Přejít k článku

Přejít na obsah

Poznámky

Poznámky

1. JEHOVA

Jehova je Boží jméno. Podle některých odborníků znamená „působí, že se stane“. Jehova je všemohoucí Bůh a všechno stvořil. Má moc udělat cokoli, k čemu se rozhodne.

V hebrejštině se Boží jméno zapisovalo čtyřmi písmeny, která se do češtiny přepisují souhláskami JHVH. V původním hebrejském textu Bible se objevuje téměř 7 000krát. Lidé po celém světě používají různé tvary jména Jehova a vyslovují ho tak, jak je to běžné v jejich jazyce.

1. kap., 15. odst., ppč.

2. BIBLE JE INSPIROVANÁ BOHEM

Autorem Bible je Bůh, ale k jejímu napsání použil lidi. Je to podobné, jako když podnikatel diktuje dopis sekretářce. Ten potom obsahuje jeho myšlenky. Stejně tak Bůh vedl pisatele Bible, aby zapsali jeho myšlenky. Použil k tomu svého svatého ducha. Někdy jim dal například vidění nebo sny, které potom zapsali.

2. kap., 5. odst.

3. ZÁSADY

Biblické zásady jsou základní pravdy, které obsahují určité poučení. Například ze zásady „špatná společnost kazí dobré zvyky“ vyplývá, že lidé, se kterými trávíme čas, na nás mají buď dobrý, nebo špatný vliv. (1. Korinťanům 15:33) A zásada „co člověk zasévá, to také sklidí“ nám připomíná, že za své jednání si poneseme následky. (Galaťanům 6:7)

2. kap., 12. odst.

  4. PROROCTVÍ O MESIÁŠOVI

V Bibli je mnoho proroctví o Mesiášovi a všechna se splnila na Ježíšovi. Viz rámeček „ Proroctví o Mesiášovi“.

2. kap., 17. odst., ppč.

5. JEHOVŮV ZÁMĚR SE ZEMÍ

Jehova stvořil zemi proto, aby byla rájem a žili na ní ti, kdo ho milují. Jeho záměr se nezměnil. Brzy odstraní všechnu špatnost a dá lidem věčný život.

3. kap., 1. odst.

6. SATAN

Je to anděl, který vyvolal vzpouru proti Bohu. Říká se mu Satan, což znamená „odpůrce“, protože bojuje proti Jehovovi. Také se nazývá Ďábel, což znamená „pomlouvač“, protože lže o Bohu a klame lidi.

3. kap., 4. odst.

7. ANDĚLÉ

Jehova stvořil anděly dlouho před tím, než udělal zemi. Stvořil je k životu v nebi. Je jich hodně přes 100 milionů. (Daniel 7:10) Mají jména a odlišné osobnosti. Věrní andělé jsou pokorní a nechtějí, aby je lidé uctívali. Mají různé postavení a dostávají různé úkoly. Například slouží před Jehovovým trůnem, předávají zprávy od něj, chrání a vedou jeho služebníky na zemi, vykonávají jeho rozsudky a podporují kázání dobré zprávy. (Žalm 34:7; Zjevení 14:6; 22:8, 9) Spolu s Ježíšem budou bojovat v Armagedonu. (Zjevení 16:14, 16; 19:14, 15)

3. kap., 5. odst.; 10. kap., 1. odst.

  8. HŘÍCH

Hřích je každý pocit, myšlenka nebo skutek, které jsou proti Jehovovi a proti tomu, co si přeje. Hřích poškozuje náš vztah k Bohu. Proto jsme od Boha dostali zákony a zásady, které nám pomáhají vědomě nehřešit. Všechno, co Jehova stvořil, bylo dokonalé, ale když se ho Adam s Evou rozhodli neposlechnout, zhřešili a o dokonalost přišli. Začali stárnout a nakonec zemřeli. A protože jsme zdědili hřích po Adamovi, i my stárneme a umíráme.

3. kap., 7. odst.; 5. kap., 3. odst.

9. ARMAGEDON

Je to Boží válka, ve které bude zničen Satanův svět a všechna špatnost.

3. kap., 13. odst.; 8. kap., 18. odst.

10. BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ

Je to vláda, kterou Jehova vytvořil v nebi. Jejím králem je Ježíš Kristus. Prostřednictvím tohoto království Jehova odstraní všechnu špatnost. Boží království bude vládnout nad celou zemí.

3. kap., 14. odst.

