Ezekiel 21:1–32

21 * A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo:  „Synu člověka, zaměř svůj obličej směrem k Jeruzalému a [nech] kanout+ [slova] ke svatým místům+ a prorokuj proti půdě Izraele.+  A řekneš půdě Izraele: ‚Tak řekl Jehova: „Hle, jsem proti tobě+ a vytasím svůj meč z pochvy+ a odříznu z tebe spravedlivého a ničemného.+  Abych z tebe skutečně odřízl spravedlivého a ničemného, proto vyjde můj meč z pochvy proti všemu tělu od jihu k severu.+  A všichni z těla budou muset poznat, že já, Jehova, jsem vytasil svůj meč z pochvy.+ Již se nevrátí zpět.“‘+  A pokud jde o tebe, synu člověka, ty vzdychej s třesoucími se boky.*+ Měl bys před jejich očima vzdychat dokonce s hořkostí.+  A v případě, že ti řeknou: ‚Nad čím vzdycháš?‘,+ stane se, že řekneš: ‚Nad zprávou.‘+ Vždyť jistě přijde+ a každé srdce roztaje+ a všechny ruce klesnou a každý duch se stane skleslým a ze všech kolen bude kapat voda.*+ ‚Pohleď, jistě to přijde+ a bude [to] uskutečněno,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo:  „Synu člověka, prorokuj, a řekneš: ‚Tak řekl Jehova:* „Řekni: ‚Meč, meč!+ Byl naostřen+ a je také vyleštěn. 10  Byl naostřen, aby zorganizoval pobíjení; byl vyleštěn, aby získal třpyt.‘“‘“*+ „Nebo máme jásat?“+ „‚Zavrhuje žezlo+ mého vlastního syna,+ jako [zavrhuje] každý strom?+ 11  A někdo jej dává vyleštit, aby [jím] máchal rukou. On, meč, byl naostřen a on — on byl vyleštěn, aby byl dán do ruky toho, kdo zabíjí.+ 12  Vykřikuj a kvílej,+ synu člověka, neboť je proti mému lidu;+ je proti všem izraelským náčelníkům.+ Právě ti předhození meči jsou u mého lidu.+ Proto pleskni do stehna.+ 13  Bylo totiž provedeno zkoumání+ a co [z toho], jestliže zavrhuje i žezlo?+ To* již nebude nadále existovat,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy. 14  A ty, synu člověka, prorokuj a udeř dlaní o dlaň+ a třikrát by se mělo opakovat:+ ‚Meč!‘ Je to meč zabitých. Meč někoho zabitého, kdo je velký, ten kolem nich krouží.+ 15  Aby roztálo srdce+ a [aby] se rozmnožili ti, kdo jsou rozvráceni u všech svých bran,+ způsobím pobíjení mečem. Běda, je udělán, aby se třpytil,* vyleštěn, aby pobíjel!+ 16  Ukaž, že jsi ostrý;*+ jdi napravo! Zaujmi postavení; jdi nalevo! Kamkoli je zaměřen tvůj obličej! 17  A já také udeřím jednou dlaní o druhou+ a upokojím+ svůj vztek.+ Já, Jehova, jsem mluvil.“ 18  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 19  „A pokud jde o tebe, synu člověka, ty si urči dvě cesty, kudy vstoupí meč krále Babylóna.*+ Obě by měly vycházet z jedné země a měla by se vyřezat ruka [ukazatele];+ měla by se vyřezat* na začátku cesty do města. 20  Jednu cestu bys měl určit pro meč, aby vstoupil proti Rabbě+ synů Ammona, a [jednu] proti Judovi, proti opevněnému Jeruzalému.+ 21  Babylónský král se totiž zastavil na křižovatce,* na začátku těch dvou cest, aby se uchýlil k věštění.+ Zatřásl šípy. Tázal se pomocí terafim;*+ díval se do jater. 22  Věštba v jeho pravici se prokázala být pro Jeruzalém, aby se postavily obléhací berany,+ aby se otevřela ústa k zabíjení,* aby se vznesl zvuk poplašného signálu,+ aby se obléhací berany postavily proti branám, aby se navršil obléhací násep, aby se vystavěla obléhací zeď.+ 23  A jim se to stalo v jejich očích jakoby nepravdivou věštbou+ — těm, kdo jsou jim zavázáni přísahami;+ a on připomíná provinění,+ aby byli chyceni.+ 24  Proto tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Protože odkrýváním svých přestupků působíte, že se vzpomíná na vaše provinění, aby bylo vidět vaše hříchy podle všech vašich jednání, protože se na vás vzpomíná,+ zmocní se vás dokonce ruka.‘+ 25  A pokud jde o tebe, ty smrtelně raněný, ničemný náčelníku+ Izraele,+ jehož den přišel v čase konečného provinění,+ 26  tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Odstraň turban a sejmi korunu.+ Tohle* nebude stejné.*+ Povyš i to, co je nízké,+ a sniž i vysokého.+ 27  Zkázu, zkázu, zkázu* z toho* udělám.+ Pokud jde také o tohle,* to jistě nebude patřit [nikomu], dokud nepřijde ten, kdo má zákonné právo,+ a jemu [to]* dám.‘+ 28  A ty, synu člověka, prorokuj, a řekneš: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova o synech Ammona a o pohaně od nich.‘ A řekneš: ‚Meč, meč tasený k pobíjení, vyleštěný, aby hltal,* aby se třpytil,+ 29  protože [oni] pro tebe* spatřili neskutečno, protože ti věštili lež,+ aby tě postavili na šíje zabitých, ničemů, jejichž den přišel v čase konečného provinění.+ 30  Vrať [jej] do pochvy. Na místě, kde jsi byl stvořen, v zemi tvého původu+ tě budu soudit. 31  A vyleji na tebe své otevřené odsouzení. Ovanu tě ohněm svého rozlícení+ a vydám tě do ruky nerozumných mužů, řemeslných zhoubců.+ 32  Staneš se palivem pro oheň.+ Tvá vlastní krev se prokáže být uprostřed země. Nebude se na tebe vzpomínat, neboť jsem mluvil já, Jehova.‘“+

Poznámky

Na tomto místě začíná kapitola 21 v TsyVg.
Dosl. „se zhroucením boků“.
Tj. kvůli tomu, že močí strachy.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Dosl. „blesk“. Heb. baʹroq.
V heb. m. r.; vztahuje se na „žezlo“, v heb. m. r., nikoli na „meč“, v heb. ž. r.
Viz v. 10 ppč.
„Ukaž, že jsi ostrý“, v heb. ž. r., vztahuje se na „meč“.
„Babylóna“, LXXVg; MTSy „Bábelu“.
„Měla by se vyřezat.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Dosl. „matce cesty“.
„Terafim“, M; LXX „vyřezávaných soch“; Vg „model“.
Nebo „válečnému pokřiku“, na základě přemístění písmen.
„Tohle.“ Heb. zoʼth, v heb. ž. r.
„Stejné.“ Dosl. „tohle“, v heb. ž. r.
Nebo „pokřivení (zkroucení)“.
„Toho“, v heb. ž. r.
„Tohle.“ Heb. zoʼth, ž. r.
Tj. to, na co má právo.
Nebo, „vyleštěný k vyhlazování“.
„Tebe“, ž. r., patrně se vztahuje na Rabbu Ammonitů.