Váš pětiletý syn si hraje ve vedlejším pokoji. Najednou slyšíte ránu. Běžíte tam a vidíte ho, jak stojí vedle porcelánové vázy, ze které zbyly jen střepy. Provinilý výraz v jeho obličeji mluví za vše.

„Tys rozbil tu vázu?“ zeptáte se přísně.

„Ne, mami, já ne!“ okamžitě odpoví.

Není to poprvé, co vám váš pětiletý kluk lže do očí. Mělo by vás to znepokojovat?

Každá lež je špatná. Bible říká, že Bůh Jehova nenávidí „prolhaný jazyk“. (Přísloví 6:16, 17, Bible21) Zákon, který dal Izraelitům, stanovoval, že člověk, který někoho podvede, má být přísně potrestán. (3. Mojžíšova 19:11, 12)

Není lež jako lež. Člověk může lhát úmyslně, protože chce uškodit někomu jinému. Anebo se v nějaké situaci ocitne pod tlakem a zalže, aby se neztrapnil nebo unikl trestu. (1. Mojžíšova 18:12–15) Lhaní je vždycky nesprávné, ale některé lži jsou vážnější než jiné. Jestli vám dítě zalhalo, vezměte v úvahu jeho věk a důvod, proč nechce říct pravdu.

Problém řešte, dokud je dítě malé. „Je hodně důležité, aby se děti naučily říkat pravdu, a to zvlášť ve chvíli, kdy je to pro ně těžké,“ napsal doktor David Walsh. „Vztahy jsou založené na vzájemné důvěře. A lhaní důvěru podkopává.“ *

Není důvod k panice. To, že vaše dítě někdy zalže, hned neznamená, že z něj roste kriminálník. Bible říká: „Nerozumnost vězí v srdci dítěte.“ (Přísloví 22:15, Bible21) U některých dětí se nerozumnost projevuje tak, že lžou. Možná si myslí, že je to nejjednodušší cesta, jak uniknout trestu. Důležité je, jak budete na jejich lhaní reagovat.

Snažte se zjistit, proč vaše dítě lže. Bojí se trestu? Nechce vás zklamat? Jestli si vymýšlí různé historky, aby ohromilo kamarády, je to proto, že ve svém věku ještě nedokáže chápat rozdíl mezi skutečností a fantazií? Když budete vědět, proč vaše dítě lže, bude pro vás jednodušší vést ho tím správným směrem. (Biblická zásada: 1. Korinťanům 13:11)

Někdy je lepší vyhnout se otázkám. V situaci popsané v úvodu maminka dobře věděla, co se stalo. I tak se svého syna přísně zeptala: „Tys rozbil tu vázu?“ Syn jí zalhal možná proto, že viděl, jak je rozzlobená. Představte si, že by místo vyčítavé otázky prostě řekla: „Ale ne, tys tu vázu rozbil!“ Nepostaví ho tak do situace, kdy by byl v pokušení lhát, a zároveň ho bude učit jednat poctivě. (Biblická zásada: Kolosanům 3:9)

Ukazujte dítěti, že poctivost je důležitá. Děti přirozeně chtějí dělat radost svým rodičům. Využijte toho. Ukažte svému dítěti, že poctivost hraje ve vaší rodině důležitou roli, a tak i od něj očekáváte, že bude mluvit pravdu. (Biblická zásada: Hebrejcům 13:18)

S dítětem si otevřeně povídejte o tom, že lhaní ničí důvěru mezi lidmi a že může trvat dlouhou dobu, než ji člověk získá zpátky. Když bude mluvit pravdu, pochvalte ho. Můžete třeba říct: „Mám radost, že mi to takhle poctivě říkáš.“ Bude ho to motivovat, aby se dál chovalo dobře.

Jděte příkladem. Je jasné, že po dítěti nemůžete chtít, aby mluvilo pravdu, když to vy sami neděláte. Slyší vás říkat věci jako „Řekni mu, že nejsem doma“, když se vám s někým nechce bavit po telefonu? Nebo „Dneska zůstanu doma a řeknu, že mi není dobře“, když si prostě jenom chcete odpočinout? (Biblická zásada: Jakub 3:17)

Používejte Bibli. Příběhy lidí a zásady, které v ní najdete, ukazují, že poctivost je důležitá. Jak to můžete naučit své dítě? Pomůže vám v tom kniha Co se dozvídáme od Velkého učitele, kterou vydali svědkové Jehovovi. Dvacátá druhá kapitola se jmenuje „Proč nesmíme lhát“. (Úryvek z této kapitoly najdete v rámečku „ Užitečná knížka pro vaše dítě“.)