Jerimaya 32:1-44

  • Jerimaya ọ dẹ otọ (1-15)

  • Olẹ Jerimaya (16-25)

  • Uyo nọ Jihova ọ kẹ (26-44)

32  Ẹme nọ o no obọ Jihova bru Jerimaya ze evaọ ukpe avọ ikpe Zẹdikaya ovie Juda, koyehọ, ukpe avọ ikpegberee Nebukadneza.*+  Evaọ oke yena yọ egbaẹmo ovie Babilọn a ko Jerusalẹm họ, yọ a fi Jerimaya ọruẹaro na họ evaọ Ighẹ Iroiro na+ evaọ uwou* ovie Juda.  Keme Zẹdikaya ovie Juda o fi rie họ oria ovo,+ inọ, “Fikieme whọ be rọ ruẹaro enẹ? Whọ be ta nọ, ‘Enẹ Jihova ọ ta: “Mẹ te rehọ okpẹwho nana họ obọ ovie Babilọn, o ve ti fi ei kparobọ,+  yọ Zẹdikaya ovie Juda ọ te va ahwo Kaldia na abọ họ, keme a te se iẹe ba ẹrehọ kẹ ovie Babilọn ho, yọ ọ te ta ẹme kẹe ovao dhe ovao, a te ruẹ ohwohwo.”’+  ‘Ọ te rehọ Zẹdikaya kpobọ Babilọn, yọ obei ọ te jọ bẹsenọ mẹ te rẹriẹ ovao mẹ rri rie,’ ere Jihova ọ ta. ‘Dede nọ wha ruabọhọ bi lele ahwo Kaldia họre na, wha te kparobọ họ.’”+  Jerimaya ọ tẹ ta nọ: “Ẹme Jihova o bru omẹ ze no, inọ,  ‘Rri, Hanamẹl ọmọzae Shalọm oniọvo-ọsẹ ra ọ te nyabru owhẹ ze, ọ vẹ ta nọ: “Dẹ otọ mẹ nọ o rrọ obọ Anatọt+ na kẹ omara, keme whẹ họ ohwo ọsosuọ nọ o wo udu nọ ọ rẹ rọ dẹe zihe ze.”’”+  Hanamẹl ọmọzae oniọvo-ọsẹ mẹ ọ tẹ nyabru omẹ ze obọ Ighẹ Iroiro na nwane wọhọ epanọ Jihova ọ ta na, ọ tẹ ta kẹ omẹ nọ: “Ivie dẹ otọ mẹ nọ o rrọ obọ Anatọt evaọ ẹkwotọ Bẹnjamin na, keme whẹ họ ọnọ o wo udu nọ o re ro woi jẹ wariẹ dẹe zihe ze. Dẹe kẹ omara.” Nọ ọ ta ere, mẹ tẹ riẹ nọ obọ Jihova ẹme na o no ze.  Fikiere mẹ tẹ dẹ otọ nọ o rrọ Anatọt na mi Hanamẹl ọmọzae oniọvo-ọsẹ mẹ. Mẹ tẹ wawọ igho na+ kẹe, shẹkẹl* ihrẹ gbe ewẹ isiliva ikpe. 10  Kẹsena me te kere iei fihọ obe ọtamuo,+ fi oka* họ iẹe, se ahwo nọ a rẹ jọ isẹri ze,+ jẹ rehọ iskeli wawọ igho na. 11  Mẹ tẹ rehọ obe ọtamuo nọ mẹ rọ dẹ otọ na, onọ a gba di je fi oka họ wọhọ epanọ ujaje na gbe izi ẹwho e ta, jegbe onọ a gba di hi na, 12  mẹ tẹ rehọ obe ọtamuo nọ mẹ rọ dẹ otọ na kẹ Barọk+ ọmọzae Neraya ọmọzae Masaya evaọ iraro Hanamẹl+ ọmọzae oniọvo-ọsẹ mẹ, te isẹri nọ e whobọhọ obe ọtamuo nọ mẹ rọ dẹ otọ na, gbe ahwo Ju kpobi nọ a keria Ighẹ Iroiro na.+ 13  Mẹ tẹ jọ iraro rai ta kẹ Barọk nọ: 14  “Enẹ Jihova olori egbaẹmo, Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta, ‘Rehọ ebe ọtamuo nana, obe ọtamuo nana nọ whọ rọ dẹ otọ na, onọ a gba di je fi oka họ na gbe onọ a gba di hi na, re who fi ae họ eva othẹ ẹkpẹ, re a sẹro rai evaọ oke krẹkri.’ 15  Keme enẹ Jihova olori egbaẹmo, Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta, ‘A te wariẹ jọ ẹkwotọ nana dẹ iwou gbe etọ gbe egbọ evaene.’”