Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É

Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É

Klisanwun lɛ ka sixu kpɔ́n nǔ e è nɔ sɔ́ dó vǐkpo mɛ (dispositif intra-utérin alǒ DIU) dó glɔ́n ali nú xò mimɔ é dó mɔ nǔ e sɔgbe xá Mawuxówema ɔ é à?

Ðò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, Klisanwun asú kpo asì kpo ɖokpo ɖokpo sixu da nǔ e kúnkplá xó enɛ lɛ é kpo nugbodòdó Biblu tɔn lɛ kpo kpɔ́n. Enɛ ɔ gudo ɔ, ye na wá gbeta e na zɔ́n bɔ ye na ɖó ayixa mímɛ́ ɖé ɖò Mawu nukɔn é ɖé kɔn.

Ðò hwenu e sunnu kpo nyɔnu kpo nukɔntɔn ɔ ɖò ayikúngban jí é (kpo hwenu e sìn vɔ gbɛ̀ bɔ mɛ tantɔn gán é kpo gudo) ɔ, Jehovah ɖegbe ɖɔ: “Mi jì, mi gbà kún.” (Bǐb. 1:28; 9:1) Biblu ɖɔ ɖɔ gbeɖiɖe enɛ kàn Klisanwun lɛ ǎ. Enɛ wu ɔ, asú kpo asì kpo ɖokpo ɖokpo wɛ na wá gbeta nǔ e ye na zán dó ɖó dogbó nú lee xwédo yetɔn na d’agba gbɔn é tɔn kɔn, alǒ, ɖɔ hwenu e ye na jì vǐ dó é. Nǔ tɛ lɛ jí ye ka ɖó na lin tamɛ dó?

Klisanwun lɛ ɖó na zán nugbodòdó Biblu tɔn lɛ dó da nǔ ɖebǔ e ye na zán dó bló tuto hwenu e ye na jì vǐ dó lɛ é tɔn kpɔ́n. Mɔ̌ mɛ ɔ, ye na nyì alɔ nú wlɛnwín e na wá zɔ́n xoɖiɖe lɛ é. Jlǒ sísɔ́ dó ɖè xò gbà sɛ́n Biblu tɔn e ɖɔ xó dó sísí ɖiɖó nú gbɛ̀ wu é. Klisanwun lɛ na jló na gblé gbɛ̀ dó nú kɛ́n e na wá sù bo nyí vǐ bɔ è na wá jì sɔ é ǎ. (Tín. 20:13; 21:22, 23; Ðɛh. 139:16, nwt; Jel. 1:5) È ka hɛn ɔ è na zán nǔ e è nɔ sɔ́ dó vǐkpo mɛ é à?

Mǐ ɖɔ xó dó xó enɛ jí ɖò Atɔxwɛ (Flansegbe) 1er septembre 1979 (wexwɛ 30-31) tɔn mɛ. Gègě DIU e gbakpé bɔ è nɔ zán hwe enɛ nu é tɔn nyí nǔ alǎnɔ ɖé, bɔ è nɔ sɔ́ dó vǐkpo alǒ xomɛ, dó glɔ́n ali nú xò mimɔ. Xota ɔ ɖɔ ɖɔ è kún tuùn lee DIU enɛ ɔ nɔ w’azɔ̌ gbɔn é ganji ó. Mɛ e tuùn azɔ̌ ɖò ali enɛ nu é gègě ɖɔ ɖɔ DIU ɔ nɔ bló bɔ nùɖé nɔ jɛ ɖò vǐkpo ɔ mɛ, bɔ enɛ nɔ glɔ́n ali nú afɔnasin (sperme) sunnu ɔ tɔn bonu é ma yì nyɔnu ɔ sín azin (ovule) kɔn bonu vǐkɛ́n (spermatozoïde) tɔn lɛ ɖokpo byɔ mɛ ó. Enyi vǐkɛ́n ɔ ma ka byɔ azin nyɔnu ɔ tɔn mɛ ǎ ɔ, kɛ́n sixu jɛ nyɔnu ɔ wu ǎ.

