Římanům 11:1–36

  • Bůh nezavrhl všechny Izraelity (1–16)

  • Přirovnání k olivovníku (17–32)

  • Hloubka Boží moudrosti (33–36)

11  A tak se ptám: Zavrhl snad Bůh svůj lid?+ Rozhodně ne! Vždyť i já jsem Izraelita z Abrahamova potomstva,* z kmene Benjamín.  Bůh nezavrhl svůj lid, který si na začátku vybral.+ Copak nevíte, co říká Písmo o tom, jak si Elijáš stěžoval Bohu na Izrael?  „Jehovo,* pobili tvé proroky a zbořili tvé oltáře. Zůstal jsem jenom já a teď mě chtějí zabít.“*+  Co mu ale Bůh odpověděl? „Mám ještě 7 000 těch, kdo neklekali před Baalem.“+  A stejně i teď jsou tu zbývající z jeho lidu,+ vyvolení díky nezasloužené laskavosti.  A pokud je to díky nezasloužené laskavosti,+ už to není díky skutkům.+ Jinak by nezasloužená laskavost už nebyla nezaslouženou laskavostí.  Co k tomu říct? Izrael nedosáhl toho, o co tak usiluje – dosáhli toho jen vyvolení.+ Vnímavost ostatních otupěla,+  jak je napsáno: „Bůh jim dal ducha hlubokého spánku,+ oči, které nevidí, a uši, které neslyší, a je to tak až dodnes.“+  Také David říká: „Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou. 10  Ať se jim zatmí oči, aby neviděli, a navždy jim ohni záda.“+ 11  Proto se ptám: Klopýtli snad tak, že by už nemohli vstát? Rozhodně ne! Ale jejich chybný krok umožnil záchranu lidem z jiných národů a to v nich vzbuzuje žárlivost.+ 12  Pokud jejich chybný krok znamená obohacení pro svět a jejich úbytek znamená obohacení pro lidi z jiných národů,+ o co větší obohacení bude znamenat to, až se jejich počet naplní! 13  Teď se obracím na vás, na lidi z jiných národů. Vzhledem k tomu, že jsem apoštolem pro národy,+ oslavuji svou službu,+ 14  protože doufám, že ve svém lidu* nějak vzbudím žárlivost a některé z nich zachráním. 15  Pokud totiž jejich zavržení+ znamená smíření pro svět, co jiného bude znamenat jejich přijetí než život pro ty, kdo byli mrtví? 16  Pokud je část těsta, která se předkládá jako první plody, svatá, je svaté i celé těsto. A pokud je svatý kořen, jsou svaté i větve. 17  Pokud ale byly některé z větví vylomeny a ty, i když jsi planou olivou, jsi byl mezi ně naroubován a čerpáš sílu z kořene olivovníku, 18  nepovyšuj se nad ty větve. A pokud se nad ně povyšuješ,+ uvědom si, že ty neneseš kořen, ale kořen nese tebe. 19  Řekneš: „Ty větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.“+ 20  To je pravda! Byly vylomeny,+ protože neměly víru, ale ty zůstáváš na místě, protože věříš.+ Nebuď pyšný a měj bázeň. 21  Pokud totiž Bůh neušetřil původní větve, neušetří ani tebe. 22  Proto přemýšlej o Boží laskavosti+ i přísnosti. Bůh je přísný k těm, kdo padli,+ ale k tobě je laskavý. Musíš ale být jeho laskavosti dál hoden. Jinak budeš odseknut i ty. 23  A oni, pokud uvěří, budou naroubováni,+ protože Bůh je může naroubovat zpátky. 24  Pokud jsi totiž ty byl odseknut z planého olivovníku a byl jsi naroubován na šlechtěný olivovník, i když se to běžně nedělá, tím spíš budou zpátky na svůj olivovník naroubováni ti, kdo jsou původními větvemi. 25  Bratři, abyste se nepovažovali za tak moudré, chci, abyste věděli o tomto posvátném tajemství:+ Vnímavost některých z Izraele otupěla, dokud se neshromáždí plný počet lidí z jiných národů. 26  Tak bude celý Izrael+ zachráněn, jak je napsáno: „Osvoboditel* přijde ze Sionu+ a vzdálí od Jákoba bezbožné skutky. 27  A až odstraním jejich hříchy,+ uzavřu s nimi smlouvu.“+ 28  Pokud jde o dobrou zprávu, jsou Božími nepřáteli k vašemu dobru, ale pokud jde o Boží vyvolení, jsou Božími milovanými kvůli svým praotcům.+ 29  Když totiž Bůh někoho obdaruje nebo povolá, nelituje toho. 30  Kdysi jste neposlouchali Boha,+ ale teď vám kvůli jejich neposlušnosti+ projevil milosrdenství.+ 31  A stejně jako kvůli jejich neposlušnosti projevil milosrdenství vám, může teď projevit milosrdenství i jim. 32  Bůh totiž ze všech udělal vězně neposlušnosti,+ aby všem projevil milosrdenství.+ 33  Jak hluboká je Boží štědrost,* moudrost a poznání! Jak nevyzkoumatelná jsou jeho rozhodnutí a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty! 34  Vždyť „kdo poznal Jehovovu* mysl a kdo se stal jeho rádcem“?+ 35  Nebo: „Kdo mu něco dal jako první, že by mu musel oplatit?“+ 36  Vždyť od něj, skrze něj a pro něj je všechno. Jemu patří sláva navždy. Amen.

Poznámky

Dosl. „semene“.
Nebo „usilují o mou duši“.
Dosl. „těle“.
Nebo „zachránce“.
Dosl. „bohatství“.