Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak můžete své dítě chránit

Jak můžete své dítě chránit

ZABÝVAT se námětem sexuálního zneužívání dětí si přeje asi málokdo z nás. Rodiče se už při pouhém pomyšlení na něco takového otřesou. Tato forma zneužívání je však v dnešním světě děsivou a odpornou realitou a může dítě těžce poznamenat. Zřejmě tedy má smysl o této otázce přemýšlet. Cožpak v zájmu bezpečí svého dítěte nejste ochotni leccos udělat? Obeznámit se s některými fakty o zneužívání, přestože jsou nepříjemná, přece nevyžaduje tolik úsilí. A když budete v tomto ohledu dobře informováni, významně to přispěje k bezpečí vašeho dítěte.

Nepřipusťte, aby vás tento rozšířený problém odrazoval natolik, že byste se jím nechtěli zabývat. Přinejmenším máte něco, co vaše dítě nemá a co získá teprve během let, nebo dokonce desetiletí. Během svého života jste načerpali mnoho vědomostí, zkušeností a také moudrost. Klíčem je dále na tom stavět a zúročit to ve prospěch svého dítěte. Budeme rozebírat tři základní kroky, které může udělat každý rodič. (1) Buďte pro své dítě první obrannou linií, (2) poučujte své dítě o sexu a (3) naučte dítě, jak v nebezpečí reagovat.

Tvoříte první obrannou linii?

Hlavní odpovědnost za to, aby dítě bylo před zneužitím ochráněno, leží na rodičích, ne na dětech. A tak aby rodiče mohli dítě poučovat, musí být sami dobře informovaní. Pokud jste rodiči, určitě byste o problematice zneužívání dětí měli vědět několik věcí. Například, jací lidé se zneužívání dopouštějí a jak při tom postupují. Rodiče si často představují, že pachatelem je někdo cizí, kdo číhá ve tmě a vyhlíží příležitost, aby nějaké dítě unesl a znásilnil. Takové lidské zrůdy jistě existují. V médiích se o nich mluví velmi často. Je jich však relativně  málo. Asi v 90 procentech případů má sexuální zneužití dítěte na svědomí někdo, koho dítě zná a komu důvěřuje.

Přirozeně se asi bráníte myšlence, že přívětivý soused, učitel, lékař, trenér nebo někdo z příbuzných by mohl ve vašem dítěti vidět objekt uspokojení sexuálních tužeb. Je pravda, že většina lidí taková není. Nemusíte podezírat každého, koho znáte. Můžete se však seznámit s tím, jak typický pachatel zneužívání postupuje, a tak své dítě chránit. (Viz  rámeček na straně 6.)

Jestliže budete tyto taktiky znát, budete lépe připraveni na to, abyste pro své dítě byli první obrannou linií. Dejme tomu, že nějaký člověk, který se podle všeho více zajímá o děti než o dospělé, začne vašemu dítěti věnovat zvláštní pozornost a začne mu dávat dárky nebo se nabídne, že ho bude zdarma hlídat či s ním půjde na výlet. Co uděláte? Měli byste ihned předpokládat, že takový člověk chce vaše dítě zneužít? Ne. Nedělejte ukvapené závěry. Vždyť může jednat bez jakýchkoli postranních úmyslů. Nicméně by to mohl být určitý výstražný signál. Bible říká: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ (Přísloví 14:15)

Pamatujte, že jakákoli nabídka, která zní příliš lákavě, může být ve skutečnosti podvod. Každého, kdo se nabídne, že bude s vaším dítětem trávit čas o samotě, co nejlépe poznejte. Řekněte mu, že můžete kdykoli přijít zkontrolovat, zda je dítě v pořádku. Melissa a Brad, kteří mají tři malé chlapce, jsou obezřetní, mají-li některé ze svých dětí nechat o samotě s někým dospělým. Když jeden ze synů měl doma hodiny hudby, Melissa učiteli řekla: „Počítejte s tím, že do pokoje, kde ho učíte, budu chodit.“ Taková ostražitost se možná zdá nepřiměřená, ale tito rodiče jsou přesvědčeni, že jednat obezřetně je lepší, než podcenit nebezpečí.

Živě se zajímejte o to, jak probíhají školní a mimoškolní činnosti vašeho dítěte, a o to, s kým se kamarádí. O každém plánovaném výletu si zjistěte všechny podrobnosti. Jeden psychiatr, který se 33 let zabýval případy sexuálního zneužívání, uvádí, že mnohokrát ke zneužití nemuselo dojít, jen kdyby rodiče byli opatrní.  Cituje jednoho muže, který byl za zneužívání dětí odsouzen: „Rodiče nám své děti doslova podstrkují. . . . Opravdu mi to velmi usnadňovali.“ Pamatujte na to, že většina těchto lidí dává přednost snadné kořisti. Dítě, jehož rodiče se živě zajímají o vše, co se ho týká, takovou kořistí není.

