2. Mojžíšova 34:1–35

34  Jehova potom Mojžíšovi řekl: „Vytesej si dvě kamenné tabulky jako ty první,+ a napíšu na tabulky slova,* která se objevila na prvních tabulkách,+ které jsi roztříštil.+  A přichystej se na ráno, jelikož ráno vyjdeš na horu Sinaj a postavíš se tam u mne na vrcholku hory.+  Ale nikdo nesmí s tebou vyjít, a také ať nikoho jiného není vidět na celé hoře.+ A co víc, před tou horou by se neměl pást žádný brav ani dobytek.“+  Mojžíš tedy vytesal dvě kamenné tabulky jako ty první a vstal časně ráno a vyšel na horu Sinaj, právě jak mu Jehova přikázal, a ty dvě kamenné tabulky držel v ruce.  A Jehova přistoupil k tomu, aby sestoupil+ v oblaku a postavil se tam u něho a oznámil* Jehovovo jméno.+  A Jehova procházel před jeho obličejem a oznamoval:* „Jehova, Jehova, Bůh* milosrdný+ a milostivý,+ pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti*+ a pravdě,*+  zachovávající milující laskavost pro tisíce,+ promíjející provinění a přestupek a hřích,+ ale rozhodně nezprostí trestu,+ a přivede trest za provinění otců na syny a na vnuky, na třetí generaci a na čtvrtou generaci.“*+  Mojžíš ihned spěchal, aby se hluboce poklonil k zemi, a vrhl se [k zemi].+  Potom řekl: „Jestliže jsem nyní našel přízeň v tvých očích, Jehovo,* prosím, ať jde Jehova* s sebou v našem středu,+ protože je to tvrdošíjný lid,+ a musíš odpustit naše provinění a náš hřích+ a vezmeš nás za své vlastnictví.“+ 10  Řekl na to: „Hle, uzavírám smlouvu: Před vším tvým lidem učiním podivuhodné věci, které nikdy nebyly stvořeny na celé zemi ani mezi všemi národy;+ a všechen lid, v jehož středu jsi, vskutku uvidí Jehovovo dílo, protože to, co s tebou činím, vzbuzuje bázeň.+ 11  Ty, ty dodržuj, co ti dnes přikazuji.+ Hle, vyháním před tebou Amorejce a Kananejce a Chetity a Perizejce a Chivijce a Jebusejce.+ 12  Dávej si pozor, abys neuzavřel smlouvu s obyvateli země, do níž jdeš,+ aby se to neprokázalo v tvém středu [jako] léčka.+ 13  Ale jejich oltáře máte strhnout a jejich posvátné sloupy máte roztříštit a jejich posvátné kůly* máte podetnout.+ 14  Nevrhneš se totiž [k zemi] před jiným bohem,*+ protože Jehova, jehož jméno je Žárlivý,* on je žárlivým Bohem;*+ 15  abys neuzavřel nějakou smlouvu s obyvateli té země, jelikož jistě budou mít nemravný styk* se svými bohy*+ a budou obětovat svým bohům,+ a někdo tě jistě pozve, a jistě budeš jíst něco z jeho oběti.+ 16  Potom budeš muset brát pro své syny některé z jejich* dcer,+ a jejich dcery jistě budou mít nemravný styk* se svými bohy a přimějí tvé syny, aby měli nemravný styk s jejich bohy.+ 17  Neuděláš si lité bohy [jako] modly.+ 18  Máš dodržovat svátek nekvašených chlebů.+ Budeš jíst nekvašené chleby, právě jak jsem ti přikázal, sedm dnů v ustanovený čas v měsíci abibu,*+ protože právě v měsíci abibu jsi vyšel z Egypta. 19  Všechno, co první otvírá lůno, je moje,+ a — pokud jde o všechna tvá hospodářská zvířata — prvotina samce z býka a z ovce.+ 20  A prvotinu z osla máš vyplatit ovcí.+ Ale jestliže ho nevyplatíš, pak mu zlomíš vaz. Každého prvorozeného ze svých synů máš vyplatit.+ A neobjeví se přede mnou s prázdnýma rukama.+ 21  Šest dnů máš pracovat,* ale sedmý den budeš dodržovat sabat.*+ V čase orby a ve žni budeš dodržovat sabat.+ 22  A svůj svátek týdnů* budeš slavit s prvními zralými plody pšeničné žně,+ a svátek sklizně* na přelomu roku.+ 23  Třikrát v roce se má každý muž z vás objevit před [pravým] Pánem, Jehovou,* BOHEM Izraele.+ 24  Vyženu totiž národy z [místa] před tebou,+ a tvé území udělám prostorné;+ a nikdo nezatouží po tvé zemi, zatímco třikrát v roce vyjdeš, abys viděl obličej Jehovy, svého Boha.+ 25  Krev mé oběti nebudeš porážet spolu s tím, co je kvašené.+ A oběť svátku pasach by neměla zůstat přes noc do rána.+ 26  Nejlepší první zralé plody+ ze své půdy máš přinést do domu Jehovy, svého Boha.+ Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.“+ 27  A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Zapiš si tato slova,+ protože podle těchto slov opravdu uzavírám smlouvu s tebou a Izraelem.“+ 28  A zůstal tam u Jehovy čtyřicet dnů a čtyřicet nocí. Nejedl žádný chléb a nepil žádnou vodu.+ A on* přistoupil k tomu, aby napsal slova smlouvy, Deset slov,* na tabulky.+ 29  A když Mojžíš sestoupil z hory Sinaj, stalo se, že v Mojžíšově ruce byly dvě tabulky Svědectví, když sestoupil z hory,+ a Mojžíš nevěděl, že kůže jeho obličeje vyzařuje paprsky, protože mluvil s ním.+ 30  Když Áron a všichni izraelští synové uviděli Mojžíše, tu pohleďme, kůže jeho obličeje vyzařovala paprsky, a je zachvacoval strach přiblížit se k němu.+ 31  A Mojžíš přistoupil k tomu, aby na ně zavolal. Áron a všichni náčelníci* ve shromáždění se k němu tedy vrátili, a Mojžíš k nim začal mluvit. 32  Teprve potom se k němu přiblížili všichni izraelští synové, a začal jim přikazovat všechno, co s ním Jehova mluvil na hoře Sinaj.+ 33  [Vždy], když s nimi Mojžíš domluvil, dával si přes obličej závoj.+ 34  Ale když Mojžíš vcházel před Jehovu, aby s ním mluvil, snímal si závoj, dokud nevyšel.+ A vyšel a mluvil k izraelským synům, co mu bylo přikázáno.+ 35  A izraelští synové viděli Mojžíšův obličej, že kůže Mojžíšova obličeje vyzařovala paprsky;+ a Mojžíš si dal opět na obličej závoj, dokud nevešel, aby s ním mluvil.+

