Izajáš 45:1–25

45  Tak řekl Jehova svému pomazanému,*+ Kýrovi,* jehož pravici jsem uchopil,+ abych před ním podmanil národy,+ abych odpásal i boky králů; abych před ním otevřel dvoukřídlé dveře, takže ani brány nebudou zavřeny:  „Sám půjdu před tebou+ a vyrovnám vzdutí země.+ Měděné dveře rozbiji na kusy a přesekám železné závory.+  A dám ti poklady+ ve tmě a schované poklady ve skrýších, abys poznal, že já jsem Jehova, Ten, kdo [tě] volá tvým jménem,+ BŮH* Izraele.  Kvůli svému sluhovi Jákobovi a [kvůli] Izraeli, svému vyvolenému,+ jsem dokonce přistoupil k tomu, abych tě povolal tvým jménem; přistoupil jsem k tomu, abych ti dal čestné jméno, ačkoli jsi mě neznal.+  Já jsem Jehova, a není nikdo jiný.+ S výjimkou mne není žádný Bůh.+ Pevně tě opásám, ačkoli jsi mě neznal,  aby lidé poznali od východu slunce a od jeho západu, že mimo mne není žádný.+ Já jsem Jehova a není nikdo jiný.+  Utvářím světlo+ a tvořím tmu,+ působím mír+ a tvořím neštěstí,+ já, Jehova, činím všechny ty věci.+  Nebesa, způsobte, aby kanulo shůry;+ a ať se z mračné oblohy řine spravedlnost.+ Ať se otevře země a urodí záchranu a současně ať způsobí, aby vyrazila spravedlnost.+ Já sám, Jehova, jsem to* stvořil.“+  Běda tomu, kdo se přel se svým Tvůrcem+ jako hliněný střep s jinými hliněnými střepy ze zemské půdy! Měla by hlína+ říkat tomu, kdo jí dává tvar: „Co děláš?“ A tvůj počin [říkat]: „Nemá ruce?“ 10  Běda tomu, kdo říká otci: „Čemu se stáváš otcem?“, a manželce:* „Co v bolestech rodíš?“+ 11  Tak řekl Jehova, Svatý Izraele+ a jeho Tvůrce:+ „Ptejte se mě dokonce na věci,+ které přicházejí ohledně mých synů;+ a měli byste mi přikazovat ohledně činnosti+ mých rukou. 12  Sám jsem udělal zemi+ a stvořil jsem na ní i člověka.*+ Já — mé vlastní ruce roztáhly nebesa+ a velím celému jejich vojsku.“+ 13  „Sám jsem někoho vzburcoval ve spravedlnosti+ a narovnám všechny jeho cesty.+ To on vystaví mé město+ a propustí* mé vyhnance,+ ne za cenu+ ani za úplatek,“ řekl Jehova vojsk. 14  Tak řekl Jehova: „Neplacení dělníci z Egypta+ a kupci z Etiopie* a Sabejci,+ urostlí muži,*+ ti přejdou dokonce k tobě* a stanou se tvými.+ Budou kráčet za tebou; přejdou v okovech+ a pokloní se ti.+ Budou se k tobě modlit [a říkat]: ‚Bůh je vskutku ve spojení s tebou*+ a není nikdo jiný; není [jiný] Bůh.‘“*+ 15  Vpravdě jsi Bůh, který zůstává skrytý,+ Bůh Izraele, Zachránce.+ 16  Jistě budou všichni zahanbeni, a dokonce budou pokořeni. Výrobci [modlářských] podob budou muset spolu chodit v pokoření.+ 17  Pokud jde o Izrael, ten bude jistě ve spojení s Jehovou zachráněn+ záchranou na neurčité časy.+ Nebudete zahanbeni+ ani nebudete pokořeni+ na neurčité časy věčnosti. 18  Vždyť tak řekl Jehova, Stvořitel nebes,+ On, [pravý] Bůh,+ Tvůrce země a její Původce,+ Ten, kdo ji pevně založil,+ kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, dokonce aby byla obývána:+ „Já jsem Jehova, a není nikdo jiný.+ 19  Nemluvil jsem ve skrýši,+ v temném místě země; ani jsem neřekl Jákobovu semeni:* ‚Hledejte mě prostě nadarmo.‘+ Já jsem Jehova, mluvím, co je spravedlivé, říkám, co je přímé.+ 20  Seberte se a přijďte.+ Shlukněte se k sobě, vy, kdo jste unikli z národů.+ Ti, kdo nosí dřevo* své vyřezávané sochy, nedospěli k žádnému poznání, ani ti, kdo se modlí k bohu, jenž nemůže zachránit.*+ 21  Podejte svou zprávu a své předložení.+ Ano, ať se spolu v jednotě poradí. Kdo způsobil, aby to odedávna bylo slyšet?+ [Kdo] o tom právě od té doby podává zprávu?+ Ne snad já, Jehova, kromě něhož není jiný Bůh;*+ spravedlivý Bůh* a Zachránce,+ a vyjma mne není žádný?+ 22  Obraťte se ke mně a buďte zachráněni,+ všichni [na] koncích země; vždyť jsem Bůh a není nikdo jiný.+ 23  Sám při sobě jsem přísahal+ — z mých vlastních úst vyšlo ve spravedlnosti slovo,+ takže se nevrátí —,+ že přede mnou bude klekat každé koleno,+ každý jazyk bude přísahat*+ 24  a říkat: ‚Jistěže v Jehovovi je plná spravedlnost a síla.+ Všichni, kdo se proti němu rozpalují, přijdou přímo k němu a budou zahanbeni.+ 25  V Jehovovi se celé semeno+ Izraele prokáže být v právu+ a budou se chlubit.‘“+

Poznámky

„Svému pomazanému.“ Heb. lim·ši·chóʹ; řec. chri·stoiʹ; syr. lam·ši·cheh; lat. chriʹsto.
„Kýrovi“, M(heb. leKhóʹreš)TLXXVg.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·héʹ.
Nebo „ho“, m. r.
Nebo „ženě“.
„A ... člověka.“ Heb. weʼa·dhamʹ.
Nebo „pošle pryč“. Heb. ješal·leʹach.
„Etiopie“, Vg; LXX „Etiopů“; MTSy „Kuše“.
Dosl. „muži míry“.
„Tobě“, ž. r., vztahuje se na lid nebo na město.
„Bůh je ... ve spojení s tebou.“ Dosl. „tobě [je] Bůh“. Heb. bakh ʼEl.
„Není [jiný] Bůh.“ Heb. ʼeʹfes ʼElo·himʹ.
Nebo „potomstvu“.
Nebo „strom“. Heb. ʽec.
Bohu, jenž nemůže zachránit.“ Heb. ʼel loʼ jó·šiʹaʽ; řec. the·ousʹ; lat. deʹum.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Spravedlivý Bůh.“ Heb. ʼEl-cad·diqʹ; lat. Deʹus iuʹstus.
„Přede mnou bude klekat každé koleno a každý jazyk bude otevřeně uznávat Boha“, LXX. Viz Ří 14:11.