„Mohlo by se zdát, že dogma o Trojici v podstatě vzniklo koncem 4. století. V určitém smyslu je tomu tak. . . . Formulace ‚jeden Bůh ve třech osobách‘ nebyla pevně stanovena, rozhodně nebyla plně vtělena do křesťanského života a do křesťanského vyznání víry, dříve než na konci 4. století.“ (New Catholic Encyclopedia, 1967, svazek 14, strana 299)

„Nikajský koncil se sešel 20. května roku 325 [n. l.]. Konstantin mu sám předsedal, aktivně řídil diskuse a osobně navrhl . . . klíčovou formulaci, která vyjádřila vztah Krista k Bohu ve vyznání vydaném koncilem, totiž že je ‚jedné podstaty s Otcem‘. . . . Biskupové, zastrašení císařem, až na pouhé dvě výjimky vyznání víry podepsali, mnozí značně proti svému smýšlení.“ (Encyclopædia Britannica, 1970, svazek 6, strana 386)

„[Štěpán], plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, a řekl: ‚Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.‘“ (Skutky 7:55, 56, Ekumenický překlad)

Co toto vidění odhaluje? Štěpán, naplněný Boží činnou silou, viděl Ježíše, „stojícího po pravici Boží“. Je tedy zřejmé, že Ježíš se po svém vzkříšení do nebe nestal Bohem, ale že byl samostatnou duchovní bytostí. V této zprávě není zmínka ani o tom, že by vedle Boha byla nějaká třetí osoba. Dominikánský kněz Marie-Émile Boismard se sice snažil najít nějaké biblické pasáže, které by dogma o Trojici podporovaly, ale ve své knize À l’aube du christianisme — La naissance des dogmes (Na úsvitu křesťanství — Zrození dogmat) napsal: „Tvrzení, že existují tři osoby v jednom Bohu . . . v Novém zákoně nelze nikde najít.“

Dogma, které prosazoval Konstantin, mělo ukončit neshody, jež ve 4. století panovaly v církvi. Ve skutečnosti však vyvolalo další otázku: Byla Marie, která porodila Ježíše, „Matkou Boží“?

Prozkoumejte tyto biblické verše: Matouš 26:39; Jan 14:28; 1. Korinťanům 15:27, 28; Kolosanům 1:15, 16