 11. JEŽÍŠ KRISTUS

Bůh stvořil Ježíše dřív než kohokoli nebo cokoli jiného. Poslal ho na zem, aby zemřel za všechny lidi. Potom co byl Ježíš zabit, ho Jehova vzkřísil. Ježíš je teď v nebi a vládne jako král Božího království.

4. kap., 2. odst.

12. PROROCTVÍ O 70 TÝDNECH

Bible předpověděla, kdy se objeví Mesiáš. Mělo se to stát na konci období označovaného jako 69 týdnů. Toto období začalo v roce 455 př. n. l. a skončilo v roce 29 n. l.

Jak víme, že se měl Mesiáš objevit v roce 29 n. l.? Období 69 týdnů začalo v roce 455 př. n. l., kdy Nehemjáš přišel do Jeruzaléma a zahájil obnovu města. (Nehemjáš 2:1, 5–8; Daniel 9:25) Stejně jako slovo „tucet“ máme spojené s číslem 12, slovo „týden“ si spojujeme s číslem 7. Týdny v tomto proroctví nejsou týdny o sedmi dnech, ale týdny o sedmi letech. Je to v souladu s prorockým pravidlem „den za rok“. (4. Mojžíšova 14:34; Ezekiel 4:6) Každý týden tedy trvá sedm let, což znamená, že 69 týdnů trvá 483 let (69 × 7). Když počítáme 483 let od roku 455 př. n. l. (rok nula neexistuje), dostaneme se do roku 29 n. l. Právě v tom roce se Ježíš dal pokřtít a stal se Mesiášem. (Lukáš 3:1, 2, 21, 22)

 Ve stejném proroctví je zmínka ještě o jednom týdnu, tedy o dalších sedmi letech. V polovině tohoto období, v roce 33 n. l., měl být Mesiáš zabit. A od konce tohoto období, od roku 36 n. l., se měla dobrá zpráva o Božím království kázat nejen Židům, ale i lidem z ostatních národů. (Daniel 9:24–27)

4. kap., 7. odst.

 13. NAUKA O TROJICI

Bible říká, že Bůh Jehova je stvořitel a že Ježíše stvořil dřív než všechno ostatní. (Kolosanům 1:15, 16) Ježíš není všemohoucí Bůh. Nikdy netvrdil, že by byl rovný Bohu. Naopak řekl: „Otec je větší než já.“ (Jan 14:28; 1. Korinťanům 15:28) Některé církve prohlašují, že Bůh je Trojice, tedy že existuje ve třech osobách – v osobě Otce, Syna a Ducha svatého. Slovo „Trojice“ se v Bibli nevyskytuje. Tato nauka není pravdivá.

Svatý duch je Boží aktivní síla. Bůh tuto neviditelnou sílu používá k uskutečňování své vůle. Není to osoba. V Bibli například čteme, že první křesťany „naplnil svatý duch“. Jehova také řekl: „Vyliji něco ze svého ducha na lidi všeho druhu.“ (Skutky 2:1–4, 17)

4. kap., 12. odst.; 15. kap., 17. odst.

14. KŘÍŽ

Proč praví křesťané při uctívání Boha nepoužívají kříž?

  1. Kříž se už dlouho používá ve falešných náboženstvích. V minulosti se používal při uctívání přírodních sil nebo při pohanských sexuálních rituálech. Prvních 300 let po Ježíšově smrti křesťané kříž nepoužívali. Symbol křesťanství udělal z kříže až římský císař Konstantin. Chtěl totiž, aby bylo křesťanství mezi lidmi populárnější. S Ježíšem Kristem ale kříž nemá nic společného. V díle New Catholic Encyclopedia se uvádí: „Kříž nacházíme jak v předkřesťanských, tak i v nekřesťanských kulturách.“

  2.   Ježíš nezemřel na kříži. Řecká slova často překládaná jako „kříž“ v podstatě znamenají „svislý kůl“, „trám“ nebo „strom“. The Companion Bible vysvětluje: „Nikdy neoznačuje dva kusy dřeva zkřížené v jakémkoli úhlu, ale vždy pouze jeden kus. ... V [novozákonní] řečtině není nic, co by dokonce jen naznačovalo, že se jedná o dva trámy.“ Ježíš zemřel na svislém kůlu.

  3. Jehova nechce, abychom ho uctívali pomocí obrazů nebo symbolů. (2. Mojžíšova 20:4, 5; 1. Korinťanům 10:14)

5. kap., 12. odst.

