Demografie, Bible a naše budoucnost

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠVÉDSKU

NA ZAČÁTKU 20. století žilo na zemi 1,65 miliardy lidí. Do konce století tento počet vzrostl na ohromujících 6 miliard. Bude lidí i nadále přibývat tímto tempem? Dojde v novém tisíciletí k populační explozi? Odborníkům, kteří se takovými komplexními otázkami zabývají, se říká demografové, a obor jejich studia se nazývá demografie.

Jeden slovník definuje výraz demografie jako „statistické studium lidských populací [zvláště] s ohledem na početnost a hustotu, rozdělení a životní statistiku obyvatelstva“. Odborníci sledují tři faktory, které mají rozhodující dopad na populaci. Jsou to porodnost (počet narozených dětí), úmrtnost (počet lidí, kteří zemřeli) a migrace (počet lidí, kteří se v rámci daného územního celku odstěhovali nebo přistěhovali).

Historická demografie je studium růstu a kolísání populací v minulosti. Odborníci, kteří se tomuto oboru věnují, pečlivě zkoumají psané materiály, rozvaliny,  tělesné ostatky a jiné artefakty, a tak se snaží dozvědět co nejvíce o starověkých civilizacích. Historická demografie jsou zčásti dohady a zčásti věda. Kniha Atlas of World Population History (Atlas světových dějin populace) přiznává: „Hypotézy historických demografů nejsou na základě současných poznatků ověřitelné. Představa, že by byly ze statistického hlediska spolehlivé, je tedy mimo jakoukoli diskusi.“ Pro ty, kdo studují Bibli, jsou však takové demografické hypotézy zajímavé. Často jsou totiž v souladu s tím, co se v Bibli píše.

Růst populace po potopě

Bible uvádí, že potopu, k níž došlo v Noemově době, přežilo jen osm lidí. Někteří demografové předpokládají, že asi o 1 400 let později dosáhl počet obyvatel na zemi 50 milionů. Je vůbec možné, že by se z 8 lidí stalo během 1 400 let 50 milionů?

V prvé řadě pamatujme na to, že odhad 50 milionů je pouze odhad, nic víc. V této souvislosti je však zajímavé, co Bible říká v 1. Mojžíšově 9:1: „A Bůh přikročil k tomu, aby požehnal Noemovi a jeho synům a aby jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi.‘“ A v 10. a 11. kapitole čteme o 70 rodinách, které vzešly z Noemových synů Sema, Chama a Jafeta. Dále je zde uveden rodokmen mužů od Sema po Abrahama, kteří ‚se stali otci synů a dcer‘. Je možné, že se tehdy jednalo o období velké porodnosti, v souladu s Božím pokynem ‚naplnit zemi‘.

A co míra úmrtnosti v té době? Tytéž kapitoly 1. Mojžíšovy ukazují, že během prvních několika set let po potopě se lidé dožívali mimořádně vysokého věku. * Když je velká porodnost provázena nízkou úmrtností, je výsledkem rychlý růst populace.

Pobyt Izraelitů v Egyptě

Někteří odborníci mají pochybnosti o biblické zprávě, jež pojednává o rychlém růstu populace Izraelitů v době, kdy přebývali v Egyptě. Bible uvádí, že „všech duší Jákobova domu, které přišly do Egypta, bylo sedmdesát“, a do toho nejsou započítány manželky Jákobových synů. (1. Mojžíšova 46:26, 27) Když ale o 215 let později Izraelité z Egypta odcházeli, bylo mezi nimi překvapujících ‚šest set tisíc zdatných pěších mužů, kromě maličkých‘. (2. Mojžíšova 12:37) Pokud bychom připočítali také ženy a děti, mohly být Izraelitů i tři miliony. Je vůbec takový přírůstek možný?

Nejprve si pozorně všimněme, co o růstu počtu Izraelitů v Egyptě říká Bible: „Izraelští synové se stali plodnými a začali se hemžit; a dál se množili a zcela mimořádnou měrou se stávali mocnějšími, takže se jimi zaplnila země.“ Izraelitů tedy přibývalo tempem, které bylo na tehdejší dobu výjimečné. (2. Mojžíšova 1:7)

Stojí za zmínku, že podobný rychlý růst počtu obyvatel byl zaznamenán i v současnosti, například v Keni v 80. letech minulého století. V případě Izraelitů bylo neobvyklé to, že takový růst pokračoval po dlouhou dobu.

