyklostech křesťanstva, které se dají přirovnat k těmto „odporným věcem“? 1. V mnoha kostelech křesťanstva jsou obrazy, před nimiž se lidé klanějí v uctívání, přestože je Bible před tím varuje. (1. Korinťanům 10:14; srovnej 2. Královskou 17:40, 41) 2. Křesťanstvo jde s proudem, který staví původ člověka ze zvířat na místo božského stvoření; podílí se také na projevech horlivé oddanosti před znázorněním zvířat a ptáků, jež jsou používány jako národní symboly. 3. Ve svém uctívání používá kříž, který je od starodávna náboženským symbolem Tamuze, a připojuje se k smutečním obřadům za ty, kteří zemřeli v krvavých válkách, jež zrcadlí Nimrodova ducha. (viz Jana 17:16, 17.) 4. Obrací se zády k tomu, co říká Bůh prostřednictvím svého Slova, a místo toho si volí „osvícení“, jež nabízí moderní věda a lidská filozofie. (1. Timoteovi 6:20, 21; srovnej Jeremjáše 2:13) 5. Jako by to nebylo dost, podporuje na některých místech povstání a shovívavě pohlíží na sexuální nemravnost, zatímco prohlašuje, že mluví ve jménu Boha. (2. Petra 2:1, 2) Někteří lidé se na tyto trendy dívají jako na liberální. Se všemi třeba nesouhlasí, ale na jiných se možná podílejí nebo je aspoň schvalují. Co si myslíš o takových zvyklostech, které zneuctívají Boha a odvracejí lidi od stvořitele lidstva?

14. Proč skutečnost, že je někdo rozčarován církvemi, nutně neznamená, že přežije?

14 Mnoho lidí je rozčarováno církvemi a už je více nenavštěvují. Možná, že je také velmi rozrušuje násilí a nepoctivost ve světě. To však nutně neznamená, že jsou označeni pro přežití. Musí je označit ‚muž s kalamářem tajemníka‘. Skutečnosti ukazují, že toto dílo označování dnes koná třída „věrného a rozvážného otroka“. — Matouš 24:45–47.

15. (a) Co je označením? (b) Jak je člověk dostává?

15 Všichni, kteří chtějí být označeni k Božímu schválení, musejí přijímat poučení, které Jehova poskytuje prostřednictvím třídy „otroka“, a stát se Jehovovými pravými ctiteli. Nesmějí být lidmi, kteří Jehovu ctí svými ústy, ale ve skutečnosti milují způsoby světa. (Izajáš 29:13, 14; 1. Jana 2:15) Musejí milovat Jehovu a jeho měřítka a cítit se v srdci zarmouceni, ‚vzdychat a sténat‘, nad naukami a zvyklostmi, které ho zneuctívají. Nikdo jim na čelo neudělá doslovnou značku inkoustem. Když ale mají symbolické označení, je všem zjevné, že jako oddaní pokřtění křesťané oblékli „novou osobnost“ popsanou v Efezanům 4:24. Mají živou víru. Veřejně a soukromě se snaží činit to, co ctí Jehovu. Toto označení musí mít nejen osoby, které vyšly z křesťanstva, ale všichni, kteří doufají, že přežijí jako společníci pomazané třídy do „nové země“.

16. Proč je vidění zvlášť důležité pro děti a jejich rodiče?

16 Zvláště významná je skutečnost, že Jehovovým popravčím bylo řečeno, že věk, pohlaví, svobodný nebo manželský stav není důvodem, aby byl ušetřen ten, kdo uráží Jehovu. Ženatý nebo vdaná musejí mít každý své vlastní označení, aby byli zachováni. Jestliže rodiče brání, aby byly jejich děti označeny, nebo jestliže je nevychovávají jako Jehovovy služebníky, musí nést odpovědnost za to, co se jejich dětem stane. I když poslušné děti zbožných rodičů jsou v Jehovových očích „svaté“, vzpurné nikoli. (1. Korinťanům 7:14; Žalm 102:28; 102:29, „KB“; Přísloví 20:11; 30:17) Jestliže jsou děti dost staré, aby se staly pokřtěnými křesťany, ale nechtějí žít podle toho, co je požadováno, ať už jsou pokřtěny nebo ne, jejich věk nepovede k jejich ušetření. Jak životně důležité tedy je, aby byl každý jednotlivec v odpovědném věku jasně označen jako osoba oddaná Bohu a činící jeho vůli!

17. Co jsme se tu dozvěděli o Jehovově soucitu?

17 Jehova projevil lidstvu velký soucit tím, že poslal své svědky, aby je varovali před nadcházejícím zničením a ukázali cestu do bezpečí. Dobře však ví, jakou minulost má falešné náboženství a jak zkažené ovoce přineslo. Až bude Veliký Babylon zničen, nebude projeven soucit nikomu, kdo na něm vytrvale lpí. Chceme-li přežít přicházející vykonání božského rozsudku, musíme chodit ve stopách Ježíše Krista jako praví ctitelé Jehovy, stvořitele nebe a Země.

[Studijní otázky]