PROROK Daniel žil více než 500 let před narozením Ježíše. Jehova však Danielovi zjevil informace, které umožňují přesně určit dobu, kdy měl být Ježíš pomazán čili ustanoven jako Mesiáš neboli Kristus. Danielovi bylo řečeno: „Měl bys vědět a mít  pochopení, že od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do Vůdce Mesiáše bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny.“ (Daniel 9:25)

Pokud máme určit čas Mesiášova příchodu, musíme nejdřív zjistit výchozí bod, od nějž se má období vedoucí k Mesiáši počítat. V proroctví se říká, že to je „od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém“. Kdy toto ‚slovo vyšlo‘? Podle biblického pisatele Nehemjáše bylo slovo o tom, aby byly obnoveny zdi kolem Jeruzaléma, proneseno „ve dvacátém roce krále Artaxerxa“. (Nehemjáš 2:1, 5–8) Historikové potvrzují,  že prvním úplným rokem Artaxerxovy vlády byl rok 474 př. n. l. Proto dvacátým rokem jeho vlády byl rok 455 př. n. l. Dostali jsme se tedy k výchozímu bodu Danielova proroctví o Mesiáši, a tím je rok 455 př. n. l.

Daniel uvádí, jak dlouho má období vedoucí k příchodu „Vůdce Mesiáše“ trvat. Podle proroctví to mělo být „sedm týdnů, také šedesát dva týdny“ — celkem tedy 69 týdnů. Jak dlouhé časové období je tím míněno? V některých překladech Bible je uvedena poznámka, že zmíněné týdny nemají sedm dnů, ale že jsou to týdny let. To znamená, že každý týden představuje sedm let. Myšlenka o týdnech let neboli o časových jednotkách trvajících sedm roků, byla Židům ve starověku známá. Například každý sedmý rok byl rokem sabatním. (2. Mojžíšova 23:10, 11) Proto 69 prorockých týdnů trvá 69 krát 7 let, to znamená celkem 483 let.

A teď už musíme jen počítat. Jestliže od roku 455 př. n. l. počítáme 483 let, dostáváme se do roku 29 n. l. Přesně v tom roce se dal Ježíš pokřtít a stal se Mesiášem. * (Lukáš 3:1, 2, 21, 22) Není snad splnění tohoto biblického proroctví podivuhodné?