15. PAMÁTNÁ SLAVNOST

Ježíš dal svým učedníkům pokyn, aby si připomínali jeho smrt. Dělají to každý rok 14. nisanu, tedy stejný den, kdy Izraelité slavili Pesach. Při Památné slavnosti koluje mezi přítomnými chléb a víno, které představují Ježíšovo tělo a krev. Chléb a víno jsou určené pro ty, kdo budou s Ježíšem vládnout v nebi. Ti, kdo mají naději na věčný život na zemi, nejedí chléb ani nepijí víno, ale průběh slavnosti s úctou sledují.

5. kap., 21. odst.

16. DUŠE

Překladu nového světa může výraz „duše“ označovat: 1. člověka, 2. zvíře nebo 3. život člověka či zvířete. Uveďme si několik příkladů.

  • Člověk. „V Noemově době ... bylo několik lidí, celkem osm duší, bezpečně přeneseno přes vodu.“ (1. Petra 3:20) V tomto verši výraz „duše“ označuje lidi – Noema a jeho ženu, jejich tři syny a manželky jejich synů.

  •  Zvíře. „Bůh řekl: ‚Ať se vody hemží živými tvory [„dušemi“, ppč.] a ať létající tvorové létají nad zemí v nebeském prostoru.‘ Potom Bůh řekl: ‚Ať země vydá živé tvory [„duše“, ppč.] podle jejich druhů, domácí zvířata, lezoucí zvířata a divoká zvířata podle jejich druhů.‘ A stalo se to.“ (1. Mojžíšova 1:20, 24)

  • Život člověka či zvířete. Jehova řekl Mojžíšovi: „Všichni, kdo tě chtěli zabít [„usilovali o tvou duši“, ppč.], jsou už mrtví.“ (2. Mojžíšova 4:19) Když byl na zemi Ježíš, řekl: „Jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř dává za ovce svůj život [„duši“, ppč.].“ (Jan 10:11)

    Dělat něco „celou svou duší“ znamená dělat to ochotně a nejlépe, jak člověk umí. (5. Mojžíšova 6:5; Matouš 22:37) Výraz „duše“ se také může vztahovat na touhu nebo chuť nějakého tvora. (Přísloví 23:2; Izajáš 56:11) Jindy může označovat mrtvého člověka nebo mrtvolu. (4. Mojžíšova 6:6; Ageus 2:13) Bible jasně říká, že duše je smrtelná, tedy že umírá. (Ezekiel 18:4, 20; Jakub 5:20)

6. kap., 5. odst., ppč.; 15. kap., 17. odst.

17. DUCH

Slovo, které se v Bibli často překládá jako „duch“, může v hebrejštině i řečtině znamenat různé věci. Vždycky se ale vztahuje na něco, co lidé nemůžou vidět, například na vítr nebo dech lidí či zvířat. Může také označovat duchovní osoby nebo svatého ducha, tedy Boží aktivní sílu. Bible neříká, že by po smrti něco z člověka žilo dál. (2. Mojžíšova 35:21; Žalm 104:29; Matouš 12:43; Lukáš 11:13)

6. kap, 5. odst., ppč.; 15. kap., 17. odst.

 18. GEHENNA

Gehenna je název údolí u Jeruzaléma, kde se pálily odpadky. V některých Biblích se toto slovo překládá jako „peklo“. Neexistují ale důkazy, že by v Ježíšově době byli v gehenně mučeni nebo zaživa upalováni lidé nebo zvířata. Gehenna proto nepředstavuje neviditelné místo, kde by byli mrtví lidé věčně mučeni a páleni. Když Ježíš mluvil o těch, kdo budou hozeni do gehenny, myslel tím, že budou úplně zničeni. (Matouš 5:22; 10:28)

7. kap., 20. odst.

19. PÁNOVA MODLITBA

Tuto modlitbu pronesl Ježíš, aby svým učedníkům ukázal, o co se mají modlit. Říká se jí také Otčenáš nebo vzorová modlitba. Ježíš učil, abychom se modlili například o tyto věci:

  • „Ať je posvěceno tvé jméno“

    Modlíme se, aby Jehova své jméno neboli pověst očistil od všech lží. Všichni v nebi i na zemi pak budou mít Boží jméno v úctě.

  • „Ať přijde tvé království“

    Modlíme se, aby Boží vláda zničila Satanův zkažený svět, začala panovat nad zemí a udělala z ní ráj.

