2. Mojžíšova 12:1–51
12 Jehova nyní Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi řekl:
2 „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním z měsíců roku.+
3 Mluvte k celému izraelskému shromáždění a řekněte: ‚Desátého dne v tomto měsíci si má každý vzít ovci*+ pro dům předků, ovci na dům.
4 Ale jestliže se domácnost prokáže být příliš malou na tu ovci, pak si ji vezme do svého domu on a jeho nejbližší soused podle počtu duší;* pokud jde o ovci, měli byste na každého počítat úměrně k tomu, kolik sní.
5 Ovce by se měla prokázat být zdravá,+ roční samec,+ pro vás. Můžete vybírat z mladých beranů* nebo z koz.
6 A budete ho dál u sebe bedlivě střežit až do čtrnáctého dne tohoto měsíce,+ a celý sbor izraelského shromáždění ho porazí mezi dvěma večery.*+
7 A vezmou trochu krve a vychrstnou* ji na oba dveřní sloupky* a horní část dveřního otvoru,* který patří k domům, v nichž ho budou jíst.+
8 A tu noc budou jíst maso.+ Měli by je jíst pečené na ohni a s nekvašenými chleby*+ spolu s hořkými bylinami.+
9 Nic z něho nejezte syrové* nebo vařené, uvařené ve vodě, ale pečené na ohni, jeho hlavu spolu s jeho holeněmi a jeho vnitřními částmi.
10 A nic z něho nenecháte do rána, ale co z něho zbude do rána, měli byste spálit ohněm.+
11 A tak byste ho měli jíst, s boky přepásanými,+ sandály+ na nohou a hůl v ruce; a budete ho jíst ve chvatu. Je to Jehovův pasach.*+
12 A já v tu noc projdu egyptskou zemí+ a udeřím každého prvorozeného v egyptské zemi, od člověka po zvíře;+ a na všech egyptských bozích* vykonám rozsudky.+ Já jsem Jehova.+
13 A krev bude sloužit jako vaše znamení na domech, kde budete; a uvidím krev a přejdu vás,+ a rána na vás nepřijde jako zhouba, až udeřím na egyptskou zemi.
14 A tento den vám bude sloužit jako památka, a budete ho slavit jako svátek Jehovovi* po všechny své generace. Měli byste jej slavit jako ustanovení na neurčitý čas.
15 Sedm dnů máte jíst nekvašené chleby. Ano, první den máte odstranit ze svých domů kvásek,* protože kdokoli by jedl, co je kvašené, od prvního dne do sedmého,+ ta duše bude z Izraele odříznuta.+
16 A prvního dne se má pro vás konat svaté shromáždění,* a sedmého dne svaté shromáždění.+ Nebude se v nich konat žádná práce.+ Pouze co každá duše potřebuje k jídlu, jen to se smí pro vás vykonat.+
17 A budete dodržovat svátek nekvašených chlebů,+ protože právě v ten den vyvedu vaše vojska z egyptské země. A budete tento den dodržovat po všechny své generace jako ustanovení na neurčitý čas.
18 V prvním měsíci, čtrnáctého dne toho měsíce, máte jíst večer nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce.+
19 Sedm dnů se nesmí nacházet ve vašich domech žádný kvásek, protože kdokoli by ochutnal, co je kvašené, ať je to cizí usedlík, či rodák z té země,+ ta duše bude odříznuta z izraelského shromáždění.+
20 Nesmíte jíst nic kvašeného. Ve všech svých obydlích máte jíst nekvašené chleby.‘“
21 Mojžíš pohotově svolal všechny izraelské starší muže+ a řekl jim: „Vyveďte a vezměte si drobný skot* podle svých rodin a porazte oběť pasach.+
22 A vezmete svazek yzopu+ a namočíte* ho do krve v nádrži a trochou krve, která je v nádrži, přetřete horní část dveřního otvoru a oba dveřní sloupky; a nikdo z vás by neměl do rána vyjít ze vchodu svého domu.
