Přejít k článku

Přejít na obsah

„Pohleďte, to je náš Bůh“

„Pohleďte, to je náš Bůh“

 „Pohleďte, to je náš Bůh“

Látka v těchto dvou studijních článcích je založena na knize Přibližte se k Jehovovi, která byla zveřejněna na oblastních sjezdech, jež se po celém světě konaly v roce 2002 a 2003. (Viz článek Vyplnila jakousi prázdnotu v mém srdci“ na straně 20.)

„Pohleďte, to je náš Bůh. Doufali jsme v něho, a zachrání nás. To je Jehova.“ (IZAJÁŠ 25:9)

1, 2. (a) Jak se Jehova vyjádřil o patriarchovi Abrahamovi a jakou otázku to v nás může vyvolat? (b) Jak nás Bible ujišťuje, že je možné, abychom měli k Bohu blízký vztah?

,MŮJ přítel.‘ Tak se Jehova, Stvořitel nebe a země, vyjádřil o patriarchovi Abrahamovi. (Izajáš 41:8) Jen si to představte — pouhý člověk se stal přítelem Svrchovaného Pána vesmíru! Možná vás napadne: ‚Je možné, abych i já měl k Bohu tak blízký vztah?‘

2 Bible nás ujišťuje, že je možné, abychom k Bohu takový blízký vztah měli. Abraham tuto výsadu dostal díky tomu, že „uvěřil Jehovovi“. (Jakub 2:23) I dnes se Jehova „důvěrně stýká s přímými“. (Přísloví 3:32) U Jakuba 4:8 nás Bible naléhavě vybízí: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ Ano, jestliže podnikneme kroky, abychom se k Jehovovi přiblížili, on na to bude reagovat — přiblíží se k nám. Znamenají však tato inspirovaná slova, že my, hříšní a nedokonalí lidé, musíme udělat první krok? Vůbec ne. Důvěrný vztah k Jehovovi je možný jedině díky tomu, že náš milující Bůh již sám dva důležité kroky podnikl. (Žalm 25:14)

3. Jaké dva kroky Jehova podnikl, aby nám umožnil stát se jeho přáteli?

3 Prvním krokem bylo, že se Jehova postaral o to, aby Ježíš „dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé“. (Matouš 20:28) Tato výkupní oběť nám umožňuje mít k Bohu blízký vztah. V Bibli se píše: „Pokud jde o nás, my milujeme, protože on nejprve miloval nás.“ (1. Jana 4:19) Ano, Bůh „nejprve miloval nás“, a tak položil základ pro to, abychom se mohli stát jeho přáteli. Druhým krokem  bylo, že se nám Jehova dal poznat. Pouto je v každém přátelství vytvořeno na základě toho, že svého přítele dobře známe, že obdivujeme rysy jeho osobnosti a že si jich vážíme. Uvažujme o tom, co to znamená. Pokud by Jehova byl tajemným, nepoznatelným Bohem, nikdy bychom k němu nemohli mít blízký vztah. Jehova se však před námi neskrývá, ale naopak si přeje, abychom ho poznali. (Izajáš 45:19) Ve svém Slově, Bibli, se nám zjevuje způsobem, který dokážeme pochopit. Je to důkaz nejen toho, že nás miluje, ale že si také přeje, abychom ho poznali a milovali jej jako svého nebeského Otce.

4. Co budeme k Jehovovi cítit, když lépe poznáme jeho vlastnosti?

4 Jistě jste už někdy viděli malé dítě, jak svým kamarádům ukázalo svého otce a potom s upřímnou radostí a pýchou řeklo: „To je můj tatínek!“ Podobné pocity, pokud jde o Jehovu, mohou oprávněně mít Boží ctitelé. Bible předpovídá dobu, kdy věrní lidé zvolají: „Pohleďte, to je náš Bůh.“ (Izajáš 25:8, 9) Čím hlouběji chápeme Jehovovy vlastnosti, tím silněji pociťujeme, že máme toho nejlepšího Otce a nejbližšího Přítele, jakého si lze představit. Ano, když rozumíme Jehovovým vlastnostem, máme mnoho důvodů, proč se k němu přibližovat. Prozkoumejme tedy, co Bible říká o Jehovových hlavních vlastnostech — o moci, smyslu pro právo, moudrosti a lásce. V tomto článku budeme rozebírat první tři z těchto vlastností.

