Přejít k článku

Přejít na obsah

Stojí za každým zázračným uzdravením Bůh?

Stojí za každým zázračným uzdravením Bůh?

Co zajímá naše čtenáře

Stojí za každým zázračným uzdravením Bůh?

Jehova Bůh nesporně má moc léčit. Není také pochyb o tom, že tuto moc může předat svým ctitelům. Například v době apoštolů patřila schopnost zázračně uzdravovat mezi zvláštní dary svatého ducha. Apoštol Pavel napsal: „Projev ducha je každému dán k prospěšnému účelu. Jednomu je například dána prostřednictvím ducha řeč moudrosti, . . . jinému dary uzdravování tím jedním duchem, . . . jinému prorokování, . . . jinému různé jazyky.“ (1. Korinťanům 12:4–11)

V tomtéž dopise však Pavel Korinťanům také napsal, že zázračné dary Božího svatého ducha jednou skončí. Čteme zde: „Jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou; je-li poznání, bude odstraněno.“ (1. Korinťanům 13:8)

Ježíš Kristus a jeho apoštolové tedy zázračné uzdravování skutečně prováděli. Dary ducha včetně schopnosti uzdravovat sloužily v době zakládání křesťanského sboru k oslavě Boha a byly znamením, že Jehova nově vzniklý sbor schvaluje a že mu žehná. Jakmile však křesťanství bylo pevně založeno, dokladem Božího schválení již neměly být zvláštní dary ducha, ale projevy neochvějné víry, naděje a lásky. (Jan 13:35; 1. Korinťanům 13:13) Zázračné uzdravování jakožto znamení Boží přízně tedy asi v roce 100 n. l. skončilo. *

Může vás však napadnout otázka: „Jak to, že i dnes se někdy objeví zprávy o zázračných uzdraveních?“ Jedny noviny kupříkladu psaly o muži, který údajně trpěl rakovinou. Měl nádory v hlavě, na ledvinách, a dokonce v kostech. Jeho budoucnost vypadala beznadějně až do dne, kdy k němu „promluvil“ Bůh. Zpráva uváděla, že o několik dnů později byly nádory pryč.

Když se s takovým příběhem setkáme, je namístě se zamyslet: Zakládá se ta zpráva na skutečnostech? Je možné to tvrzení podepřít nějakými konkrétními lékařskými doklady? A i když se zdá, že k uzdravení skutečně došlo, vyplývá z Bible, že Bůh stojí za všemi takovými případy, které vypadají jako zázračné uzdravení?

Zvláště důležitá je odpověď na poslední otázku. Ježíš své následovníky varoval: „Buďte ve střehu před falešnými proroky . . . Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků [zázraků]?‘ A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti.“ (Matouš 7:15, 21–23)

Je vidět, že k takzvanému zázračnému uzdravování nemusí docházet jen z Boží moci. Nechceme-li být oklamáni lidmi, kteří tvrdí, že provádějí zázraky v Božím jménu, musíme získat přesné poznání Boha, používat Bohem danou schopnost přemýšlet a naučit se rozpoznat, kteří lidé činí jeho vůli. (Matouš 7:16–19; Jan 17:3; Římanům 12:1, 2)

[Poznámka pod čarou]

^ 5. odst. Je zjevné, že doba, kdy tyto dary byly předávány dalším, skončila smrtí apoštolů a že úplný konec zázračných darů ducha nastal, když zemřeli ti, jimž byly dary předány.