Jeremjáš 10:1–25

  • Bohové národů v porovnání s živým Bohem (1–16)

  • Blíží se zničení a vyhnanství (17, 18)

  • Jeremjáš truchlí (19–22)

  • Prorokova modlitba (23–25)

    • Člověk nedokáže řídit své kroky (23)

10  Poslouchejte, izraelský dome, co mluví Jehova proti vám.  Toto říká Jehova: „Neučte se cestě jiných národů+a neděste se nebeských znamení,protože těch se děsí národy.+   Vždyť zvyky národů jsou jen klam.* Je to jen strom poražený v lese,který řemeslník opracoval svým nářadím.*+   Zdobí ho stříbrem a zlatem+a upevňují ho hřeby a kladivem, aby se neskácel.+   Takové modly jsou jako strašák v okurkovém poli, neumí mluvit.+ Je potřeba je nosit, protože samy neudělají ani krok.+ Neboj se jich, vždyť nemůžou nijak ublížit,ale ani neudělají nic dobrého.“+   Nikdo není jako ty, Jehovo.+ Jsi velký a tvé jméno je velké a mocné.   Kdo by se tě nebál, Králi národů?+ Je to vhodné,protože mezi všemi moudrými z národů a ve všech jejich královstvíchnení nikdo jako ty.+   Všichni jsou nerozumní a hloupí,+vždyť poučení od stromu je naprostý klam.*+   Tepané stříbro se dováží z Taršiše+ a zlato z Ufazu. Jsou dílem řemeslníka, zhotovené rukama kovotepce,jejich oblečení je z modré příze a červenofialové vlny. Všechny jsou výtvorem zručných lidí. 10  Ale Jehova je skutečný Bůh,je živý Bůh+ a věčný Král.+ Kvůli jeho rozhořčení se bude třást země+a žádný národ neobstojí před jeho hněvem. 11 * Řekněte jim tohle: „Bohové, kteří neudělali nebesa a zemi,ti ze země a zpod těchto nebes zmizí.“+ 12  To on stvořil zemi svou mocí,svou moudrostí založil úrodnou zemi+a svým porozuměním roztáhl nebesa.+ 13  Když se ozve jeho hlas,vody v nebesích hučí.+ Nechává z konců země vystupovat mraky,*+s deštěm posílá i blesky,*ze svých skladů vyvádí vítr.+ 14  Všichni jednají nerozumně a bez poznání. Každý kovotepec se za své vytesané modly zastydí,+vždyť jeho kovové modly* jsou podvoda nemají v sobě ducha.*+ 15  Jsou jen klam,* jsou k smíchu.+ Až přijde den zúčtování, zaniknou. 16  Ten, který je Jákobovým podílem, není jako ony,vždyť on je Tvůrcem všehoa Izrael je jeho holí, jeho dědictvím.+ Jehova, Bůh vojsk, je jeho jméno.+ 17  Seber ze země svůj ranec,ty, která jsi v obležení. 18  Jehova totiž říká: „Tentokrát obyvatele této země vyvrhnu*+a způsobím jim tíseň.“ 19  Běda mi kvůli mému zhroucení!*+ Moje zranění je nevyléčitelné. Řekla jsem: „Je to moje nemoc a musím ji snášet. 20  Můj stan je zpustošený a mé stanové šňůry jsou všechny zpřetrhané.+ Moji synové ode mě odešli a už tu nejsou.+ Není tu nikdo, kdo by mi stan znovu postavil a upevnil stanové látky. 21  Pastýři se totiž chovali hloupě+a neptali se Jehovy.+ Proto nejednali s pochopeníma všechna stáda se jim rozprchla.“+ 22  Poslouchej! Přichází zpráva! Ze severní země je slyšet velké dunění,+z judských měst se stane pustina, šakalí doupě.+ 23  Dobře vím, Jehovo, že není na člověku, aby si určoval cestu. Ten, kdo jde, ani nedokáže řídit své kroky.+ 24  Napravuj mě, Jehovo, jak uznáš za vhodné,ale ne v hněvu,+ abys mě nezničil.+ 25  Vylij svůj vztek na národy, které tě přehlíží,+a na kmeny, které nevzývají tvé jméno. Pohltily totiž Jákoba,+pohltily ho a vyhladily+a zpustošily jeho domovinu.+

Poznámky

Nebo „marnost“.
Nebo „sekáčem“.
Nebo „marnost“.
Původně byl 11. verš napsán aramejsky.
Nebo „páry“.
Nebo možná „pro déšť dělá stavidla“.
Nebo „lité sochy“.
Nebo „dech“.
Nebo „marnost“.
Nebo „vystřelím z praku“.
Nebo „zlomenině“.