„Vyvýšen v moci“

5. Proč je vhodné, že pouze Jehova je nazýván „Všemohoucí“, a jak používá svou ohromnou moc?

5 Jehova je „vyvýšen v moci“. (Job 37:23) Jeremjáš 10:6 říká: „V žádném ohledu není nikdo jako ty, Jehovo. Jsi velký a tvé jméno je velké v moci.“ Na rozdíl od všech tvorů má Jehova neomezenou moc. Proto je jedině on nazýván „Všemohoucí“. (Zjevení 15:3) Jehova svou ohromnou moc používá, aby tvořil, ničil, ochraňoval a obnovoval. Uvažujme o dvou příkladech — o jeho moci tvořit a o jeho moci ochraňovat.

6, 7. Jak velkou energii má Slunce a kterou důležitou pravdu potvrzuje?

6 Představte si, že je jasný letní den a vy stojíte venku. Co cítíte na své pokožce? Sluneční teplo. Ve skutečnosti však cítíte výsledky Jehovovy tvůrčí moci. Jakou energii má v sobě Slunce? Teplota jeho jádra je asi patnáct milionů stupňů Celsia. Kdybyste ze slunečního jádra vzali kousek o velikosti špendlíkové hlavičky a položili ho sem na zemi, ještě 150 kilometrů od tohoto nepatrného zdroje tepla byste nebyli v bezpečí. Každou vteřinu vyzáří Slunce energii odpovídající výbuchu mnoha set milionů jaderných bomb. Země  však tuto ohromnou termonukleární pec obíhá právě v té správné vzdálenosti. Kdyby Země byla příliš blízko, vody na ní by se vypařily, a kdyby byla příliš daleko, všechno by na ní zmrzlo. Každý z těchto extrémů by měl za následek to, že by naše planeta byla bez života.

7 Mnozí lidé však Slunce považují za samozřejmost, přestože na něm závisí jejich život. Tak jim uniká poučení, které díky Slunci můžeme získat. Žalm 74:16 o Jehovovi říká: „Připravil [jsi] světelné těleso, ano slunce.“ Slunce skutečně přináší chválu Jehovovi, „Původci nebe a země“. (Žalm 146:6) Přesto je pouze jedním z mnoha stvořitelských děl, která nás učí o Jehovově nezměrné moci. Čím více se dozvídáme o Jehovově tvůrčí moci, tím více se prohlubuje naše posvátná úcta.

8, 9. (a) Které dojemné znázornění nám ukazuje, že Jehova je ochoten chránit své ctitele a pečovat o ně? (b) Jak pastýř v biblických dobách pečoval o své ovce a co nás to učí o našem Velkém Pastýři?

8 Jehova svou obrovskou moc používá také k tomu, aby chránil své služebníky a pečoval o ně. Slib, že Jehova bude poskytovat ochrannou péči, je v Bibli znázorněn několika živými a dojemnými slovními obrazy. Všimněte si například textu u Izajáše 40:11. Jehova zde přirovnává sám sebe k pastýři a svůj lid k ovcím. Čteme: „Jako pastýř bude pást své vlastní stádo. Svou paží sesbírá jehňata; a ponese je v náručí. Kojící bude opatrně provázet.“ Dovedete si to představit?