Amɔ̌, kúnnuɖenú ɖé lɛ xlɛ́ ɖɔ vǐkɛ́n ɔ sixu byɔ azin ɔ mɛ hweɖelɛnu. Azin e mɛ vǐkɛ́n ɔ byɔ é sixu sù ɖò kàn e mɛ azin ɔ nɔ gbɔn é (jɛ adɔvɔ́ mɛ) alǒ é sixu yì vǐkpo ɔ mɛ. Enyi DIU ɔ kpó ɖò finɛ ɔ, é sixu glɔ́n ali nú azin e mɛ vǐkɛ́n ko byɔ é, bonu é ma yì fí e é nɔ nɔ ɖò vǐkpo ɔ mɛ é ó, bɔ é sɔ́ na sù lee xò nɔ sù gbɔn é ǎ. Enyi è ɖó susu kɛ́n ɖé tɔn te ɔ, é cí xoɖiɖe ɖɔhun. Xota enɛ sú ta na ɖɔ: “Klisanwun ayijlɔjlɔnɔ ee ɖò tamɛ lin dó DIU zinzan jí wɛ lɛ é ɖó na zɔ́n dó sísí e Biblu ɖɔ ɖɔ è ni ɖó nú nǔ mímɛ́ e gbɛ̀ nyí é jí dó da nǔ enɛ lɛ bǐ kpɔ́n.”​—Ðɛh. 36:10.

Sín hwenu e xota enɛ tɔ́n ɖò 1979 é ɔ, nukúnnúmɔjɛnǔmɛ ɖé lɛ ka ko tíìn ɖò nùnywɛ xwitixwiti linu, alǒ, dotóozɔ́wiwa ka ko ɖó nukɔnyiyi ɖé lɛ à?

Sín hwenɛnu ɔ, DIU alɔkpa wè ɖevo ko lɛ́ tíìn. Ðokpo tíìn bɔ è bló ganvɔ d’ewu bɔ enɛ gbakpé ɖò États-Unis ɖò 1988. Gɔ́ na ɔ, ɖevo lɛ́ tɔ́n ɖò 2001 bɔ enɛ nɔ tún sìn ɖé. Nǔ tɛ lɛ è ka tuùn dó DIU alɔkpa wè enɛ lɛ sín azɔ̌wiwa wu?

Ee wu ganvɔ ɖè é: Lee mǐ ko ɖɔ gbɔn é ɔ, é cí ɖɔ DIU nɔ bló bɔ é nɔ vɛwǔ nú afɔnasin ɔ bɔ é na xò vǐkpo ɔ zlɛ bo yì mɔ azin nyɔnu ɔ tɔn ɖɔhun. Gɔ́ na ɔ, ganvɔ DIU e wu è bló ganvɔ ɖó é tɔn nɔ hu vǐkɛ́n e ɖò afɔnasin ɔ mɛ lɛ é. * È ɖɔ ɖɔ DIU enɛ nɔ lɛ́ huzu ada nú nǔ e mɛ vǐ nɔ nɔ ɖò vǐkpo ɔ mɛ é.

Ee nɔ tún sìn alɔkpa ɖé é: DIU alɔkpa ɖé lɛ tíìn bo ɖó sìn alɔkpa ɖé bɔ é nɔ cí ee è nɔ mɔ ɖò atínkɛ́n ee è nɔ nu dó glɔ́n ali nú xò mimɔ lɛ é mɛ é ɖɔhun. DIU enɛ lɛ nɔ tún sìn ɔ dó vǐkpo ɔ mɛ. É cí ɖɔ DIU alɔkpa enɛ nɔ hu azin nyɔnu ɖé lɛ tɔn ɖɔhun. Enyi azin ɔ ma ka ɖò finɛ ǎ ɔ, vǐkɛ́n sixu byɔ mɛ ǎ. Gɔ́ nú enɛ ɔ, è ɖɔ ɖɔ sìn e ɖò DIU enɛ lɛ mɛ é nɔ bló bɔ nǔ e mɛ vǐ nɔ nɔ ɖò vǐkpo ɔ mɛ é nɔ sɛ̀ wún. * É nɔ lɛ́ bló bɔ sìn kpinkpɛn e nɔ nɔ vǐkpoli ɔ nu é nɔ syɛn, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é nɔ sú ali dó afɔnasin ɔ bonu é ma gosin nyɔnuxwé ɔ mɛ bo byɔ vǐkpo ɔ mɛ ó. Nǔ vovo enɛ lɛ e xó mǐ ɖɔ lɛ é yì xú ɖěɖee DIU alǎnɔ ɔ nɔ wà é jí.

