Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak se Bůh dívá na modlitební pomůcky?

Jak se Bůh dívá na modlitební pomůcky?

Co říká Bible

Jak se Bůh dívá na modlitební pomůcky?

Používání modlitebních pomůcek je běžné v buddhismu, hinduismu, islámu, judaismu, katolicismu i v pravoslaví. Miliony lidí téměř ve všech zemích světa zjevně věří tomu, že jim takové předměty pomohou přiblížit se k Bohu a získat jeho přízeň nebo požehnání. Co k tomu říká Bible?

MODLITEBNÍ pomůcky se používají už tisíce let. Například na místě, kde ve starověku stálo město Ninive, archeologové nalezli artefakt znázorňující „dvě okřídlené ženy, které stojí v modlitební pozici před posvátným stromem; . . . a v levici drží věnec nebo růženec“. (The Catholic Encyclopedia)

K čemu slouží růženec? Ve zmíněné encyklopedii je napsáno: „Kdykoli se má modlitba mnohokrát opakovat, člověk pravděpodobně sáhne po nějaké mechanické pomůcce, jejíž použití je pohodlnější než počítání na prstech.“

Modlicí mlýnek vnáší do opakování modliteb ještě další prvek. Každé otočení mlýnku, ať rukou, větrem, vodou nebo pomocí elektřiny, se údajně rovná pronesení jedné modlitby. Modlicí mlýnky se často používají ve spojení s mantrami, což jsou mystické formulky či verše. Zajímá vás, co si o takových předmětech myslí Bůh?

„Neříkejte znovu a znovu totéž“

To, jak se Stvořitel dívá na opakování modliteb, objasnil Ježíš Kristus, jehož považují za Božího proroka i miliony lidí, kteří se nehlásí ke křesťanství. Ježíš řekl: „Když se . . . modlíte, neříkejte znovu a znovu totéž, právě jak to dělají lidé z národů, neboť ti si představují, že budou vyslyšeni, protože používají mnoho slov.“ * (Matouš 6:7)

Jestliže si Bůh nepřeje, abychom říkali „znovu a znovu totéž“, jak se potom dívá na pomůcky, které mají takové opakování modliteb usnadňovat? Mohl by snad tyto předměty schvalovat? Faktem je, že Bible se ani na jednom místě nezmiňuje o tom, že by některý věrný služebník pravého Boha někdy při modlitbě použil růženec, modlicí mlýnek nebo jiný takový předmět. Důvody uvidíme ještě jasněji, když pochopíme, co je pravou podstatou a účelem modlitby.

Jaké modlitby se Bohu líbí

Ježíšova vzorová modlitba začíná oslovením „Náš Otče“. Ano, náš Stvořitel není žádná vzdálená bytost nebo mystická síla, kterou bychom si museli usmiřovat zaříkáváním, rituály nebo mantrami. Je to milující Otec a přeje si, abychom na něj tak pohlíželi a milovali ho. Ježíš řekl: „Miluji Otce.“ (Jan 14:31) Jeden prorok ve starověkém Izraeli prohlásil: „Jsi náš Otec, Jehovo.“ (Izajáš 64:8)

Co nám umožní, abychom se k Jehovovi přiblížili jako ke svému duchovnímu Otci? (Jakub 4:8) Pro každý blízký vztah je důležitá oboustranná komunikace. Totéž platí o našem vztahu k Bohu. Bůh k nám „mluví“ prostřednictvím svého psaného Slova, Bible. Na stránkách Bible nám odhaluje své jednání, svou osobnost a svůj záměr s lidmi. (2. Timoteovi 3:16) My k Bohu mluvíme tak, že se k němu modlíme. Takové modlitby by samozřejmě neměly být formální nebo mechanické, ale upřímné a osobní.

Představte si rodinu, kde jsou vřelé a pevné vztahy. Jak asi v takové rodině budou normální, inteligentní děti komunikovat s rodiči? Budou snad pořád dokola říkat stejná slova nebo fráze a přitom pomocí nějakého nástroje počítat, kolikrát je zopakovaly? To jistě ne. Spíše budou se svými rodiči mluvit upřímně — to, co budou říkat, bude uctivé a bude to mít smysl.

Stejné by to mělo být s našimi modlitbami. S Bohem můžeme mluvit v podstatě o čemkoli, co nám leží na srdci. Ve Filipanům 4:6, 7 je řečeno: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, . . . bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly.“ Když nám na něčem obzvlášť záleží, je přirozené, že se o to modlíme často. Ale to je něco jiného než stále opakovat nějakou modlitbu slovo od slova. (Matouš 7:7–11)

Bible obsahuje mnoho příkladů modliteb, jaké se Bohu líbí. Patří k nim žalmy, což jsou posvátné písně, a také modlitby, které pronesl sám Ježíš. * (nadpis 17. a 86. žalmu; Lukáš 10:21, 22; 22:40–44) Jedna z Ježíšových modliteb je zaznamenána v 17. kapitole Janova evangelia. Co kdybyste věnovali pár minut tomu, abyste si ji přečetli? Uvidíte, jak Ježíš sděloval Bohu své niterné pocity. Můžete si také všimnout, že Ježíšova modlitba byla nesobecká. V jeho slovech se zračí hluboká láska k jeho následovníkům. „Svatý Otče,“ řekl, „prosím tě, . . . abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému“ neboli Satanovi. (Jan 17:11, 15)

Je snad Ježíšova modlitba neosobní? To rozhodně ne. V jeho slovech není ani náznak nějakého mechanického obřadu. Ježíš nám dal krásný příklad. Ano, všichni lidé, kteří se chtějí přiblížit k pravému Bohu, by na něj měli pohlížet na jako na osobu a měli by se snažit co nejlépe jej poznat. Láska založená na tomto poznání je pak povede k tomu, že zavrhnou náboženské zvyky, které se Bohu nelíbí. Takovým lidem Jehova říká: „Budu vám otcem a vy mi budete syny a dcerami.“ (2. Korinťanům 6:17, 18)

[Poznámky pod čarou]

^ 8. odst. Když Ježíš dal vzorovou modlitbu, často nazývanou Otčenáš, neřekl: „Budete se tedy modlit tuto modlitbu.“ To by bylo v rozporu s jeho předešlým varováním před opakovanými modlitbami. Ježíš řekl: „Budete se tedy modlit takto.“ (Matouš 6:9–13) Co chtěl své posluchače naučit? Ze vzorové modlitby poznáváme, že duchovní věci si zaslouží větší pozornost než věci hmotné.

^ 15. odst. Žalmy se sice zpívaly při různých příležitostech, ale nebyly mechanicky odříkávány jako nějaká mantra ani nebyly pronášeny při žádných obřadech, při kterých by se používal růženec nebo modlicí mlýnek.

ZAJÍMALO BY VÁS?

▪ Mohlo by se Ježíšovo varování před opakováním modliteb vztahovat na používání růžence a modlicího mlýnku? (Matouš 6:7)

▪ Co by měly naše modlitby vypovídat o tom, jak pohlížíme na Boha? (Izajáš 64:8)

▪ Jak bude Bůh pohlížet na nás, jestliže zavrhneme naboženské nepravdy? (2. Korinťanům 6:17, 18)