Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Žijí pro milénium

„Je poměrně dobře doloženo, že vážně nemocní lidé se upnou k tomu, aby se dožili nějaké významné události,“ říká Richard Suzman z Národního ústavu pro výzkum stárnutí v Bethesdě ve státě Maryland v USA. „Jak k tomu dochází, je záhadou, ale tento jev je zcela reálný.“ Londýnské noviny The Guardian uvádějí, že v prvním týdnu nového roku zemřel nadprůměrný počet lidí, kteří podle všeho chtěli zažít rok 2000. V Británii zemřelo ten týden o 65 procent lidí více než první týden roku 1999 a v New Yorku stoupl počet úmrtí o 50 procent. Prezident Mezinárodního centra pro dlouhověkost Robert Butler řekl, že tento vzestup je patrný na celém světě, a dodal: „Vůle žít může být velmi silná.“

Navigace pomocí počítače

Londýnské noviny The Daily Telegraph uvádějí, že díky elektronice již lodě nepotřebují k navigaci množství papírových námořních map. Mezinárodní námořní organizace prostřednictvím Německé hydrografické kanceláře dala v listopadu 1999 poprvé povolení k navigačnímu lodnímu systému, který je řízen výlučně počítačem. Počítač poskytuje místo papírových map dvě elektronické verze — přesnou kopii papírové mapy a její digitalizovanou verzi, které se říká vektorová mapa. Hlavní výhodou elektronické mapy je to, že vždy ukazuje skutečnou polohu lodi. A tím, že na obrazovce počítače je zároveň vidět i záznam z radaru, mají navigátoři další možnost kontroly nebezpečí, která mohou být v cestě. Jeden lodní kapitán, který byl tímto zdokonalením nadšen, řekl: „Usnadňuje nám to práci..., takže se můžeme více soustředit na řízení lodi, na dopravní ruch nebo na jiné lodě, a když vplouváme do přístavu, tak na to, co dělá kormidelník.“

Existence mimozemšťanů je nepravděpodobná

„V několika posledních desetiletích stále více astronomů prohlašuje, že mezi hvězdami jsou pravděpodobně rozptýleny mimozemské civilizace,“ uvádějí noviny The New York Times. „Toto přesvědčení o mimozemšťanech vedlo nejen ke vzniku nesčetných knih, filmů a televizních pořadů..., ale také k dlouhodobému vědeckému prohledávání nebe pomocí obrovských parabolických antén ve snaze najít byť jen nejslabší radiový signál od inteligentních mimozemšťanů.“ Dva význační vědci dr. Peter D. Ward a dr. Donald C. Brownlee, kteří napsali knihu Rare Earth (Jedinečná Země), říkají, že velmi pravděpodobně toto hledání nebude úspěšné. Nové objevy v astronomii, paleontologii a geologii podle nich ukazují, „že složení Země a její stabilita jsou zcela neobvyklé“ a že všude jinde jsou podmínky pro složité formy života nevhodné. „Konečně jsme otevřeně vyjádřili to, co si již mnozí dlouho myslí — že složité formy života jsou přinejmenším vzácné,“ řekl dr. Ward. A dr. Brownlee dodává: „Lidé říkají, že Slunce je typická hvězda. To není pravda. Téměř všechny vnější podmínky ve vesmíru jsou nevhodné k životu. Život může existovat pouze na takových rajských místech, jako je Země.“

Bible je překládána do dalších jazyků

„Bible je stále nejvíce překládanou knihou na světě,“ uvádějí mexické noviny Excelsior. Podle Německé biblické společnosti byla v roce 1999 Bible přeložena do dalších 21 jazyků, a tak jsou nyní alespoň některé její části dostupné ve 2 233 jazycích. Z toho „celý Starý zákon a Nový zákon je přeložen do 371 jazyků, což je o 5 více než v roce 1998“. Kde se mluví všemi těmito jazyky? „Největší rozmanitost překladů je v Africe, kde jich je 627, potom v Asii, kde jich je 553, v Austrálii a oblasti Pacifiku je jich 396, v Latinské Americe a Karibské oblasti 384, v Evropě 197 a ve Spojených státech 73,“ uvádějí noviny. Zatím však „Bible nebyla přeložena ani do poloviny jazyků, jimiž se mluví na zemi“. Proč ne? Protože těmito jazyky mluví relativně málo lidí a přeložit pro ně Bibli je náročný úkol. Mnoho lidí také mluví dvěma jazyky, a pokud Bible není vytištěna v jednom z těchto jazyků, mohou si ji přečíst v jiném.