Lee mǐ ko ɖɔ gbɔn é ɔ, é cí ɖɔ DIU alɔkpa wè lɛ bǐ wɛ nɔ huzu ada nú nǔ e mɛ vǐ nɔ nɔ ɖò vǐkpo ɔ mɛ é. Amɔ̌, enyi azin nyɔnu ɔ tɔn wá bonu vǐkɛ́n ɔ byɔ mɛ ɔ ka lo? É sixu byɔ vǐkpo ɔ mɛ, bo ka na kpéwú bo na yì fí e é na nɔ tawun ɖò vǐkpo ɔ mɛ é ǎ. Enɛ na zɔ́n bɔ xò ɔ na sù ɖebǔ cobo gblé ǎ. Amɔ̌, è lin ɖɔ é kún nɔ yá mɔ̌ bonu é nɔ gɔn fí e é na nɔ ɖò vǐkpo ɔ mɛ é, lee é nɔ wá nyí gbɔn nú atínkɛ́n ɖěɖee è nɔ nu dó glɔ́n ali nú xò mimɔ lɛ é gbɔn hweɖelɛnu é ó.

Enɛ wu ɔ, mɛɖebǔ sixu ɖɔ bo tɛ afɔ jí ɖɔ DIU e wu ganvɔ ɖè é alǒ ee nɔ tún sìn é kún sixu zɔ́n gbeɖé bonu vǐkɛ́n ɔ gɔn azin ɔ mɛ byɔ ó ǎ. É ɖò mɔ̌ có, kúnnuɖenú xlɛ́ ɖò nùnywɛ xwitixwiti linu ɖɔ, ɖó nǔ ɖěɖee xó mǐ ɖɔ wá yì lɛ é wutu ɔ, é kún nɔ yá bonu è nɔ zán DIU mɔhun lɛ bo lɛ́ mɔ xò ó.

Klisanwun asú kpo asì kpo e ɖò tamɛ lin dó DIU zinzan jí wɛ lɛ é sixu ɖɔ xó xá dotóo e tuùn azɔ̌ ɖò ali enɛ nu é, dó DIU ɖěɖee è nɔ zán ɖò xá yetɔn mɛ lɛ é, lè e ɖ’emɛ lɛ é kpo awovinú ɖěɖee ɖ’emɛ nú nyɔnu ɔ lɛ é kpo jí. Asú kpo asì kpo ɔ ɖó na ɖó nukún ɖɔ mɛ ɖevo, kaka jɛ dotóo ɔ ɖesu jí na ɖɔ nǔ e ye na wà é nú ye ǎ. (Hlɔ. 14:12; Ga. 6:4, 5) Mɛɖesunɔ sín xó wɛ. Asú kpo asì kpo ɔ ɖesu wɛ na wá gbeta yetɔn kɔn, bo na hɛn dó ayi mɛ ɖɔ emi na hɛn xomɛ Mawu tɔn hun, bo lɛ́ ɖó ayixa mímɛ́ ɖé ɖò nukɔn tɔn.​—Sɔ́ jlɛ́ dó 1 Timɔtée 1:18, 19, nwt; 2 Timɔtée 1:3 wu.

^ akpá. 4 Alixlɛ́mɛ wema e nɔ ɖɔ nǔ dó lanmɛ na nɔ ganji wu ɖò Angleterre é ɖé ɖɔ: “DIU e wu ganvɔ ɖè hugǎn é nɔ w’azɔ̌ hugǎn 99 ɖò kanweko jí. Enɛ xlɛ́ ɖɔ nú è zé nyɔnu ɖěɖee nɔ zán DIU ɖé lɛ é 100 ɖó te ɔ, é nɔ yá bonu mɛ ɖokpo na mɔ xò ɖò xwè ɖokpo mɛ ǎ. DIU e wu ganvɔ ma ɖè sɔmɔ̌ ǎ lɛ é nɔ w’azɔ̌ sɔmɔ̌ ǎ.”

^ akpá. 5 Ðó DIU e ɖó sìn alɔkpa ɖé é nɔ bló bɔ nǔ e mɛ vǐ nɔ nɔ ɖò vǐkpo ɔ mɛ é nɔ sɛ̀ wún wutu ɔ, dotóo ɖé lɛ nɔ wlan nú nyɔnu e da asú alǒ ɖěɖee ma da asú ǎ bɔ glegbe jijɛ nɔ vɛwǔ na lɛ é bonu é na d’alɔ ye.