Co říká Bible

Při zdobení těla je zapotřebí rozumnosti

„MARNIVOST maří rozumné uvažování,“ napsala jedna francouzská spisovatelka. Je jisté, že mnoho věcí, které z marnivosti lidé po staletí dělají, nemají s rozumným uvažováním vůbec nic společného. Například ženy v 19. století se kvůli tomu, aby měly co nejtenčí pas, stahovaly šněrovačkou tak, že trpěly bolestí a skoro nemohly dýchat. Některé ženy tvrdily, že mají v pase pouhých 33 centimetrů. Někdy měly ženy šněrovačku tak utaženou, že jim žebra pronikla do jater a to vedlo ke smrti.

Je dobře, že tato móda už zanikla, ale marnivost, která ji způsobila, je v dnešní době patrná stejně jako tehdy. Muži i ženy dodnes podstupují obtížné, dokonce nebezpečné procedury kvůli tomu, aby změnili svůj přirozený vzhled. Například salonky, kde se provádí tetování a piercing, jež dříve vyhledávali lidé z nižších vrstev společnosti, se nyní objevují v nákupních střediscích a na předměstích. Ve Spojených státech se v posledním roce stalo tetování šestým nejrychleji rostoucím maloobchodním sektorem.

Přibývá i radikálnějších forem zdobení těla, a to zvláště u mladých lidí. Rozsáhlý piercing různých částí těla například bradavek, nosu, jazyku, a dokonce pohlavních orgánů je čím dál populárnější. Určité menší skupině lidí již ani tento rozsáhlý piercing nestačí. Zkoušejí radikálnější metody jako vypalování znamení, řezné rány * a tvarování těla tím, že se pod kůži dávají určité předměty, čímž vznikají výstřední prohlubně a vyvýšeniny.

Starověký zvyk

Zdobení či úpravy těla nejsou nic nového. Rituální skarifikace a tetování se v některých částech Afriky po staletí používají k označování členů určité rodiny nebo kmenu. Je zajímavé, že na tyto zvyklosti se nyní v mnoha těchto zemích pohlíží s nelibostí a ustupuje se od nich.

Tetování, piercing a provádění řezů existovalo i v biblických dobách. Tyto praktiky nejčastěji používaly pohanské národy v souvislosti se svým náboženstvím. Je pochopitelné, že Jehova svému lidu, Židům, zakázal tyto národy napodobovat. (3. Mojžíšova 19:28) Židé jako Boží vlastní a „zvláštní majetek“ byli tedy před ponižujícími  zvyklostmi falešných náboženství chráněni. (5. Mojžíšova 14:2)

Křesťanská svoboda

Křesťané nejsou pod mojžíšským Zákonem, i když určité zásady z tohoto Zákona se přenesly i do křesťanského sboru. (Kolosanům 2:14) Křesťan si tedy může zvolit způsob zdobení v rámci toho, co je vhodné. (Galaťanům 5:1; 1. Timoteovi 2:9, 10) Tato svoboda však má své hranice. (1. Petra 2:16)

V 1. Korinťanům 6:12 jsou zaznamenána Pavlova slova: „Všechno je pro mne zákonné, ale ne všechno je výhodné.“ Pavel chápal, že jeho křesťanská svoboda ho neopravňuje k tomu, aby si bez ohledu na druhé dělal, co chce. Jeho chování k ostatním ovlivňovala láska. (Galaťanům 5:13) „Nebudete s osobním zájmem upírat oči jen na své vlastní záležitosti,“ vybízel Pavel, „ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních.“ (Filipanům 2:4) Jeho nesobecký postoj je vynikajícím příkladem pro každého křesťana, který uvažuje o určitých formách zdobení těla.

Je třeba vzít v úvahu biblické zásady

Jedním ze závazků křesťana je kázat a učit dobrou zprávu. (Matouš 28:19, 20; Filipanům 2:15) Křesťan nebude chtít, aby cokoli, včetně jeho vzhledu, odvádělo pozornost lidí od tohoto poselství. (2. Korinťanům 4:2)

Zdobení, jako je piercing a tetování, sice může být mezi některými lidmi populární, ale křesťan se musí zeptat sám sebe: Jakou reakci by takové zdobení vyvolalo v místě, kde žiji? Spojovali by mě s některými skupinami na okraji společnosti? I kdyby mi to moje svědomí dovolilo, jaký vliv by měl piercing a tetování na ostatní členy sboru? Nepokládali by to za známku „ducha světa“? Mohlo by to vyvolat pochybnost, zda žiji se „zdravou myslí“? (1. Korinťanům 2:12; 10:29–32; Titovi 2:12)

S některými druhy těchto tělesných úprav je spojeno velké zdravotní riziko. Tetováním nehygienickými jehlami se šíří hepatitida a HIV. Z použitých barev někdy vznikají kožní nemoci. Piercing se někdy hojí měsíce a téměř celou dobu to může být bolestivé. Může také dojít ke krvácení či otravě krve, mohou vzniknout krevní vmetky, poškození nervů a nebezpečné infekce. Některé zákroky navíc nelze tak snadno vrátit. Například k odstranění tetování může být v závislosti na velikosti a barvě zapotřebí několik drahých a bolestivých laserových zákroků. Piercing někdy zanechá jizvy na celý život.

To, zda se někdo rozhodne podstoupit tato rizika, je věcí osobního rozhodnutí. Ale člověk, který se snaží líbit se Bohu, si uvědomuje, že být křesťanem znamená nabídnout Bohu sebe sama. Naše tělo je živou obětí, kterou předkládáme Bohu, aby ji používal. (Římanům 12:1) Zralí křesťané se tudíž na své tělo nedívají jako na svůj výlučný majetek, který mohou libovolně poškozovat nebo znetvořovat. Zvláště ti křesťané, kteří poskytují vedení ve sboru, jsou známi tím, že jsou umírnění v návycích, zdravé mysli a rozumní. (1. Timoteovi 3:2, 3)

Rozvíjení a cvičení biblicky školené síly rozumu křesťanům pomůže, aby se vyhnuli extrémním, masochistickým zvyklostem tohoto světa, jenž je zcela beznadějně ‚odcizen životu, který patří Bohu‘. (Efezanům 4:18) Mohou tedy nechat svou rozumnost zářit před všemi lidmi. (Filipanům 4:5)

[Poznámka pod čarou]