Ezekiel 10:1–22
10 A dále jsem viděl, a pohleďme, v prostoru,+ který byl nad hlavou cherubínů, bylo něco jako safír,+ co vypadalo jako podoba trůnu+ objevující se nad nimi.
2 A přistoupil k tomu, aby řekl muži oděnému plátnem,+ ano řekl: „Vstup dovnitř mezi soukolí,+ dovnitř pod cherubíny,* a naplň si obě hrsti ohnivými uhly+ z [místa] mezi cherubíny a rozházej [je] po městě.“+ Před mýma očima tedy vstoupil dovnitř.
3 A cherubíni stáli napravo od domu, když ten muž* vstoupil, a oblak naplňoval vnitřní nádvoří.+
4 A Jehovova sláva+ se začala zvedat od cherubínů k prahu domu a dům se postupně naplnil oblakem+ a nádvoří bylo plné jasu Jehovovy slávy.
5 A zvuk křídel cherubínů,+ ten bylo slyšet k vnějšímu nádvoří, jako zvuk Boha Všemohoucího,* když mluví.+
6 A když přikázal muži oděnému plátnem a řekl: „Vezmi oheň zprostřed soukolí, z [místa] mezi cherubíny“, stalo se, že přistoupil k tomu, aby vstoupil a postavil se vedle kola.
7 Potom cherubín napřáhl ruku z [místa] mezi cherubíny k ohni,+ který byl mezi cherubíny,+ a nesl a vložil [jej] do hrstí toho, který byl oděn plátnem,+ a ten [jej] nyní vzal a vyšel.
8 A pod jejich křídly bylo vidět znázornění ruky pozemského člověka,* patřící cherubínům.+
9 A dále jsem viděl, a pohleďme, vedle cherubínů byla čtyři kola, jedno kolo vedle jednoho cherubína a jedno kolo vedle druhého cherubína,+ a vzhled kol byl jako žhnutí chryzolitu.
10 A pokud jde o jejich vzhled, všechna čtyři měla jednu podobu, právě jako když se kolo prokáže být uprostřed* kola.+
11 Když chodila, chodila na své čtyři strany.* Když šla, neměnila směr, protože vždy šla tam, kam byla obrácena hlava. Když šla, neměnila směr.+
12 A celé jejich tělo a jejich záda a jejich ruce a jejich křídla a kola byly kolem dokola plné očí.+ Všichni čtyři měli svá kola.
13 Pokud jde o kola, mně do uší se na ně volalo: „Soukolí!“
14 A [každý] měl čtyři obličeje.+ První obličej byl obličej cherubína a druhý obličej byl obličej pozemského člověka*+ a třetí byl obličej lva a čtvrtý byl obličej orla.+
15 A cherubíni se zvedali+ — byl to [týž] živý tvor, jehož jsem viděl u řeky Kebaru —,+
16 a když cherubíni šli, kola chodila vedle nich;+ a když cherubíni pozvedli křídla, aby byli vysoko nad zemí, ani sama kola neměnila směr od jejich boku.+
17 Když se zastavili, zastavovala se; a když se zvedli,+ zvedala se s nimi, neboť v nich byl duch toho živého tvora.*+
18 A Jehovova sláva+ začala vycházet z [místa] nad prahem domu a stát nad cherubíny.+
19 A cherubíni nyní pozvedli svá křídla a před mýma očima se zvedli ze země.+ Když vyšli, kola byla také těsně vedle nich; a začali stát u východního vchodu do brány Jehovova domu a sláva BOHA Izraele byla shora nad nimi.
20 To je ten živý tvor,+ kterého jsem viděl pod BOHEM* Izraele u řeky Kebar,+ takže jsem poznal, že to byli cherubíni.
21 Pokud jde o ty čtyři, [každý] měl čtyři obličeje+ a [každý] měl čtyři křídla a pod jejich křídly byla podoba rukou pozemského člověka.*
22 A pokud jde o podobu jejich obličejů, byly to obličeje, jejichž vzhled jsem viděl u řeky Kebar, právě ty.+ Každý chodil přímo kupředu.+
Poznámky
^ „Ten muž.“ Heb. ha·ʼišʹ.
^ „Boha Všemohoucího.“ Heb. ʼEl-Šad·daiʹ; řec. The·ouʹ Sad·da·iʹ; lat. Deʹi O·mni·po·tenʹtis.
^ „Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Nebo „směry“.
^ „Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Toho živého tvora.“ Heb. ha·chai·jahʹ; LXXVg „života“.
^ „Bohem Izraele.“ Heb. ʼElo·hé-Jis·ra·ʼelʹ.
^ „Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
