Evangelium podle Lukáše 10:1–42

  • Ježíš vysílá 70 učedníků (1–12)

  • Běda nekajícným městům (13–16)

  • 70 učedníků se vrací (17–20)

  • Ježíš chválí svého Otce, že upřednostňuje pokorné (21–24)

  • Podobenství o milosrdném Samaritánovi (25–37)

  • Ježíš je hostem u Marty a Marie (38–42)

10  Potom Pán určil dalších 70 učedníků a po dvou+ je vyslal před sebou do každého města a místa, kam se sám chystal jít.  Řekl jim: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.+  Jděte. Posílám vás jako beránky mezi vlky.+  Neberte si měšec ani mošnu s jídlem ani sandály+ a s nikým se po cestě nezdravte.*  Když vejdete do nějakého domu, nejdřív řekněte: ‚Pokoj tomuto domu.‘+  Pokud je tam přítel pokoje, váš pokoj zůstane na něm. Ale pokud tam není, váš pokoj se vrátí k vám.  Zůstaňte v tom domě+ a jezte a pijte, co vám dají,+ protože dělník si zaslouží svou mzdu.+ Nepřecházejte z domu do domu.  Když vejdete do nějakého města a přijmou vás tam, jezte, co vám nabídnou,  uzdravujte v něm nemocné a říkejte: ‚Přiblížilo se k vám Boží království.‘+ 10  Ale když vejdete do nějakého města a nepřijmou vás tam, vyjděte na jeho hlavní ulice a řekněte: 11  ‚Stíráme proti vám i prach z vašeho města, který nám ulpěl na nohou.+ Ale vězte, že se přiblížilo Boží království.‘ 12  Říkám vám, že pro Sodomu to bude v ten den snesitelnější než pro to město.+ 13  Běda ti, Chorazine! Běda ti, Betsaido! Kdyby se v Tyru a Sidonu staly takové zázraky* jako ve vás, už dávno by seděly v pytlovině a popelu a činily pokání.+ 14  Pro Tyros a Sidon to bude proto během soudu snesitelnější než pro vás. 15  A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Padneš do hrobu!* 16  Kdo naslouchá vám, naslouchá mně.+ A kdo odmítá vás, odmítá i mě. Navíc kdo odmítá mě, odmítá i toho, kdo mě poslal.“+ 17  Potom se těch 70 vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám podřizují, když používáme tvé jméno.“+ 18  Řekl jim na to: „Viděl jsem, jak Satan spadl+ z nebe jako blesk. 19  Dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a přemáhat veškerou sílu nepřítele,+ takže vám vůbec nic neublíží. 20  Nicméně, neradujte se z toho, že se vám podřizují duchové, ale radujte se z toho, že vaše jména jsou zapsaná v nebesích.“+ 21  V tu chvíli ho svatý duch naplnil velkou radostí a on řekl: „Veřejně tě chválím, Otče, Pane nebe i země, protože jsi tyto věci pečlivě skryl před moudrými a intelektuály+ a odhalil jsi je malým dětem. Ano, Otče, tak sis to přál.+ 22  Můj Otec mi dal všechno. A nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, ani nikdo neví, kdo je Otec, jedině Syn+ a každý, komu ho Syn chce odhalit.“+ 23  Když byli sami, obrátil se na učedníky a řekl jim: „Šťastné jsou oči, které vidí, co vidíte vy.+ 24  Říkám vám, že mnozí proroci a králové toužili vidět, co pozorujete vy, ale neviděli to+ a toužili slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli to.“ 25  Jeden muž zběhlý v Zákoně vstal, aby ho vyzkoušel, a zeptal se ho: „Učiteli, co mám dělat, abych zdědil věčný život?“+ 26  Ježíš mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Co tam čteš?“ 27  Odpověděl: „‚Budeš milovat Jehovu,* svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší,* celou svou silou a celou svou myslí‘+ a ‚svého bližního jako sám sebe.‘“+ 28  Řekl mu: „Odpověděl jsi správně. Dělej to a získáš život.“+ 29  Ten muž ale chtěl dokázat, že jedná správně,+ a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“ 30  Ježíš mu na to řekl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma dolů do Jericha a přepadli ho lupiči. Svlékli ho, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli. 31  Náhodou šel dolů po té cestě kněz, ale když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul. 32  Pak k tomu místu přišel Levita, a když muže uviděl, také se mu obloukem vyhnul. 33  Ale přišel k němu nějaký Samaritán,+ který tudy cestoval, a když ho uviděl, bylo mu ho líto. 34  Přistoupil tedy k němu, ošetřil mu zranění olejem a vínem a ovázal mu je. Potom ho vysadil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj. 35  Příští den vyndal dva denáry,* dal je hostinskému a řekl: ‚Postarej se o něj, a kdyby tě to stálo víc, zaplatím ti to, až se budu vracet.‘ 36  Co myslíš, který z těch tří se k přepadenému muži zachoval jako bližní?“+ 37  Odpověděl: „Ten, který s ním jednal milosrdně.“+ Ježíš mu na to řekl: „Jdi a sám jednej stejně.“+ 38  Šli dál a vstoupili do jedné vesnice. Tam ho do svého domu přijala žena jménem Marta.+ 39  Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým nohám a naslouchala jeho slovům. 40  Marta ale byla rozptýlená, protože měla hodně práce s obsluhováním. Přišla tedy k němu a řekla: „Pane, nevadí ti, že moje sestra nechala obsluhování na mně? Řekni jí, ať mi jde pomoct.“ 41  Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti* a znepokojuješ se kvůli mnoha věcem. 42  Ale věcí, které jsou potřeba, je jen několik nebo pouze jedna. Marie si vybrala dobře*+ a nikdo jí to nevezme.“

Poznámky

Nebo „neobjímejte na pozdrav“.
Nebo „mocné skutky“.
Nebo „hádu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „jsi úzkostlivá“.
Nebo „nejlepší podíl“.