23 Až potom Jehova skutečně bude procházet, aby postihl Egypťany ranou, a opravdu uvidí krev na horní části dveřního otvoru a na obou dveřních sloupcích, Jehova jistě přejde vchod a nedovolí, aby zhouba vešla do vašich domů a postihla vás ranou.+
24 A budete to dodržovat jako předpis+ pro sebe a své syny na neurčitý čas.+
25 A až přijdete do země, kterou vám Jehova dá, právě jak prohlásil, stane se, že pak budete tuto službu* dodržovat.+
26 A až vám vaši synové řeknou: ‚Co pro vás ta služba znamená?‘,+ stane se, že
27 pak řeknete: ‚Je to oběť pasach Jehovovi,+ který přešel domy izraelských synů v Egyptě, když Egypťany postihl ranou, ale naše domy osvobodil.‘“
Pak se lid hluboce poklonil a vrhl se [k zemi].+
28 Potom izraelští synové šli a učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi.+ Učinili [to] právě tak.
29 A stalo se, že o půlnoci Jehova udeřil každého prvorozeného v egyptské zemi,+ od prvorozeného faraóna, který sedí na svém trůnu, po prvorozeného zajatce, který byl ve vězeňské díře,* a každého prvorozeného ze zvířete.+
30 Faraón pak v noci vstal, on a všichni jeho sluhové a všichni [ostatní] Egypťané; a mezi Egypťany se zvedal velký křik,+ protože nebyl dům, kde by nebyl jeden mrtvý.
31 Ihned v noci zavolal+ Mojžíše a Árona a řekl: „Vstaňte, vyjděte zprostředka mého lidu, vy i [ostatní] izraelští synové, a jděte, služte Jehovovi, právě jak jste prohlásili.+
32 Vezměte si svá stáda bravu i svá stáda dobytka, právě jak jste prohlásili,+ a jděte. Kromě toho mi také požehnáte.“
33 A Egypťané začali naléhat na lid, aby je rychle+ poslali pryč ze země, „protože,“ řekli, „jsme všichni jako mrtví!“+
34 Proto lid nesl moučné těsto, než zkvasilo, s dížemi zabalenými ve svých přehozech na rameni.
35 A izraelští synové udělali podle Mojžíšova slova to, že si od Egypťanů vyprosili stříbrné předměty a zlaté předměty a přehozy.+
36 A Jehova dal lidu přízeň v očích Egypťanů,+ takže je obdarovali tím, co si vyprosili;+ a Egypťany obrali.+
37 A izraelští synové přistoupili k tomu, aby se vzdálili z Ramesesu+ do Sukkotu,+ v počtu šesti set tisíc zdatných pěších mužů, kromě maličkých.+
38 A vyšla s nimi také ohromná smíšená společnost*+ i stáda bravu a stáda dobytka, velký počet zvířat.
39 A začali péct z moučného těsta, které přinesli z Egypta, kulaté koláče, nekvašené chleby, protože nezkvasilo, neboť byli z Egypta vyhnáni a nemohli otálet a také si nepřipravili žádné zásoby potravin.+
40 A přebývání izraelských synů,* kteří bydleli*+ v Egyptě,+ trvalo čtyři sta třicet let.+
41 A stalo se na konci čtyř set třiceti let, dokonce právě toho dne se stalo, že všechna Jehovova vojska vyšla z egyptské země.+
42 Ta noc se má zachovávat vzhledem k Jehovovi, protože je vyvedl z egyptské země. Vzhledem k Jehovovi se má tato noc zachovávat ze strany všech izraelských synů po všechny jejich generace.+
43 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi a Áronovi: „To je ustanovení pro pasach:+ Nesmí z něho jíst žádný cizinec.*+
44 Ale kde je nějaký otrok koupený za peníze, obřežeš ho.+ Potom se teprve smí podílet na jeho pojídání.
45 Osadník* a námezdný dělník z něho nesmějí jíst.
46 Má se jíst v jednom domě. Nevezmeš nic z masa z domu na nějaké místo venku. A nezlámete v něm ani kost.+
47 Má jej slavit celé izraelské shromáždění.+
48 A v případě, že s tebou přebývá nějaký cizí usedlík jako [někdo] cizí, a bude skutečně slavit pasach Jehovovi, ať je každý muž z nich obřezán.*+ Pak se teprve smí přiblížit, aby ho slavil; a stane se podobným rodákovi ze země. Ale žádný neobřezaný z něho jíst nesmí.