9 Málokteré zvíře je tak bezmocné jako ovce. Pastýř v biblických dobách musel být odvážný, aby své ovce ochránil před vlky, medvědy a lvy. (1. Samuelova 17:34–36; Jan 10:10–13) Jindy však ochrana ovcí a péče o ně vyžadovala jemnost. Když například některá ovce porodila daleko od ohrady, co mohl pastýř udělat pro to, aby bezbranné novorozené jehně ochránil? Nosil je, možná několik dní, ve svém „náručí“ — v záhybech svého svrchního oděvu. Jak se však jehňátko do pastýřovy ‚náruče‘ dostalo? Možná k pastýři přišlo, a dokonce ho šťouchlo do nohy. Pastýř se však musel sehnout, jehně zvednout a uložit ho do bezpečí ve své náruči. To je opravdu dojemné znázornění toho, že náš Velký Pastýř je ochoten chránit své služebníky a pečovat o ně.

10. Jakou ochranu nám dnes Jehova poskytuje a proč je taková ochrana zvláště důležitá?

10 Jehova dělá víc než jen to, že ochranu slibuje. V biblických dobách zázračně prokazoval, že je schopen „osvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti“. (2. Petra 2:9, 10) A co dnes? Víme, že Jehova nyní svou moc nepoužívá k tomu, aby nás chránil před každým neštěstím. Poskytuje nám však něco mnohem důležitějšího — duchovní ochranu. Náš milující Bůh nás chrání, abychom neutrpěli žádnou škodu v duchovním ohledu. Dělá to tak, že nám poskytuje všechno, co potřebujeme, abychom mohli obstát ve zkouškách a abychom si mohli udržet svůj vztah k němu. Například u Lukáše 11:13 se píše: „Proto jestliže vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více dá Otec v nebi svatého ducha těm, kdo ho prosí!“ Tato mocná síla nám může pomoci vypořádat se s jakoukoli zkouškou nebo problémem, které nás snad potkají. (2. Korinťanům 4:7) Jehova tak působí k zachování našeho života — nejen na několik málo let, ale navždy. Máme-li tuto vyhlídku na mysli, každé utrpení v tomto světě pro nás skutečně může být „chvilkové a lehké“. (2. Korinťanům 4:17) Nejsme snad přitahováni k Bohu, který svou moc tak láskyplně používá v náš prospěch?

„Jehova . . . miluje právo“

11, 12. (a) Proč nás k Jehovovi přitahuje jeho smysl pro právo? (b) K jakému závěru ohledně Jehovova smyslu pro právo dospěl David a jakou útěchu nám jeho inspirovaná slova poskytují?

11 Jehova dělá to, co je správné a přímé, a dělá to důsledně a nestranně. Boží smysl pro právo není nějaká chladná, tvrdá vlastnost, která by nás odpuzovala, ale je to přitažlivá vlastnost, která nás k Jehovovi přibližuje. Z Bible  jasně poznáváme, že tato vlastnost je povzbuzující. Uvažujme tedy o třech způsobech, jak Jehova svůj smysl pro právo uplatňuje.

12 Za prvé: Smysl pro právo Jehovu podněcuje k tomu, aby byl svým služebníkům věrně oddaný. Tuto stránku Jehovova smyslu pro právo pocítil sám na sobě žalmista David. K jakému závěru dospěl na základě vlastních zkušeností a zkoumáním toho, jak Bůh jedná? David prohlásil: „Jehova . . . miluje právo a neopustí své věrně oddané. Na neurčitý čas jistě budou střeženi.“ (Žalm 37:28) To je opravdu povzbudivé ujištění! Náš Bůh ani na okamžik neopustí ty, kdo jsou mu věrně oddáni. Můžeme se tedy spolehnout na to, že je nám blízko a že o nás láskyplně pečuje. Jeho smysl pro právo je toho zárukou. (Přísloví 2:7, 8)