  • „Ať se děje tvá vůle ... na zemi“

    Modlíme se, aby Bůh uskutečnil svůj záměr se zemí – aby poslušní lidé byli dokonalí a žili věčně v ráji. Tak si to Jehova přál, když stvořil lidi.

8. kap., 2. odst.

 20. VÝKUPNÉ

Jehova dal výkupné proto, aby lidi osvobodil od hříchu a smrti. Výkupné je cena, kterou bylo nutné zaplatit, aby lidé mohli znovu získat to, co první člověk Adam ztratil – dokonalý život a blízký vztah s Jehovou. Jehova poslal na zem Ježíše, aby zemřel za všechny hříšníky. Díky Ježíšově smrti mají všichni lidé možnost žít věčně a být dokonalí.

8. kap., 21. odst.; 9. kap., 13. odst.

21. PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ ROK 1914?

Z proroctví ve 4. kapitole Daniela se dozvídáme, že v roce 1914 Bůh ustanovil své království.

Proroctví: Král Nebukadnecar dostal od Jehovy prorocký sen. Zdálo se mu o velkém stromu, který byl podetnut. Na jeho pařez byla dána železná a měděná obruč, aby strom „sedm časů“ nerostl. Potom měl znovu začít růst. (Daniel 4:1, 10–16)

Význam proroctví pro nás: Strom představuje Boží vládu. Mnoho let Jehova vládl nad izraelským národem prostřednictvím králů, kteří panovali v Jeruzalémě. (1. Paralipomenon 29:23) Ale mnozí tito králové ho neposlouchali. V roce 607 př. n. l. proto jejich vláda skončila a Jeruzalém byl zničen. Tehdy začalo těch „sedm časů“. (2. Královská 25:1, 8–10; Ezekiel 21:25–27) Když Ježíš řekl, že „Jeruzalém budou pošlapávat národy, dokud se nenaplní stanovené časy národů“ mluvil právě o těchto „sedmi časech“. (Lukáš 21:24) To ukazuje, že ještě trvaly, když byl Ježíš na zemi. Jehova slíbil, že až  těchto „sedm časů“ skončí, ustanoví krále. Tímto králem je Ježíš. Jeho vláda přinese Božímu lidu na celé zemi mnoho dobrého a nikdy neskončí. (Lukáš 1:30–33)

Jak dlouho trvalo „sedm časů“: „Sedm časů“ trvalo 2 520 let. Jak jsme na toto číslo přišli? Z Bible vyplývá, že tři a půl času je „1 260 dnů“. (Zjevení 12:6, 14) „Sedm časů“ je dvojnásobek tohoto čísla, tedy 2 520 dnů. Podle prorockého pravidla „den za rok“ se 2 520 dnů rovná 2 520 rokům. (4. Mojžíšova 14:34; Ezekiel 4:6)

Pokud odpočítáme 2 520 let od roku 607 př. n. l., dojdeme k roku 1914 (rok nula neexistuje). V tomto roce Jehova ustanovil Ježíše Krista za krále Božího království v nebi.

8. kap., 23. odst.

22. ARCHANDĚL MICHAEL

Slovo „archanděl“ znamená „hlavní anděl“. Bible se zmiňuje jen o jednom archandělovi a ten se jmenuje Michael. (Daniel 12:1; Juda 9)

Michael je velitelem Boží armády věrných andělů. Ve Zjevení 12:7 čteme: „Michael a jeho andělé bojovali s drakem ... a jeho andělé také bojovali.“ Ze Zjevení se dozvídáme, že velitelem Boží armády je Ježíš. Michael je tedy jiné jméno Ježíše. (Zjevení 19:14–16)

9. kap., 4. odst., ppč.

 23. POSLEDNÍ DNY

Tento výraz označuje období před tím, než Boží království zničí Satanův svět. Je to období, kdy na zemi dochází k významným událostem. V biblických proroctvích je označováno i jinými výrazy, například „závěr tohoto systému“ a „přítomnost Syna člověka“. (Matouš 24:3, 27, 37) „Poslední dny“ začaly v roce 1914, kdy se v nebi ujalo vlády Boží království, a skončí, až bude Satanův svět zničen v Armagedonu. (2. Timoteovi 3:1; 2. Petra 3:3)

9. kap., 5. odst.