Vyhozená munice

Italským rybářům se nedávno podařil úlovek, o který příliš nestáli — vylovili chemické zbraně. Podle Valeria Calzolaioa, náměstka z italského ministerstva pro životní prostředí, „bylo od roku 1946 do sedmdesátých let ... běžným zvykem zbavovat se zastaralé munice tím, že se vhodila do moře“. Odhaduje se, že na dně Jaderského moře u východního pobřeží Itálie leží asi 20 000 bomb. Do roku 1997 kvůli smrtícím chemickým látkám, které se uvolňovaly ze zrezivělého střeliva chyceného do rybářských sítí, zemřelo pět italských rybářů a 236 jich muselo být hospitalizováno. Navíc v průběhu nedávného konfliktu na Balkáně bylo z vojenských letadel do těchto vod shozeno blíže neurčené množství bomb a některé se již „chytily“ do rybářských sítí. Postiženy však nejsou jen italské vody. Odhaduje se, že na dně Baltského moře leží 100 000 tun chemických zbraní, a ví se, že podobná místa sloužící jako skládky existují v pobřežních vodách Japonska, Spojených států a Velké Británie.

Nadnesená čísla

„Nevěřte všemu, co čtete v novinách,“ říká časopis The Economist. Novináři „nejsou neomylně přesní“. To platí zvláště u statistik, a hlavně u těch, které se týkají katastrof. Proč? „Ve válečném zmatku nebo při katastrofě v době míru pochopitelně není možné vědět s jistotou, kolik lidí zemřelo nebo bylo zraněno,“ říká se v článku. Pro uspokojení lidské zvědavosti novináři uvádějí často vysoké odhady a „jen zřídka je časem sníží“. Z jakého důvodu? „Novináři chtějí prosadit svůj článek, vydavatelé své noviny, humanitární pracovníci svou agenturu. O sympatie mohou usilovat dokonce i vládní představitelé.“ Časopis doporučuje, aby si čtenáři „dávali pozor — a to na zdánlivou přesnost, na zjevné přehánění a na trvalý sklon novinářů nadsazovat“. Časopis dodává: „Ať má tisk obecně jakoukoli moc, když dojde na zabíjení lidí, je pero mocnější než meč.“

Dejte si pozor na domácí zvířata

Podle údajů ve francouzském deníku Le Monde má 52 procent francouzských domácností nějaké zvíře. Z nedávné studie, kterou provedla skupina veterinářů z Ústavu srovnávací imunologie zvířat v Maisons-Alfort ve Francii, vyplynulo, že 8,4 milionu koček a 7,9 milionu psů ve Francii má plísně a parazity, jež působí majitelům těchto zvířat různé nemoci. K těmto nemocem patří trichofycie, škrkavka, svrab, leishmaniáza a toxoplasmóza, která může u těhotné ženy způsobit potrat nebo malformace plodu. Zpráva se také zmiňuje o mnoha alergických reakcích způsobených domácími zvířaty a o infekcích v důsledku pokousání psem — a takových případů je ve Francii každý rok asi 100 000.

Ústní ekosystém

„Vědci na Stanfordově univerzitě objevili třicet sedm nových a ojedinělých organismů v jednom z nejrozmanitějších ekosystémů na zemi — v lidských ústech,“ uvádějí noviny The Toronto Star. Počet známých druhů bakterií v ústech tím stoupl na více než 500, „což je taková paleta, že může soupeřit s tropickými pralesy, jež jsou často pokládány za vrchol biologického bohatství“. Jsou tyto bakterie škodlivé? Mikrobiolog dr. David Relman po objevu nových bakterií v ústním plaku prohlásil: „Taková rozmanitost je docela uklidňující, protože zajišťuje biologickou stabilitu a ochranu.“ Podle novin se o většině druhů bakterií „předpokládá, že zajišťují příjemný pocit, ochranu a výživu“. Jen několik bakterií vyvolává takové problémy, jako je například zubní kaz, onemocnění dásní a páchnoucí dech.

Přibývá válek

Německé noviny Siegener Zeitung uvádějí, že v roce 1999 „počet válek dále stoupal“. Studijní skupina na Univerzitě v Hamburku, která zkoumá příčiny válek, napočítala, že v roce 1999 došlo ke 35 ozbrojeným konfliktům, což je o 3 více než v předešlém roce. Z toho 14 konfliktů proběhlo v Africe, 12 v Asii, jeden v Evropě a zbytek byl na Středním východě a v Latinské Americe. Podle této studijní skupiny není konec válčení v dohledu. „Osm z těchto válek se na seznamu letošních bojů objevilo poprvé, kromě jiného i násilný konflikt v Čečensku, Nepálu, Kirgizii a Nigérii.“ Jedním důvodem je to, že příčiny konfliktů někdy mohou dlouhou dobu doutnat pod povrchem, než propuknou v ozbrojený konflikt nebo ve skutečnou válku.