Přejít k článku

Přejít na obsah

Co se děje při smrti?

Co se děje při smrti?

 Co říká Bible

Co se děje při smrti?

LIDÉ jakožto Boží pozemští synové neměli nikdy umírat. (Římanům 8:20, 21) Když Jehova poprvé mluvil s Adamem o smrti, nezmínil se o ní jako o něčem, s čím měl člověk normálně počítat, ale jako o trestu za neposlušnost vůči Bohu. (1. Mojžíšova 2:17) Adam chápal, co smrt znamená, protože viděl umírat zvířata.

Adam však zhřešil, a tak za to musel zaplatit tím, že ve věku 930 let zemřel. (1. Mojžíšova 5:5; Římanům 6:23) Za svou neposlušnost byl z Boží rodiny vyhnán a Bůh ho již nepovažoval za svého syna. (5. Mojžíšova 32:5) Bible uvádí, jaké smutné následky to mělo pro celé lidstvo: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt,  a tak se smrt rozšířila na všechny lidi.“ (Římanům 5:12)

Co se děje s našimi myšlenkami?

Bible také říká: „Je nahodilost, která se stává lidským synům, a nahodilost, která se stává zvířeti, a stává se jim stejná nahodilost. Jako umírá jeden, tak umírá druhý; a všichni mají jen jednoho ducha, takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost. Všichni jdou k jednomu místu. Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:19, 20) Co znamená výrok, že se všichni vracejí do prachu?

Vyjádření ‚vracejí se do prachu‘ nám připomíná to, co Bůh řekl prvnímu člověku: „Jsi . . . prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) To znamená, že lidé jsou podobně jako zvířata hmotným stvořením. Nejsme duchovními bytostmi, které pouze přebývají v hmotném těle. Naše schopnost přemýšlet nemůže po smrti těla nijak přetrvat. O člověku, který zemře, Bible říká: „Jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (Žalm 146:4)

Pokud je to tedy tak, v jakém stavu se mrtvý člověk nachází? Boží slovo na to jasně odpovídá: „Živí si . . . uvědomují, že zemřou; ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic.“ (Kazatel 9:5) Bible o smrti nemluví jako o nějakém příteli, který by nás uvedl do lepšího života, ale naopak jako o ‚posledním nepříteli‘, protože při ní končí veškerá naše činnost. (1. Korinťanům 15:26; Kazatel 9:10) Znamená to tedy, že se smrtí končí i veškeré naděje člověka?

Dobrá zpráva týkající se smrti

Pro miliony lidí je smrt podobná spánku, z něhož se probudí. Ježíš jednou o svém zesnulém příteli Lazarovi učedníkům řekl: „Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“ Na cestě k pamětní hrobce se Ježíš setkal se zástupem truchlících lidí. Když k hrobce přišel, nechal ji otevřít a zvolal: „Lazare, pojď ven!“ A muž, který byl mrtvý už čtyři dny, z ní vyšel. (Jan 11:11–14, 39, 43, 44) Lazarovo tělo se už rozkládalo, a tak Ježíš ukázal, že Bůh je schopen si o mrtvém člověku zapamatovat všechno — tedy jakou měl osobnost, vzpomínky a jak vypadal. Mrtvým lidem může znovu vrátit život. Při jiné příležitosti Ježíš řekl: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [tedy Ježíšův] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29)

Z Bible se dozvídáme další dobrou zprávu, která zní: „Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt.“ (1. Korinťanům 15:26) Na zemi již nikdy nebudou truchlící lidé, kteří by museli jít na hřbitov pochovat milovaného člověka. Bible říká: „Smrt již nebude.“ (Zjevení 21:4) Nesouhlasíte snad s tím, že to, co Bible říká o smrti, nám poskytuje útěchu?

ZAJÍMALO BY VÁS?

▪ Jsou mrtví při vědomí? (Kazatel 9:5)

▪ Je smrt beznadějným stavem? (Jan 5:28, 29)

[Praporek na straně 29]

„Jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (Žalm 146:4)