13. Jak je ze Zákona daného Izraeli patrná Jehovova starost o ty, kdo jsou v nepříznivé situaci?

13 Za druhé: Na základě svého smyslu pro právo Bůh citlivě bere v úvahu potřeby těch, kdo trpí. To, že Jehova starostlivě pečuje o lidi, kteří jsou v nepříznivé situaci, je patrné ze Zákona, který dal Izraeli. V Zákoně byla například stanovena zvláštní opatření pro to, aby byla zajištěna péče o sirotky a vdovy. (5. Mojžíšova 24:17–21) Jehova věděl, jak obtížný život mohou takové rodiny mít, a proto se jim sám stal otcovským Soudcem a Ochráncem. (5. Mojžíšova 10:17, 18) Varoval Izraelity, aby neutlačovali bezbranné ženy a děti, protože on křik ztrápených rozhodně uslyší. Prohlásil: „Můj hněv vskutku vzplane,“ jak je zapsáno ve 2. Mojžíšově 22:22–24. Hněv sice nepatří mezi hlavní Boží vlastnosti, ale svévolné skutky bezpráví Jehovu provokují ke spravedlivému rozhořčení, zejména pokud jsou jimi postiženi bezbranní lidé. (Žalm 103:6)

14. Co je skutečně pozoruhodným dokladem Jehovovy nestrannosti?

14 Za třetí: V 5. Mojžíšově 10:17 nás Bible ujišťuje, že Jehova „s nikým nezachází stranicky ani nepřijímá úplatek“. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří mají moc nebo vliv, Jehova se nenechá ovlivnit tím, jaké má kdo hmotné bohatství nebo vnější vzhled. Nemá žádné předsudky a nikoho nezvýhodňuje. Podívejme se na opravdu pozoruhodný doklad Jehovovy nestrannosti. Příležitost stát se pravými Jehovovými ctiteli s vyhlídkou na nekončící život není omezena na nějakou malou elitní skupinu. Ve Skutcích 10:34, 35 je naopak uvedeno: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ Tuto vyhlídku má každý člověk, bez ohledu na své společenské postavení, barvu pleti či na to, ve které zemi žije. Není to snad nejlepší příklad skutečné spravedlnosti? Čím více chápeme Jehovův smysl pro právo, tím více nás to k Bohu přibližuje.

‚Ó hloubko Boží moudrosti!‘

15. Co je moudrost a jak ji Jehova projevuje?

15 Jak je zapsáno v Římanům 11:33, apoštol Pavel byl podnícen k tomu, aby zvolal: ‚Ó hloubko Boží moudrosti a poznání!‘ Ano, když přemýšlíme o různých stránkách Jehovovy nezměrné moudrosti, rozhodně nás to naplňuje posvátnou úctou. Jak ale můžeme moudrost definovat? Moudrost v sobě spojuje poznání, rozlišovací schopnost i porozumění a nechává je spolupůsobit. Jehova vychází z celé šíře svého poznání a z celé hloubky svého porozumění, a díky tomu dělá vždy ta nejlepší možná rozhodnutí, která pak uskutečňuje tím nejlepším možným způsobem, jaký si dokážeme představit.

16, 17. Jak Jehovova stvořitelská díla svědčí o jeho nezměrné moudrosti? Uveďte příklad.

16 Co patří k projevům Jehovovy nezměrné moudrosti? Žalm 104:24 říká: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“ Skutečně, čím více se toho dozvídáme o věcech, které Jehova stvořil, tím větší úctu v nás jeho moudrost vyvolává. Vždyť vědci se toho ze studia Jehovových stvořitelských děl už hodně naučili. Existuje dokonce technický  obor zvaný biomimetika, který se snaží napodobovat konstrukční řešení objevená v přírodě.

17 Možná jste už někdy s údivem pozorovali krásu pavučiny. Je to skutečně konstrukční div. Její vlákna se sice zdají být slabá, ale některá jsou pevnější než ocelová vlákna stejného průměru a odolnější než vlákna neprůstřelné vesty. Co přesně to tedy znamená? Představte si pavučinu zvětšenou v takovém měřítku, že by měla rozměry sítě používané na rybářské lodi. Do takové sítě by bylo možné chytit osobní letadlo za letu. Ano, všechny takové věci Jehova „udělal v moudrosti“.