+ 16  Kẹsena mẹ tẹ lẹ se Jihova nọ mẹ rehọ obe ọtamuo nọ mẹ rọ dẹ otọ na kẹ Barọk ọmọzae Neraya no, inọ: 17  “O Jihova Olori nọ Ọ Mai Kpehru na! Rri! Whẹ họ Ọnọ ọ rehọ ogaga ulogbo ra+ gbe ugbobọ ra nọ o rriẹ fihọ rọ ma idhiwu na gbe otọakpọ na. Oware ovuovo o rẹ bẹ owhẹ eru hu, 18  Ọnọ o bi dhesẹ uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ kẹ idu ahwo, rekọ ọ rẹ hwosa oruthọ esẹ zihe kẹ* emezae rai,+ Ọghẹnẹ uzẹme na, Ọnọ ọ rrọ ruaro je wo ẹgba, ọnọ odẹ riẹ o rrọ Jihova olori egbaẹmo. 19  Ẹjiroro ra ọ rrọ ruaro yọ who re ru ikpeware,+ whẹ họ ọnọ ibiaro riẹ i bi muẹrohọ oware kpobi nọ ahwo-akpọ a bi ru+ re whọ hwosa kẹ omomọvo wọhọ epaọ idhere riẹ, jẹ wọhọ epaọ oware nọ o bi ru.+ 20  Who ru eware oka gbe eware igbunu evaọ ẹkwotọ Ijipti, enọ a riẹ rite ẹdẹ inẹnẹ na, whọ tẹ rọ ere wo odẹ kẹ omara evaọ Izrẹl gbe evaọ udevie ahwo-akpọ,+ wọhọ epanọ o rrọ nẹnẹ na. 21  Whọ rehọ ẹkwoma eware oka, eware igbunu, obọ ogaga, ugbobọ nọ o rriẹ fihọ, gbe iruẹru imuozọ rọ rehọ ahwo ra Izrẹl no ẹkwotọ Ijipti ze.+ 22  “Nọ u te oke jọ whọ tẹ kẹ ae ẹkwotọ nana nọ who duwu iyei nọ whọ te kẹ esẹ-esẹ rai na,+ ẹkwotọ nọ ame-ivie gbe ọnyọ i bi jo su.+ 23  A tẹ ruọ ẹkwotọ na jẹ rehọ iẹe, rekọ a yoẹme kẹ urru ra hayo nya lele uzi ra ha. A ru oware ovo nọ who jie uzi riẹ kẹ ae nọ a ru hu, onọ o wha riẹ ze nọ who ro ru re okpẹtu nana o te ai.+ 24  Rri! Egbaẹmo e nyaze te ma igbuhru wariẹ okpẹwho na họ no re a fi ei kparobọ,+ yọ fiki ọgbọdọ na,+ ohọo nọ u bi mu na, gbe okpẹyao nọ o re vo na,*+ okpẹwho na o te siọ obọ ahwo Kaldia nọ a be họre iẹe na ba ekie fihọ họ; eware nọ whọ ta kpobi e via no, wọhọ epanọ whọ be ruẹ na. 25  Rekọ, O Jihova Olori nọ Ọ Mai Kpehru na, whọ ta kẹ omẹ nọ, ‘Rehọ ugho dẹ otọ kẹ omara re who je se ahwo nọ a rẹ jọ isẹri ze,’ dede nọ a te siọ okpẹwho nana ba ẹrehọ họ obọ ahwo Kaldia na ha.” 26  Fikiere, ẹme Jihova o te bru Jerimaya ze, inọ: 27  “Mẹ na, mẹ Jihova, Ọghẹnẹ ahwo-akpọ* kpobi. Kọ oware jọ o riẹ nọ o rẹ bẹ omẹ eru? 28  Fikiere enẹ Jihova ọ ta, ‘Rri, mẹ be rehọ okpẹwho nana kẹ ahwo Kaldia jẹ rehọ iẹe họ obọ Nebukadneza* ovie Babilọn, yọ o ti fi ei kparobọ.+ 29  Yọ ahwo Kaldia nọ a be họre okpẹwho nana a te ruọ eva, a ve tu erae họ okpẹwho nana,+ a vẹ mahe iẹe muotọ kugbe iwou nọ ahwo na a be jọ ehru rai dhe idhe kẹ Bale je ku idhe udi kẹ eghẹnẹ efa re a ru omẹ eva dha na.’+ 30  “‘Keme oware nọ u yoma evaọ aro mẹ ọvo ahwo Izrẹl gbe ahwo Juda a bi ru, no anwọ oke uzoge rai ze;+ ahwo Izrẹl a ruabọhọ be rehọ iruo abọ rai ru omẹ eva dha,’ ere Jihova ọ ta. 31  ‘Keme oware nọ o rẹ wha evedha gbe ofu se omẹ ọvo okpẹwho nana u bi ru, no anwọ ẹdẹ nọ a rọ bọe ze rite ẹdẹ inẹnẹ na,+ re mẹ ruẹsi si ei no aro mẹ no,+ 32  fiki eware iyoma kpobi nọ ahwo Izrẹl gbe ahwo Juda a ru ro ru omẹ eva dha—ae omarai, ivie rai,+ ikpahwo-esuo rai,+ izerẹ rai, eruẹaro rai,+ gbe ezae Juda avọ ahwo nọ a be rria Jerusalẹm. 