24. VZKŘÍŠENÍ

Když je někdo vzkříšen, znamená to, že mu Bůh vrátil život. V Bibli je zmínka o devíti vzkříšeních. Těmi, kdo od Boha dostali moc někoho vzkřísit, byli Elijáš, Eliša, Ježíš, Petr a Pavel. Jehova slibuje, že „budou vzkříšeni lidé dobří i špatní“ a že budou žít tady na zemi. (Skutky 24:15) Bible ale také mluví o vzkříšení do nebe. Lidé, které Bůh vybral, jsou vzkříšeni, aby žili v nebi s Ježíšem. (Jan 5:28, 29; 11:25; Filipanům 3:11; Zjevení 20:5, 6)

9. kap., 13. odst.

25. OKULTISMUS

Okultismus zahrnuje různé praktiky spojené s démony. Patří k němu například astrologie, věštění, magie, kouzelnictví a pověry. Pomocí takových věcí se démoni snaží svádět lidi k tomu, aby neposlouchali Boha. Nejrůznější knihy, časopisy, horoskopy, filmy, plakáty, a dokonce i písně vytváří dojem, že zahrávat si s démony,  magií a nadpřirozenými silami je neškodné nebo zábavné. Jednou z forem okultismu je spiritismus. Jde o snahu komunikovat s duchy, buď přímo, nebo prostřednictvím někoho jiného, například šamana, senzibila nebo spiritistického média. Lidé, kteří se spiritismu věnují, věří nepravdivé nauce, že duše člověka žije po smrti dál a stává se mocným duchem. Při vzývání démonských sil lidé často užívají drogy. (Galaťanům 5:20; Zjevení 21:8) Do kontaktu s démony se lidé dostávají i při dodržování mnoha pohřebních rituálů, jako jsou oběti mrtvým, pohřební oslavy, oslavy výročí smrti, vdovské rituály nebo zvyk držet stráž u mrtvého.

10. kap., 10. odst.; 16. kap., 4. odst.

26. JEHOVOVA SVRCHOVANOST

Jehova je všemohoucí Bůh a stvořil celý vesmír. (Zjevení 15:3) Proto mu všechno patří a je svrchovaný vládce – má právo vládnout nad všemi svými výtvory. (Žalm 24:1; Izajáš 40:21–23; Zjevení 4:11) Pro všechno, co stvořil, stanovil určité zákony. Jehova má také pravomoc jmenovat jiné vládce. Jeho práva vládnout se zastáváme tím, že ho milujeme a posloucháme. (1. Paralipomenon 29:11)

11. kap., 10. odst.

27. POTRAT

Při umělém potratu (interrupci) se záměrně způsobí smrt nenarozeného dítěte. Nejde o případy, kdy potrat nastane v důsledku úrazu nebo přirozené reakce matčina těla. Početím nevzniká pouze nějaká část matčina těla, ale samostatná lidská bytost.

13. kap., 5. odst.

 28. KREVNÍ TRANSFUZE

Jde o léčebný postup, při kterém se do těla člověka přivádí plná krev nebo jedna z jejích čtyř hlavních složek (plazma, červené krvinky, bílé krvinky nebo destičky). Může to být buď jeho vlastní krev, která byla předtím uskladněna, nebo krev jiného člověka.

13. kap., 13. odst.

29. VÝCHOVA

Podle Bible výchova nezahrnuje jenom trestání, ale také poučování, vzdělávání a ukázňování. Když Jehova někoho poučuje nebo ukázňuje, nikdy při tom není hrubý ani drsný. (Přísloví 4:1, 2) Dává tím rodičům výborný příklad. Z Jehovova poučování a ukázňování má člověk takový užitek, že si je může zamilovat. (Přísloví 12:1) Jehova lidi vyučuje proto, že je miluje. Pomáhá jim, aby upravili své názory a učili se přemýšlet a jednat tak, jak se mu to líbí. Při výchově by rodiče měli svým dětem vysvětlovat, proč mají poslouchat. Také by je měli učit milovat Jehovu i jeho Slovo a chápat biblické zásady.

14. kap., 13. odst.

30. DÉMONI

Démoni jsou zlí andělé. Jsou to neviditelní duchovní tvorové s nadlidskými schopnostmi, kteří neposlechli Boha. (1. Mojžíšova 6:2; Juda 6) Připojili se k Satanově vzpouře a stali se tak Jehovovými nepřáteli. (5. Mojžíšova 32:17; Lukáš 8:30; Skutky 16:16; Jakub 2:19)

16. kap., 4. odst.