Evangelium podle Matouše 12:1–50
-
Ježíš je „pánem sabatu“ (1–8)
-
Uzdravení muže s ochrnutou rukou (9–14)
-
Boží milovaný služebník (15–21)
-
Ježíš vyhání démony pomocí svatého ducha (22–30)
-
Neodpustitelný hřích (31, 32)
-
Strom se pozná podle ovoce (33–37)
-
Jonášovo znamení (38–42)
-
Když se nečistý duch vrátí (43–45)
-
Ježíšova matka a bratři (46–50)
12 Tehdy Ježíš procházel o sabatu obilnými poli. Jeho učedníci dostali hlad, a tak začali otrhávat klasy a jíst zrní.+
2 Když to viděli farizeové, řekli mu: „Podívej, tvoji učedníci dělají něco, co se o sabatu nesmí.“+
3 Odpověděl jim: „Nečetli jste, co udělal David, když on a jeho muži měli hlad?+
4 Jak vešel do Božího domu a jedli chleby předložení,*+ které nesměli jíst on ani jeho muži, ale jen kněží?+
5 Nebo jste nečetli v Zákoně, že kněží v chrámu o sabatu pracují? Přestože tím sabat porušují, zůstávají nevinní.+
6 Ale říkám vám, že je tady někdo větší než chrám.+
7 Kdybyste chápali, co znamenají slova: ‚Chci milosrdenství,+ a ne oběti‘,+ neodsoudili byste nevinné.
8 Syn člověka je totiž pánem sabatu.“+
9 Když odtamtud odešel, vstoupil do jejich synagogy.
10 Byl tam muž s ochrnutou* rukou,+ a tak se Ježíše zeptali: „Je dovoleno o sabatu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž obvinit.+
11 Řekl jim: „Kdybyste měli jednu ovci a ta o sabatu spadla do jámy, je snad mezi vámi někdo, kdo by ji nešel vytáhnout?+
12 Člověk je přece mnohem cennější než ovce! Proto je dovoleno udělat o sabatu dobrý skutek.“
13 Potom vyzval toho muže: „Natáhni ruku.“ Natáhl ji a byla zase zdravá jako ta druhá.
14 Ale farizeové vyšli ven a radili se, jak ho zabít.
15 Když to Ježíš zjistil, odešel odtamtud a mnoho lidí se vydalo za ním.+ Uzdravoval všechny nemocné,
16 ale důrazně jim přikazoval, aby o něm neříkali druhým.+
17 Tak se splnilo to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Izajáše:
18 „To je můj služebník,+ kterého jsem vyvolil, můj milovaný, který má moje* schválení.+ Vložím na něj svého ducha+ a objasní národům, co je právo.
19 Nebude se hádat+ ani křičet ani nikdo neuslyší jeho hlas na hlavních ulicích.
20 Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí,+ dokud nedovede právo k vítězství.
21 A národy budou vkládat naději v jeho jméno.“+
22 Potom k němu přivedli muže posedlého démony, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten muž začal mluvit a vidět.
23 Zástupy žasly a říkaly: „Není to snad Syn Davida?“
24 Když to slyšeli farizeové, řekli: „Ten člověk vyhání démony jenom díky tomu, že mu pomáhá Belzebub,* vládce démonů.“+
25 Ježíš věděl, jak uvažují, a proto jim řekl: „Každé království, které stojí samo proti sobě, zpustne a žádné město ani rodina,* které stojí samy proti sobě, nemůžou obstát.
26 Stejně tak pokud Satan vyhání Satana, staví se sám proti sobě. Jak potom obstojí jeho království?
27 Navíc pokud vyháním démony s pomocí Belzebuba, s pomocí koho je vyhání vaši učedníci? Budou proto vašimi soudci.
28 Pokud ale vyháním démony pomocí Božího ducha, pak vás skutečně zastihlo Boží království.+
29 Nebo jak může někdo vpadnout do domu siláka a zmocnit se jeho majetku, pokud toho muže nejdřív nespoutá? Až potom může jeho dům vyloupit.
30 Kdo není na mé straně, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.+
31 Proto vám říkám: Jakýkoli hřích i rouhání budou lidem odpuštěny, ale rouhání proti duchu odpuštěno nebude.+
32 Kdokoli například řekne něco proti Synu člověka, bude mu odpuštěno,+ ale kdokoli mluví proti svatému duchu, nebude mu odpuštěno, ani v tomto systému,* ani v budoucím.+
33 Buď můžete vypěstovat dobrý strom, který ponese dobré ovoce, nebo špatný strom, který ponese špatné ovoce. Strom se pozná podle ovoce.+
34 Potomci zmijí,+ jak můžete mluvit dobré věci, když jste zkažení? Ústa mluví to, čím je naplněné srdce.+
35 Dobrý člověk vynáší ze svého dobrého pokladu dobré věci, zatímco špatný člověk vynáší ze svého špatného pokladu špatné věci.+
36 Říkám vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé pronesou, budou v soudném dni skládat účty.+
37 Podle svých slov budeš buď ospravedlněn,* nebo odsouzen.“
38 Někteří znalci Zákona a farizeové mu na to řekli: „Učiteli, chceme od tebe vidět nějaké znamení.“+
39 On jim ale odpověděl: „Zkažená a nevěrná* generace se dožaduje znamení, ale nedostane žádné kromě znamení proroka Jonáše.+
40 Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše obrovské ryby,+ tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.+
41 Během soudu vstanou lidé z Ninive spolu s touto generací a odsoudí ji, protože když slyšeli Jonáše kázat, činili pokání.+ Ale tady je někdo větší než Jonáš.+
42 Během soudu vstane královna jihu spolu s touto generací a odsoudí ji, protože si přišla z velké dálky vyslechnout Šalomounovu moudrost.+ Ale tady je někdo větší než Šalomoun.+
43 Když nečistý duch vyjde z člověka, prochází vyprahlými místy a hledá, kde by si odpočinul, ale nic nenachází.+
44 Řekne si: ‚Vrátím se do domu, ze kterého jsem se vystěhoval.‘ Při příchodu najde dům neobydlený, ale zametený a vyzdobený.
45 A tak odejde a přivede s sebou sedm dalších duchů, horších než on. Když se dostanou dovnitř, zabydlí se tam a ten člověk bude nakonec v horší situaci, než byl na začátku.+ Stejně dopadne i tato zkažená generace.“
46 Zatímco ještě mluvil k zástupům, přišla jeho matka a bratři,+ stáli venku a chtěli s ním mluvit.+
47 Někdo mu tedy řekl: „Podívej, venku stojí tvoje matka a tvoji bratři a chtějí s tebou mluvit.“
48 On mu ale odpověděl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“
49 A ukázal na své učedníky a řekl: „To je má matka a moji bratři!+
50 Každý, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebi, je totiž můj bratr a sestra a matka.“+
Poznámky
^ Nebo „chléb vystavení“.
^ Dosl. „uschlou“.
^ Nebo „mojí duše“.
^ Označení se vztahuje na Satana.
^ Dosl. „dům“.
^ Nebo „věku, době“. Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „prohlášen za spravedlivého“.
^ Dosl. „cizoložná“.