18. Jak se Jehovova moudrost zračí v tom, že k zapsání svého Slova, Bible, použil lidi?

18 Největší doklady Jehovovy moudrosti můžeme najít v jeho Slově, v Bibli. Moudré rady, které čteme na jejích stránkách, nám skutečně ukazují ten nejlepší způsob života. (Izajáš 48:17) Jehovova nesrovnatelná moudrost je však patrná také ze způsobu, jímž byla Bible napsána. Jak to? Jehova se ve své moudrosti rozhodl, že k zapsání svého Slova použije lidi. Byla by Bible stejně působivá, kdyby k tomu místo lidí použil anděly? Je pravda, že andělé by mohli Jehovu vykreslit ze svého vyvýšeného postavení a že by mohli vyjádřit svou oddanost k němu. Byli bychom však schopni ztotožnit se s pohledem dokonalých duchovních tvorů, kteří nás svým poznáním, zkušenostmi a silou daleko převyšují? (Hebrejcům 2:6, 7)

19. Který příklad ukazuje, že díky lidským pisatelům se Bible vyznačuje nesmírnou vřelostí a přitažlivostí?

19 Díky tomu, že k psaní Bible použil Bůh lidské pisatele, získává tato kniha úžasným způsobem na vřelosti a přitažlivosti. Pisatelé Bible byli muži se stejnými pocity, jaké máme my. Byli nedokonalí, a proto se potýkali s podobnými zkouškami a tlaky, které postihují nás. V některých případech popisovali své vlastní pocity a vnitřní zápasy. (2. Korinťanům 12:7–10) Zapsali tedy to, co by žádný anděl nedokázal vyjádřit. Vezměme si jako příklad Davidova slova zaznamenaná v 51. žalmu. Jak ukazuje nadpis tohoto žalmu, David jej složil potom, co se dopustil závažného hříchu. Vyléval v něm své srdce, vyjadřoval hlubokou lítost a prosil Boha o odpuštění.  Ve 2. a 3. verši čteme: „Důkladně mě omyj od mého provinění a očisti mě i od mého hříchu. Sám totiž znám své přestupky, a můj hřích je neustále přede mnou.“ Povšimněme si 5. verše: „Pohleď, v provinění jsem byl zrozen v porodních bolestech a v hříchu mě počala má matka.“ A 17. verš dodává: „Oběti Bohu jsou zlomený duch; srdcem zlomeným a zdrceným, Bože, nepohrdneš.“ Cítíte z toho tu mučivou úzkost, jakou David prožíval? Kdo jiný než nedokonalý člověk by dokázal vyjádřit své pocity tak opravdově?

20, 21. (a) Proč je možné říci, že i když k zapsání Bible byli použiti lidští pisatelé, tato kniha obsahuje Jehovovu moudrost? (b) O čem bude pojednávat následující článek?

20 Jehova použil k napsání Bible nedokonalé lidi a tak nám dal přesně to, co potřebujeme — zprávu, která je ‚inspirovaná Bohem‘, a v níž je přesto zachován lidský prvek. (2. Timoteovi 3:16) Tito pisatelé byli vedeni svatým duchem, a proto zapsali Jehovovu moudrost, a ne svou vlastní. Tato moudrost je dokonale spolehlivá. Naši moudrost převyšuje tak výrazně, že nás Bůh láskyplně vybízí: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:5, 6) Když se řídíme touto moudrou radou, ještě více se přibližujeme k našemu absolutně moudrému Bohu.

21 Nejpřitažlivější a nejkrásnější ze všech Jehovových vlastností je láska. O tom, jak Jehova projevuje lásku, bude pojednávat následující článek.

Vzpomínáte si?

Jaké kroky Jehova podnikl, abychom si k němu mohli vytvořit důvěrný vztah?

Uveďte příklady Jehovovy tvůrčí a ochranné moci.

Jak Jehova projevuje svůj smysl pro právo?

Jak je Jehovova moudrost patrná v jeho stvořitelských dílech a také v Bibli?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 10]

Podobně jako pastýř, který nese jehně v náručí, Jehova něžně pečuje o své ovce

[Obrázek na straně 13]

Jehovova moudrost je patrná ze způsobu, jak byla napsána Bible