Poznámky

Nebo „příkazy“.
Nebo „kázal“. Dosl. „vzýval“.
Dosl. „a volal“.
„Bůh.“ Heb. ʼEl; řec. The·osʹ.
Nebo „ve věrně oddané lásce“.
Nebo „věrnosti“.
Dosl. „do třetích a čtvrtých [zplozených]“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Viz předcházející ppč.
Nebo „jejich Ašerim“.
„Před ... bohem.“ Heb. leʼelʹ.
Dosl. „Žárlivý [je] jeho jméno“. Heb. Qan·naʼʹ šemóʹ.
„Žárlivým Bohem.“ Nebo „Bohem vyžadujícím výlučnou oddanost“. Heb. ʼEl qan·naʼʹ; řec. The·osʹ ze·lo·tesʹ. Viz 20:5, ppč. „oddanost“.
Nebo „jistě budou smilnit“.
„Svými bohy.“ Heb. ʼelo·hé·hemʹ.
Dosl. „jeho“, ale v kolektivním smyslu.
Dosl. „a [jejich dcery] budou smilnit“. Heb. weza·n; řec. kai ek·por·neuʹso·sin; lat. fuʹe·rint for·ni·caʹtae.
Nebo „prokazovat službu“. Řec. er·gaiʹ.
Nebo „budeš odpočívat“.
Nebo „Letnic“, 6. sivanu, 50. den po 16. nisanu. Viz dodatek 8B.
Nebo „žně“.
„[Pravým] Pánem, Jehovou.“ Heb. ha·ʼA·dhonʹ Jehwahʹ; Vg „všemohoucím Pánem“. Viz dodatek 1H.
„On.“ Viz v. 1.
Deset slov.“ Heb. ʽaseʹreth had·deva·rimʹ; řec. tous deʹka loʹgous; tj. deset slov příkazu, deset věcí, které se měly dělat, dekalog neboli Deset přikázání. Viz 5Mo 4:13 ppč.
Nebo „nasiové“.