49 Pro rodáka a cizího usedlíka, který přebývá jako [někdo] cizí ve vašem středu, má existovat jeden zákon.“+
50 Všichni izraelští synové tedy učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi. Učinili [to] právě tak.+
51 A právě toho dne se stalo, že Jehova vyvedl izraelské syny s jejich vojsky+ z egyptské země.
Poznámky
^ „Ovci.“ Heb. seh; řec. proʹba·ton; lat. aʹgnum, „beránka“.
^ Nebo „osob“. Heb. nefa·šothʹ, mn. č.; řec. psy·chonʹ, mn. č.
^ Nebo „z mladých beránků“.
^ „Mezi dvěma večery.“ Podle některých učenců a také podle karaitských Židů a Samaritánů to je doba mezi západem slunce a hlubokým soumrakem. Naproti tomu farizeové a rabanité považovali za první večer čas, kdy slunce začne na obloze klesat, a za druhý večer považují skutečný západ slunce.
^ Dosl. „dají“.
^ „Na ... dveřní sloupky.“ Heb. ham·mezu·zothʹ. Dnešní židovský výraz „mezuza“ označuje obdélníkový kousek pergamenu, jenž obsahuje heb. text z 5. Mojžíšovy 6:4–9 a z 5. Mojžíšovy 11:13–21. Pergamen je vložen do malého pouzdra, které je našikmo připevněno na dveřním sloupku obydlí ortodoxních Židů, a to po pravé straně. Viz 5Mo 6:9 ppč.
^ Nebo „a na nadedveřní překlad“.
^ Nebo „chlebem bez kvasu; nekvašeným chlebem“.
^ Nebo „nedodělané“.
^ Dosl. „přeskočení; přejití“. Heb. peʹsach.
^ „A na všech ... bozích.“ Heb. u·vekhol-ʼelo·héʹ, mn. č., poukazuje na více než jednoho egyptského boha.
^ Nebo „slavit jako Jehovův svátek“.
^ Nebo „kvasnice; kvas“.
^ Nebo „svolání“.
^ Nebo „vezměte si ovce a kozy“.
^ Nebo „ponoříte; pokřtíte“. Řec. baʹpsan·tes.
^ Nebo „tento rys uctívání“. Heb. ha·ʽavo·dhahʹ; řec. la·treiʹan, „posvátnou službu“. Srovnej 3:12 ppč.
^ Nebo „v trestnici“. Dosl. „v domě cisterny“. Viz 1Mo 40:15 ppč.
^ Nebo „a mnoho cizích usedlíků (cizích lidí)“.
^ Sam dodává „a jejich otců“.
^ „Kteří bydleli.“ V heb. je toto sloveso v mn. č. Vztažné zájmeno ʼašerʹ (který, kdo, co, kdy) se může spíše vztahovat ke slovům „izraelských synů“, než ke slovu „přebývání“. LXX „Ale přebývání izraelských synů, jímž oni [LXXA dodává „a jejich otcové“] bydleli v egyptské zemi a v zemi Kanaán [bylo] dlouhé čtyři sta třicet let“; Sam „v zemi Kanaán a v zemi egyptské“. Podobně také Josephus v Židovských starožitnostech (kniha II, kapitola 15, ¶2) napsal: „Odešli z Egypta v měsíci xanthiku [makedonský měsíc, který se podle Josepha rovnal měsíci nisanu], ... 430 let potom, co náš praotec Abraham přišel do Kanaánu.“ (Loeb Classical Library, H. Thackeray, 1967, s. 305) SamLXX a Josephus ukazují, že 430 let se počítá od doby, kdy Abraham cestou do Kanaánu překročil Eufrat, do doby, kdy Izraelité vyšli z Egypta. Viz Ga 3:17.
^ Dosl. „syn cizí (země)“.
^ Nebo „cizí člověk; přistěhovalec“.
^ V heb. to je sloveso v infinitivu absolutním; nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