33  A ruabọhọ bi kiukeku omẹ viukpenọ a re ku ovao rai ku omẹ;+ dede nọ mẹ daoma wuhrẹ ai ewewuhrẹ,* ọvuọvo rai ọ gaviezọ re ọ jẹ ọwhọkuo rehọ họ.+ 34  Yọ a fi emema etọtọ rai họ uwou nọ a be rehọ odẹ mẹ se, re a ruẹsi zue ei.+ 35  U te no ere no, a bọ eria ikpehru Bale fihọ Ukiekpotọ Ọmọzae Hinọm,*+ re a ruẹse mahe emezae rai gbe emetẹ rai evaọ erae rọkẹ Molẹk,+ oware nọ me jie uzi riẹ kẹ ae he,+ yọ o re tubẹ ziọ udu mẹ vievie he* re a ru oware otọtọ utioye, onọ u bi ru Juda raha uzi na.’ 36  “Fikiere enẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta kpahe okpẹwho nana nọ wha be ta nọ a te rọ ẹkwoma ọgbọdọ, ohọo nọ u ti mu, gbe okpẹyao nọ o re vo rọ rehọ họ obọ ovie Babilọn na, 37  ‘Rri, me ti koko ai họ no ekwotọ kpobi nọ mẹ vaha e rai kpohọ fiki evedha mẹ, ofu mẹ, gbe ofu ọgaga mẹ ze,+ yọ mẹ te rehọ ai zihe ziọ oria nana je ru ai rria avọ omofọwẹ.+ 38  A te jọ ahwo mẹ, yọ mẹ te jọ Ọghẹnẹ rai.+ 39  Yọ mẹ te kẹ ae udu ovo+ gbe edhere ọvo re a ruẹse dhozọ mẹ ẹsikpobi, re u woma kẹ ae je woma kẹ emọ rai nọ esẹ na i te whu no.+ 40  Mẹ te re ọvọ ebẹdẹ bẹdẹ kugbe ae,+ inọ mẹ te siọ ae ewoma ba eru kẹ hẹ;+ yọ me ti fi ei họ udu rai re a dhozọ mẹ, re a gbẹ nyasiọ omẹ ba ha.+ 41  Mẹ te rọ evawere ru ewoma kẹ ae,+ yọ mẹ te rọ udu mẹ kpobi gbe ẹgba* mẹ kpobi ro ru ai dowọ muotọ kothi evaọ ẹkwotọ nana.’”+ 42  “Keme enẹ Jihova ọ ta, ‘Nwane wọhọ epanọ mẹ rehọ okpẹtu nana kpobi te ahwo nana na, ere ọvona me ti ru ewoma* kpobi nọ mẹ be ya eyaa riẹ kẹ ae na kẹ ai re.+ 43  Yọ a te wariẹ jọ ẹkwotọ nana dẹ etọ,+ dede nọ wha be ta nọ: “Nọ otọ nọ o raha no nọ uvumọ ohwo gbe arao ọ rrọ họ, yọ a rehọ e riẹ kẹ ahwo Kaldia no.”’ 44  “‘A te rehọ ugho dẹ etọ, a ti kere ebe ọtamuo nọ a rọ dẹ etọ jẹ gba ai di avọ oka nọ a fihọ ae, yọ a ti se ahwo nọ a rẹ jọ isẹri ze evaọ ẹkwotọ Bẹnjamin,+ evaọ eria nọ e wariẹ Jerusalẹm họ, evaọ ikpewho Juda,+ evaọ ikpewho nọ e rrọ ubrotọ igbehru na, evaọ ikpewho nọ e rrọ ukiekpotọ na,+ gbe evaọ ikpewho obọze ovatha-ọre na, keme mẹ te rehọ ahwo rai nọ a mu zihe ze,’+ ere Jihova ọ ta.”

Eme-Obotọ

Evaọ Hibru, “Nebukadreza,” oghẹrẹ ofa nọ a kere i rie.
Hayo “ighẹ.”
Shẹkẹl ọvo ọ gbẹdẹ te egramo 11.4 (0.367 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.
Rri oria Otofa Eme, “Oka-ukpehọ.”
Evaọ Hibru, “fihọ igbama.”
Hayo “ẹyao.”
Evaọ Hibru, “uwo.”
Evaọ Hibru, “Nebukadreza,” oghẹrẹ ofa nọ a kere i rie.
Evaọ Hibru, “mẹ jẹ riọ kpama je wuhrẹ ae.”
Rri oria Otofa Eme, “Gehena.”
Hayo “o re ziọ iroro mẹ vievie he.”
Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.
Hayo “eware iwoma.”