Další způsob, jak být první obrannou linií, je dobře naslouchat. Pokud bylo dítě zneužito, málokdy to řekne přímo, protože se stydí a obává se reakce druhých. Proto pozorně naslouchejte a vnímejte i nepatrné náznaky. * Pokud řekne něco, co vás zarazí, v klidu jej pomocí otázek rozpovídejte. Když nechce, aby ho určitý člověk znovu hlídal, zeptejte se proč. Nebo když se zmíní o tom, že nějaký dospělý s ním hraje divné hry, položte mu otázky: „Na co si hrajete? A co při tom dělá?“ Jestliže si stěžuje, že ho někdo lechtal, můžete se zeptat: „Kde tě lechtal?“ * To, co se dozvíte, nepodceňujte. Pachatelé zneužívání dětem tvrdí, že když něco řeknou, stejně jim nikdo neuvěří — a velmi často je to opravdu tak. A pokud dítěti někdo skutečně ublížil, pak mu to, že mu rodiče věří a podporují ho, velmi pomůže, aby se s následky zneužití dokázalo vyrovnat.

Buďte pro své dítě první obrannou linií

Poučujte své dítě o sexu

V jedné encyklopedii, která se zabývá problematikou zneužívání dětí, je uveden výrok muže odsouzeného za obtěžování: „Ukažte mi dítě, které nic neví o sexu, a bude mojí další kořistí.“ Tato slova, při kterých běhá mráz po zádech, jsou pro rodiče varovnou připomínkou. Děti, které nejsou o sexu vůbec poučeny, je daleko snazší oklamat. Bible říká, že poznání a moudrost nás mohou osvobodit „od člověka mluvícího zvrácenosti“. (Přísloví 2:10–12) Cožpak byste si právě to nepřáli v případě svého dítěte?  A tak druhým základním krokem při ochraně dítěte je to, že ho o tomto důležitém námětu budete poučovat.

Jak to ale dělat? Mnozí rodiče se cítí trapně, když mají s dětmi mluvit o sexu. Vaše dítě se zřejmě stydí ještě víc a velmi pravděpodobně o tom s vámi mluvit nezačne. Musíte být tedy iniciativní. Melissa říká: „Začali jsme brzy, a to tím, že jsme pojmenovávali různé části těla. Používali jsme běžná označení, a ne dětské výrazy, aby bylo zřejmé, že na žádné části těla není nic divného ani neslušného.“ V rámci takových rozhovorů je pak snadnější přejít k námětu zneužívání. Mnozí rodiče dítěti zkrátka řeknou, že části těla, které jsou zakryté plavkami, patří pouze jemu a slouží zvláštnímu účelu.

Helen, o které byla zmínka v předchozím článku, říká: „S Peterem jsme našemu synovi řekli, že jeho penis je něco, co patří pouze jemu, a že to není hračka. Hrát si s ním nemá nikdo — ani maminka, ani tatínek, a dokonce ani lékař. Když jdeme se synem na prohlídku, vysvětlím mu, že lékař se jenom ujistí, že je všechno v pořádku, a proto se bude jeho penisu dotýkat.“ Čas od času si oba rodiče o tomto námětu se svým synem povídají a ujišťují ho, že může kdykoli přijít a říct jim, kdyby se jej někdo dotýkal způsobem, který je špatný nebo který mu je nepříjemný. Odborníci, kteří se zabývají péčí o dítě a prevencí zneužívání, všem rodičům doporučují, aby se svými dětmi vedli podobné rozhovory.

Při poučování o tomto námětu je pro mnoho lidí velkou pomocí kniha Co se dozvídáme od Velkého učitele. * Třicátá druhá kapitola má název „Jak Jehova chránil Ježíše“ a o námětu zneužívání mluví přímým a zároveň citlivým způsobem. Ukazuje také, jak je důležité, aby se dítě dokázalo bránit. „Tato kniha skvělým způsobem umocnila to, co jsme děti učili my,“ říká Melissa.

V dnešním světě děti potřebují vědět, že existují určití lidé, kteří se jich chtějí dotýkat nebo chtějí, aby se ony dotýkaly jich, a to způsobem, který je špatný. Taková varování nemají v dětech vyvolat strach nebo způsobit, že budou nedůvěřivé vůči všem dospělým. „Je to prostě jen upozornění,“ říká Helen, „jedno upozornění z mnoha, přičemž většina jich nemá se zneužíváním nic společného. Můj syn se kvůli tomu vůbec nestal bázlivým.“

K poučování by mělo patřit také to, aby se dítě naučilo mít vyrovnaný postoj k poslušnosti. Učit dítě poslušnosti je důležitý a obtížný úkol. (Kolosanům 3:20) Takové poučování by však mohlo zajít do extrému. Dítě, kterému je vštěpováno, že musí vždy, bez ohledu na okolnosti, poslechnout každého dospělého, se snadno může stát obětí zneužití. Lidé s nemravnými úmysly si rychle všimnou dítěte, které je příliš poddajné. Moudří rodiče své děti učí, že poslušnost je relativní. Pro křesťany to není zas tak složité, jak to může vypadat. Dítěti mohou vysvětlit: „Pokud ti kdokoli řekne, abys udělal něco, co se Jehovovi nelíbí, nemusíš to udělat. Ani maminka nebo tatínek by po tobě nikdy neměli chtít něco, o čem Jehova říká, že je to špatné. A vždycky můžeš mamince nebo tatínkovi povědět, když někdo bude chtít, abys udělal něco špatného.“