Bible uvádí ještě další hledisko, které přispělo k rychlému růstu počtu Izraelitů. V době, kdy přebývali v Egyptě, měli hojnost potravy. Když nastane hladomor, mnoho lidí produktivního věku umírá, a proto se rodí méně dětí. Bible však ukazuje, že Izraelité neměli o jídlo nouzi. Když Josefova rodina přišla do Egypta,  faraón Josefovi řekl: „Ať tvůj otec a tvoji bratři bydlí v té nejlepší části země. Ať bydlí v zemi Gošen.“ (1. Mojžíšova 47:6) I potom, co se Izraelité stali otroky Egypťanů, měli podle všeho dostatek jídla. Když totiž byli z otroctví osvobozeni, vzpomínali na chléb, ryby, okurky, vodní melouny, pór, cibuli, česnek a hrnce masa, které jídávali v době svého otroctví. (2. Mojžíšova 16:3; 4. Mojžíšova 11:5)

V prvním století n. l.

Demografie nám také může pomoci lépe porozumět Křesťanským řeckým písmům. Když například čteme o tom, že Ježíš svým následovníkům přikázal, aby ‚činili učedníky z lidí všech národů‘, může nás napadnout otázka, jak velký úkol to asi musel být. (Matouš 28:19) Kolik lidí žilo v prvním století v Římské říši? Podle některých odhadů asi 50 až 60 milionů. Pokud tento údaj odpovídá skutečnosti, první křesťanští evangelisté měli před sebou mnoho práce.

Z Křesťanských řeckých písem se také dozvídáme, že apoštol Petr odešel do dalekého Babylónu, aby dobrou zprávu kázal i tam. (1. Petra 5:13) Proč zrovna v Babylóně? Vyplývá to z jednoho výroku v díle The New Encyclopædia Britannica: „Hlavní střediska židovské populace mimo Palestinu byla v Sýrii, Malé Asii, Babylónii a Egyptě, přičemž v každém z nich žilo odhadem nejméně 1 000 000 Židů.“ Jelikož Petr byl pověřen tím, aby kázal především Židům, bylo logické, že cestoval do židovské obce v Babylóně. (Galaťanům 2:9) A vzhledem k velikosti tamější židovské populace si Petr na nedostatek práce asi nemohl stěžovat.

Co přinese budoucnost?

Jak jsme si ukázali, demografové se zajímají o určité podrobnosti z dějin lidstva. Co však říkají o budoucnosti? Dojde v tomto tisíciletí k populační explozi? Nikdo to s jistotou nedokáže říci. Vzhledem k tomu, že porodnost v mnoha zemích klesá, někteří demografové předpokládají, že počet obyvatel na světě se příliš měnit nebude.

Jiní odborníci se však s tímto názorem neztotožňují. Časopis Population Today prohlašuje: „Dnes existují dva odlišné ‚světy‘ populačního růstu: země, kde je porodnost dvě děti na rodinu a méně, a země, kde je porodnost vyšší. ‚Svět se dvěma dětmi a méně‘ zahrnuje Evropu, Spojené státy, Kanadu, Japonsko a několik málo dalších, intenzivně se rozvíjejících průmyslových zemí... Naproti tomu ‚rychle rostoucí svět‘ zahrnuje většinu zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky, kde je porodnost vyšší než dvě děti na rodinu. V těchto zemích, které jsou domovem více než poloviny všech obyvatel zeměkoule, má každá žena průměrně čtyři děti.“

V některých zemích se tedy růst počtu obyvatel zastavil, ale v jiných zůstal stejný, nebo se dokonce zvýšil. Časopis Population Today shrnuje vyhlídky do budoucnosti takto: „Ve většině rozvojových zemí bude rychlý růst populace pokračovat. Skutečný, nikoliv domnělý, konec ‚populační exploze‘ bude záviset na tom, kolik zemí bude investovat do programů na snížení kojenecké úmrtnosti, do vzdělávání žen a do plánovaného rodičovství, a také na tom, jak rychle to udělají.“

Bude na zemi výrazně více lidí, než je současných šest miliard? To ukáže čas. Víme však, že Božím záměrem je, aby země byla naplněna, nikoli přeplněna. (1. Mojžíšova 1:28) Máme všechny důvody věřit, že pod vládou Božího Království to tak skutečně bude. (Izajáš 55:10, 11)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 12]

Ti, kdo přežili potopu, zahájili populační růst, díky němuž je dnes na zemi šest miliard lidí

[Obrázek na straně 13]

Během 215 let malý počet Izraelitů v Egyptě vzrostl až na tři miliony