 Dítěti také jasně vysvětlete, že by po něm nikdo neměl chtít, aby před vámi mělo nějaké tajemství. Řekněte mu, že pokud po něm kdokoli bude chtít, aby před vámi mělo jakékoli tajemství, mělo by vám to v každém případě povědět. Bez ohledu na to, co mu kdo řekne — dokonce i kdyby mu někdo vyhrožoval nebo ono samo udělalo něco špatného —, vždy je správné, když o tom poví mamince nebo tatínkovi. Takové poučení nemusí dítě vystrašit. Ujistěte ho, že většina lidí nikdy nic takového neudělá — nebudou se ho dotýkat tam, kde by neměli, nebudou po něm chtít, aby neposlechlo Boha nebo aby před vámi mělo nějaké tajemství. Stejně jako je naplánována úniková cesta pro případ požáru, jedná se i v tomto případě o preventivní informace a dítě je pravděpodobně nikdy nebude potřebovat.

Poučujte své dítě o sexu

Naučte dítě, jak v nebezpečí reagovat

Třetím krokem je to, že dítě naučíte jednoduchý postup, který může použít v situaci, že by ho ve vaší nepřítomnosti chtěl někdo zneužít. Jednou z metod, jež jsou často doporučovány, je učení hrou. Rodič používá otázky typu „Co bys udělal, kdyby . . .?“ a dítě odpovídá. Mohli byste například říct: „Co kdybychom byli v nákupním centru a ty ses ztratil? Co bys udělal, abys mě našel?“ Dítě možná neodpoví přesně tak, jak byste si přáli, ale vy je můžete ke správné odpovědi dovést pomocí dalších otázek. Například: „Napadá tě ještě něco, co bys mohl udělat, a bylo by to bezpečnější?“

Pomocí podobných otázek můžete zjistit, co by podle vašeho dítěte bylo nejlepší udělat v případě, že by se ho někdo snažil dotýkat nevhodným způsobem. Pokud víte, že by takové otázky vaše dítě vylekaly, vymyslete si příběh o nějakém jiném dítěti. Můžete vyprávět: „Malá holčička tráví čas s nějakým příbuzným, kterého má ráda. Ten pak ale chce dotýkat se jí na místech, kde by neměl. Co myslíš, že by měla udělat?“

Naučte dítě, jak v nebezpečí reagovat

Co byste měli dítě naučit, aby v takové situaci udělalo? Všimněte si, co řekl jeden odborník: „Je překvapivé, jak účinně útočníka odradí, když dítě pevně řekne ‚Ne!‘ nebo ‚Přestaň s tím!‘ anebo ‚Nech mě být!‘. Útočník se většinou lekne, nechá toho a bude hledat jinou oběť.“ Nacvičte si s dítětem jednoduchý postup, jak by v takové situaci mělo reagovat. Cílem je, aby se nebálo nahlas vyjádřit odmítnutí, rychle odejít a říct vám, co se stalo. I když se zdá, že dítě dobře rozumí tomu, co ho učíte, snadno na to může během několika týdnů nebo měsíců zapomenout. Proto je třeba toto poučování pravidelně opakovat.

Těchto rozhovorů by se měl zúčastnit každý, kdo se o dítě přímo stará, včetně otce, nevlastního otce nebo dalších mužů v rodině. Proč? Protože všichni, kdo se na takovém poučování podílejí, tím v podstatě dítěti slibují, že se nikdy žádného zneužití nedopustí. Je však smutné, že k většině případů sexuálního zneužívání dochází právě v rodině. V následujícím článku se dočtete, co můžete dělat pro to, aby i v tomto ničemném světě byl váš domov bezpečným přístavem.

^ 10. odst. Odborníci uvádějí, že u mnoha zneužitých dětí lze skutečnost, že něco není v pořádku, rozpoznat podle neverbálních projevů. Jestliže se dítě například z ničeho nic vrátí k jednání, ze kterého už vyrostlo — začne se ve spánku pomočovat, je příliš fixované na rodiče nebo se bojí zůstat o samotě —, mohou to být signály, že se potýká s něčím závažným. Takové projevy však nejsou jednoznačným důkazem zneužití. V klidu si s dítětem popovídejte, abyste zjistili, co je příčinou jeho úzkosti, a tak mu mohli poskytnout útěchu, ujištění a ochranu.

^ 10. odst. V případě toho, kdo se zneužívání dopouští, i v případě oběti, používáme pro zjednodušení mužský rod. Uvedené zásady však platí všeobecně, bez ohledu na pohlaví.

^ 15. odst. Vydali svědkové Jehovovi.